Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):		61999J0175
Název:
Title: 		C-175/99

Didier Mayeur
proti
Association Promotion de l´information messine (APIM)
Publikace:
Publication:
Předmět (klíčová slova):
Keywords
Související předpisy:
Corresponding acts:
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
Plný text:
Fulltext:		Ano

Fakta:


Názor soudu a komentář:


Shrnutí (Summary of the Judgment):


Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):
C-175/99

Didier Mayeur
proti
Association Promotion de l´information messine (APIM)

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce
podaná Conseil de prud´hommes de Metz)

„Zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku – Převod obcí činnosti dříve vykonávané v zájmu této obce právnickou osobou soukromého práva“


Stanovisko generálního advokáta P. Légera předložené dne 13. června 2000............. I – 7757
Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. září 2000 ............................................................ I – 7780

Popis rozsudku

Sociální politika – Sbližování právních předpisů – Převody podniků – Zachování práv zaměstnanců – Směrnice 77/187 – Působnost – Pojem – Převzetí právnickou osobou veřejného práva činností, které byly v jejím zájmu dříve vykonávány právnickou osobou soukromého práva – Zahrnutí – Podmínky
(Směrnice Rady 77/187, čl 1 odst. 1)

Článek 1 odst. 1 směrnice 77/187 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán tak, že je tato směrnice použitelná v případě převzetí obcí, jakožto právnickou osobou veřejného práva jednající v rámci zvláštních pravidel správního práva, reklamních a informačních činností o službách, které nabízí veřejnosti, dosud vykonávaných v zájmu této obce neziskovou organizací, jakožto právnickou osobou soukromého práva, za předpokladu, že si převáděný subjekt zachová svou totožnost. V tomto ohledu pouhá skutečnost, že činnost vykonávaná dosavadním a novým zaměstnavatelem je totožná, neumožňuje vyvodit závěr, že hospodářský subjekt byl převeden. Subjekt totiž nelze zúžit na činnost, kterou má vykonávat. Jeho totožnost je dána též jinými faktory, jako např. personálem, který ji tvoří, jeho vedením, organizací a metodami práce nebo případně operačními zdroji, které má k dispozici.

(viz body 49, 57 a výrok)










ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA
ze dne 26. září 2000 Jednací jazyk: francouzština.

Ve věci C-175/99,

jejímž předmětem je žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, kterou Soudnímu dvoru na základě článku 234 Smlouvy o založení Evropského společenství podal Conseil de prud´hommes de Metz (Francie) ve sporu probíhajícím před uvedeným soudem mezi

Didier Mayeur

a

Association Promotion de l´information messine (APIM)


o výkladu čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 77/187/EHS ze dne 14. února 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 61, s. 26),

SOUDNÍ DVŮR

ve složení G.C. Rodríguez Iglesias, předseda, J.C. Mointinho de Almeida (zpravodaj), D.A.O. Edward, L. Sevón a R. Schintgen předsedové senátu, P.J.G. Kapteyn, C. Gulmann, A. La Pergola, J.-P. Puissochet, P. Jann, H. Ragnemalm, M. Wathelet a V. Skouris soudci,

generální advokát: P. Léger,
vedoucí soudní kanceláře: L. Hewlett, vrchní rada,

s ohledem na písemná vyjádření předložená:

- za Didier Mayeur L. Patem, advokátem advokátní komory v Metz,

- za Association Promotion de l´information messine (APIM) M. Hellenbrandem, advokátem advokátní komory v Metz,

- za francouzskou vládu K. Rispal-Bellanger, zástupkyní ředitele na ředitelství pro právní věci Ministerstva zahraničních věcí a C. Bergeot, chargé de mission na tomtéž ředitelství, jako zmocněnkyněmi,

- za Komisi Evropských společenství D. Gouloussisem, právním poradcem, jako zmocněncem,



s přihlédnutím ke zprávě k jednání,



po vyslechnutí ústních vyjádření Didier Mayeur, zastoupeného L. Patem, Association Promotion de l´information messine (APIM) zastoupené M. Hellenbrandem, advokátem advokátní komory v Metz, francouzské vlády zastoupené C. Bergeot a Komise zastoupené J. Sackem, právním poradcem, jako zmocněncem, na jednání konaném dne 8. února 2000,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 13. června 2000,

vydává tento
Rozsudek


1. Rozsudkem ze dne 14. dubna 1999, došlým Soudnímu dvoru dne 11. května 1999, položil Conseil de prud´hommes de Metz (Soud pro pracovní záležitosti) na základě článku 234 Smlouvy o EU dvě otázky týkající se výkladu čl. 1 odst. 1 směrnice Rady 77/187/EHS ze dne 14. února 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (Úř. věst. L 61, s. 26).

2 Tyto otázky byly položeny v rámci sporu mezi Didier Mayeur a Association Promotion de l´information messine (dále jen „APIM“) o propuštění D. Mayera z práce.

3 Článek 1 odst. 1 směrnice 77/187 stanoví:

„Tato směrnice se vztahuje na převody podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů na jiného zaměstnavatele, které vyplývají ze smluvního převodu nebo sloučení.“


4 Článek 2 této směrnice stanoví:

„Pro účely této směrnice se:


5 Článek 3 odst. 1 první pododstavec směrnice 77/187 stanoví převod práv a povinností na nabyvatele, které pro převodce vyplývají z pracovní smlouvy nebo z pracovního poměru platných ke dni převodu podle čl. 1 odst. 1.

6 Podle článku 7 této směrnice:

7 Směrnice Rady 98/50/ES ze dne 29. června 1998, která pozměnila směrnici 77/187 (Úř. věst. L 201, s. 88), jejíž lhůta pro provedení uplyne dne 17. července 2001, nahradila čl. 1 odst. 1 této směrnice následujícím textem:

„a) Tato směrnice se vztahuje na veškeré převody podniku, závodu, nebo části podniku nebo závodu na jiného zaměstnavatele, které vyplývají ze smluvního převodu nebo sloučení.





Vnitrostátní právní předpisy


8 Článek L. 122-12 Zákoníku práce stanoví:

„Zánik podniku kromě případu vyšší moci nezbavuje zaměstnavatele povinnosti dodržovat délku dovolené a proplatit odškodné stanovené podle článku L. 122-9.

Dojde-li k pozměnění v právní situaci zaměstnavatele zejména zánikem, prodejem, sloučením, transformací kapitálu, vkladem do společnosti, všechny pracovní smlouvy platné ke dni pozměnění trvají mezi novým zaměstnavatelem a personálem podniku.“

9 Odškodné, které stanoví Zákoník práce v článku L. 122-9, je odškodným za propuštění.

10 Didier Mayeur byl od 1. září 1989 zaměstnán u APIM na smlouvu na dobu neurčitou.

11 Nezisková organizace APIM má podle článku 3 svých stanov za cíl všemi prostředky a ve všech oblastech podporovat, šířit a oznamovat možnosti poskytované městem Metz a její zábavnou zónou tak, aby umožnila a podpořila rozvoj, budování a vytváření různých činností. Za tímto účelem APIM sám nebo prostřednictvím jiných organizací zajišťuje vydávání a distribuci letáků, časopisů a prospektů. V rámci těchto činností APIM vydává časopis Vivre à Metz (Život v Metách).

12 Didier Mayeur byl pověřen reklamní činností u APIM a v rámci toho jeho role spočívala ve vyhledávání obchodníků ve městě a inzerentů, vyhledávání zdrojů financování formou reklamní kampaně v časopisu Vivre à Metz, sepisování smluv a faktur a sestavování měsíční zprávy o plnění výše uvedených činností.

13 Na základě rozpuštění organizace APIM a převzetí těchto činností městem Metz byl dne 16. září 1997 Didier Mayeur informován o svém propuštění z následujícího hospodářského důvodu: ukončení činnosti APIM.

14 Dne 14. února 1998 podal Didier Mayeur žalobu proti APIM u Conseil de prud´hommes de Metz s cílem odsoudit APIM za nespravedlivé propuštění k odškodnění ve výši 177 262 FRF zvyšované k datu podání žádosti o zákonem stanovené úroky.

15 Na svou podporu Didier Mayeur uvádí, že je jediným zaměstnancem, který ztratil svou práci po rozpuštění APIM a převzetí její činnosti městem Metz.

16 Didier Mayeur odkazuje na judikaturu Cour de cassation (Francie), podle které, nejsou sice ustanovení článku L. 122-12 Zákoníku práce použitelná v případě, že činnost vykonávaná právnickou osobou soukromého práva je převedena na „veřejný správní subjekt“, právnickou osobu veřejného práva podléhající pravidlům veřejného práva, použijí se však v případě, že je stejná činnost vykonávaná právnickou osobou soukromého práva převedena na právnickou osobu veřejného práva, podléhající pravidlům soukromého práva a považovanou podle francouzského práva za „veřejný průmyslový a obchodní subjekt“.

17 Didier Mayeur prohlašuje, že je tato judikatura v rozporu se zněním i s účelem směrnice 77/187 a požaduje, aby ustanovení této směrnice byla použita na jeho případ.

18 Předkládající soud uvádí, že článek L. 122-12 Zákoníku práce pokrývá různé případy převodu pracovní smlouvy soukromého subjektu na jiný, ale že případ převodu takového subjektu na veřejný subjekt není v tomto ustanovení zmíněn.

19 Conseil de prud´hommes konstatuje, že podle judikatury Cour de cassation se ustanovení směrnice 77/187 vztahují pouze na zaměstnance podniku převáděného na veřejné průmyslové a obchodní subjekty. Ptá se, zdali takový výklad nemá za následek omezení působnosti článku 1 této směrnice, přestože je tato směrnice obecně závazná a neobsahuje žádnou takovou výjimku. V tomto ohledu připomíná, že Soudní dvůr tím, že požaduje zachování pracovních smluv za okolností, kdy převod neústí ani ve sloučení ani ve smluvní převod, podává extenzívní výklad směrnice 77/187. Zaměstnanci jsou chráněni právem Společenství, přestože neexistuje právní vztah mezi po sobě následujícími provozovateli.

20 Podle tohoto soudu Didier Mayeur vykonával obchodní a výdělečnou činnost, která přímo sloužila k financování časopisu Vivre à Metz. Dále pak nebylo popřeno, že činnost APIM celkově převzalo a pokračovalo v ní město Metz, které pokračovalo stejnou formou v realizaci a v distribuci tohoto časopisu.

21 Conseil de prud´hommes před rozhodnutím rozsudku považoval za nezbytné objasnit na základě čl. 1 odst. 1 směrnice 77/187 pojem „převod podniku“ a rozhodl se přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru dvě následující předběžné otázky:

22 Je na místě poznamenat, že pojem „veřejná správní služba“ je pojem francouzského správního práva, k jehož výkladu není Soudní dvůr, rozhoduje-li v rámci článku 234 Smlouvy o ES, příslušný. Soudní dvůr může vnitrostátnímu soudu jen dodávat prvky výkladu práva Společenství, nezbytné pro rozhodnutí ve sporu v původním řízení.

23 Za těchto podmínek je podstatou otázek předkládajícího soudu, které je na místě zkoumat dohromady, je to, zdali a za jakých podmínek se směrnice 77/187 použije na převzetí obcí, jakožto právnickou osobou veřejného práva jednající v rámci zvláštních pravidel správního práva, reklamních a informačních činností o službách, které nabízí veřejnosti, dosud vykonávaných v zájmu této obce neziskovou organizací, jakožto právnickou osobou soukromého práva.

24 Úvodem francouzská vláda poukazuje na to, že přestože APIM byla organizací podléhající zásadám soukromého práva, představovala ve skutečnosti veřejnou službu pověřenou posláním veřejného zájmu, převzetí její činnosti městem Metz by mělo být považováno za strukturální reorganizaci veřejné správy, na kterou se nevztahuje působnost směrnice 77/187, v souladu s rozhodnutím Soudního dvora uvedeným v bodě 14 rozsudku ze dne 15. října 1996, Henke (C-298/94, Recueil s. I-4989).

25 Na podporu této argumentace se francouzská vláda dovolává několika skutečností.

26 Na jedné straně byla organizace APIM pevně a nepopiratelně spojena s městem Metz, poněvadž byla založena z iniciativy starosty města a byla řízena jeho volenými zástupci nebo úředníky a základ jejích příjmů představovaly dotace města a nikoliv příjmy z poskytovaných služeb.

27 Na druhé straně APIM vykonávala svou základní činnost, a sice propagaci města Metz a přilákání hospodářských činností na území tohoto města, na jeho účet a ve veřejném zájmu.

28 Je třeba připomenout, že v bodě 14 výše uvedeného rozsudku Soudní dvůr rozhodl, že „převod podniku“ není ve smyslu směrnice 77/187 strukturální reorganizací veřejné správy nebo převodem správních funkcí mezi orgány veřejné správy. V bodech 17 a 18 tohoto rozsudku Soudní dvůr na základě toho usoudil, že se „převod podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu“ podle čl. 1 odst. 1 této směrnice nepoužije na převod správních funkcí vyplývajících z výkonu veřejné moci z města na sdružení obcí.

29 Naopak převod hospodářské činnosti právnické osoby soukromého práva na právnickou osobu veřejného práva spadá v zásadě do působnosti směrnice 77/187.

30 Na jedné straně je podle čl. 1 odst. 1 tato směrnice použitelná na převody podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů na jiné zaměstnavatele, které vyplývají ze smluvního převodu nebo sloučení.

31 Na druhé straně směrnice 77/187 v článku 2 stanoví jako nabyvatele „jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která se v důsledku převodu podle čl. 1 odst. 1 stane zaměstnavatelem ve vztahu k podniku, závodu nebo části podniku nebo závodu“.

32 Ovšem podle ustálené judikatury pojem podnik podle čl. 1 odst. 1 směrnice 77/187 zahrnuje jakýkoliv stabilní hospodářský subjekt, tj. subjekt složený z osob a prvků umožňujících výkon hospodářské činnosti mající vlastní cíl (viz naposledy rozsudek ze dne 2. prosince 1999, Allen a další, Recueil s. I-8643, bod 24). Takový pojem je nezávislý na právním statutu tohoto subjektu a jeho způsobu financování.

33 Články 1 odst. 1 a 2 písm. b) směrnice 77/187 proto neumožňují, aby byl z působnosti této směrnice vyloučen převod hospodářské činnosti právnické osoby soukromého práva na právnickou osobu veřejného práva, a to z jediného důvodu, že nabyvatel činnosti je subjekt veřejného práva. Z působnosti této směrnice mohou být vyloučeny pouze strukturální reorganizace veřejné správy nebo převod správních funkcí mezi veřejnými správami, v souladu s výše uvedeným rozsudkem Henke.

34 Takový výklad odpovídající účelu této směrnice, a to zajištění kontinuity pracovních vztahů existujících v rámci hospodářského subjektu nezávisle na změně majitele subjektu je mimo jiné potvrzen čl. 1 odst. 1 písmenem c směrnice 77/187 ve znění vyplývajícím ze směrnice 98/50, která není použitelná na spor v původním řízení. Ostatně toto ustanovení stanoví, že se směrnice 77/187 použije na veřejné podniky provozující hospodářskou činnost, ale že správní reorganizace veřejných správních orgánů nebo převod správních funkcí mezi veřejnými správními orgány nepředstavuje převod ve smyslu této směrnice.

35 Ve věci v původním řízení je nutné konstatovat, navzdory tomu, co tvrdí francouzská vláda, že převod dotyčných činností není strukturální reorganizací veřejné správy nebo převodem správních funkcí mezi orgány veřejné správy ve smyslu výše uvedeného rozsudku Henke.

36 Z předkládajícího rozsudku vyplývá, že dotyčná situace v původním řízení představuje převod hospodářské činnosti mezi dvěma odlišnými subjekty.

37 Na prvním místě z předkládajícího rozsudku vyplývá, že APIM byla soukromou neziskovou organizací, jejíž právnická osoba byla odlišná než v případě města Metz. Okolnost, že APIM byla založena z iniciativy starosty tohoto města a její představitelé byli volení zástupci města a základ prostředků byl tvořen městskými dotacemi, nemůže zpochybnit skutečnost, že APIM tvořil odlišný subjekt od toho, který převzal jeho činnosti (viz v tomto ohledu výše uvedený rozsudek Allen a další, bod 17).

38 Na druhém místě z předkládajícího rozsudku též vyplývá, že v rámci služeb, které město Metz nabízelo veřejnosti, APIM na jeho účet vykonávala reklamní a informační činnost.

39 Taková činnost má hospodářskou povahu a nemůže být považována za činnost vyplývající z výkonu veřejné moci.

40 Je třeba připomenout, že převod takové hospodářské činnosti, jakou vykonávala APIM, by nemohl být vyloučen z působnosti směrnice 77/187 pouze z toho důvodu, že je její činnost vykonávaná za neziskovým účelem nebo ve veřejném zájmu. Soudní dvůr již totiž rozhodl, že je tato směrnice použitelná na převod činnosti spojené s pomocí narkomanům vykonávané nadací, neziskovou organizací, jakožto právnickou osobou soukromého práva (rozsudek ze dne 19. května 1992, Redmond Stichting, C-29/91, Recueil, s. I-3189) a na převod činnosti spojené s pomocí v domácnosti znevýhodněným osobám přidělené orgánem veřejného práva právnické osobě soukromého práva (rozsudek ze dne 10. prosince 1998, Hildalgo a další, C-173/96 a C-247/96, Recueil, s. I-8237).

41 V tomto ohledu je třeba připomenout, že čl. 1 odst. 1 písm. c) první věta směrnice 77/187 ve znění vycházejícím ze směrnice 98/50 výslovně potvrzuje, že je tato směrnice použitelná na podniky vykonávající hospodářskou činnost, a to jak ziskové či neziskové.

42 Za třetí z předkládajícího rozsudku vyplývá, že město Metz plně převzalo činnost APIM a pokračovalo v ní.

43 Vnitrostátní soud ovšem nepodává žádné upřesňující informace týkající se aktu, který umožnil městu Metz převzít činnost APIM.

44 V tomto ohledu je třeba připomenout, že cílem směrnice 77/187 je zajistit nezávisle na změně vlastníka kontinuitu pracovních vztahů v rámci hospodářského subjektu. Rozhodujícím kritériem pro stanovení toho, zdali se jedná o převod podle směrnice 77/187, je skutečnost, zda si dotyčný subjekt zachovává svou totožnost, což zejména vyplývá z toho, zda byla činnost skutečně převzata či se v ní pokračuje (rozsudky ze dne 18. března 1986, Spijkers, 24/85, Recueil, s. 1119, bod 11 a naposledy výše uvedený Allen a další, bod 23).

45 Neexistence smluvního propojení mezi převodcem a nabyvatelem může naznačovat to, že nedošlo k převodu podle směrnice 77/187, ale nemá v tomto ohledu určující význam (viz v tomto smyslu rozsudky ze dne 11. března 1997, Süzen, C-13/95, Recueil. s. I-1259, bod 11 a výše uvedený Hidalgo a další, bod 22).

46 Směrnice 77/187 je použitelná v rámci smluvních vztahů v případě veškerých změn týkajících se fyzických nebo právnických osob zodpovědných za fungování podniku a které jsou proto smluvně zodpovědné jakožto zaměstnavatelé vůči svým zaměstnancům (rozsudky ze dne 10. února 1998, Tellerup, zvaný „Daddy´s Dance Hall“ 324/89, Recueil s. 739, bod 9 a výše uvedený Süzen, bod 12).

47 Ve věci v původním řízení však město Metz úplně převzalo činnost APIM a pokračovalo v jejím fungování. Toto město se od té doby objevuje jako nová právnická osoba zodpovědná za fungování podniku.

48 Za těchto podmínek je na místě ověřit, zda, jak bylo připomenuto v bodě 44 tohoto rozsudku, je splněno rozhodující kritérium pro stanovení převodu ve smyslu směrnice 77/187 s tím, že po převodu si dotyčný subjekt zachoval svou totožnost.

49 V tomto ohledu je třeba připomenout, že pouhá okolnost, nezpochybněná ve věci v původním řízení, že činnost vykonávaná původním a novým zaměstnavatelem byla totožná, neopravňuje k závěru, že hospodářský subjekt byl převeden. Subjekt nemůže být omezen na jemu svěřenou činnost. Jeho totožnost je dána i jinými faktory, jako např. personálem, který ji tvoří, jeho vedením, organizací a metodami práce nebo případně operačními zdroji, které má k dispozici (viz výše uvedené rozsudky Süzen, bod 15 a Hidalgo a další, bod 30).

50 Francouzská vláda a APIM uvádějí, že převzetí činnosti APIM městem Metz formou veřejné správní služby způsobilo zásadní změny ve způsobu řízení a provozu i podmínek fungování celého postupovaného subjektu. Ostatně veřejné francouzské právo ukládá právnickým osobám veřejného práva, které formou veřejné správní služby přejímají činnost dosud spravovanou právnickou osobou soukromého práva, aby dodržovaly zvláštní pravidla řízení, provozu a fungování. Kromě toho není možné, aby veřejný subjekt, který přejímá činnost dříve vykonávanou právnickou osobou soukromého práva, pokračoval v pracovních smlouvách uzavřených touto právnickou osobou v takovém rozsahu, kdy zaměstnanci veřejné správní služby jsou zaměstnanci veřejného práva, kteří jsou vybíráni podle zvláštních pravidel a jejichž statut vyplývá ze správního práva.

51 Francouzská vláda a APIM v tomto ohledu odkazují na judikaturu Cour de cassation (kasačního soudu), podle níž nejsou použitelná ustanovení vnitrostátního práva, která provádějí směrnici 77/187, pokud, jako ve věci v původním řízení, právnická osoba veřejného práva využívá činnost, kterou převzala formou veřejné správní služby a tedy podle pravidel veřejného práva. Na základě této judikatury má převzetí činnosti takovou formou za následek zánik podniku.

52 Je třeba připomenout, že vnitrostátnímu soudu přísluší, aby k určení toho, zda jsou podmínky převodu splněny, a zejména zda dotyčný subjekt ve věci v původním řízení po převzetí městem Metz zachoval svou totožnost, vzal v úvahu všechny skutkové okolnosti charakterizující dotčenou operaci, mezi kterými se vyskytují zejména typ podniku nebo závodu, převedení, nebo nepřevedení takových hmotných prostředků, jako jsou budovy a movitý majetek, hodnota nehmotných prostředků v době převodu, převzetí, nebo nepřevzetí podstatné části původních zaměstnanců novým vedením podniku, převedení, nebo nepřevedení klientely, jakož i stupeň podobnosti činností vykonávaných před a po převodu a délka případného pozastavení těchto činností. Tyto skutečnosti představují nicméně pouze částečné aspekty celkového posouzení, které je třeba provést, a nemohou být proto hodnoceny samostatně (viz zejména výše uvedené rozsudky Spijkers, bod 13, Süzen, bod 14, Hidalgo a další, bod 29 a Allen a další, bod 26).

53 Jak uvádí generální advokát v bodě 102 svých stanovisek, nelze vyloučit, že za určitých okolností prvky jako organizace, fungování, financování, řízení a použitelná právní pravidla natolik charakterizují hospodářský subjekt, že jejich pozměnění z důvodu převodu tohoto subjektu by způsobilo změnu jeho totožnosti.

54 Nezdá se však, že by tomu tak bylo ve věci v původním řízení. Na jedné straně z předkládajícího rozsudku vyplývá, že město Metz celkově převzalo činnost APIM a pokračovalo v ní ve stejné formě, realizovalo a distribuovalo časopis Vivre à Metz a na druhé straně APIM podle francouzské vlády již ve skutečnost fungovala jako veřejná služba pověřená posláním veřejného zájmu.

55 Je třeba, aby ve světle všech výše uvedených prvků předkládající soud stanovil, zda ve věci v původním řízení došlo k převodu.

56 Pokud jde o případnou povinnost předepsanou vnitrostátním právem, která se týká rozvázání pracovních smluv podle soukromého práva v případě převodu činnosti na právnickou osobu veřejného práva, je třeba konstatovat, že taková povinnost představuje podle čl. 4 odst. 2 směrnice zásadní změnu pracovních podmínek v neprospěch zaměstnance vyplývající přímo z převodu, takže uvedené pracovní smlouvy musí být za tohoto předpokladu považovány za rozvázané ze strany zaměstnavatele.

57 Na položené otázky je na místě odpovědět tak, že čl. 1 odst. 1 směrnice 77/187 musí být vykládán v tom smyslu, že tato směrnice je použitelná v případě převzetí obcí, jakožto právnickou osobou veřejného práva jednající v rámci zvláštních pravidel správního práva, reklamních a informačních činností o službách, které nabízí veřejnosti, dosud vykonávaných v zájmu této obce neziskovou organizací, jakožto právnickou osobou soukromého práva, za předpokladu, že si převáděný subjekt zachová svou totožnost.


K nákladům řízení

58 Výdaje vzniklé francouzské vládě a Komisi, které předložily Soudnímu dvoru vyjádření, se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před vnitrostátním soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.



Z těchto důvodů
SOUDNÍ DVŮR


Článek 1 odst. 1 směrnice 77/187 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů musí být vykládán tak, že tato směrnice je použitelná v případě převzetí obcí, jakožto právnickou osobou veřejného práva jednající v rámci zvláštních pravidel správního práva, reklamních a informačních činností o službách, které nabízí veřejnosti, dosud vykonávaných v zájmu této obce neziskovou organizací, jakožto právnickou osobou soukromého práva, za předpokladu, že si převáděný subjekt zachová svou totožnost.

Rodríguez Iglesias Moitinho de Almeida Edward

Sevón Schintgen Kapteyn Gulmann

La Pergola Puissochet Jann

Ragnemalm Wathelet Skouris

Vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 26. září 2000.


Vedoucí soudní kanceláře Předseda
R.Grass G.C. Rodríguez Iglesias



_____________________________________________________________________________