Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61992J0093

	Název: Title:		Rozhodnutí ESD ze dne 13. října 1993 Věc C-93/92 CMC Motorradcenter GmbH v. Telin Baskiciogullari [1993] ECR I-5009 "CMC Motorradcenter"

	Publikace: Publication:

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		Dassonville (č. 85) Prantl (č. 320) Krantz (č. 481) Yves Rocher (č. 601) Peralta (č. 658) DIP (Spojené věci od C-140 do 142/94), [1995] ECR I-3257 - DIP SpA et al. v. Comune di Bassano del Grappa a Comune di Chioggia)


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Firma CMC Motorradcenter s. r. o. obchodovala s motocykly, aniž byla autorizovaným dealerem pro nějaké konkrétní odvětví. Tato si objednala u německého dovozce motocykl Yamaha, který jej na obrátku koupil od autorizovaného dealera ve Francii. CMC prodala tento motocykl paní Telin Baskiciogullari. Všeobecné podmínky kupní smlouvy stanovily, že kupující se může poža
d
ovat plnění ze záruky na prodávajícím nebo jiných poskytovatelích uznaných výrobcem či dovozcem. Paní Baskiciogullari zjistila, že němečtí dealeři obecně odmítají provádět záruční opravy na motocyklech od paralelních dovozců. Z tohoto důvodu odmítla dodáv
k
u motocyklu převzít. CMC podala žalobu k místnímu soudu v Nordlingenu (Amtsgericht Nordlingen) a po zamítnutí žaloby se odvolala k zemskému soudu v Augsburgu (Landgericht Augsburg). Odvolací soud chtěl odvolání zamítnout na základě faktu, že žalobce měl ž
a
lované poskytnout informaci o praktikách německých dealerů. Podle judikatury Spolkového Nejvyššího Soudu (BGH) smlouva zakládá mezi smluvními stranami vztah důvěry, z kterého plyne vzájemná informační povinnost stran: Každá strana smlouvy je povinna předa
t
druhé informace, které jsou jí známy a které jsou důležité pro rozhodnutí druhé strany uzavřít smlouvu (§ 242 občanského zákoníku, BGB). Delikt spáchaný v rámci jednání o uzavření smlouvy (culpa in contrahendo), který způsobí újmu druhé straně zakládá vz
n
ik nároku na náhradu škody, který může vést i k ukončení smlouvy. Zemský soud v Augsburgu si nebyl jist slučitelností informační povinnosti během jednání o uzavření smlouvy s komunitárním právem. Požádal tedy ESD o rozhodnutí o předběžné otázce (podle čl.

177 SES), zda je v souladu s čl. 30 SES zavazovat německé dovozce, aby poskytovali kupujícím motocyklů Yamaha informaci, že němečtí autorizovaní dealeři Yamaha odmítají provádět záruční opravy, pokud motocykl pochází od neautorizovaného paralelního dovozc
e.

Názor soudu a komentář:
Článek 30 SES zakazuje kvantitativní dovozní omezení stejně jako opatření s rovnocenným účinkem mezi členskými státy. Opatřením s rovnocenným účinkem kvantitativním omezením je jakékoli opatření, které je schopné omezit, přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně obchod mezi členskými státy (
Dassonville
). Evropský soud rozhodl, že se informační povinnost při jednání o uzavření smlouvy aplikuje bez rozdílu na všechny produkty, které jsou předmětem všech smluvních vztahů podle německého práva a nejsou určeny k regulaci obchodu. Soud nepopírá, že zde existuje riziko omezení volného pohybu zboží, ale oponuje, že to není informační povinnost, která způsobuje takové riziko, ale spíše fakt, že většina autorizovaných dealerů

Yamaha odmítá provádět záruční opravy na motocyklech pocházejících od paralelních dovozců. Soud tak došel k závěru, že "omezující účinek, který daná informační povinnost může mít na volný pohyb zboží, je příliš nejistý a příliš nepřímý, než aby odůvodnil

závěr, že tento účinek je schopen omezit obchod mezi členskými státy" (
Krantz
).
Význam tohoto rozhodnutí je předmětem mnoha diskusí. Některé názory tvrdí, že odmítnutí Soudu v tomto a jiných následných případech považovat příliš nejisté a nepřímé účinky z
a omezující znamená (
Krantz; Peraltar; DIP
), že Soud směřuje k zavedení kritéria zjevného účinku. Toto by zajisté předpokládalo aplikaci pravidla důkazního břemene. Pokud se omezení obchodu zdá být prosté účinku obdobnému omezujícím opatřením, pak je nutné přednést konkrétní důkaz, který podpoří domněnku omezení volného pohybu zboží. Pokud by se jednalo o tento případ, pak rozsah, v jakém je obchod mezi členskými státy omezen, je nepodstatný. Soud dále v několika případech rozhodl, že "zřejmé narušení obch
o
du v rámci Společenství není třeba dokazovat" (
Prantl; Yves Rocher
).

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):