Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):		61992J0393
Název:
Title: 		Rozsudek ESD z 27. dubna 1994
Věc C-393/92
Municipality of Almelo and others v NV Energiebedrijf Ijsselmij
Rozhodnutí o předběžné otázce
[1994] SbSD I-1477
"Almelo"
Publikace:
Publication:		REPORTS OF CASES 1994 PAGES I-1477
Předmět (klíčová slova):
Keywords		COMPETITION;RULES APPLYING TO UNDERTAKINGS;CONCERTED PRACTICES;DOMINANT POSITION;FREE MOVEMENT OF GOODS;QUANTITATIVE RESTRICTIONS;STATE MONOPOLIES OF A COMMERCIAL CHARACTER;ENVIRONMENT;
Související předpisy:
Corresponding acts:		157E177;157E085;157E086;157E090
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:		-Věc 14/86 Pretore do Salo [1987] SbSD 2545

-Věc C-24/92 Corbiau [1993] SbSD I-1278

-Věc 102/81 Nordsee [1982] SbSD 1095

-Věc 6/64 Costa v ENEL [1964] SbSD 1253

-Věc C-234/89 Delimitis [1991] SbSD I-935

-Věc 85/76 Hoffman La Roche [1979] SbSD 461

-Věc 320/91 Corbeau [1993] SbSD I-2533

Plný text:
Fulltext:		Ne

Fakta:
Distribuce a výroba elektřiny je v Nizozemí organizována na regionální a místní úrovni. Podniky vyrábějící a distribuující elektřinu jsou vlastněny regiony a městy. V rámci přiděleného území dodávají regionální distribuční podniky místním distribučním podnikům, které jsou vlastněny městy. Podle nizozemského práva byla společnosti Energiebedrijf Ijsselmig (IJM) přidělena nevýlučná koncese k distribuci elektřiny na koncesním území. Město Almelo leží na tomto území. Všeobecné vzorové podmínky dodávky elektřiny vyžadované IJM zakazovaly místním distributorům dovážet elektřinu. Byly zavázány kupovat elektřinu pouze od IJM. Ve vztahu mezi výrobci a regionálními distributory také platil zákaz dovozu elektřiny.
S účinností od 1. ledna 1985 začal IJM účtovat místním distributorům vyrovnávací poplatek, kterým chtěl kompenzovat rozdíl mezi jeho vyššími náklady distribuce spotřebitelům na venkově a nižšími distribučními náklady místních distributorů při dodávce spotřebitelům ve městech. Místní distribuční podniky zahájily arbitrážní řízení. Jelikož nesouhlasily s rozhodčím nálezem podaly odvolání. Příslušný vnitrostátní soud shledal, že vyrovnávací poplatek by nebylo možné uvalit bez zákazu dovozu. Postoupil proto dvě předběžné otázky Evropskému soudnímu dvoru. První otázkou se tázal, zda vnitrostátní soud rozhodující o odvolání proti arbitrážnímu nálezu rozhodčího soudu, který rozhoduje podle pravidel “equity” je oprávněn postoupit otázku. Druhá otázka se týká problému, zda článek 31 (dříve čl. 37), čl. 81 (čl. 85), čl. 82 (dříve čl. 86), a čl. 86 (dříve čl. 90) Smlouvy ES nebrání regionálním distributorům elektřiny v tom, aby ve svých vzorových podmínkách dodávky, které místním distributorům zakazují dovážet elektřinu pro účely veřejných dodávek zároveň použili klauzuli o výlučném odběru.

Názor soudu a komentář:
Soud nejprve uvádí svá kritéria za kterých lze určitý orgán považovat za soud ve smyslu čl. 234. Těmito kritérii jsou: trvalá existence, ustanovení na základě zákona, výkon obligatorní jurisdikce, vázanost pravidly sporného řízení, nezávislost, rozhodování na základě práva (Pretore di Salo, Corbiau). Obecné soudy přezkoumávající rozhodčí nález jsou soudy ve smyslu čl. 234 (dříve čl. 177) Smlouvy ES pokud přezkoumávají odvolání nebo námitku, která je možná podle příslušných národních předpisů (Nordsee). Soud dodává, že vnitrostátní soud členského státu, který rozhoduje o odvolání proti rozhodčímu nálezu musí rozhodnout spravedlivě a respektovat přitom komunitární soutěžní pravidla. Takový soud je soudem ve smyslu čl. 234 (dříve čl. 177) Smlouvy ES.
Pokud jde o druhou otázku Soud zkoumá do jaké míry je zákaz dovozu slučitelný s čl. 31 (dříve čl. 37). Nejdříve Soud shledává, že elektřina je zboží (Costa v. ENEL). Poté soud poukazuje že čl. 31 (dříve čl. 37) se týká státních monopolů obchodní povahy. Týká se tedy případů, kdy státní orgány kontrolují obchod mezi členskými státy. Účinky na obchodní toky musí být založeny na koncesních smlouvách uzavíraných mezi veřejnoprávními orgány a podniky poskytujícími veřejné služby. Podle názoru Soudu se v daném případě nejedná o případ spadající pod čl. 31 (dříve 37) Smlouvy ES. Není zde žádná exkluzivní koncese. Smlouvy byly uzavřeny mezi regionálními a lokáními distributory. Podmínky dodávky vycházejí z dohody mezi smluvními stranami a nejsou výsledkem územní koncese, které byla poskytnuta státem IJM.
Soud poté zkoumá chování podniků ve vztahu k čl. 86(1) (dříve čl. 90) a čl. 81ff (dříve čl. 85ff) Smlouvy ES. Klauzule o výhradním odběru činí z dotčené dohody dohodu ve smyslu čl. 81 (dříve čl. 85). Tato klauzule zakazující získávat dodávky od jiných dodavatelů omezuje soutěž. Jelikož všechny smlouvy ohledně výroby a distribuce elektřiny obsahují tuto klauzuli, mají smluvní vztahy kumulativní účinek v tom, že znemožňují dodávat jiným dodavatelům a tudíž obchod mezi členskými státy je nepříznivě dotčen (Delimitis).
Soud shledává, že čl. 82 (dříve čl. 86) by případně též mohl být porušen. Je pravda, že podnik jako IJM, který má nevýlučnou koncesi pokrývající pouze část území v členském státě nemá dominantní pozici na podstatné části Společného trhu. Přesto distributoři a výrobci elektřiny mohou kolektivně toto postavení na trhu mít. V tomto ohledu národní soud musí posoudit, zda podniky jsou navzájem spjaty takovým způsobem, že se na trhu chovají stejně. Navíc jsou dány i ostatní podmínky pro porušení článku 82 (dříve čl. 86). Tam kde podnik váže odběratele závazkem, aby od něho odebíraly všechno, nebo velkou část toho co potřebují, jedná se o zneužití dominantního postavení (Hoffman-La Roche). Navíc, v důsledku kumulativního efektu je dotčen obchod mezi členskými státy.
Konečně Soud zkoumá možnost ospravedlnění porušování Smlouvy ES podle článku 86(2) (dříve čl. 90). Podle tohoto článku se na podniky pověřené poskytováním služeb v obecném ekonomickém zájmu nevztahují soutěžní pravidla, pokud soutěžní omezení jsou nezbytná k tomu, aby podnik mohl plnit jemu svěřené úkoly (Corbeau). Soud uznává, že výroba a distribuce elektřiny je službou obecného ekonomického zájmu. Soutěžní omezení jsou tudíž povolená, pokud jsou nezbytná k tomu, aby podniky mohly plnit takovéto jim svěřené úkoly. Z tohoto hlediska je nezbytné brát do úvahy ekonomické podmínky, za kterých podniky vyvíjejí činnost, obzvláště je přitom třeba zohlednit náklady, které musí nést, a předpisy, a to zejména ty týkající se životního prostředí, které musí respektovat. Je na vnitrostátním soudu, aby o těchto aspektech rozhodl.

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. A NATIONAL COURT WHICH, IN A CASE PROVIDED FOR BY LAW, DETERMINES AN APPEAL AGAINST AN ARBITRATION AWARD MUST BE REGARDED AS A COURT OR TRIBUNAL WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 177 OF THE TREATY, EVEN IF UNDER THE TERMS OF THE ARBITRATION AGREEMENT MADE BETWEEN THE PARTIES THAT COURT MUST GIVE JUDGMENT ACCORDING TO WHAT APPEARS FAIR AND REASONABLE. IN ACCORDANCE WITH THE PRINCIPLES OF THE PRIMACY OF COMMUNITY LAW AND OF ITS UNIFORM APPLICATION, IN CONJUNCTION WITH ARTICLE 5 OF THE TREATY, SUCH A COURT MUST OBSERVE THE RULES OF COMMUNITY LAW, IN PARTICULAR THOSE RELATING TO COMPETITION, EVEN WHERE IT GIVES JUDGMENT HAVING REGARD TO FAIRNESS.

2. ARTICLE 37 OF THE TREATY, RELATING TO STATE MONOPOLIES OF A COMMERCIAL CHARACTER, APPLIES TO SITUATIONS IN WHICH THE NATIONAL AUTHORITIES ARE IN A POSITION TO CONTROL, DIRECT OR APPRECIABLY INFLUENCE TRADE BETWEEN MEMBER STATES THROUGH A BODY ESTABLISHED FOR THAT PURPOSE OR A DELEGATED MONOPOLY. WHERE A REGIONAL ELECTRICITY DISTRIBUTOR HOLDING A NON-EXCLUSIVE CONCESSION FOR THE DISTRIBUTION OF ELECTRICITY IN THE TERRITORY COVERED BY THE CONCESSION PROHIBITS LOCAL ELECTRICITY DISTRIBUTORS, BY MEANS OF AN EXCLUSIVE PURCHASING CLAUSE, FROM IMPORTING ELECTRICITY, THE SITUATION IS COVERED NOT BY THAT ARTICLE BUT BY ARTICLE 85 OF THE TREATY. THE CONTRACTS IN QUESTION WERE CONCLUDED NOT BETWEEN THE PUBLIC AUTHORITIES AND THE REGIONAL DISTRIBUTOR BUT BETWEEN THE LATTER AND THE LOCAL DISTRIBUTORS. THOSE CONTRACTS DETERMINE THE CONDITIONS GOVERNING THE SUPPLY OF ELECTRIC POWER AND DO NOT HAVE THE EFFECT OF TRANSFERRING TO THE LOCAL DISTRIBUTORS THE PUBLIC SERVICE CONCESSION GRANTED TO THE REGIONAL UNDERTAKING, SINCE
THOSE CONDITIONS, IN PARTICULAR THE EXCLUSIVE PURCHASING CLAUSE, STEM FROM THE CONTRACTS MADE BETWEEN THE DISTRIBUTORS AND ARE NOT INHERENT IN THE TERRITORIAL CONCESSION GRANTED BY THE PUBLIC AUTHORITIES.

3. ARTICLE 85 OF THE TREATY PRECLUDES THE APPLICATION, BY A REGIONAL ELECTRICITY DISTRIBUTOR, OF AN EXCLUSIVE PURCHASING CLAUSE CONTAINED IN ITS GENERAL CONDITIONS OF SALE WHICH PROHIBITS A LOCAL DISTRIBUTOR FROM IMPORTING ELECTRICITY FOR PUBLIC SUPPLY PURPOSES AND WHICH, HAVING REGARD TO ITS ECONOMIC AND LEGAL CONTEXT, NAMELY THE EXISTENCE OF OTHER EXCLUSIVITY AGREEMENTS OF A SIMILAR KIND AND THEIR CUMULATIVE EFFECT, AFFECTS TRADE BETWEEN MEMBER STATES. ARTICLE 86 OF THE TREATY LIKEWISE PRECLUDES THE APPLICATION OF SUCH A CLAUSE WHERE THE UNDERTAKING IN QUESTION BELONGS TO A GROUP OF UNDERTAKINGS OCCUPYING A COLLECTIVE DOMINANT POSITION IN A SUBSTANTIAL PART OF THE COMMON MARKET. UNDER ARTICLE 90(2) OF THE TREATY, HOWEVER, THE APPLICATION OF THE CLAUSE IN QUESTION IS NOT CAUGHT BY THAT TWOFOLD PROHIBITION, IN SO FAR AS THE RESTRICTION OF COMPETITION WHICH IT BRINGS ABOUT IS NECESSARY IN ORDER TO ENABLE THE UNDERTAKING TO PERFORM ITS TASK OF GENERAL INTEREST. IN THAT REGARD, THE NATIONAL COURT, WHOSE TASK IT
IS TO DECIDE WHETHER SUCH NECESSITY EXISTS, MUST TAKE INTO CONSIDERATION THE ECONOMIC CONDITIONS IN WHICH THE UNDERTAKING IS FORCED TO OPERATE BY VIRTUE OF THE CONSTRAINTS IMPOSED ON IT, IN PARTICULAR THE COSTS WHICH IT HAS TO BEAR AND THE LEGISLATION, PARTICULARLY CONCERNING THE ENVIRONMENT, TO WHICH IT IS SUBJECT.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):