Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61986J0267

	Název: Title:		JUDGMENT OF THE COURT OF 21 SEPTEMBER 1988. PASCAL VAN EYEKE V NV ASPA. REFERENCE FOR A PRELIMINARY RULING FROM THE VREDEGERECHT VAN HET KANTON BEVEREN. STATE MEASURE GRANTING EXEMPTION FROM TAX IN RESPECT OF INCOME FROM SAVINGS DEPOSITS - COMPETITION BETWEEN BANKS AS REGARDS INTEREST PAID. CASE 267/86. Rozsudek ESD ze dne 21. září 1988 Věc 267/86 Pascal Van Eycke v. ASPA NV (1988) ECR 4769 “Van Eycke”

	Publikace: Publication:		REPORTS OF CASES 1988 PAGES 4769

	Předmět (klíčová slova): Keywords		COMPETITION;RULES APPLYING TO UNDERTAKINGS;FREEDOM OF ESTABLISHMENT AND SERVICES;FREE MOVEMENT OF SERVICES;FREE MOVEMENT OF CAPITAL;TAXATION;

	Související předpisy: Corresponding acts:		157E005;157E003;157E085;157E059;157E061;157E095

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		689J0339 ·Alsthom Atlantique věc C-339/89 Alsthom Atlantique v. Sulzer (1991) ECR I-107.


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
After learning of the interest rates on savings deposits advertised by ASPA, a Belgian financial institution, Mr Van Eycke went there in order to make a deposit on the terms advertised. Subsequently ASPA informed him that it was required, by virtue of Belgian law, to apply terms that were less favourable than those offered in its advertisement. The relevant regulations provided that holders of certain Belgian savings accounts were granted the benefit of a tax exemption provided that the interest rate was below a maximum rate set by the Minister in a Royal Decree. If the interest rate exceeded that maximum level, the client lost the tax exemption. It was therefore unattractive for banks to offer higher interest rates.
Mr Van Eycke brought an action against ASPA claiming that the relevant provisions of Belgian law were invalid because they were incompatible with Articles 85
et seq.
of the EEC Treaty. The Vredegerecht for the Canton Beveren (Belgium) stayed the proceedings and referred to the Court of Justice the questions (in the Court’s wording) (1 and 2) whether national legislation which restricts the benefit of an exemption from income tax in respect of interest on a certain category of savings deposits solely to deposits on which the interest rates and premiums paid do not exceed the maximum levels fixed by legislation is compatible with the obligations imposed on the Member States by Article 5 of the EEC Treaty in conjunction with Articles 3 (f) and 85 and (3) whether national legislation which restricts the tax exemption described above solely to savings deposits denominated in national currency and held at financial institutions whose registered office is in the Member State concerned is incompatible with Articles 59 to 66 and 95 of the EEC Treaty.
Po té co se pan Van Eycke dověděl o inzerovaných úrokových sazbách společnosti ASPA - Belgický finanční ústav, rozhodl se uložit tam své úspory za podmínek, které byly inzerovány. Následně ho však ASPA informovala, že podle belgického práva bude nutné uplatnit méně výhodné podmínky, než jaké byly původně inzerovány. Příslušné předpisy stanovili, že majitelům některých belgických vkladových účtů je poskytnuta výh
o
da výjimky z daní, pokud úroková sazba je nižší než maximální úrok stanovený Královskou vyhláškou Ministerstva. Když úroková sazba převyšuje maximální hranici ztrácí klient daňové zvýhodnění. Proto nebylo pro banky příliš atraktivní nabízet vyšší úrokové
sazby.
Pan Van Eycke žaloval ASPU s tvrzením, že příslušná ustanovení belgického práva jsou neplatná pro svoji neslučitelnost s článkem 85 et seq. Smlouvy ES. Vredegerecht (místní soud) za kanton Beveren (v Belgii) přerušil řízení a postoupil Soudnímu dvoru otázky (1 a 2) , zda-li jsou slučitelné se závazky členských států z článku 5 Smlouvy ES ve spojení s články (3)f a 85 národní předpisy, které omezují výhody v podobě z výjimek z daní z úrokových příjmů na určité kategorie vkladů, a to pouze na vklad
y
, u kterých vyplacené úrokové sazby a výnosy nepřekračují maximální hranice stanovené předpisy a (3) zda-li jsou slučitelné s články 59 až 66 a 95 Smlouvy ES národní předpisy, která omezují výše popsané daňové výjimky pouze na vklady denominované v národ
n
í měně, uložené u finančního ústavu, se sídlem v dotčeném členském státu.

Názor soudu a komentář:
While Articles 85 and 86 of the Treaty directly only concern the conduct of undertakings, the Court has consistently held that these provisions, together with Article 5, also impose an obligation on the Member States “not to introduce or maintain in force measures, even of a legislative nature, which may render ineffective the competition rules applicable to undertakings. Such would be the case (…) if a Member State were to require or favour the adoption of agreements, decisions or concerted practices contrary to Article 85 or to reinforce their effects, or to deprive its own legislation of its official character by delegating to private traders responsibility for taking decisions affecting the economic sphere” (see also
Alsthom Atlantique
). This formula covers three cases: (1) the legislation is intended to require or favour the adoption of new restrictive agreements or the implementation of new practices; (2) it may be regarded as intended to reinforce the effects of pre-existing agreements and (3) there are circumstances capable of depriving the legislation of its official character.
The Court in detail only considers the second case. This, however, only applies if the legislation “incorporates either wholly or in part the terms of agreements concluded between undertakings and requires or encourages compliance on the part of those undertakings.” The Court points out that the legislation presently at issue with the tax-exemption merely provides for a serious inducement but does not require compliance; it does not, however, confirm a pre-existing practice or agreement. “However, it is for the national court to enquire further into that point if it considers that there may be doubts in that regard.”
The Court goes on to examine the compatibility of the restriction to deposits denominated in national currency and held at financial institutions whose registered office is in the Member State concerned under Articles 59 to 66 and 95 of the Treaty. As to Article 59, the Court merely points out that the transitional period for the introduction of the liberalization of banking services (Article 61 (2)) had not lapsed as of the date of the judgement. Article 95, on the other hand, is only concerned with the prohibition of a higher taxation on “products” from other Member States. Savings deposits fall within the scope of Article 61 (2) and 67 of the Treaty and thus do not constitute “products” in the meaning of Article 95.
I když se články 85 a 86 Smlouvy týkají přímo pouze jednání podniků, Soud důsledně zastává názor, že tato ustanovení, spolu s článkem 5 rovněž ukládají členským státům povinnost “nepřijímat a neponechávat jakákoliv opatření, včetně legislativních, které by mohly narušit účinnost soutěžních pravidel aplikovatelných na podniky. Tak by tomu bylo (...) kdyby členský stát požadoval, nebo napomáhal přijímání dohod
,
rozhodnutí, nebo sladěných praktik, které by nebyly v souladu s článkem 85 Smlouvy, nebo by zesiloval jejich účinky, nebo by zbavoval vlastní legislativu jejího oficiálního charakteru tím, že by přenášel na soukromé podnikatele odpovědnost za ekonomická
r
ozhodnutí ovlivňující hospodářskou sféru” (viz. také *
Alsthom Atlantique
). Tato formulace zahrnuje tři případy: (1) vlastní předpisy požadují, nebo napomáhají přijímání nových soutěž omezujících dohod, nebo zavádění nových soutěž omezujících praktik; (2) předpisy zesilují účinky již existujících dohod a (3) jsou dány okolnosti, které jsou schopné zbavit vlastní předpisy jejich oficiálního charakteru.
Soud dopodrobna zvažuje pouze druhý případ. Ten se však vztahuje pouze na případ, kdy předpisy “začleňují, ať plně, nebo částečně smluvní podmínky do dohod uzavřených mezi podniky a požadují, nebo podporují jejich dodržování ze strany těchto podniků”. Soud zdůrazňuje, že dotčené předpisy daňovou výjimkou pouze dávají vážný podnět k jejich dodržování, avšak j
e
jich dodržování nepožadují; předpis však potvrzuje již existující praktiky, nebo dohodu. “Je však na národním soudu provést další šetření, má-li za to, že v této souvislosti jsou nějaké pochybnosti”.
Soud dále zkoumá slučitelnost omezení daňových zvýhodnění pouze na vklady denominované v národní měně a uložené u finančních ústavů se sídlem v dotčeném členském státu s články 59 až 66 a 95 Smlouvy. Pokud se týče článku 59, Soud pouze poznamenává, že přechodné období pro liberalizaci bankovnictví (článek 61
(
2)) k datu rozhodnutí ještě neuplynulo. Článek 95, na druhé straně, se týká pouze zákazu vyššího zdanění “výrobků” z jiných než členských států. Vklady spadají pod rámec ustanovení článku 61(2) a 67 Smlouvy a proto netvoří “výrobky” ve smyslu článku 95.

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. ALTHOUGH IT IS TRUE THAT ARTICLES 85 AND 86 OF THE TREATY PER SE ARE CONCERNED ONLY WITH THE CONDUCT OF UNDERTAKINGS AND NOT WITH NATIONAL LEGISLATION, THE FACT REMAINS THAT THOSE ARTICLES IN CONJUNCTION WITH ARTICLE 5 OF THE TREATY REQUIRE THE MEMBER STATES NOT TO INTRODUCE OR MAINTAIN IN FORCE MEASURES, EVEN OF A LEGISLATIVE NATURE, WHICH MAY RENDER INEFFECTIVE THE COMPETITION RULES APPLICABLE TO UNDERTAKINGS. SUCH WOULD BE THE CASE IN PARTICULAR IF A MEMBER STATE WERE TO REQUIRE OR FAVOUR THE ADOPTION OF AGREEMENTS, DECISIONS OR CONCERTED PRACTICES CONTRARY TO ARTICLES 85 OR TO REINFORCE THEIR EFFECTS, OR TO DEPRIVE ITS OWN LEGISLATION OF ITS OFFICIAL CHARACTER BY DELEGATING TO PRIVATE TRADERS RESPONSIBILITY FOR TAKING DECISIONS AFFECTING THE ECONOMIC SPHERE. NATIONAL LEGISLATION MAY BE REGARDED AS INTENDED TO REINFORCE THE EFFECTS OF PRE-EXISTING AGREEMENTS, DECISIONS OR CONCERTED PRACTICES ONLY IF IT MERELY INCORPORATES EITHER WHOLLY OR IN PART THE TERMS OF AGREEMENTS CONCLUDED BETWEEN UNDERTAKINGS AN
D ENCOURAGES COMPLIANCE ON THE PART OF THOSE UNDERTAKINGS.

2. NATIONAL LEGISLATION WHICH RESTRICTS THE BENEFIT OF AN EXEMPTION FROM INCOME TAX IN RESPECT OF INTEREST ON A CERTAIN CATEGORY OF SAVINGS DEPOSITS SOLELY TO DEPOSITS ON WHICH THE INTEREST RATES AND PREMIUMS PAID DO NOT EXCEED THE MAXIMUM LEVELS FIXED BY LEGISLATION IS NOT INCOMPATIBLE WITH THE OBLIGATIONS IMPOSED ON THE MEMBER STATES BY ARTICLE 5 OF THE EEC TREATY IN CONJUNCTION WITH ARTICLES 3 (F) AND 85, PROVIDED THE LEGISLATION IN QUESTION DID NOT MERELY CONFIRM BOTH THE METHOD OF RESTRICTING THE YIELD ON DEPOSITS AND THE LEVEL OF MAXIMUM INTEREST RATES ADOPTED BY PRE-EXISTING AGREEMENTS, DECISIONS OR CONCERTED PRACTICES.

3. NATIONAL LEGISLATION WHICH RESTRICTS A TAX EXEMPTION SOLELY TO SAVINGS DEPOSITS DENOMINATED IN NATIONAL CURRENCY AND HELD AT FINANCIAL INSITUTIONS WHOSE REGISTERED OFFICE IS IN THE MEMBER STATE CONCERNED IS NOT, UNDER COMMUNITY LAW AS IT NOW STANDS, INCOMPATIBLE WITH ARTICLE 59 ET SEQ. OF THE TREATY. FREEDOM TO PROVIDE BANKING SERVICES WITH REGARD TO THE MAKING OF SAVINGS DEPOSITS IS LINKED, BY VIRTUE OF ARTICLE 61 (2) OF THE TREATY, WITH THE LIBERALIZATION OF CAPITAL MOVEMENTS, WHICH HAS NOT YET BEEN ACHIEVED IN THIS AREA.

4. SAVINGS FUNDS DEPOSITED WITH FINANCIAL INSTITUTIONS IN ONE CURRENCY OR ANOTHER COME WITHIN THE SCOPE OF ARTICLES 61 (2) AND 67 OF THE TREATY AND DO NOT THEREFORE CONSTITUTE PRODUCTS WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 95 OF THE TREATY

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):