Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61983J0261

	Název: Title:		JUDGMENT OF THE COURT (FIRST CHAMBER) OF 12 JULY 1984. CARMELA CASTELLI V L' OFFICE NATIONAL DES PENSIONS POUR TRAVAILLEURS SALARIES (O.N.P.T.S.). REFERENCE FOR A PRELIMINARY RULING FROM THE COUR DE TRAVAIL DE LIEGE. GUARANTEED INCOME FOR OLD PEOPLE - EQUAL TREATMENT. CASE 261/83. Rozsudek ESD ze dne 8. července 1984 Věc 261/83 Carmela Castelli v. Office National des Pensions pour Travailleurs Salariés (ONPTS) Rozhodnutí o předběžné otázce (1983) ECR 3199

	Publikace: Publication:		REPORTS OF CASES 1984 PAGES 3199 - 3215

	Předmět (klíčová slova): Keywords		FREE MOVEMENT OF WORKERS;SOCIAL SECURITY FOR MIGRANT WORKERS;

	Související předpisy: Corresponding acts:		368R1612

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		Cristini, věc 32/75, Cristini (1975) ECR 1805 Lair, věc 39/86, Lair v. Universitat Hannover (1988) ECR 3161 Even, věc 207/78, Even (1979) ECR 2019 Reina, věc 65/81, Reina (1982) ECR 33


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Mrs Castelli, of Italian nationality, lived in Belgium with her son since 1957 but has never worked in Belgium. She was entitled to a partial survivor’s pension in Italy.
By decision of 22 December 1978, the ONPTS refused to allow Mrs Castelli the income guaranteed to old people under the Law of 1 April 1969, on the ground that she did not fulfil the conditions set out in Article 1 of said law, since she was neither a Belgian national nor a national of a country with which Belgium had concluded a reciprocal agreement, and she was not entitled to a retirement pension or a survivor’s pension in Belgium.
In the course of the proceedings initiated upon this refusal by Mrs Castelli, the Cour de Travail referred to the ECJ questions concerning the interpretation of Community law, namely of Regulation No 1408/71
Of 14 June 1971 on the application of social security schemes to employed persons and their families moving within the Community (OJ, English Special Edition 1971 (II), p. 416).
and Regulation No 1612/68
Of 15 October 1968 on freedom of movement for workers within the Community (OJ, English Special Edition 1968 (II), p. 475).
. The questions are in particular intended to establish whether in the circumstances of the present case Mrs Castelli was - under the aforementioned regulations - entitled to receive the guaranteed income for old people and whether the exclusion on the ground that no reciprocal agreement existed was in accord with Community law.
Paní Castelliová, italská státní příslušnice, žila se svým synem od roku 1957 v Belgii, přičemž tam nikdy nepracovala. Z Itálie pobýrala částečný vdovecký důchod.
Rozhodnutím ONPTS ze dne 22. prosince 1978 bylo paní Castelliové zamítnuto přiznání starobní dávky jenž je podle zákona ze dne 1. dubna 1969 zaručena starým lidem a to z důvodů, že paní Castelliová nesplňovala podmínky stanovené v uvedeném zákoně, neboť nebyla belgickou státní příslušnicí, ani příslušnicí státu s kterým Belgie uzavřela reciproční dohodu a nebyla v Belgii oprávněna k
p
obírání starobního důchodu, nebo vdoveckého důchodu.
V průběhu řízení zahájeného paní Castelliovou po tomto zamítavém rozhodnutí, Cour de Travail (Pracovní soud) postoupil ESD otázky týkající se interpretace práva Společenství, jmenovitě Nařízení č. 1408/7
11
a Nařízení č. 1612/68
2
. Tyto otázky mají zejména objasnit zda-li za okolností tohoto případu byla paní Castelliová - podle výše uvedených nařízení - oprávněna k zaručené starobní dávce, nebo zda-li její vynětí z důvodů neexistence reciproční dohody bylo v souladu s právem Společenství.

Názor soudu a komentář:
The Court decides the question solely on the basis of Regulation 1612/68 and does not recur on Regulation 1408/71.
Regulation No 1612/68 implements the right of free movement within the Community. The provisions of this Regulation are being complemented by those of Regulation 1251/70
(OJ, English Special Edition 1970 (II), p. 402)
which extends the right of a worker of one Member State to reside in another Member State for the time after his employment in the host Member State has been terminated. Both regulations give dependent relatives, irrespective of their nationality, the right to install themselves with the worker in the territory of the other Member State (cf. Article 10 Regulation 1612/68 and Article 3 Regulation 1251/70).
Article 7 (2) of Regulation 1612/68 provides that a worker of another Member State in the host Member State enjoys the same social and tax advantages as national workers. Referring to prior judgements (
Cristini
), the Court points out that this prohibition of discrimination also intends to protect a worker’s dependent relatives in the ascending line. The question therefore was whether the guaranteed income for old people constituted a social advantage within the meaning of Article 7 (2).
The Court has consistently defined the concept of social advantage as including all advantages “which, whether or not linked to a contract of employment, are generally granted to national workers primarily because of their objective status as workers or by virtue of the mere fact of their residence on the national territory and the extension of which to workers who are nationals of other Member States therefore seems suitable to facilitate their mobility within the Community” (cf.
Lair; Even; Reina
). The Court concludes that also the guaranteed income presently at issue qualifies under this concept of social advantage. It is therefore inadmissible under Community Law to make the guaranteed income dependent on the requirement of the existence of a reciprocal agreement between the host Member State and the Member State of which the worker or his dependent relative respectively is a national.
Soud rozhoduje otázky výlučně na základě Nařízení 1612/68 a nezabývá se Nařízením 1408/71.
Nařízení č. 1612/68 provádí právo svobodného pohybu na území Společenství. Nařízení bylo doplněno Nařízení
m 1251/703
, které rozšiřuje právo pracovníků jednoho

členského státu pobývat v jiném členském státu po skončení pracovního
__________________________________
1
ze dne 14. června 1971 o aplikaci systému sociálního zabezpečení pro zaměstnance a jejich rodiny pohybující se na území Společenství (OJ, zvláštní anglické vydání 1971 (II), str. 416.
2
ze dne 15. října 1968 o svobodě pohybu pracovníků na území Společenství (OJ, zvláštní anglické vydání 1968 (II), str. 475.
3(OJ, zvláštní anglické vydání 1970 (II), str. 402).
poměru v tomto členském státu. Obě Nařízení dávají závislým rodinným příslušníkům , bez ohledu na jejich státní příslušnost, právo pobývat s pracovníkem na území jiného členského státu (srov. článek 10 Nařízení 1612/68 a článek 3 Nařízení 12
51/70).
Článek 7 (2) Nařízení 1612/68 stanoví, že pracovník z jiného členského státu v členském státu v němž pracuje požívá stejných sociálních a daňových výhod jako domácí pracovník. S odvoláním na předchozí rozhodnutí (viz. * Cristini), Soud zdůrazňuje, že tento zákaz diskriminace chrání rovněž pracovníkovi závislé členy rodiny ve vzestupné linii. Otázkou proto bylo zda-li zaručená starobní dávka je sociální výhodou ve smyslu ustanovení článku 7 (2).
Soud důsledně definoval koncepci sociálních výhod tak, že zahrnuje všechny výhody, “které, ať jsou spjaty, či nikoli s pracovní smlouvou, jsou obecně přiznávány národním pracovníkům

primárně z důvodů jejich objektivního statusu pracovníků, nebo na základě pouhého faktu jejich bydliště na domácím území a jejichž rozšíření na pracovníky, kteří jsou příslušníky jiného členského státu usnadní jejich pohyb na území celého Společenství” (srov. * Lair, Even; Reina). Soud dochází k závěru, že právě projednávaná zaručená dávka spadá do definice sociálních výhod. Tud
í
ž je podle práva Společenství nepřípustné podmiňovat zaručenou dávku existencí recipročních dohod mezi členským státem pobytu a členským státem, jehož je pracovník, nebo závislý člen rodiny státním příslušníkem.
Odkazy na další rozhodnutí ESD
·

Cristini
, věc 32/75, Cristini (1975) ECR 1805
·
Lair, věc 39/86, Lair v. Universitat Hannover (1988) ECR 3161
·
Even, věc 207/78, Even (1979) ECR 2019

Reina, věc 65/81, Reina (1982) ECR 33

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. THE EQUALITY OF TREATMENT PROVIDED FOR IN ARTICLE 7 OF REGULATION NO 1612/68 IS ALSO INTENDED TO PREVENT DISCRIMINATION AGAINST A WORKER' S DEPENDENT RELATIVES IN THE ASCENDING LINE.

2.THE CONCEPT OF SOCIAL ADVANTAGE REFERRED TO IN ARTICLE 7 (2) OF REGULATION NO 1612/68 INCLUDES ALL ADVANTAGES WHICH, WHETHER OR NOT LINKED TO A CONTRACT OF EMPLOYMENT, ARE GENERALLY GRANTED TO NATIONAL WORKERS PRIMARILY BECAUSE OF THEIR OBJECTIVE STATUS AS WORKERS OR BY VIRTUE OF THE MERE FACT OF THEIR RESIDENCE ON THE NATIONAL TERRITORY AND THE EXTENSION OF WHICH TO WORKERS WHO ARE NATIONALS OF OTHER MEMBER STATES THEREFORE SEEMS SUITABLE TO FACILITATE THEIR MOBILITY WITHIN THE COMMUNITY. THAT DEFINITION OF THE CONCEPT OF SOCIAL ADVANTAGE COVERS THE INCOME GUARANTEED TO OLD PEOPLE BY THE LEGISLATION OF A MEMBER STATE.

3.ARTILE 7 (2) OF REGULATION NO 1612/68 MUST BE INTERPRETED AS MEANING THAT THE GRANT OF A SOCIAL ADVANTAGE, SUCH AS THE INCOME GUARANTEED TO OLD PEOPLE BY THE LEGISLATION OF A MEMBER STATE, TO DEPENDENT RELATIVES IN THE ASCENDING LINE OF A WORKER CANNOT BE CONDITIONAL ON THE EXISTENCE OF A RECIPROCAL AGREEMENT BETWEEN THAT MEMBER STATE AND THE MEMBER STATE OF WHICH SUCH A RELATIVE IS A NATIONAL.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):