Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61993J0017

	Název: Title:		Rozhodnutí ESD ze dne 14. července 1994 Věc C-17/93 Trestní řízení proti J.J.J. van der Veldt [1994] ECR I-3537 "Van der Veldt"

	Publikace: Publication:

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		Dassonville (č. 85) Tedeschi (Věc 5/77, [1977] ECR 1555 - Carlo Tedeschi v. Denkavit Commerciale s.r.l.) Cassis de Dijon (č. 179) Melkunie (Věc 97/83, [1984] ECR 222367 – Trestní řízení proti CMC Melkunie BV) Komise v. SRN (č. 394) Denkavit (Věc C-39/90, [1991] ECR I-3069 - Denkavit Futtermittel GmbH v. Region Baden-Württemberg)


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Pan Van der Veldt pracoval jako vedoucí obchodu v Ghentu pro firmu Hema Belgie, která dovážela veškeré své produkty, např. chléb a další pekárenské výrobky z Nizozemí. Kontroly provedené potravinářskými inspektory odhalily, že chléb prodávaný v Ghentu obsahoval 2,11% až 2,17% soli, což bylo v rozporu s belgickou vyhláškou
Belgická královská vyhláška ze dne 2. září 1985 o chlebu a jiných pekárenských výrobcích (Belgisch Staatsblad z 7. listopadu 1985).
, jež připouští maximálně 2% obsahu soli. Na obalu bylo navíc uváděno pouze slovo "konzervační prostředek" ("preservative") namísto specifického názvu užité ingredience nebo příslušného čísla EHS pro daný konzervační prostředek, jak bylo požadováno belgickým předpisem.
Královská vyhláška ze dne 13. listopadu 1986 (Belgisch Staatsblad z 2. prosince 1986).
V průběhu trestního řízení proti panu Van der Veldtovi Rechtbank van Eerste Aanleg v Ghentu požádal ESD o rozhodnutí o předběžné otázce (podle čl. 177 SES) ohledně interpretace čl. 30 a 36 Smlouvy a směrnice č. 79/112/EHS.
Směrnice Rady č. 79/112/EHD z 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování, presentace a propagace potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli (ÚL 1979, L 33, str. 1).

Názor soudu a komentář:
Článek 30 Smlouvy stanoví zákaz kvantitativních dovozních omezení a všech opatření s rovnocenným účinkem kvantitativním omezením. ESD při svém rozhodování konsistentně judikuje, že opatřením s rovnocenným účinkem je jakékoli opatření "schopné narušit vnitřní trh Společenství přímo či nepřímo, sk
u
tečně či potenciálně" (
Dassonville
). V tomto případě je nepochybné, že daná vyhláška zakládá opatření s rovnocenným účinkem, a to z toho důvodu, že požadavek maximálního obsahu soli pro chléb a další pekárenské výrobky kalkulovaného v poměru k sušině, znamená, že chléb a pekárenské výrobky s vyšším obsahem soli, které jsou legálně prodávány v jiných členských státech, nemohou být uvedeny na trh v Belgii. Článek 36 SES dovoluje opatření s rovnocenným účinkem, která jsou zakázaná dle čl. 30, pokud jsou odůvo
d
něna ochranou lidského zdraví. Protože se jedná o výjimku ze základního principu volného pohybu zboží, národní úřady jsou povinny dokázat, že jejich zákony splňují test proporcionality, tj. že přijatá opatření nejsou nepoměrná vzhledem k dosažení svých cí
l
ů. Belgická vláda se ve svém zdůvodnění omezila pouze na obecné důvody a dohady a neposkytla žádná vědecké údaje prokazující, že vyšší obsah soli v chlebu a ostatních pekárenských výrobcích je nebezpečný lidskému zdraví. Skutečné riziko pro lidské zdraví
j
e zajisté dostatečným důvodem pro restriktivní opatření (
Melkanie
), avšak měřítkem jistě nemůže být pouze obecný dohad. Je nutné předložit vědecké údaje (
Komise v. SRN
). Soud dále zdůraznil, že by k dosažení cíle ochrany lidského zdraví místo uvalení zákazu postačil požadavek označení výrobku nezbytnými informacemi pro spotřebitele.
Stejně jako zákaz více než 2%-ního obsahu soli, i požadavek, aby informace uvedené na obalu obsahovaly specifický název nebo číslo EHS pro konzervační prostředek, zakládá opatření s rovnocenným účinkem kvantitativnímu omezení, neboť ztěžuje dovoz obdobných výrobků z ostatních členských států, které tento požadavek nesplňují. "Pokud na úrovni Společenství chybí společná či harmonizující úprava, pak je národní legislativa, která
j
e aplikovatelná na domácí výrobky i na výrobky dovezené z jiných členských států, slučitelná se Smlouvou o ES, pokud je nezbytná pro uspokojení kategorických požadavků vztahujících se zejména k ochraně spotřebitele" (
Cassis de Dijon
) nebo je ve veřejnému zájmu (čl. 36 SES). Odůvodnění na základě důvodů vyjmenovaných v čl. 36 nebo na základě kategorických požadavků není dovoleno tam, kde při aplikaci čl. 100 SES směrnice požadují úplnou harmonizaci národních předpisů (
Tedeschi
). Tento přístup vyžaduje precizní analýzu obsahu dané směrnice. Čl. 6(5)(b)(ii) směrnice č. 79/112/EHS stanoví, že přísady uvedené v příloze II musí být označeny specifickým názvem či číslem EHS. Členské státy nejsou nicméně dle čl. 23(1) této směrnice povinny předepsat označení stejn
é
ho druhu, ale mohou jednoduše požadovat označení obecné kategorie (např. "konzervační prostředek").
Čl. 23 směrnice č. 79/112/EHS byl od té doby zrušen.
Směrnice 79/112/EHS tak požaduje pouze částečnou a nikoli úplnou harmonizaci. Z tohoto důvodu takové předpisy jako je belgická vyhláška mohou být odůvodněny ve smyslu čl. 36 SES na základě kategorických požadavků. Čl. 6 směrnice a odpovídající belgická úprava jsou ve prospěch ochrany spotřebitele, která byla v rozhodnutích ESD uznána za kategorický požadavek. Obligatorní označení konzervačního prostředku sp
e
cifickým názvem nebo číslem EHS není neproporcionálním prostředkem k dosažení tohoto cíle, neboť podle názoru Soudu "pouhé označení kategorie "konzervační prostředek" .... vzhledem k četnosti konzervačních prostředků, které daný produkt může obsahovat, by

nebylo adekvátní". Navíc Soud již rozhodl, že označování výrobků je jedním z prostředků, které nejméně omezují volný pohyb zboží v rámci Společenství (
Denkavit
). Z výše uvedeného vyplývá, že předpisy jako je belgická vyhláška jsou odůvodněné.

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):