Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61994J0243

	Název: Title:		Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 28. března 1996 Věc C-243/94 Alejandro Rincón Moreno versus Bundesanstalt für Arbeit [1996]ECR I-1887 “Moreno” Judgment of the Court (Sixth Chamber) of 28 March 1996. Alejandro Rincon Moreno v Bundesanstalt für Arbeit. Reference for a preliminary ruling: Sozialgericht Stuttgart - Germany. Social security for migrant workers - Family benefits - Article 74 of Regulation (EEC) No 1408/71. Case C-243/94.

	Publikace: Publication:		European Court Reports 1996 page I-1887

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		692J0066, 691J0111, 691J0078, 685J0379, 685J0380, 685J0381, 686J0093, -C-66/92 Acciardi v Commissie Beoepszaken Administrative Geschillen in de Provincie Noord-Holland, ECR I-4567 -C-111/91 Commission v Luxembourg, ECR I-817 -C-78/91 Hugehs v Chief Adjudication Officer, ECR I-4839 -Spojené případy 379,380,381/85 a 93/86 Caisse régionale d´Assurance Maladie Rhone-Alpes and Others v Giletti and Others ECR 955


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Španělský státní příslušník, pan Moreno, byl v Německu zaměstnán od roku 1966 do 15. 12. 1992, kdy jeho pracovní smlouvy byla ukončena. Se zřetelem na trvání jeho pracovní smlouvy bylo její ukončení podle německého práva podmíněno vypršením výpovědní lhůty. Se souhlasem pan Morena však na výpovědní dobu nebyl brán zřetel a jeho zaměstnavatel mu vyplatil odstupné v důsledku jeho propuštění.
Za této situace federální pracovní úřad ( Bundesanstalt für Arbeit ) v souladu s německou právní úpravou, za prvé pozastavil nárok pana Morena na podporu v nezaměstnanosti na období od 16.12.1992 do 21.1.1993, neboť jeho zaměstnání bylo ukončeno, aniž mu byla dána výpověď, a on obdržel od
s
tupné; za druhé ji panu Morenovi odepřel na období od 16.12.1992 do 9.3.1993 na základě toho, že si způsobil svoji nezaměstnanost buď úmyslně či vědomou nedbalostí. Během zastavení nebo při dočasném vyloučení se i tak podle německých zákonů o sociálním za
b
ezpečení na nezaměstnanou osobu vztahuje nemocenské pojištění stejně jako ochrana úrazovým pojištěním.
Federální pracovní úřad svým rozhodnutím ze dne 6. dubna 1993 odmítl panu Morenovi platit rodinné přídavky za měsíce leden a únor 1993 na základě znění článku 74 Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71
Ze dne 14. 6 1971 o aplikaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a na členy jejich rodin pohybujících se v rámci Společenství ( OJ, English Special Edition 1971 (II), p. 416), doplněno a aktualizováno Nařízením Rady (EHS) č. 2001/83 ze dne 2.6. 1983 ( OJ 1983 L 230, p.6) a dále Nařízení Rady (EHS) č. 3427/89 ze
dne 30.10. 1989 (OJ 1989 L 331, p.1).
Článek 74 Nařízení 1408/71 stanovuje, že:
“ nezaměstnaná osoba, jež byla dříve zaměstnána......a jež pobírá podporu v nezaměstnanosti podle právní úpravy některého členského státu je oprávněna, s ohledem na členy její rodiny, kteří sídlí v jiném členském státě, k rodinným příspěvkům podle práva státu v němž pobírá podporu v nezaměstnanosti, jako kdyby (rodinní příslušníci) v tomto státě sídlili...........”
, které pro uznání rodinných příspěvků požaduje, aby příjemce této dávky byl ve skutečnosti též příjemcem podpory v nezaměstnanosti. Sociální soud (Sozialgericht) ve Štuttgartu, kam pan Moreno podal žalobu, přerušil řízení a podle článku 177 Smlouvy ES se obrátil na ESD s otázkou, zda nárok na rodinné příspěvky zaručené článkem 74 Nařízení 1408/71 trvá i během doby, kdy nárok pracujících na podporu v nezaměstnanosti je dočasně odepřen nebo vyloučen.
Mr Moreno, who is a Spanish national, was employed in Germany from 1966 to 15 December 1992 when his employment contract was terminated. In view of the length of his employment contract, its termination was subject under German legislation to expiry of a period of notice. With Moreno’s agreement, however, that notice was waived and his employer paid him compensation on account of dismissal.
In the light of these facts, the Bundesanstalt für Arbeit (Federal Labour Office), in accordance with the German legislation, firstly suspended Mr Moreno’s entitlement to unemployment benefits for the period from 16 December 1992 to 21 February 1993 because his employment had been terminated without notice and he had received a compensation; it, secondly, withheld from Mr Moreno for the period from 16 December 1992 to 9 March 1993 on the ground that he had brought about his unemployment either intentionally or through gross negligence. However, during the suspension or temporary exclusion, the unemployed person is covered by sickness insurance as well as the guarantee of accident insurance under the German social security laws.
By decision of 6 April 1993, the Bundesanstalt für Arbeit refused to pay family benefits to Mr Moreno for the months of January and February 1993 on the ground that Article 74 of Council Regulation (EEC) No 1408/71
Of 14 June 1971 on the application of social security schemes to employed persons, to self-employed persons and to members of their families moving within the Community (OJ, English Special Edition 1971 (II), p. 416), as amended and updated by Council Regulation (EEC) No 2001/83 of 2 June 1983 (OJ 1983 L 230, p 6) and subsequently by Council Regulation (EEC) No 3427/89 of 30 October 1989 (OJ 1989 L 331, p. 1).
Article 74 of Regulation 1408/71 provides that
“an unemployed person who was formerly employed … and who draws unemployment benefits under the legislation of a Member State shall be entitled, in respect of the members of his family residing in another Member State, to the family benefits provided for by the legislation of the former State, as if they were residing in that State …”
required, for the granting of family benefits, that the recipient should in fact be drawing unemployment benefit. The Sozialgericht (Social Court) Stuttgart, at which Mr Moreno brought an action, stayed the proceedings and under Article 177 of the Treaty referred to the Court of Justice the question whether the entitlement to family benefits provided in Article 74 of Regulation 1408/71 continues to exist during a period where the workers entitlement to unemployment benefit is temporarily suspended or excluded.

Názor soudu a komentář:
Podle článku 74 Nařízení 1408/71 nárok na rodinné příspěvky závisí
inter alia
na tom, zda má ona nezaměstnaná osoba nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pan Moreno sice od příslušné instituce žádnou podporu v nezaměstnanosti v hotovosti nepobíral, ale ve skutečnosti obdržel a) odstupné od svého zaměstnavatele poté, kdy jeho pracovní smlouva byla ukončena a b) podle používané právní úpravy v oblasti sociálního zabezpečení spadal pod systém nemocenského a úrazového pojištění. Proto Soud zvažuje a určuje, zda tyto “dávky” představují “ dávky sociálního zabezpečení” ve smyslu Nařízení 1408/71.
V souladu s dosud prováděnou rozhodovací praxí Soudu ( case-law) “ smí být dávka považována za dávku sociálního zabezpečení v případě, že je zaručována příjemcům na základě jejich zákonem definované situace, bez jakéhokoliv posuzování individuálních osobních potřeb, a za předpokladu, že se týkají některého rizika uvedeného v článku 4(1) Nařízení 1408/71” ( Acciardi, (589) věc C-111/91, Hughes,Giletti).
Co se týče zastavení výplaty podpory v nezaměstnanosti na základě faktu, že zaměstnanec obdržel kompenzaci (odstupné) od zaměstnavatele, Soud shledává, že takto zaplacené odstupné má být považováno za dávku sociálního zabezpečení ve smyslu nařízení 1408/71. Použit
e
lná legislativa v oblasti sociálního zabezpečení považuje takto vyplacené odstupné za náhradu statutárních dávek podpory v nezaměstnanosti. To se dá dovodit zvláště z toho, že délka pozastavení výplaty podpory je vypočítávána s ohledem na výši odstupného.

Z principu “pozastavení” dále vyplývá, že nárok na podporu v nezaměstnanosti v podstatě trvá.
S ohledem na dočasné vyřazení Soud shledává, že se jednalo pouze o vyřazení z nároků na peněžitou podporu. Čl. 74 nařízení 1408/71 však nebere v potaz pouze peněžité ale i jiné nároky bez toho, aby za podmínku pro jejich přiznání považoval skutečnost, že dotčená osoba v době své nezaměstnanosti požívala všech podpor a výhod poskytovaných kompetentním státem pro případ nezaměstnanosti. Proto, pokud nezaměsnaná osob
a
vyřazená ze systému vyplácení peněžité podpory v nezaměstnanosti zůstává, podle práva kompetentního státu, pojištěna pro případ nemoci či nehody, výraz “podpora v nezaměstnanosti podle práva členského státu” užitý ve čl. 74 nařízení 1408/71, musí být vy
k
ládán tak, aby zahrnoval i tyto formy podpory v nezaměstnanosti.
Under Article 74 of Regulation 1408/71, the entitlement to family benefits depends
inter alia
on the unemployed person’s entitlement to unemployment benefits. While Mr Moreno did not draw any unemployment benefit in cash from the competent authority, he did receive (a) compensation form his employer when his contract of employment was terminated and (b) was covered by the sickness and accident insurance under the applicable social security legislation. The Court therefore determines whether these “benefits” constitute “social security benefits” within the meaning of Regulation 1408/71.
According to the Court’s established case-law, “a benefit may be regarded as a social security benefit in so far as it is granted, without any individual and discretionary assessment of personal needs, to recipients on the basis of a legally defined position and provided that it concerns one of the risks listed in Article 4(1) of Regulation 1408/71” (
Acciardi;
[589] Case C-111/91;
Hughes;

Giletti
).
With regard to the suspension of the unemployment benefit on the ground that the employee has received a compensation from the employer, the Court finds that this compensation paid by the employer was to be regarded as a social security benefits covered by Regulation 1408/71. The applicable social security legislation treats such compensation as replacing the statutory unemployment benefits. This follows, in particular, from the fact that length of the period of suspension is being determined with consideration to the amount of compensation. Furthermore, as follows from the concept of “suspension”, the entitlement to unemployment benefits in principle remains.
With regard to the temporary exclusion, the Court finds that this exclusion only regarded the cash benefits. Article 74 of Regulation 1408/71 does not, however, take account only of cash benefits but also of other benefits without requiring, as a condition of its application, that the person concerned draws all of the benefits provided for under the legislation of the competent State during the period of unemployment. “Consequently, in so far as the unemployed worker excluded from unemployment benefits in cash continues, under the legislation of the competent State, to be covered against the risks of sickness and accidents, the expression ‘unemployment benefits under the legislation of a Member State’ used in Article 74 of Regulation No 1408/71 must be understood as covering these types of benefits as well.”

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):