Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):

	Název: Title:		Rozsudek ESD z 24. listopadu 1982 Věc 249/81 Komise Evropských společenství v. Irsko Žaloba pro porušení Smlouvy [1982] SbSD 4005 ”Buy Irish”

	Publikace: Publication:

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Irská vláda spustila kampaň, aby povzbudila spotřebitele k nákupu zboží vyrobeného v Irsku. Jako součást této kampaně byla založena společnost nazvaná Rada pro irské zboží, která měla za úkol propagovat prostřednictvím reklamy a používání značky “zaručeně irské” výrobky vyrobené v Irsku. Komise měla za to, že kampaň diskriminovala výrobky z jiných členských států Společenství a považovala ji za opatření s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení dovozu. Komise podala proti Irsku k ESD žalobu podle čl. 169 pro porušení smluvních povinností vyplývajících ze Smlouvy ES.

Názor soudu a komentář:
Jelikož kampaň byla řízena Radou pro irské zboží, Soud nejprve posuzoval vztah irské vlády k této Radě před tím než začal hodnotit rozdílné argumenty předložené Soudu oběma stranami. Irská vláda tvrdila, že Rada pro irské zboží není veřejnoprávním orgánem, a že její činnost nemůže být přisuzována vládě, jelikož jediná její účast na činnosti Rady spočívala ve finanční a morální podpoře. Soud nicméně shledal, že jelikož irská vláda jmenovala řídící výbor Rady, dotovala z větší části její výdaje a vymezovala cíle a směry její kampaně, nemůže se irská vláda za tím účelem, aby unikla odpovědnosti podle Smlouvy dovolávat skutečnosti, že kampaň byla vedena soukromou společností.
Komise tvrdila že “kampaň kupuj irské výrobky” je v rozporu s čl. 30. Soud odmítl argument Irska, že vzhledem k tomu, že dotace Radě pro irské zboží byla státní dotací měla by být záležitost posuzována v kontextu čl. 92 a 93 Smlouvy. Soud byl toho názoru, že i když kampaň byla ze značné části dotována vládou, na což by se mohly vztahovat čl. 92 a 93, neznamená to, že samotná kampaň by tím mohla uniknout zákazu podle čl. 30. Soud rovněž poznamenal, že Irsko nenotifikovalo Komisi danou podporu podle čl. 93 (3) Smlouvy ES.
Pokud jde o aplikaci čl. 30, Soud posuzoval argument Komise, že kampaň “kupujte irské výrobky” je v rozporu s čl. 2(3)(k) směrnice 70/50/ES, který stanoví, že opatření, která povzbuzují pouze koupi domácích výrobků musí být považována za neslučitelná se zákazy obsaženými ve Smlouvě. Irsko naproti tomu argumentovalo, že čl. 30 zakazuje “opatření” (tedy závazné předpisy vydávané veřejnoprávním orgánem) s rovnocenným účinkem jako kvantitativní omezení, a že žádné takové předpisy nebyly vládou přijaty. Irsko rovněž argumentovalo, že kampaň neměla žádné omezující účinky na dovozy, jelikož podíl irských výrobků na celkovém prodeji v Irsku ve skutečnosti během prvních třech let kampaně klesl.
Soud však považoval kampaň za odraz záměru irské vlády kontrolovat dovozní toky z ostatních členských států, a tak ovlivnit objem obchodu mezi členskými státy, a to přestože kampaň nebyla úspěšná. Soud považoval kampaň “kupujte irské výrobky” a používání značky “zaručeně irské” za zavedení národní praxe, která měla srovnatelné potencionální účinky na dovozy z jiných členských států, účinkům vládního opatření závazné povahy.
Soud stanovil, že takováto praxe nemůže uniknout zákazu článku 30 jedině proto, že nebyla založena na opatřeních, která by byla závazná pro podniky, jelikož i nezávazná opatření v podobě dotčené národní praxe mohou ovlivnit chování obchodníků a spotřebitelů a tudíž zmařit cíle společenství vymezené v článcích 2 a 3 Smlouvy.

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):