Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):		61993J0392
Název:
Title: 		Rozhodnutí ESD ze dne 26. března 1996
Věc C-392/93
Královna v. H.M. Treasury, ex parte British Telecommunications plc
1996 ECR I, 1631
"British Telecommunications"
Publikace:
Publication:
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    HNL (č. 159)
    Francovich (č. 534)
    Brasserie du Pecheur and Factorame (č. 723)
Plný text:
Fulltext:		Ne

Fakta:
Čl. 8(1) Směrnice Rady 90/531/EHS
Směrnice Rady 90/531/EHS ze 17. září 1990 o zadávání veřejných zakázek společnostmi vodohospodářského, energetického, dopravního a telekomunikačního sektoru, ÚL 1990 L 297, str. 1.
stanovil, že tato směrnice se nevztahuje na smlouvy, které byly zadavateli zakázek uzavřeny za účelem nákupů, které výlučně umožní poskytování jedné či více telekomunikačních služeb, pokud ostatní subjekty mohou volně nabízet stejné služby ve stejné geografické oblasti a za v podstatě stejných podmínek.

První věta čl. 8(2) dále stanoví, že: "Zadavatelé veřejných zakázek notifikují Komisi na její žádost o všech službách, které považují za vyňaté podle odstavce 1." Britská vláda implementovala čl. 8(1) směrnice Nařízením o smlouvách o veřejných dodávkách a

pracích z roku 1992 (Utilities Supply and Works Contracts Regulations 1992), které specifikovalo druhy smluvních nabídek, jež nejsou pokryty tímto nařízením. British Telecommunications plc, akciová společnost založená podle britského telekomunikačního zá
k
ona z roku 1984, podala žalobu u High Court, Queen´s Bench Division, Divisional Court, proti britské vládě na zrušení zmíněného nařízení. British Telecommunications tvrdily, že členský stát nemá rozhodovat o tom, které druhy služeb mají být vyňaty z působ
n
osti nařízení, to je úkolem zadavatele zakázky. Kromě toho BT požadovala náhradu škody za ztrátu, kterou dle svého tvrzení utrpěla v důsledku nesprávné implementace evropské směrnice. High Court požádal ESD rozhodnutí o předběžné otázce (podle čl. 177 SES
)
a předložil k zodpovězení několik otázek týkajících se jednak výkladu směrnice 90/314/EHS a jednak základů odpovědnosti členského státu jako principu komunitárního práva.

Názor soudu a komentář:
Ve své první otázce se High Court dotazoval,
zda členský stát při implementaci směrnice může rozhodnout, které telekomunikační služby mají být vyňaty z působnosti směrnice nebo zda toto záleží na uvážení zadavatele veřejné zakázky. Evropský soudní dvůr rozhodl, že toto určení záleží na samotném zada
v
ateli. Čl. 8(2) stanoví, že zadavatelé zakázek jsou povinny notifikovat Komisi na její žádost o tom, které druhy služeb mají být vyňaty dle čl. 8(1). "Pokud by bylo úkolem členských států určení takových služeb, byly by rovněž povinny notifikovat Komisi o

službách vyňatých z působnosti směrnice, aby Komise byla schopna plnit úkol uložený jí těmito ustanoveními".
Jelikož směrnice takovou povinnost členským státům neukládá, je výhradně na zadavatelích zakázek, aby takové služby určili. Druhá otázka zněla, zda kritérium stanovené čl. 8(1), že "jiné entity mohou volně nabízet stejné služby ve stejné geografické oblasti a za v podstatě stejných podmínek" má být považováno pouze za právní či rovněž za faktickou podmínku. Soud souhlasí s přezkoumáním obou aspektů
.
Podle jeho názoru nestačí, když zadavatelé mají právo působit na volném trhu takovými službami. Musí být rovněž schopny fakticky takové služby poskytovat za stejných podmínek jako daný zadavatel. Za takových okolností, rozhodnutí o vynětí určitých služeb

z působnosti směrnice musí být přijato na individuální bázi, s ohledem zejména ke všem jejich charakteristikám, k existenci alternativních služeb, cenovým faktorům, dominanci či jinému postavení zadavatele na trhu a existenci jakýchkoli právních zábran.
D
alší otázka High Court se vztahovala k problému, zda členský stát, který při transponování směrnice do národního práva sám určil, které služby zadavatele budou vyňaty z působnosti směrnice podle čl. 8, je povinen podle komunitárního práva nahradit této sp
o
lečnosti škodu utrpěnou v důsledku chyby jím učiněné. ESD není toho názoru, že podmínky pro odpovědnost členského státu podle práva ES/EU jsou příliš široké. Princip odpovědnosti státu za škody utrpěné určitým subjektem v důsledku porušení komunitárního p
r
áva státem je nedílnou součástí systému Smlouvy o ES (
Francovich; Brasserie du Pecheur and Factorname
). Dále tento princip platí pro všechny případy v nichž členský stát poruší komunitární právo, pokud porušený předpis je dostatečně závažný a existuje příčinná vazba mezi porušením povinnosti státem a škodou utrpěnou poškozenými stranami. Tyto podmínky se podle Soudu aplikují rovněž za situace, kdy členský stát nesprávně transponuje směrnici do národního práva. S odkazem na precedentní rozhodnutí týkající s
e
mimosmluvní odpovědnosti institucí Společenství, Soud rozhodl, že členské státy jsou odpovědné za nesprávnou transpozici v oblastech, ve kterých komunitární právo poskytuje široké právo uvážení, ale pouze za velmi omezených podmínek. Porušení nastává, kd
y
ž orgán Společenství nebo členský stát zjevně a podstatně překročil meze výkonu svých pravomocí (
HNL; Brasserie du Pecheur and Factorname
). Faktory, které mají být vzaty v úvahu, jsou jasnost a přesnost porušeného předpisu (
Brasserie du Pecheur and Factorname
). Na základě těchto předpokladů Soud v tomto případě nezjistil, že by došlo k podstatnému porušení, protože čl. 8(1) nemá jasné znění a může být interpretován způsobem učiněným Velkou Británií v dobré víře na základě argumentů, které nejsou úplně mimo podstatu věci. Velká Británie navíc neměla, co se týče interpretace takového ustanovení, žádné vodítko z dosavadní judikatury ESD.

Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):