Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61993J0424
Název:
Title:
Publikace:
Publication:
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    689J0369
    680J0126
    680J0244
    691J0083
    673J0166
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
Rozhodnutí ESD z 15. června 1995
Spojené věci C-422/93, C-423/93 a C-424/93
Teresa Zabala Erasun and Others v Instituto Nacional de Empleo
Rozhodnutí o předběžné otázce
[1995] ECR I-1567
“Zabala Erasun”
Fakta
Teresa Zabala Erasun, španělská státní příslušnice, a dvě další osoby španělské státní příslušnosti, které pracovaly ve Francii a poté ztratily práci požádaly ve Španělsku o podporu v nezaměstnanosti. Pracovní úřad (Instituto Nacional de Empleo - INEM) však jejich žádosti zamítl. Na to dotčené osoby reagovaly žalobou podanou ke španělskému soudu, přičemž v druhé instanci

v dané věci rozhodoval vrchní soud (Tribunal Superior de Justicia de la Comunidad Autónom del Pais Vasco). Tento měl pochybnosti o výkladu několika ustanovení nařízení č. 1408/71
1
1
O aplikaci systému sociálního zabezpečení zaměstnanců, samostatně podnikajících osob a členů jejich rodin pohybujících se v rámci Společenství, kodifikovaného nařízením č. 2001/83 (OJ 1983 L 230, str. 6)
, a proto řízení přerušil a na základě ustanovení článku 177 Smlouvy ES předložil Soudnímu dvoru několik otázek.
Poté co národ
ní soud předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, byly podpory žalobcům vyplaceny a Španělsko notifikovalo Komisi na základě ustanovení článku 5 a 97 nařízení č. 1408/71 prohlášení, že na podpory, o které ve věci šlo, se vztahuje do
t
čené nařízení
2
2 OJ 1993 C 321, str. 2
. Za těchto okolností požádal INEM vrchní soud, aby vzal žádost o rozhodnutí o předběžné otázce zpět. Vrchní soud se však cítil povinován na žádosti trvat, neboť jak tvrdil, nemůže akceptovat přijetí požadavků žalobců ze strany INEM, a to z následujících důvodů: (1) tím, že předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, pozbyl dočasně jurisdikci v dané věci rozhodovat, v důsledku čehož nemůže akceptovat ani podvolení se požadavkům žalobců ze strany IN
E
M; a (2) přijetí požadavkům žalobců INEMem nelze akceptovat pokud přijímající strana nemá jurisdikci rozhodovat o právech nebo oprávněných zájmech, které jsou ve skutečnosti chráněny; o toto podle názoru Soudu v dané věci nešlo, protože otázky předložené
S
oudnímu dvoru byly natolik důležité, že jsou za rámec dotčeného sporu mezi stranami, přičemž výklad Soudu má obecnou platnost.


Názor soudu a komentář:
Stanovisko Soudu a komentář
Soud se nezabýval meritem věci, ale rozhodoval pouze o procesních otázkách, které v souvislosti s danou věcí vyvstaly. V prvé řadě zopakoval obecné zásady, které ovládají řízení podle článku 177 a rozdělení funkcí soudních orgánů stanovené tímto článkem. V souladu s rozhodovací praxí Soudního dvora národní soud
y
a Soudní dvůr při výkonu soudnictví spolupracují na základě zásady oddělení funkcí. Národní soud nemůže Soudnímu dvoru předložit žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, aniž by před ním neprobíhalo řízení (
Pardini
). Předtím než národní soud Soudnímu dvoru žádost předloží, je povinen ve světle podmínek dané věci zhodnotit, zda je rozhodnutí o předběžné otázce nezbytné. Na druhé straně Soudní dvůr je v zásadě povinen toto hodnocení přijmout a rozhodnutí o předběžné otázce vydat, přičemž článek 177 Smlouvy E
S
mu “nedovoluje kritizovat důvody, které vedly k předložení této žádosti” (
Piageme I; Salonia
). Ve své žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je národní soud povinen předložit Soudnímu dvoru všechny relevantní informace. Soudní dvůr si zachovává právo “pokud je to nezbytné přezkoumat podmínky, za kterých mu byla otázka národním soudem předložena” (viz
Foglia
); otázky výkladu článku 177 Smlouvy ES určuje Soudní dvůr (viz
Rheinmühlen
). Soudní dvůr má právo odmítnout žádost o rozhodnutí o předběžné otázce zejména tehdy, pokud je předložená otázka čistě teoretická (
Meilicke; Foglia
).
Dále Soudní dvůr pokračoval přezkoumáním dvou důvodů, na základě kterých národní soud odmítl vzít zpět svou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce. Co se týče prvního z nich, Soudní dvůr podotkl, že národní soud danou věc Soudnímu dvoru “nepředává”, naopak, daná věc zůstává nadále v jeho jurisdikci a také řízení nadále probíhá před tímto soudem. Proto má také právo vzít svou žádost o rozhodnutí o předběžné otázce zpět. Co se týče
d
ruhého důvodu, došel Soudní dvůr k závěru, že nemá právo, ani povinnost rozhodovat o hypotetických otázkách. Pokud tedy byla daná věc vyřešena nebo urovnána, to, že dotčená otázka má obecnou působnost nemůže být důvodem proto, aby národní soud trval na sv
é
otázce předložené předtím než byla věc urovnána.
“Z toho důvodu právo Společenství nebrání soudu, který před tím předložil Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, aby prohlásil, že požadavky žalobců byly národním právem uspokojeny a řízení je tedy skončeno. Pokud však soud, který otázky Soudnímu dvoru předložil shledá, že požadavky sice byly splněny, avšak řízení však podle národního práva nekončí, Soudní dvůr je povinen na předloženou otázku odpovědět. Jinými slovy: Pokud se Soudní dvůr d
o
zvěděl, že požadavky posuzované v hlavním řízení byly uspokojeny, vydá svoje rozhodnutí o předložené otázce, pokud tato skutečnost neznamená, že řízení je tím pádem skončeno.
Odkazy na další rozhodnutí ESD
-
Piageme I
, věc C-369/89
Piageme
[1991] ECR I-2971
-
Salonia
, věc 126/80
Salonia v Poidomani and Giglio
[1981] ECR 1563
-
Foglia
, věc 244/80
Foglia v Novello
[1981] ECR 3045
-
Meilicke
, věc C-83/91
Meilicke v ADV/ORGA
[1992] ECR I-4871
-
Rheinmühlen
, věc 166/73
Rheinmühlen v Einfuhr- und Vorratsstelle Getreide
[1974] ECR 33


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):