Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61976J0035
Název:
Title:
Rozhodnutí ESD ze dne 15. prosince 1976
Věc 35/76
Simmenthal SpA v. Italian Minister for Finance
[1976] ECR 1871
“Simmenthal”
JUDGMENT OF THE COURT OF 15 DECEMBER 1976. SIMMENTHAL SPA V ITALIAN MINISTER FOR FINANCE. PRELIMINARY RULING REQUESTED BY THE PRETORE OF SUSA. VETERINARY AND PUBLIC HEALTH INSPECTIONS. CASE 35-76.
Publikace:
Publication:
REPORTS OF CASES 1976 PAGES 1871 - 1891
Předmět (klíčová slova):
Keywords
AGRICULTURE;BEEF AND VEAL;VETERINARY LEGISLATION;FREE MOVEMENT OF GOODS;QUANTITATIVE RESTRICTIONS;MEASURES HAVING EQUIVALENT EFFECT;TAXATION;CHARGES HAVING AN EQUIVALENT EFFECT;
Související předpisy:
Corresponding acts:
157E009;
157E030;157E036;
157E095;
364R0014;368R0805;364L0432;364L0433;
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    Marimex (věc 29/72, [1972] ECR 1309, SpA Marimnex v Italian Minister for Finance) 672J0029
    · Dassonville (č. 85)
    · Bresciani (věc 87/75, [1976] ECR 129, Conceria Daniele bresciani v Italian Minister for Finance) 675J0087
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
Článek 32 italské konsolidované právní úpravy ochrany zdraví (Testo unico)
1
1
královské nařízení (Regio Decreto) č. 1265 z 27. července 1934 - Official Gazette (Gazetta Ufficiale) č. 186 z 9. srpna 1934.
stanovil, že dovozy zvířat a masa, jakož i produktů ze zvířecího masa a vnitřností musí být na hranicích podrobeny kontrole inspektora pro veřejné zdraví, a to na náklady dovozce.
2
2
Detaily pro účely implementace tohoto článku byly obsaženy v článku 45 Nařízení o zdraví zvířat, nařízení prezidenta (Decreto del presidente della Republic) č. 320 z 8. února 1954, Official Gazette (Gazetta Ufficial) č. 142 z 24. června 1954. V rámci implementace bylo stanoveno, že veterináři zaměstnávaní nebo jmenovaní státem musí na základě provedené kontroly vyplnit zvláštní formulář
laissez passer
, který musí být
předán celním orgánům, které na základě tohoto formuláře následně povolí vstup zboží do země.
Společnost Simenthal SpA dovážela z Francie do Itálie maso, přičemž byla povinna platit za veterinární kontroly na hranicích poplatky. Podle názoru společnosti vytvářely veterinární kontroly na hranicích, jakož i stanovené poplatky, překážky volného pohybu zboží, které jsou komunitárním právem zakázány. Proto podala proti italskému správnímu orgánu žalobu na náhradu za zapl
a
cené poplatky k Pretuře v Suse (“Pretore di Susa”). Soud předložil Evropskému soudnímu dvoru na základě článku 177 Smlouvy EHS několik otázek ohledně slučitelnosti italských zákonů a nařízení s právem Společenství.


Názor soudu a komentář:
První předložená otázka se týkala problému, zda je třeba článek 30 a násl. Smlouvy EHS, jakož i různá ustanovení směrnice a pokynů Společenství o společné organizaci marketingu hovězího masa a regulující otázky zdraví zvířat, třeba vykládat tak, že povinná kontrola

z důvodů veřejného zdraví na hranicích je opatřením s rovnocenným účinkem kvantitativním omezením dovozu a vývozu. Odpověď Evropského soudního dvora byla pozitivní. Článek 30 Smlouvy EHS zakazuje kvantitativní omezení ve vztazích mezi členskými státy, jak
o
ž i opatření s rovnocenným účinkem těmto kvantitativním omezením. Stejný zákaz stanoví článek 12 nařízení č. 14/64/EHS a článek 22 nařízení č. 805/68/EHS, které upravují společnou organizaci marketingu hovězího masa. Tyto zákazy se uplatňují za předpoklad
u
, že sporná opatření způsobují, přímé nebo nepřímé, současné nebo potencionální, omezení dovozů z členského státu (
Dassonville
). K takovým účinkům nepochybně dochází. Kontrola pro účely veřejného zdraví činí dovozy v důsledku časově náročné kontroly a dalších nákladů na dopravu, které mohou dovozci vyvstat, obtížnějšími nebo nákladnějšími. Není důležité, zda k těmto kontrolám skutečně dochází či nikoliv.
Co se týče druhé otázky, národní soud chtěl vědět, zda povinné a systematické kontroly na hranicích pro účely ochrany veřejného zdraví mohou být po přijetí výše uvedených komunitárních směrnic považovány za odůvodněné. Soud odpověděl záporně. Článek 36 členským státům povoluje omezit dovozy, vývozy a tranzit výrobků, pokud účelem těchto omezení je ochrana
z
draví lidí nebo zvířat, tj. tato opatření jsou z hlediska uvedených cílů nezbytná. Záleží proto na tom, zda a do jaké míry jdou povinné a systematické kontroly pro účely ochrany veřejného zdraví v době dovozu nad rámec úpravy stanovené v opatření práva Sp
o
lečenství. Soudní dvůr poskytl dobrou a precizní analýzu relevantních ustanovení a danou otázku uzavřel s tím, že takové kontroly zboží spadají pod směrnice č. 64/432/EHS a 64/433/EHS, a nejsou proto od konečného data stanoveného ve směrnici pro vstup v p
l
atnost národního práva vyhovujícího těmto ustanovením, nutná. K tomuto datu nejsou uvedené kontroly ve smyslu článku 36 Smlouvy EHS odůvodněné. Podle názoru Soudního dvora postačí, když dokument (zdravotní průkaz), který má být připojen k výrobku, obsahuj
e
prohlášení, že požadavky ochrany veřejného zdraví země původu byly splněny. Systém implementovaný výše uvedenými směrnicemi sjednocuje kontroly v zájmu ochrany veřejného zdraví vykonávané ve všech členských státech, přičemž všechny mají stejný standard.
U
vedené směrnice však ponechávají členským státům prostor k rozhodnutí, za jakých konkrétních podmínek je dané kontroly třeba implementovat, aby vyhovovaly směrnicím upravujícím dané zboží. Soudní dvůr tedy došel k závěru, že pouze některé veterinární kont
r
oly nebo kontroly pro účely ochrany veřejného zdraví jsou povoleny, přičemž podmínkou je, že nejsou příliš časté, aby se staly skrytým omezením obchodu mezi členskými státy. Je úkolem národních soudů toto posoudit.
Třetí otázka se týkala problému, zda finanční poplatky stanovené za kontroly pouze dováženého zboží pro účely ochrany veřejného zdraví nebo vnitřní kontroly uplatňované jak na dovážené, tak domácí zboží, jsou dávkami, které zakazuje článek 9 Smlouvy EHS, protože mají rovnocenné účinky celním po
p
latkům, nebo jsou vnitřními daněmi, které jsou omezeními ve smyslu článku 95 Smlouvy. Soudní dvůr již ve svých rozhodnutích ve věcech
Marimex a Bresciani
prohlásil, že finanční dávky placené za kontroly zboží, které jsou na hranicích vykonávány pro účely ochrany veřejného zdraví, jsou dávkami s rovnocenným účinkem clům. V této věci Soud navíc podotknul, že by mohl rozhodnout odlišně pouze v případě, že by dané poplatky byly součástí vnitřních dávek aplikovaných systematicky na základě stejných kriterií na
d
omácí i dovážené výrobky. Domácí dávky, které jsou uplatňovány na domácí a dovážené zboží z důvodu kontrol pro účely ochrany veřejného zdraví jsou domácími daněmi, na něž se vztahuje ustanovení článku 95 Smlouvy EHS zakazující diskriminaci.


Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. ARTICLE 177 OF THE EEC TREATY IS BASED ON A DISTINCT SEPARATION OF FUNCTIONS BETWEEN NATIONAL COURTS AND TRIBUNALS ON THE ONE HAND AND THE COURT OF JUSTICE ON THE OTHER HAND AND IT DOES NOT GIVE THE COURT JURISDICTION TO TAKE COGNIZANCE OF THE FACTS OF THE CASE OR TO CRITICIZE THE REASONS FOR THE REFERENCE. THE COURT IS ENTITLED TO PRONOUNCE ON THE INTERPRETATION OF THE TREATY AND OF ACTS OF THE INSTITUTIONS BUT CANNOT APPLY THEM TO THE CASE IN QUESTION SINCE SUCH APPLICATION FALLS WITHIN THE JURISDICTION OF THE NATIONAL COURT.

2. VETERINARY AND PUBLIC HEALTH INSPECTIONS AT THE FRONTIER, WHETHER CARRIED OUT SYSTEMATICALLY OR NOT, ON THE OCCASION OF THE IMPORTATION OF GOODS CONSTITUTE MEASURES HAVING AN EFFECT EQUIVALENT TO QUANTITATIVE RESTRICTIONS WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 30 OF THE TREATY, WHICH ARE PROHIBITED BY THAT PROVISION, SUBJECT TO THE EXCEPTIONS LAID DOWN BY COMMUNITY LAW AND IN PARTICULAR BY ARTICLE 36 OF THE TREATY.

3. AS FAR AS CONCERNS THE PRODUCTS REFERRED TO IN REGULATION NOS 14/64 AND 805/68 ON THE COMMON ORGANIZATION OF THE MARKET IN BEEF AND VEAL THE PROHIBITION OF VETERINARY AND PUBLIC HEALTH INSPECTIONS, SUBJECT TO THE EXCEPTIONS LAID DOWN BY COMMUNITY LAW, TOOK EFFECT ON THE DATE WHEN THE SAID REGULATIONS ENTERED INTO FORCE.

4. ARTICLE 36 OF THE EEC TREATY IS NOT DESIGNED TO RESERVE CERTAIN MATTERS FOR THE EXCLUSIVE JURISDICTION OF MEMBER STATES BUT PERMITS NATIONAL LAWS TO DEROGATE FROM THE PRINCIPLE OF THE FREE MOVEMENT OF GOODS TO THE EXTENT TO WHICH SUCH DEROGATION IS AND CONTINUES TO BE JUSTIFIED FOR THE ATTAINMENT OF THE OBJECTIVES REFERRED TO IN THAT ARTICLE.

5. ALTHOUGH SYSTEMATIC VETERINARY AND PUBLIC HEALTH INSPECTIONS AT THE FRONTIER OF THE PRODUCTS MENTIONED IN DIRECTIVES NOS 64/432 AND 64/433 ARE NO LONGER NECESSARY OR, CONSEQUENTLY, JUSTIFIED UNDER ARTICLE 36 AS FROM THE LATEST DATES SPECIFIED IN THE DIRECTIVES FOR THE ENTRY INTO FORCE OF THE NATIONAL PROVISIONS WHICH ARE NECESSARY IN ORDER TO COMPLY WITH THE SAID DIRECTIVES AND ALTHOUGH, IN PRINCIPLE, A MERE EXAMINATION OF THE DOCUMENTS (HEALTH CERTIFICATES) WHICH ARE REQUIRED TO ACCOMPANY THE PRODUCTS SHOULD DISCLOSE WHETHER THE CONDITIONS WITH REGARD TO HEALTH HAVE BEEN FULFILLED, OCCASIONAL VETERINARY OR PUBLIC HEALTH INSPECTIONS ARE NOT RULED OUT, PROVIDED THAT THEY ARE NOT INCREASED TO SUCH AN EXTENT AS TO CONSTITUTE A DISGUISED RESTRICTION ON TRADE BETWEEN MEMBER STATES. IT IS FOR THE NATIONAL COURTS, BEFORE WHICH SUCH CASES MAY BE BROUGHT, TO DETERMINE, IN THE EVENT OF A DISPUTE, WHETHER THE PROCEDURES ADOPTED FOR THE INSPECTIONS, ON WHICH THEY ARE ASKED TO GIVE A RULING, ARE INCOMPATIBLE WITH THE R
EQUIREMENTS OF ARTICLE 36.

6. PECUNIARY CHARGES IMPOSED BY REASON OF VETERINARY OR PUBLIC HEALTH INSPECTIONS OF PRODUCTS ON THE OCCASION OF THEIR CROSSING THE FRONTIER ARE TO BE REGARDED AS CHARGES HAVING AN EFFECT EQUIVALENT TO CUSTOMS DUTIES.

7. CHARGES IMPOSED BY THE VARIOUS PUBLIC AUTHORITIES ON THE OCCASION OF VETERINARY AND PUBLIC HEALTH INSPECTIONS CARRIED OUT WITHIN MEMBER STATES ON BOTH DOMESTIC AND IMPORTED PRODUCTS CONSTITUTE INTERNAL TAXATION TO WHICH THE PROHIBITION OF DISCRIMINATION IN ARTICLE 95 OF THE TREATY APPLIES.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):