Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):		61986J0157
Název:
Title: 		Judgment of the Court of 4 February 1988.
Mary Murphy and others v An Bord Telecom Eireann.
Reference for a preliminary ruling: High Court - Ireland.
Equal pay for men and women.
Case 157/86.
Rozhodnutí ESD ze dne 4. února 1988
Věc 157/86
Mary Murphy and Others v Board Telecom Eireann
Rozhodnutí o předběžné otázce
[1988] ECR 673 “Murphy”
Publikace:
Publication:		European Court Reports 1988 page 0673
Předmět (klíčová slova):
Keywords		SOCIAL PROVISIONS;
Související předpisy:
Corresponding acts:		157E119
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    675J0043,
    - Defrenne II, věc 43/75 Defrenne v Sabena [1976] ECR 455
Plný text:
Fulltext:		Ne

Fakta:
Mary Murphy was employed as factory worker and engaged in such tasks as dismantling, cleaning, oiling and reassembling telephones and other equipment. She received lower pay than specified male workers engaged in cleaning, collecting and delivering equipment and components and in lending general assistance as required.
Miss Murphy brought a claim under the Anti-Discrimination (Pay) Act 1974, demanding that she receive equal pay as the specified male workers. The Equality Officer and the Labour Court, however, found that the work Miss Murphy was engaged in was of higher value than that of the specified male workers and thus not “like work” within the meaning of the Anti-Discrimination Act.
The Labour Court therefore stayed the proceedings and referred to the ECJ the question whether Article 119 of the EEC Treaty was to be interpreted as covering the present case.
Mary Murphy byla zaměstnána jako dělnice v podniku, kde měla za úkol rozmontovávat, čistit, olejovat a smontovávat telefonická a jiná zařízení. Její mzda byla nižší než mzda určeného pracovníka muže, který čistí, sbírá a dodává zařízení a součástky a poskytuje obecné činnosti, které jsou vyžadovány
Slečna Murphy podala žalobu na základě ustanovení Zákona proti diskriminaci (v odměňování) z roku 1974, přičemž požadovala stejnou mzdu jako určený dělník. Úředník pro rovnoprávnost a pracovní soud však došli k závěru, že práce, kterou slečna Murphy vykonávala, měla vyšší hodnotu než práce určeného dělníka.
Nejednalo se tedy o “obdobnou práci” ve smyslu ustanovení Zákona proti diskriminaci.
Pracovní soud proto řízení přerušil a předložil Soudnímu dvoru otázku, zda je třeba článek 119 Smlouvy EHS vykládat tak, že se vztahuje i na tuto věc.

Názor soudu a komentář:
While Article 119 of the Treaty expressly only covers the case of equal work - and according to a consistent line of decisions work of equal value - the Court argues that it
a fortiori
applies to cases to cases where a lower wage is paid to workers of one sex who are engaged in work of higher value. To take a contrary view, the Court puts forward, would open up the possibility to circumvent the principle of equal pay by assigning more onerous duties to a particular sex, who could then be paid a lower wage.
The Court - in accordance with a line of prior judgements - points out that Article 119 of the Treaty is directly applicable so that individuals may rely on the provision in legal proceedings before the courts of the Member States (see
Defrenne II
). The national courts have to take Article 119 into account for their judgements, they are bound to give, where possible, the national law an interpretation that conforms with the requirements of the applicable national law.
Ačkoliv se článek 119 výslovně vztahuje pouze na případy stejné práce - a podle ustálené rozhodovací praxe i na práci stejné hodnoty - Soud tvrdil, že se
a fortiori
vztahuje i na případy, kdy je nižší mzda vyplácena pracovníkům jednoho pohlaví, kteří vykonávají práci vyšší hodnoty. Opačný přístup by podle názoru Soudu umožnil zabraňovat uplatňování zásady stejné mzdy v případech, kdy obtížnější povinnosti jsou určeny jednomu pohlaví, které však dostává nižší mzdu.
Soud v souladu se svými předchozími rozhodnutími zdůraznil, že článek 119 Smlouvy je přímo aplikovatelný, což znamená, že se jej jednotlivci mohou dovolávat v řízeních před soudy členských států (viz
Defrenne II
). Národní soudy musí brát při svém rozhodování článek 119 v potaz a jsou povinny, tam kde je to možné, interpretovat národní právo v souladu s požadavky aplikovatelného komunitárního práva.

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. ARTICLE 119 OF THE EEC TREATY, WHICH IS DIRECTLY APPLICABLE IN THE SENSE THAT THE WORKERS CONCERNED MAY RELY ON IT IN LEGAL PROCEEDINGS AND IN THE SENSE THAT NATIONAL COURTS OR TRIBUNALS MUST TAKE IT INTO ACCOUNT AS A CONSTITUENT PART OF COMMUNITY LAW, MUST BE INTERPRETED AS COVERING, IN ADDITION TO THE CASE OF UNEQUAL PAY FOR EQUAL WORK OR WORK OF EQUAL VALUE, THE CASE WHERE A WORKER WHO RELIES ON THAT PROVISION TO OBTAIN EQUAL PAY WITHIN THE MEANING THEREOF IS ENGAGED IN WORK OF HIGHER VALUE THAN THAT OF THE PERSON WITH WHOM A COMPARISON IS TO BE MADE.

2. IT IS FOR THE NATIONAL COURT OR TRIBUNAL BEFORE WHICH A PARTY RELIES ON A DIRECTLY APPLICABLE TREATY PROVISION, WITHIN THE LIMITS OF ITS DISCRETION UNDER NATIONAL LAW, WHEN INTERPRETING AND APPLYING DOMESTIC LAW, TO GIVE TO IT, WHERE POSSIBLE, AN INTERPRETATION WHICH ACCORDS WITH THE REQUIREMENTS OF THE APPLICABLE COMMUNITY LAW AND, TO THE EXTENT THAT THIS IS NOT POSSIBLE, TO HOLD SUCH DOMESTIC LAW INAPPLICABLE

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):