Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):		61965J0056
Název:
Title: 		Rozhodnutí ESD z 30. června 1966
Věc 56/65
Société Miniére v. Maschinenbau Ulm GmbH
JUDGMENT OF THE COURT OF 30 JUNE 1966. SOCIETE TECHNIQUE MINIERE V MASCHINENBAU ULM GMBH. PRELIMINARY RULING REQUESTED BY THE COUR D' APPEL, PARIS. CASE 56-65.
Publikace:
Publication:		REPORTS OF CASES 1966 PAGES 0235 DANISH EDITION....: 1966 PAGES 0211
Předmět (klíčová slova):
Keywords		COMPETITION;RULES APPLYING TO UNDERTAKINGS;EXCLUSIVE AGREEMENTS;
Související předpisy:
Corresponding acts:		157E085;157E085
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
Plný text:
Fulltext:		Ne

Fakta:
Francouzská společnost Société Technique Miniére (LTM), která distribuovala a prodávala zařízení a materiály pro veřejné práce, se ve smlouvě ze 7. dubna 1961 zavázala přijmout dodávku 37 třídičů od německé společnosti Machinenbau Ulm (MBU) v rozmezí dvou let. Na základě smlouvy měl LTM exkluzivní právo distribuovat tyto třídiče na území Francie. Dále se strany smlouvy dohodly na výhradě souhlasu MBU k dodávce výrobků konkurujících výrobkům zahrnutých v ustanovení o exkluzivní distribuci. Další ustanovení zahrnovala udržování systému servisních oprav a skladování náhradních dílů. Navíc se strany dohodly na výhradě souhlasu v případě, že LTM postoupí práva a závazky z předmětné smlouvy třetím stranám. Konečně každý potenciální francouzský zákazník mohl kupovat zboží, jež bylo předmětem smlouvy, i v jiných zemích společného trhu prostřednictvím paralelních dovozů, přičemž LTM měl právo reexportovat zařízení mimo smluvní území.
Poté došlo mezi LTM a MBU ke sporu. V odvolacím řízení LTM prohlásil, že smlouva je neslučitelná s ustanovením článku 85(1) a tudíž “absolutně neplatná”. MBO prohlásil, že smlouvy, na které se uvedené ustanovení nevztahuje, nemusí být oznamovány Komisi. Zakázány jsou pouze ty exkluzivní distribuční smlouvy, které izolují trhy.
Byla vznesena otázka, zda každá exkluzivní distribuční smlouva, kterou je třeba oznamovat podle nařízení 17/62 a 153/62, automaticky spadá pod zákaz uvedený v článku 85(1) Smlouvy EHS, pokud jim nebyla přiznána výjimka podle článku 85(3) Smlouvy ve spojení s nařízením 17/62. Poslední otázkou, která byla vznesena, byla otázka, zda článek 85(2) Smlouvy EHS způsobuje absolutní nicotnost smlouvy, která obsahuje zakázané ustanovení. Všechny tyto otázky byly předloženy Soudnímu dvoru v rámci řízení o předběžné otázce.

Názor soudu a komentář:
Jádro rozhodnutí Evropského soudního dvora obsahuje důležitý a rozsáhlý komentář k aplikaci článku 85(1) Smlouvy EHS. V těchto úvahách Soud opět zdůrazňuje význam řízení podle článku 177. Soudní dvůr prohlásil, že ve smyslu ustanovení článku 177 Smlouvy EHS jsou otázky výkladu a platnosti nařízení Společenství předmětem řízení o předběžné otázce. V dané věci však nešlo o aplikaci Smlouvy, přičemž Soudní dvůr je pouze oprávněn vyabstrahovat klíčové otázky z předložených faktů (viz rozhodnutí Evropského soudního dvora z 15. Července 1964, Flaminio Costa v. E.N.E.L., věc 6/64). Poté se Soudní dvůr zabýval článkem 85 Smlouvy EHS. Rozhodl, že exkluzivní distribuční smlouva nespadá automaticky pod zákaz obsažený v článku 85(1) Smlouvy EHS. Pokud tedy smlouva nebyla oznámena Komisi podle nařízení 17/62 a 153/62, není automaticky považována za zakázanou. Tyto podmínky by nastaly pouze v případě ustanovení článku 85(3) Smlouvy. Ve smyslu článku 85 Smlouvy EHS dále není důležité, zda byla smlouva uzavřena mezi podniky ve vztahu ekonomické rovnosti nebo podřízenosti. Smlouva nerozlišuje mezi horizontálními a vertikálními dohodami. Cílem zákazu v článku 85(1) Smlouvy EHS je integrovat trh mezi členskými státy, přičemž smlouva je zakázána pouze tehdy, pokud lze předvídat narušení soutěže. Tato prognóza musí vycházet z objektivního práva nebo skutečností. Je dáno, kdy lze rozumně předvídat, že dohoda může mít vliv na pohyb zboží mezi členskými státy buď přímý, nebo nepřímý, v současnosti nebo potencionálně (viz znění Dassonvillské formule vztahující se k narušení volného obchodu podle článku 30 Smlouvy EHS). Konečně cílem nebo účelem dohody musí být narušení hospodářské soutěže. Úmysl zde nepřichází v úvahu. Musí zde existovat podmínky pro závěr, že ve skutečnosti dojde k zabránění soutěže, jejímu omezení nebo narušení. Dostatečná pozornost by měla být věnována cílům a účelům práva exkluzivní distribuce, charakteru a kvalitě výrobků, na které se smlouva vztahuje, postavení strany, která právo uděluje, jakož i postavení distributora na trhu. Ustanovení se zvláštními účinky nebo zvýhodňující ustanovení, jako např. právo reexportu nebo paralelních dovozů předmětných výrobků je rovněž třeba zohlednit. V tomto směru Soudní dvůr nezodpověděl jasně otázku, zda je soutěž omezena již tehdy, když je narušena soutěž v obchodu, tj. mezi dealery jedné a téže značky (uvnitř značky), anebo když je narušena soutěž podobných výrobků (mezi značkami) (až v rozhodnutí Grundig-Consten/Commission, věc 56, 58/64 ze 13. července 1966 Soud jednoznačně prohlásil, že ani soutěž mezi distributory ani soutěž mezi výrobci není jediným rozhodujícím kritériem). V každém případě smlouva, prostřednictvím které jsou udělena exkluzivní práva distribuce, je platná pokud nebrání ostatním kanálům distribuce.
Co se týče účinků článku 85(2) Smlouvy EHS Soudní dvůr prohlásil, že jsou neplatná pouze ta ustanovení smlouvy, na něž se vztahuje ustanovení článku 85(1) Smlouvy EHS. Ostatní části smlouvy je třeba posuzovat na základě odpovídajícího národního práva. Rozhodnutí ukazuje, že Soudní dvůr rozhoduje každou věc s ohledem na politický cíl Smlouvy a nemá ani tak zájem rozvíjet systematický soubor pravidel práva Společenství.

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. CF. PARA. 2, SUMMARY, CASE 6/64 (1964) ECR 585F. ARTICLE 177 IS BASED UPON A CLEAR SEPARATION OF FUNCTIONS BETWEEN NATIONAL COURTS AND THE COURT OF JUSTICE AND CANNOT EMPOWER THE LATTER EITHER TO INVESTIGATE THE FACTS OF THE CASE OR TO CRITICIZE THE GROUNDS AND PURPOSE OF THE REQUEST FOR INTERPRETATION. */ 664J0006 /*.

2. CF. PARA. 1, SUMMARY, CASE 6/64 (1964) ECR 585F. IN THE CONTEXT OF REQUESTS FOR PRELIMINARY RULINGS, THE COURT HAS NO JURISDICTION EITHER TO APPLY THE TREATY TO A SPECIFIC CASE OR TO DECIDE UPON THE VALIDITY OF A PROVISION OF DOMESTIC LAW IN RELATION TO THE TREATY, AS IT WOULD BE POSSIBLE FOR IT TO DO UNDER ARTICLE 169. NEVERTHELESS, THE COURT HAS POWER TO EXTRACT FROM A QUESTION IMPERFECTLY FORMULATED BY THE NATIONAL COURT THOSE QUESTIONS WHICH ALONE PERTAIN TO THE INTERPRETATION OF THE TREATY. */ 664J0006 /*.

3. ARTICLE 85(1) OF THE EEC TREATY IS BASED ON AN ECONOMIC ASSESSMENT OF THE EFFECTS OF AN AGREEMENT AND CANNOT THEREFORE BE INTERPRETED AS INTRODUCING ANY KIND OF ADVANCE JUDGMENT WITH REGARD TO A CATEGORY OF AGREEMENTS DETERMINED BY THEIR LEGAL NATURE.

4. THE FACT THAT AN AGREEMENT IS NOT NOTIFIED TO THE COMMISSION PURSUANT TO REGULATIONS NOS 17/62 AND 153/62 CANNOT MAKE AN AGREEMENT AUTOMATICALLY VOID. IT CAN ONLY HAVE AN EFFECT AS REGARDS EXEMPTION UNDER ARTICLE 83(3) IF IT IS LATER ESTABLISHED THAT THIS AGREEMENT IS ONE WHICH FALLS WITHIN THE PROHIBITION LAID DOWN IN ARTICLE 85(1).

5. THE PROHIBITION OF AN AGREEMENT DEPENDS ON ONE QUESTION ALONE, NAMELY WHETHER, TAKING INTO ACCOUNT THE CIRCUMSTANCES OF THE CASE, THE AGREEMENT, OBJECTIVELY CONSIDERED, CONTAINS THE ELEMENTS CONSTITUTING THE SAID PROHIBITION, SET OUT IN ARTICLE 85(1).

6. CF. PARA. 3, SUMMARY, CASE 32/65 (1966) ECR 389. NEITHER THE WORDING OF ARTICLE 85 NOR THAT OF ARTICLE 86 JUSTIFIES INTERPRETING EITHER OF THESE ARTICLES WITH REFERENCE TO THE LEVEL IN THE ECONOMY AT WHICH UNDERTAKINGS CARRY ON BUSINESS. */ 665J0032 /*.

7. IN ORDER THAT AN AGREEMENT MAY AFFECT TRADE BETWEEN MEMBER STATES IT MUST BE POSSIBLE TO FORESEE WITH A SUFFICIENT DEGREE OF PROBABILITY ON THE BASIS OF A SET OF OBJECTIVE FACTORS OF LAW OR OF FACT THAT THE AGREEMENT IN QUESTION MAY HAVE AN INFLUENCE, DIRECT OR INDIRECT, ACTUAL OR POTENTIAL, ON THE PATTERN OF TRADE BETWEEN MEMBER STATES. THE INFLUENCE THUS FORESEEABLE MUST GIVE RISE TO A FEAR THAT THE REALIZATION OF A SINGLE MARKET BETWEEN MEMBER STATES MIGHT BE IMPEDED. IN THIS RESPECT, IT IS NECESSARY TO CONSIDER IN PARTICULAR WHETHER THE AGREEMENT IS CAPABLE OF BRINGING ABOUT A PARTITIONING OF THE MARKET IN CERTAIN PRODUCTS BETWEEN MEMBER STATES.

8. IN CONSIDERING WHETHER AN AGREEMENT HAS AS ITS OBJECT THE INTERFERENCE WITH COMPETITION WITHIN THE COMMON MARKET IT IS NECESSARY FIRST TO CONSIDER THE PRECISE PURPOSE OF THE AGREEMENT IN THE ECONOMIC CONTEXT IN WHICH IT IS TO BE APPLIED. THE INTERFERENCE WITH COMPETITION REFERRED TO IN ARTICLE 85(1) MUST RESULT FROM ALL OR SOME OF THE CLAUSES OF THE AGREEMENT ITSELF. WHERE AN ANALYSIS OF THE SAID CLAUSES DOES NOT REVEAL THE EFFECT ON COMPETITION TO BE SUFFICIENTLY DELETERIOUS, THE CONSEQUENCES OF THE AGREEMENT SHOULD THEN BE CONSIDERED, AND FOR IT TO BE CAUGHT BY THE PROHIBITION IT IS THEN NECESSARY TO FIND THAT THOSE FACTORS ARE PRESENT WHICH SHOW THAT COMPETITION HAS IN FACT BEEN PREVENTED OR RESTRICTED OR DISTORTED TO AN APPRECIABLE EXTENT. THE COMPETITION MUST BE UNDERSTOOD WITHIN THE ACTUAL CONTEXT IN WHICH IT WOULD OCCUR IN THE ABSENCE OF THE AGREEMENT IN DISPUTE.

9. THE AUTOMATIC NULLITY OF AN AGREEMENT WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 85(2) OF THE EEC TREATY ONLY APPLIES TO THOSE PARTS OF THE AGREEMENT AFFECTED BY THE PROHIBITION, OR TO THE AGREEMENT AS A WHOLE IF IT APPEARS THAT THOSE PARTS ARE NOT SEVERABLE FROM THE AGREEMENT ITSELF. ANY OTHER CONTRACTUAL PROVISIONS WHICH ARE NOT AFFECTED BY THE PROHIBITION FALL OUTSIDE COMMUNITY LAW.

10. AN EXCLUSIVE DEALING AGREEMENT MAY FALL UNDER THE PROHIBITION IN ARTICLE 85(1) BY REASON OF A PARTICULAR FACTUAL SITUATION OR OF THE SEVERITY OF THE CLAUSES PROTECTING THE EXCLUSIVE DEALERSHIP. CF. PARA. 5, SUMMARY, CASE 32/65 (1966) ECR 389.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):