Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61994J0398

	Název: Title:		Rozhodnutí ESD z 5.června 1996 Věc T-398/94 Kahn Scheppvaart BV v Komise Evropských společenství Žádost o zrušení (prohlášení neplatnosti) [1996] ECR II-477 "Kahn-Scheepvaart BV"

	Publikace: Publication:

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		- Věc 232/78 Komise v France [1979] ECR 2729 - Věc 25/62 Plaumann [1963] ECR 211 - Spojené věci 67/85, 68/85 a 70/85 Van der Kooy [1988] ECR 219 - Věc T-3/93 Air France [1994] ECR II-121 - Věc C-198/91 Cook [1993] ECR I-2487


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Komise vydala směrnici č. 90/684 o státní podpoře pro stavbu lodí OJ 1990 L 380, p. 27. V souladu s článkem 4 směrnice podpora výroby ve prospěch stavby lodí může být považována za slučitelnou se společným trhem pouze za předpokladu, že celková částka slíbené podpory nepřesáhne maximální limit, který Komise stanovila na 9%.
Žadatel, Kahn Scheepvaart BV, je holandská soukromá společnost, mezi jejíž hlavní aktivity patří zvedání a námořní doprava těžkých nákladů. Společnost přednesla stížnost na Komisi, protože z jejího pohledu Spolková republika Německo překročila maximální výši podpory stavby lodí. Komise vydala 25.října 1994 rozhodnutí adresované německé vládě, ve kterém schválila v souladu se směrnicí č. 90/684 mezi jinými určité německé normy pro rok 1994. Mezi těmito normami, byly i různé, proti kterým protestoval žadatel. Žádost je namířena proti rozhodnutí, které bylo žadateli oznámeno 31.října 1995.

Názor soudu a komentář:
Nejprve se Soud zabýval určením hlavního obsahu žádosti. Žadatel požadoval nejen prohlášení rozhodnutí za neplatné, ale jak bylo uvedeno při ústním jednání, také zrušení údajného bezvýhradného odmítnutí v dopise oznamujícím zahájení vyšetřování podle dřívějšího článku 93, odst. 2 Smlouvy. Podle článku 44 Jednacího řádu Soudu zamítnul Soud první instance žádost podanou při ústním jednání jako nepřípustnou, jelikož by mohla způsobit nedovolenou změnu v hlavním předmětu jednání (Věc 232/78). Předmětem sporu byl pouze žádost o prohlášení neplatnosti rozhodnutí z 25.října 1994 do té míry, do jaké schválilo určité německé normy.
Soud dále zkoumal přípustnost žádosti. Podle článku 230, odst. 4 (dříve čl. 173) Smlouvy o ES mohou fyzické nebo právnické osoby podat žalobu proti rozhodnutí, které se jich přímo a individuálně týká, a to za předpokladu, že bylo učiněno ve formě nařízení nebo rozhodnutí adresovaného jiné osobě. Podle názoru Soudu se rozhodnutí z 25.října 1994 určené německé vládě netýkalo žadatele přímo, tedy individuálně. Individuální (osobní) zájem znamená, že rozhodnutí se týká osob z důvodu jejich určitých zvláštních a typických vlastností nebo okolností, kterými se odlišují od všech ostatních osob, a na základě těchto skutečností se též jednotlivě odlišují jako osoby, kterým je rozhodnutí určeno nebo kterých se týká (Plaumann).
Sporné rozhodnutí Komise neprohlásilo státní podporu jednotlivcům slučitelnou se společným trhem, ale spíše schválilo použití obecných daňových ustanovení německého práva. Rozhodnutí se tudíž, i když je určeno členským státům, jeví, s ohledem na potenciální oprávněné osoby z tohoto ustanovení, jako opatření, které je použitelné obecně a vztahuje se na situace, které jsou vymezeny objektivně. Jako takové má za následek právní důsledky pro určitou skupinu osob, která je v obecném a abstraktním chování předvídatelná. Žadatel sám je ovlivněn tímto rozhodnutím na základě svého objektivního postavení dopravního podniku, stejně jako by byl ovlivněn jakýkoliv jiný účastník trhu, který je nebo by se ocitnul ve stejné situaci. Kromě toho soutěžní pozice žadatele by mohla být pouze potenciálně a nepřímo ovlivněna, protože se rozhodnutí vztahuje toliko ke schválení obecné normy, přičemž oprávněné osoby z této normy jsou určeny jen obecným a abstraktním způsobem. Existence podpory oprávněné osobě v soutěži s jiným podnikem předpokládá konkrétní použití pravidla, normy, která individuální podporu připouští.
Skutečnost, že žadatel předložil protest a v té souvislosti vedl jednání s Komisí, nemůže znamenat dostačující okolnost charakteristickou pro žadatele, na jejímž základě může být individuálně odlišen od všech ostatních osob a takto to prokazovat a trvat na zahájení řízení. Kromě toho Soud zdůraznil, že i když Komise neschválila obecná pravidla státní podpory, pouhá skutečnost, že osoba je potenciálním oprávněným z ustanovení o daních, která mají obecnou použitelnost, nemůže být dostačující k prokázání, že takové rozhodnutí je individuální co se týče této osoby (Van der Kooy).
Soud dále také odmítá nalézt individuální zájem na základě tvrzení, že počet provozovatelů na trhu zvedání a námořní dopravy těžkých nákladů je omezen. Rozhodnutí Komise neurčilo slučitelnou individuální státní pomoc se společným trhem. Navíc schválená obecná pravidla ovlivňují stavbu lodí v SRN pouze obecně.
Na závěr žadatel tvrdil, že je oprávněn zahájit řízení jakožto zúčastněná strana ve smyslu článku 88, odst. 2 (dříve čl. 93) Smlouvy o ES. Z tohoto důvodu je oprávněn v souladu s judikaturou ESD (Cook) podat žalobu na rozhodnutí Komise a ne iniciovat hlavní vyšetřovací jednání. Tento argument ovšem Soud také odmítl. Sporné rozhodnutí zahrnovalo schválení pravidla o státní podpoře a nevztahovalo se individuální poskytnutí státní podpory.
Soud tudíž odmítl žádost jako nepřípustnou, aniž by se dále zabýval otázkou, zda se toto rozhodnutí týká přímo žadatele.
V rozsudku Air France Soud připustil individuální zájem z důvodu nepříznivého efektu na soutěžní postavení. Tento případ se týkal konkrétního rozhodnutí v individuální situaci a bylo v něm shledáno, že sloučení nedosahovalo významného rozměru v rámci celého Společenství. Navíc Air France byl jediným konkurentem slučujících se provozovatelů, takže jeho postavení v soutěži bylo zvláštním a významným způsobem ovlivněno.

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):