Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61970J0080

	Název: Title:		JUDGMENT OF THE COURT OF 25 MAY 1971. GABRIELLE DEFRENNE V BELGIAN STATE. PRELIMINARY RULING REQUESTED BY THE BELGIAN CONSEIL D' ETAT. EQUAL PAY. CASE 80-70. Rozsudek ESD ze dne 25. Května 1971 Věc 80/70 Gabrielle Defrenne v. Belgian State Rozhodnutí o předběžné otázce /1971/ ECR I-445 “Defrenne I ”

	Publikace: Publication:		REPORTS OF CASES 1971 PAGES 0445

	Předmět (klíčová slova): Keywords		SOCIAL PROVISIONS;

	Související předpisy: Corresponding acts:		157E119

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		691J0110, 688J0262, 675J0043 - Moroni C 110/91 /1993/ ECR I-6591 - Barber C-262/88 /1990/ ECR I-1889 - Defrenne II 43/75 /1976/ ECR 455


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Miss Gabrielle Defrenne was engaged as an air hostess by the airline company Sabena on 10 December 1951. On 15 February 1968, the date on which she reached the age of 40 years, her employment contract was terminated automatically under Art. 5 of employment of air crew of Sabena, which provides that women shall cease to be members of the crew on reaching the age of 40 years.
Apart from an action for damages, which Miss Defrenne brought against Sabena on grounds of discrimination on the basis of sex (cf.
Defrenne II
), she also made an application to the Belgian Conseil d’État for annulment of the Royal Decree of 3 November 1969 laying down special rules for civil aviation air crews on entitlement to pension. This decree - which had been issued within the framework of the general scheme for retirement pensions and survivor’s pensions of workers - excluded air hostesses from the aforementioned pension scheme.
The Belgian Conseil d’État - under Article 177 of the Treaty - referred to the ECJ the question whether a retirement pension granted under the terms of the social security financed by contributions from workers, employers and by State subsidy, constitutes - under Art. 119 EEC Treaty - a consideration which the worker receives indirectly in respect of his employment from his employer.
Paní Gabrielle Defrenne byla zaměstnána u letecké společnosti Sabena jako letuška od 10. 12. 1951. Dne 15. 2. 1968 v den dovršení jejího čtyřicátého roku věku byla její pracovní smlouva s leteckou společností Sabena automaticky ukončena podle článku 5 kolektivní pracovní smlouvy vztahující se na členy posádek letecké společnosti Sabena, která stanoví, že letuškám skončí pracovním poměr dovršením čtyřicátého roku věku.
Nehledě na žalobu o náhradu škody, kterou paní Gabrielle Defrenne podala proti letecké společnosti Sabena z důvodu diskriminace na základě pohlaví (viz Defrenne II), paní Gabrielle Defrenne podala též žádost k Belgickému ústavnímu soudu na zrušení Královského de
k
retu ze dne 3. 11. 1969 stanovícího speciální pravidla pro nárok na odchod do důchodu pro členy leteckých posádek v civilní letecké dopravě.
Tento Dekret, který byl vydán v rámci všeobecného systému upravujícího výši věku pracovníků pro nárok na odchod do důchodu a výši důchodového zabezpečení, vyňal letušky z výše uvedeného důchodového systému.
Belgický ústavní soud se podle článku 177 Smlouvy ES odvolává na rozhodnutí ESD o otázce, jestli nárok na odchod do důchodu zaručený podmínkami systému sociálního pojištění financovaného příspěvky pracovníků, zaměstnavatelů a státu, stanovuje podle článku 119 EHS Smlouvy výplatu, kterou pracovník dostává nepřímo vzhledem k jeho zaměstnání, od jeho zaměstnavatele.

Názor soudu a komentář:
The decision is one of the first judgements (see
Barber
) concerning the question of whether and in how far retirement pensions can be deemed “consideration” in the meaning of Art. 119 EEC Treaty, providing for the principle of equal pay for men and women for the same work. While Art. 119 paragraph 1 EEC Treaty states the principle of equal pay for men and women, paragraph two of this article extends this principle to any other consideration which the worker receives - directly or indirectly - in respect of his employment.
The Court decided that retirement pensions which are directly governed by legislation without any element of agreement within the undertaking or the occupational branch concerned and which are obligatorily applicable to general categories of workers do not constitute consideration in the meaning of Art. 119. The Court argues that the pension in question was determined by considerations of social policy rather than the employment relationship and therefore did not constitute a direct or indirect pay to the worker. Consequently, such pensions in general do not depend upon the employer’s contribution to the relevant fund but solely on the respective legal requirements. Therefore it is not Article 119 (and later on the directives on equal treatment and payment) which applies to this question but the general non-discrimination clause - a point of view that the Court has given up in later decisions.
The scope of this judgement is limited only to pension schemes established by legislation. Other pension schemes such as company pensions however have been deemed as part of the consideration under Art. 119 of the Treaty in later decisions (see e.g.
Barber; Moroni
).
Toto rozhodnutí je jedním z p
rvních rozhodnutí (viz. Barber) zabývající se otázkou, jestli a do jaké míry může být nárok na odchod do důchodu považován za "výplatu" ve smyslu článku 119 EHS Smlouvy zajišťující princip stejného odměňování mužů a žen za stejnou práci. Zatímco článek 11
9
odst. 1 Smlouvy stanoví princip stejného odměňování mužů a žen za stejnou práci, odst. 2 tohoto článku tento princip rozšiřuje na všechny ostatní výplaty, které pracovníci přímo či nepřímo dostávají vzhledem k svému zaměstnání od zaměstnavatele.
Soud roz
hodl, že nárok na odchod do důchodu, jehož právní úprava se řídí kogentními ustanoveními, tzn. bez možnosti se smluvně v rámci podniku nebo profesního odvětví od těchto ustanovení odchýlit, a které obligatorně upravují nárok na odchod do důchodu obecně pr
o
všechny kategorie pracovníků, nezakládá "vyplácení" důchodu ve smyslu ustanovení článku 119. Soud je toho názoru, že výše uvedený důchod byl zmiňován ve smyslu sociální politiky, nikoli ve smyslu zaměstnaneckého vztahu, a proto nestanoví přímé nebo nepří
m
é výplaty pracovníkům. Následkem toho, obecně vyplácení takového důchodu nezávisí na příspěvcích zaměstnavatele do příslušného fondu, ale výlučně na příslušných zákonných ustanoveních. Proto čl. 119 (a později ve směrnicích princip upravující stejné zach
á
zení a stejné odměňování) nelze na tuto otázku použít, ale je nutné použít obecnou nediskriminační klauzuli – hledisko, které soud vydal v pozdějších rozhodnutích.
Aplikace tohoto rozhodnutí se vztahuje pouze na penzijní nároky upravené právními předpisy. Jiné penzijní nároky, jako jsou penze vyplácené zaměstnavatelem, firmou, podle názoru ESD spadají nadále pod režim odměňování dle čl. 119 Smlouvy ES, ve smyslu pozdějších rozhodnutí (např. Barber; Moroni).

Shrnutí (Summary of the Judgment):
THE CONCEPT OF PAY AS DEFINED IN ARTICLE 119 OF THE EEC TREATY DOES NOT INCLUDE SOCIAL SECURITY SCHEMES OR BENEFITS DIRECTLY GOVERNED BY LEGISLATION WITHOUT ANY ELEMENT OF AGREEMENT WITHIN THE UNDERTAKING OR THE OCCUPATIONAL BRANCH CONCERNED, WHICH ARE OBLIGATORILY APPLICABLE TO GENERAL CATEGORIES OF WORKERS OR WHICH, WITHIN THE FRAMEWORK OF SUCH A GENERAL SYSTEM ESTABLISHED BY LEGISLATION, RELATE TO CERTAIN CATEGORIES OF WORKERS IN PARTICULAR. THIS APPLIES ESPECIALLY TO RETIREMENT PENSION SCHEMES WHICH GIVE WORKERS THE BENEFIT OF A LEGAL SYSTEM, THE FINANCING OF WHICH, WORKERS, EMPLOYERS AND POSSIBLY THE PUBLIC AUTHORITIES CONTRIBUTE IN A MEASURE DETERMINED LESS BY THE EMPLOYMENT RELATIONSHIP BETWEEN THE EMPLOYER AND THE WORKER THAN BY CONSIDERATIONS OF SOCIAL POLICY. THE PART DUE FROM THE EMPLOYER IN THE FINANCING OF SUCH SCHEMES DOES NOT CONSTITUTE A DIRECT OR INDIRECT PAYMENT TO THE WORKER; THE LATTER RECEIVES THE BENEFITS LEGALLY PRESCRIBED SOLELY BY REASON OF THE FACT THAT HE FULFILS THE LEGAL CONDITION
S REQUIRED FOR THEIR BEING GRANTED. SITUATIONS INVOLVING DISCRIMINATION RESULTING FROM THE APPLICATION OF SUCH A SCHEME ARE NOT SUBJECT TO THE REQUIREMENTS OF ARTICLE 119.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):