Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61987J0238
Název:
Title:
Rozsudek ESD ze dne 5. října 1998
Věc 238/87
AB Volvo v Erik Venk Ltd.
Rozhodnutí o předběžné otázce
/1988/ ECR 6211
“Volvo”
Publikace:
Publication:
European Court Reports 1988 page 6211
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    · Deutsche Gramofon
    · Keurkoop
    · RTE C-69/89 Radio Telefis Eirean v Commission ECR II-485
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
AB Volvo (Volvo) je majitelem registrovaného užitného vzoru pro přední skla vozů Volvo serie 200. Erik Veng ze Spojeného království (UK) Ltd (dále jen Veng) dovážel stejné součásti vozů, vyráběné bez povolení firmy Volvo a šířil je na území Spojeného království. Volvo, opírající se o své exklusivní právo, zahájilo řízení proti p. Vengovi za účelem zákazu dovozu tohoto zboží
.
Vrchní soud (the High Court of Justice of England and Wales) zastavil řízení a podle čl. 177 Smlouvy ES předložil případ ESD k vyjádření, zda situace, kdy významný výrobce aut odmítne udělit licenci jiným dodavatelům náhradních částí na své automobily, i když ti jsou připraveni zaplatit rozumný poplatek za povolení k prodeji takových částí, -představuje zneužití dominantního postavení.


Názor soudu a komentář:
ESD ve svých dřívějších rozhodnutích / Keurkoop/ definoval princip, podle něhož zákaz dovozu, založený na výhradním právu k užitnému vzoru je slučitelný s čl. 30 a 36 Smlouvy. V uvedeném případě pak zkoumá, za jakých podmínek je odmítnutí licence k dovozu majitelem užitného vzoru v rozporu s čl. 86 Smlouvy.
Článek 86 Smlouvy zakazuje zneužití dominantního postavení na společném trhu, nebo jeho podstatné části. Výlučné vlastnictví k duševnímu vlastnictví samo o sobě nezakládá domněnku, že vlastník má dominantní postavení na trhu (viz. např. Deutsche Gramofon). Stejně vyznívá v našem případě také posudek generálního advokáta p. Mischo. Soud nezkoumá, zda má Volvo dominantní postavení na trhu, ale spíše popírá, že jeho chování v tomto případě zakládá “zneužití” dominantního postavení.
Zneužití dom. postavení nezakládá situace, kdy vlastník nějakého práva k nehmotným statkům využívá své právo chránit a prosazovat ochranu samotného přemětu tohoto práva. Právo vztahující se k užitnému vzoru, zahrnuje právo zamezit třetím stranám ve výrobě, prodeji a dovozu zboží obsahující užitný vzor, bez souhlasu vlastníka tohoto vzoru /Kerkuoop/. “ Dále se shledává, že povinnost vlastníka chráněného vzoru, udělit třetím stranám, třebaže za rozumný poplatek, licenci k dodávkám zboží obsahujícím chráněný vzor, by vedla k poškození exklusivních práv k užitnému vzoru výše
uv
edeného vlastníka a tedy odmítnutí udělení licence nemůže samo o sobě zakládat zneužití dominantního postavení.
Nicméně, soud také stanovuje limity, při jejichž překročení může být odmítnutí poskytnout licenci v rozporu s čl. 86: “Výkon exklusivního práva vlastníkem registrovaného užitného vzoru k součástem automobil může být zakázáno čl. 86, pokud na straně podniku majícího dominantní postavení, zahrnuje chování jako: svévolné odmítnutí dodávek náhradních dílů samostatným opravárenským podnikům, stanovování cen náhradních dílů na příliš vysoké úrovni, či rozhodnutí nevyrábět dále určitý náhradní díl, část, i když mnoho vozů dotčeného modelu je stále v provozu, za předpokladu, že takové chování může ovlivnit obchod mezi členskými státy / viz. např. RTE/.


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):