Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61989J0068
Název:
Title:
Judgment of the Court of 30 May 1991.
Commission of the European Communities v Kingdom of the Netherlands.
Freedom of movement for persons - Frontier control.
Case C-68/89.
Rozsudek ESD ze dne 30. května 1991
Věc C-68/89
Komise Evropských společenství v. Holandské království (1991) ECR I-2636 “Pohraniční kontroly”
Publikace:
Publication:
European Court Reports 1991 page I-2637
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
31968L0360; 31973L0148
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    687J0186, 687J0321, 689J0363
    · Cowan věc 186/87 Cowan (1989) ECR 195
    · Věc 321/87 Komise v. Belgie (1989) ECR 997
    · Roux věc C-363/89 Danielle Roux v. Belgie (1990) ECR I-273
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
Under Dutch law, (also) citizens of Member States could be subjected to border controls and may be required to answer questions put by border officials regarding the purpose and duration of their journey and the financial means at their disposal for it before they are permitted to enter Netherlands territory.
Article 23 of the Vreemdelingenbesluit (Aliens Order) of 19 September 1966 povided:“1. If so requested by an official responsible for frontier supervision, aliens entering the Netherlands shall be required:(a) to produce and hand over the document held by them in order to cross the frontier;(b) to provide information concerning the purpose and duration of their stay in the Netherlands;(c) to show what means are available to their entry into the Netherlands.
2. …3. The provisions of the opening subparagraph and subparagraph (c) of paragraph (1) shall not apply to the nationals of a Member State who are seeking empolyment.”The Commission, arguing that this practice was incompatible with Community law, brought an action under Article 169 of the Treaty for a declaration that, by maintaining in force and by applying said legislation, the Kingdom of the Netherlands had failed to fulfil the obligations imposed on it by Council Directive 68/360/EEC Of 15 October 1968 on the abolition of restrictions on movement and residence within the Community for workers of Member States and their families (OJ, English Special Edition 1968 II, p 485).
and Council Directive 73/148/EEC Of 21 may 1973 on the abolition of restrictions on movement and residence within the Community for nationals of member States with regard to establishment and the provision of services (OJ 1973 L 172, p. 14).
and of Article 5, inconjunction with Articles 3 (c), 48, 52 and 59 of the EEC Treaty.
Podle právního řádu Holandska1 (také) občané členských států mohly být podrobeni hraničním kontrolám a pohraničníci je mohly před povolením vstupu na území Holandska žádat o vysvětlení týkající se účelu a délky pobytu a finančních prostředků, které mají k dispozici.
Komise s námitkou, že taková praxe je neslučitelná s právem Společenství, podala podle článku 169 Smlouvy žalobu o prohlášení, že ponecháním a aplikací uvedené legislativy, Holandské království porušuje své povinnosti vyplývající ze Směrnice Rady č. 68/360EEC2 a Směrnice Rady č. 73/148/EEC3 a článku 5, ve spojení s články 3(c), 48, 52, a 59 Smlouvy ES.


Názor soudu a komentář:
“[N]ationals of the Member States of the Community generally have the right to enter the territory of the other Member States in the exercise of the various freedoms recognized by the Treaty and in particular the freedom to provide services which, according to now settled case-law, is enjoyed both by providers and by recipients of services” ( cf. [113] Royer; [455] Cowan; Luisi: tourists, among others, must be regarded as recipients of services). “[T]he only precondition which Member States may impose on the right to entry into their territory of persons covered by [Directives 68/360 and 73/148] is the production of a valid identity document or passport” ( Case 321/87).
The Court argues that Directives 68/360 and 73/148 establish a system according to which the only precondition for the entry of another Member State is the production of an identity document or passport (Art. 3 of the two directives); the Member States may not provide for any other requirements such as additional documents or proof of a right of residence or to ask questions. Only if a person entering the territory wishes to obtain a residence permit (cf. Article 4 of Directive 68/360 and Article 6 of Directive 73/148), the authorities may require proof of the right of residence (see Roux).
The Kingdom of the Netherlands had thus failed to fulfil its obligations under Directives 68/360 and 73/148.
“Příslušníci členských států Společenství obecně mají právo vstoupit na území jiného členského státu za účelem výkonu různých svobod přiznaných jim Smlouvou a zvláště za účelem poskytování služeb, což se podle nyní ustálené rozhodovací praxe vztahuje nejen na poskytovatele, ale i na příjemce služeb” (* srov. Cowan; Luisi; turisté, mimo jiné musí být považováni za příjemce služeb).
________________________________ 1článek 23 Vreemdelingenbesluit (Zákon o cizincích) ze dne 19. září 1996 stanoví: “1. Pokud si to úředník odpovědný za pohraniční kontrolu vyžádá pak cizinci vstupující na území Holandska mohou být požádáni: a) aby se prokázaly dokumentem, který je opravňuje překročit hranice; b) aby poskytly informace týkající se účelu a délky pobytu v Holandsku; c) aby ukázaly finanční prostředky, které mají při vstupu na území Holandska.
2. .......
3. Ustanovení prvního pododstavce a pododstavce c) prvního odstavce se nevztahuje na státní příslušníky členských států, kteří hledají zaměstnání.” 2Ze dne 15. října o odstranění omezení svobody pohybu a pobytu na území Společenství pracovníků členských států a jejich rodin (OJ, zvláštní anglické vydání 1968 II, str. 485).
3Ze dne 21. května 1973 o odstranění omezení svobody pohybu a pobytu na území Společenství státních příslušníků členských států v souvislosti s podnikáním a poskytováním služeb (OJ 1973 L 172, str. 14).
“Jedinou předběžnou podmínkou, kterou může členský stát podmínit vstup na své území osobám, na které se vztahuje Směrnice 68/360 a 73/148 je předložení platného identifikačního průkazu, nebo cestovního pasu” (* věc 321/87).
Soud tvrdí, že Směrnice 68/360 a 73/148 zakládají systém, podle něhož jedinou podmínkou pro vstup na území jiného členského státu je předložení identifikačního průkazu, nebo cestovního pasu (článek 3 uvedených směrnic); členský stát nesmí ukládat žádné jiné podmínky, jako např. předložení dalších dokumentů, prokázání práva pobytu, nebo vstupní pohovor. Pouze, pokud osoba vstupující na území si přeje získat povolení k pobytu (srov. článek 4 Směrnice 68/360 a článek 6 Směrnice 73/148) jsou orgány oprávněny požadovat prokázání práva k pobytu (viz * Roux).
Tímto, Holandské království, tudíž porušilo své povinnosti vyplývající ze Směrnic 68/360 a 73/148.


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):