Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61999A0122
Název:
Title:
Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. února 2000, The Procter & Gamble Company proti Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (OHIM), věc T-122/99, Recueil 2000, s. II-00265-00285
Publikace:
Publication:
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Ochranná známka Společenství. Tvar mýdla. Formální vada přihlášky k zápisu. Absolutní důvody pro zamítnutí. Přezkum odvolacím senátem z moci úřední. Dodržování práv obhajoby. Označení tvořené výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku. Dřívější zápis ochranné známky v některých členských státech.
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
Plný text:
Fulltext:
Ano

Fakta:


Názor soudu a komentář:


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):




1 Dne 16. dubna 1996 obdržel Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) (dále jen „Úřad“) od žalobkyně přihlášku k zápisu ochranné známky Společenství jako obrazové ochranné známky.

2 Výrobky, pro které je zápis požadován, jsou „mýdla“ spadající do třídy 3 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957, ve znění změn a doplňků.

3 Dne 20. února 1997 průzkumový referent telefonicky informoval žalobkyni, že její přihláška ochranné známky neobsahuje vyobrazení přihlašované ochranné známky. Dopisem došlým Úřadu dne 25. února 1997 zaslala žalobkyně reprodukci této ochranné známky, kterou tehdy popsala jako „obrazovou ochrannou známku 3D“.

4 Mezitím průzkumový referent žalobkyni faxem ze dne 20. února 1997 sdělil, že její přihlášce k zápisu bylo jako den podání přiděleno datum 16. dubna 1996.

5 Sdělením ze dne 24. listopadu 1997 průzkumový referent žadatelce oznámil, že přihlašované označení, tvořené výlučně tvarem, který vyplývá ze povahy samotného výrobku, nemůže být předmětem zápisu podle čl. 7 odst. 1 písm. e), i) nařízení Rady č. 40/92 o ochranné známce Společenství ve znění změn (Úř. věst. 1994, L 11, s. 1).

6 Žalobkyně, která byla vyzvána k předložení svého vyjádření ve lhůtě dvou měsíců, na výhrady průzkumového referenta neodpověděla.

7 Faxem ze dne 18. března 1998 průzkumový referent žalobkyni oznámil rozhodnutí, kterým se zamítá zápis trojrozměrné ochranné známky na základě výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i).

8 Dne 15. května 1998 podala žalobkyně podle článku 59 nařízení č. 40/94 u Úřadu odvolání proti rozhodnutí průzkumového referenta.

9 Písemné odůvodnění odvolání bylo předloženo dne 17. července 1998. Žalobkyně v něm uplatňovala, že přihlašovaný trojrozměrný tvar má rozlišovací způsobilost, neboť jeho konkávnost vyplývající z podélného rýhování není v obchodě obvyklá. Zdůraznila též, že tento tvar byl zapsán v několika členských státech a že její přihlášky podané za tímto účelem v ostatních státech se obešly bez výhrad soutěžitelů.

10 Odvolání bylo předloženo průzkumovému referentovi k předběžnému přezkoumání podle článku 60 nařízení č. 40/94.

11 Dne 14. srpna 1998 bylo odvolání postoupeno odvolacím senátům.

12 Sdělením ze dne 22. ledna 1999 upozornil zpravodaj odvolacího senátu žalobkyni na skutečnost, že vyobrazení přihlašované ochranné známky odpovídá trojrozměrné ochranné známce, zatímco ve formuláři přihlášky k zápisu byla uvedena obrazová ochranná známka. Žalobkyně byla vyzvána, aby k tomu předložila vyjádření.

13 Faxem ze dne 15. února 1999 uznala žalobkyně chybu ve formuláři a upřesnila, že přihlašovaná ochranná známka má skutečně trojrozměrnou povahu.

14 Odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím ze dne 15. března 1999 (dále jen „napadené rozhodnutí“).

15 Podle odvolacího senátu přihláška k zápisu výslovně neuvádí trojrozměrnou povahu přihlašované ochranné známky, jak to vyžaduje pravidlo 3 odstavec 4 nařízení Komise (ES) č. 2868/95 ze dne 13. prosince 1995, kterým se provádí nařízení (ES) č. 40/94 (Úř. věst. L 303, s. 1). Jelikož se touto opravou pozmění ochranná známka podstatným způsobem ve smyslu čl. 44 odst. 2 nařízení č. 40/94, musí být sporná přihláška prohlášena za nepřípustnou.

16 Podle odvolacího senátu musí být přihláška v každém případě zamítnuta na základě tří absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu.

17 Zaprvé postrádá přihlašovaný tvar rozlišovací způsobilost podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 40/94. Podélné rýhování jako jediný charakteristický znak není totiž dostatečně výrazné, aby přiměřeně pozorný a obezřetný průměrný spotřebitel mohl rozpoznat výrobek jako výrobek pocházející od žalobkyně.

18 Zadruhé, jelikož se přihlašované označení podobá běžnému tvaru mýdlové tablety a tvaru, který je výsledkem běžného užívání výrobku, je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku ve smyslu výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i).

19 Zatřetí, poněvadž má podélné rýhování umožnit lepší uchopení výrobku, je přihlašovaný tvar nezbytný pro dosažení technického výsledku v souladu s čl. 7 odst. 1 písm. e) bodem ii) nařízení č. 40/94.

20 Konečně, odvolací senát odmítl argument žalobkyně vycházející ze zápisu ochranné známky v členských státech s odůvodněním, že tato skutečnost není pro Úřad závazná.

21 Žalobkyně navrhuje, aby Soud:
22 Úřad navrhuje, aby Soud:
23 Během jednání vzala žalobkyně zpět druhý bod svého návrhového žádání, což vzal Soud na vědomí.
24 Podle žalobkyně není odvolací senát příslušný k tomu, aby nově přezkoumal podmínky podání přihlášky k zápisu, ani k tomu, aby uplatnil z moci úřední existenci dvou absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu, které nebyly zjištěny průzkumovým referentem, a sice nedostatek rozlišovací způsobilosti přihlašovaného tvaru ve smyslu výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. b) a jeho technicky nezbytná povaha podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii).

25 Úřad tvrdí, že odvolací senát může rozhodnout na základě skutkových a, a fortiori, právních důvodů uplatněných z moci úřední. V řízení ex parte, jakým je řízení v projednávané věci, opravňuje totiž čl. 47 odst. 1 nařízení č. 40/94 Úřad k přezkoumání skutečností z moci úřední. Krom toho nemůže odvolací senát odmítnout vzít v úvahu důvody před ním uvedené pouze z toho důvodu, že nebyly předloženy již průzkumovému referentovi [rozsudek Soudu ze dne 8. července 1999, Procter & Gamble v. OHIM (BABY-DRY), T-163/98, Recueil, s. II-2383, bod 43]. Konečně, podle čl. 61 odst. 2 nařízení č. 40/94 odvolací senát, jako instance, jejíž rozhodnutí bylo napadeno, rozhoduje až po přezkoumání, během něhož vyzývá účastníky řízení tak často, jak je to nezbytné, aby předložili svá vyjádření.

26 Je namístě domnívat se, že v rozsahu, v němž odvolání podané k odvolacímu senátu usilovalo o zvrácení zamítnutí zápisu vysloveného průzkumovým referentem na základě absolutního důvodu, uvedlo odvolací senát ve stadiu přezkoumání opodstatněnosti přihlášky k zápisu do postavení průzkumového referenta.

27 Z toho vyplývá, že odvolací senát byl tedy na základě čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 příslušný převzít přezkoumání přihlášky s ohledem na všechny absolutní důvody pro zamítnutí uvedené v článku 7 nařízení č. 40/94, aniž by byl omezen úvahami průzkumového referenta (výše uvedený rozsudek BABY-DRY, bod 43).

28 V důsledku toho byl odvolací senát oprávněn namítnout vůči žalobkyni dva nové absolutní důvody pro zamítnutí přihlášky vycházející na jedné straně z nedostatku rozlišovací způsobilosti přihlašovaného tvaru a na druhé straně z jeho technicky nezbytné povahy.

29 Pokud jde o výtku žalobkyně, podle které nebyl odvolací senát příslušný k novému přezkoumání podmínek pro podání přihlášky k zápisu, je naproti tomu třeba poukázat na to, že kdyby průzkumový referent původně zamítl tuto přihlášku jako nepřípustnou z důvodu formální vady, jíž byla stižena, žalobkyně by bývala mohla buď podat odvolání proti tomuto zamítnutí k odvolacímu senátu nebo okamžitě zaslat Úřadu novou přihlášku k zápisu.

30 Tím, že odvolací senát shledal z moci úřední a a posteriori formální vadu, která nebyla uplatněna průzkumovým referentem, zbavil žalobkyni této volby, zejména druhé možnosti, která by jí umožnila získat datum podání přihlášky, které by předcházelo datu, které mohla získat po přijetí napadaného rozhodnutí.

31 Krom toho svěřuje článek 130 nařízení č. 40/94 odvolacím senátům pravomoc, v jejímž rámci „rozhodují o odvoláních podaných proti rozhodnutím průzkumových referentů“. Podle článku 58 nařízení č. 40/94 může takové odvolání podat každý účastník řízení, „pokud toto [rozhodnutí] nevyhovělo jeho požadavkům“.

32 V projednávaném případě však odvolací senát přezkoumával formální vadu řízení vedeného průzkumovým referentem, třebaže mu tento aspekt nebyl a bez rozhodnutí, které by v tomto ohledu zamítlo požadavky dotyčné účastnice řízení, ani nemohl být žalobkyní předložen.

33 Konečně, jelikož odvolací senát při rozhodování o tomto bodě nepřezkoumával základ k němu podaného odvolání, nelze efektivně tvrdit, že měl podle čl. 62 odst. 1 nařízení č. 40/94 stejné pravomoci jako průzkumový referent.

34 Z předcházejících úvah vyplývá, že je namístě přijmout žalobní důvod v rozsahu, v němž napadené rozhodnutí prohlásilo přihlášku k zápisu za nepřípustnou.

35 Žalobkyně poznamenává, že ji odvolací senát nevyzval, aby předložila své připomínky k dodržení podmínek podání přihlášky, ani ke dvěma novým důvodům pro zamítnutí.

36 Úřad na jedné straně tvrdí, že žalobkyně měla možnost zaujmout stanovisko k důvodům zjištěným senát za účelem použití čl. 44 odst. 2 nařízení č. 40/94.

37 Na druhé straně Úřad uznává, že odvolací senát formálně nevyzval žalobkyni, aby zaujala stanovisko k nedostatku rozlišovací způsobilosti přihlašovaného tvaru. Uvedené opomenutí však nepředstavuje v projednávané věci porušení práv obhajoby žalobkyně.

38 Existuje totiž zřejmá paralelnost mezi ochrannou známkou tvořenou označením podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. b) a označením tvořeným výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i), jelikož oba postrádají rozlišovací způsobilost. Tento bod byl žalobkyní správně pochopen jak ve stadiu přezkoumání provedeného průzkumovým referentem, tak před odvolacím senátem.

39 Vzhledem k tomu, že odvolací senát nebyl příslušný uplatnit z moci úřední formální vadu přihlášky k zápisu, je namístě prověřit, zda opomněl vyzvat žalobkyni k předložení vyjádření pouze s ohledem na dva nové absolutní důvody pro zamítnutí, které zjistil.

40 Zásada ochrany práv obhajoby je zakotvena v článku 73 nařízení č. 40/94, podle kterého mohou být rozhodnutí Úřadu založena pouze na důvodech, ke kterým měli účastníci řízení možnost se vyjádřit.

41 Krom toho jedenáctý bod odůvodnění nařízení č. 40/94 upřesňuje, že Úřad vykonává prováděcí pravomoci, které jí uděluje toto nařízení „v rámci práva Společenství“.

42 V tomto ohledu je nesporné, že dodržování práv obhajoby představuje obecnou zásadu práva Společenství, podle níž musí být osobám, kterým jsou určena rozhodnutí veřejných orgánů, která jako v projednávané věci významně ovlivňují jejich zájmy, umožněno efektivně vyjádřit své stanovisko (rozsudek Soudního dvora ze dne 23. října 1974, Transocean Marine Paint v. Komise, 17/74, Recueil, s. 1063, bod 15).

43 Je však namístě domnívat se, že žalobkyně nebyla vyzvána k tomu, aby předložila efektivně své připomínky k důvodu pro zamítnutí vyvozeného z moci úřední odvolacím senátem z nedostatku rozlišovací způsobilosti přihlašovaného tvaru. Tento závěr vyplývá z toho, že nelze – v rozporu s tím, co tvrdí Úřad – absolutní důvody pro zamítnutí uvedené na jedné straně v čl. 7 odst. 1, písm. e) a na straně druhé v čl. 7 odst.1 písm. e) bodu i) redukovat na nedostatek rozlišovací způsobilosti, aby tak mohly být pokládány za rovnocenné, neboť jsou obsaženy ve dvou zvláštních ustanoveních.

44 Z argumentace, kterou Úřad uvedl před Soudem, ostatně vyplývá, že sám Úřad pokládá přihlašované označení za označení postrádající rozlišovací způsobilost, aniž by měl i přesto za to, že spočívá výlučně ve tvaru vyplývajícím z povahy samotného výrobku.

45 Krom toho mohou být označení, která postrádají rozlišovací způsobilost podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. b), jakmile získala užíváním rozlišovací způsobilost, zapsána podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 40/94, což není případ označení, která jsou tvořena výlučně tvarem vyplývajícím z povahy samotného výrobku, zmíněných ve výše uvedeném čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i).

46 Krom toho je nesporné, že žalobkyni nebylo umožněno vyjádřit se k uplatnění nového absolutního důvodu odvozeného odvolacím senátem z technicky nezbytné povahy přihlašovaného tvaru podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu ii).

47 Z toho vyplývá, že odvolací senát porušil práva obhajoby žalobkyně tím, že jí nedal příležitost vyjádřit se ke dvěma novým absolutním důvodům pro zamítnutí, které uplatnil z moci úřední.

48 V tomto rozsahu je tedy namístě vyhovět žalobnímu důvodu.

49 Z důvodu výše konstatované nepříslušnosti odvolacího senátu uplatnit z moci úřední formální vadu přihlášky k zápisu, není namístě přezkoumávat, zda navíc odvolací senát nesprávně použil čl. 44 odst. 2 nařízení č. 40/94, jak mimo jiné tvrdí žalobkyně.
50 Vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí porušilo použitím dvou absolutních důvodů, které byly uplatněny z moci úřední, zásadu práv žaloby, není namístě, aby Soud přezkoumával jejich opodstatněnost.

51 Pro účely projednávaného sporu je tedy třeba rozhodnout pouze o podstatě absolutního důvodu pro zamítnutí vycházejícího z toho, že přihlašované označení je výlučně tvořeno tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku podle výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i).

52 V tomto ohledu žalobkyně v podstatě uvádí, že nelze mít za to, že se sporný tvar podobá běžnému tvaru mýdla. Krom toho vykládá odvolací senát výjimku z obecného pravidla, podle kterého může být ochranná známka tvořena tvarem, extenzivně.

53 Úřad připouští, že výše uvedený čl. 7 odst. 1 písm. e) bod i) zjevně není použitelný na tvar přihlašovaný žalobkyní.

54 Soud připomíná, že podle čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení č. 40/94 se do rejstříku nezapíšou označení, která jsou tvořena výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku.

55 Postačí konstatovat, že sporný tvar vykazuje – jak Úřad správně uvedl před Soudem –podélnou konkávnost a rýhování, které nevyplývá z povahy výrobku. Je totiž nesporné, že na trhu existují jiné tvary mýdlových tablet, které nevykazují uvedené charakteristické znaky.

56 Odvolací senát se tedy tím, že na základě výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i) shledal absolutní důvod pro zamítnutí vycházející z toho, že označení je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku, dopustil právního omylu.

57 V tomto rozsahu je tedy namístě vyhovět žalobnímu důvodu.

58 Žalobkyně poznamenává, že sporný tvar byl zapsán jako ochranná známka pro mýdlo v několika členských státech po přezkoumání absolutních důvodů pro zamítnutí zjištěných v tomto případě, provedeném úřady členských států.

59 Úřad tvrdí, že v souladu s bodem 8.1.4 pokynů pro přezkum (Úřední věstník Úřadu 1996, s. 1347) měl odvolací senát, poté co posoudil relevanci vnitrostátních zápisů, správně za to, že jimi není vázán.

60 Soud shledává, že podle prvního bodu odůvodnění nařízení č. 40/94 je předmětem ochranné známky Společenství umožnit podnikům „rozlišit výrobky a služby podniků stejnými prostředky v rámci celého Společenství bez ohledu na hranice“.

61 Zápisy již provedené v členských státech představují tedy skutečnost, kterou, aniž by byla rozhodující, je pro účely zápisu ochranné známky Společenství pouze možné vzít v úvahu.

62 S ohledem na zásadu jednotné povahy ochranné známky Společenství, na kterou odkazuje druhý bod odůvodnění nařízení č. 40/94, se tedy nezdá, že by se odvolací senát dopustil právního omylu v rámci otázky vznesené projednávaným žalobním důvodem.

63 V důsledku toho je třeba zamítnout žalobní důvod jako neopodstatněný.

64 S ohledem na všechny předcházející úvahy je namístě učinit závěr, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno, neboť senát překročil svou pravomoc zaprvé tím, že prohlásil z moci úřední spornou přihlášku k zápisu za nepřípustnou, zadruhé tím, že nevyzval žalobkyni k tomu, aby předložila vyjádření ke dvěma novým absolutním důvodům pro zamítnutí, které shledal z moci úřední, a zatřetí tím, že zamítl zápis přihlašovaného označení s odůvodněním, že je tvořeno výlučně tvarem, který vyplývá z povahy samotného výrobku ve smyslu výše uvedeného čl. 7 odst. 1 písm. e) bodu i).
65 Podle čl. 87 odst. 2 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl ve věci úspěch, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení a Úřad neměl ve věci úspěch, je namístě uložit posledně uvedenému náhradu vlastních nákladů řízení, jakož i nákladů řízení vynaložených žalobkyní.




SOUD (druhý senát)




1) Rozhodnutí třetího odvolacího senátu Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory) ze dne 15. března 1999 (věc R 74/1998-3) se zrušuje.


_____________________________________________________________________________