Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61983J0042
Název:
Title:
Rozhodnutí ESD ze dne 10.července 1984
Věc 42/83
Dansk Denkavit ApS v Ministeriet for Skatter og Afgifter
Řízení o předběžné otázce
[1984] ECR 2649
“Denkavit”
Publikace:
Publication:
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
- Věc 55/79, Komise v Irsko [1980] ECR 481
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
Žalobce byl importér dovážející zboží do Dánska. Podle dánského práva bylo zúčtovací období pro placení DPH z dováženého zboží kratší než období pro platbu DPH z domácích transakcí. Žalobce požádal žalovaného (dánské ministerstvo pro záležitosti rozpočtu), aby mu povolilo platit DPH z dovozu na základě stejných zúčtovacích a úvěrových období, jako jsou pro placení DPH z vnitřních transakcí. Když bylo toto zamítnuto, zahájil žalobce řízení u dánského vrchního soudu a tvrdil, že dánská legislativa, která stanoví různá zúčtovací a platební období, je v rozporu se Šestou směrnicí o DPH Směrnice Rady (77/388/EHS) ze 17. května 1977 o harmonizaci práva členských států vztahujícího se k daním z obratu [1977] OJ L 145/1. a tedy neslučitelná s právem Společenství. Dále tvrdil, že pokud by ustanovení směrnice dovolovalo takový rozdíl, bylo by takové ustanovení v rozporu s článkem 95 Smlouvy o EHS a bylo by samo neplatné. Národní soud přerušil řízení a předložil Soudu několik otázek k řízení o předběžné otázce podle článku 177.

Názor soudu a komentář:
Před tím než Soud posuzoval, zda Šestá směrnice umožňuje národnímu zákonodárství rozlišovat mezi vnitřní DPH a DPH z dovozu tím, že předepisuje rozdílná období pro placení daně, stručně shrnul rysy společného systému DPH. Soud konstatoval, že z článku 22, odst. 4 a odst. 5 a článku 23 směrnice je zřejmé, že rámec, ve kterém členské státy mohou stanovit období ohledně placení DPH z dovozu a vnitřní DPH, je různý a že členské státy nejsou omezeny při stanovení dotčených období v tomto rámci. Soud proto rozhodl, že směrnice nebrání členským státům ve stanovení rozdílných zúčtovacích a platebních období pro DPH z dovozu a vnitřní DPH.
Další otázkou posuzovanou Soudem bylo, zda článek 95 Smlouvy zakazuje stanovení rozdílných zúčtovacích a platebních období. Žalobce argumentoval, že delší úvěrové období pro prodávající, které je výsledkem systému vnitřní DPH, je zvýhodňuje oproti dováženému zboží a že navíc dovozci jsou znevýhodněni samotným principem DPH, protože domácí výrobek není ve skutečnosti zdaněn, dokud není dodán konečnému spotřebiteli, zatímco DPH z dovozu musí být zaplacena před tím, než je výrobek dodán spotřebiteli, a tak uvaluje v mezidobí na dovozce úrokové náklady. Proti tomu dánská vláda argumentovala, že DPH z dovozu představuje zvláštní situaci, kterou nelze srovnávat s fungováním systému vnitřní DPH. Komise, jako intervenient, argumentovala, že vnitřní DPH a DPH z dovozu se nevztahují ke stejnému stádiu obchodování a že tyto dvě daně jsou rozdílné. Dále tvrdila, že tyto dvě situace by neměly být srovnávány za účelem zajištění správné aplikace článku 95.
Při zodpovídání této otázky Soud nejdříve zdůraznil, že skutečnost, že Šestá směrnice stanoví částečnou harmonizaci národního daňového práva, nevylučuje použití článku 95. Dále, ustanovení článku 95 mají zajistit volný pohyb zboží uvnitř Společenství za normálních podmínek soutěže a že v mnoha předchozích případech Soud rozhodl, že aplikace článku 95 je založena na srovnání vnitřních daní uvalených na dovážené výrobky s daněmi uvalenými na domácí výrobky. Soud citoval své rozhodnutí ve věci 55/79, Komise v Irsko a rozhodl, že je možné, že rozdíly v časových limitech stanovených národní legislativou ohledně zdanění dovozů a domácích transakcí mohou představovat porušení článku 95.
Nicméně Soud shledal, že pokud jde o daňová období podle Šesté směrnice, dovážené výrobky nejsou v pozici, která může být srovnávána s výrobky podléhajícími vnitřnímu systému. Je tomu tak, protože směrnice stanovuje daňová období, podle kterých má být určena čistá daňová povinnost zdaňované osoby (čistá povinnost představuje hodnotu přidanou zdaňovanou osobou). Soud zdůvodnil, že pozice dovozů je rozdílná, protože dovozy mají čistou daňovou pozici v době svého dovozu. Proto taková daňová období nemusí být brána v úvahu při srovnávání platebních období, pokud jde o dovozy a domácí transakce. Bylo rozhodnuto, že nic v dotčené dánské legislativě nepředstavuje diskriminaci ve smyslu článku 95.


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):