Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61988J0018
Název:
Title:
JUDGMENT OF THE COURT (FIFTH CHAMBER) OF 13 DECEMBER 1991. REGIE DES TELEGRAPHES ET DES TELEPHONES V GB-INNO-BM SA. REFERENCE FOR A PRELIMINARY RULING: TRIBUNAL DE COMMERCE DE BRUXELLES - BELGIUM. FREE MOVEMENT OF GOODS - COMPETITION - APPROVAL OF TELEPHONE SETS. CASE 18/88.
Publikace:
Publication:
REPORTS OF CASES 1991 PAGES I-5941
Předmět (klíčová slova):
Keywords
COMPETITION;RULES APPLYING TO UNDERTAKINGS;DOMINANT POSITION;FREE MOVEMENT OF GOODS;QUANTITATIVE RESTRICTIONS;MEASURES HAVING EQUIVALENT EFFECT;
Související předpisy:
Corresponding acts:
157E003;157E090;157E086;157E030
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:


Názor soudu a komentář:
3
Rozhodnutí ESD ze dne 13. prosince 1991
Věc 18/88
Régie des télégraphes et des téléphones v GB–Inno–BM SA
Řízení o předběžné otázce
[1991] ECR 5941
“GB-Inno”

Fakta a otázky
Belgické právo dávalo společnosti Régie des télégraphes et des téléphones (RTT) monopol na zřízení a provozování telegrafních a telefonních linek a služeb pro veřejnost. Žádný telekomunikační aparát nebo zařízení nemohlo být zapojeno do veřejné sítě bez povolení RTT. Mohlo být zapojeno pouze zařízení dodané nebo schválené RTT. RTT byla povinna stanovit technické vlastnosti účastnických aparátů. RTT si vyhradila právo dodávat první telefon, ale během posledních let se vzdala exklusivního postavení, které dříve měla, pokud jde o další telefony.
GB-Inno SA prodával neschválené telefony pro použití jako přídavné druhé telefony. RTT podala žalobu na GB-Inno, kde požadovala, aby GB přestal prodávat telefony, protože neinformoval kupující, že telefony nebyly schváleny. Žalovaný argumentoval, že žalobce porušil článek 82 Smlouvy o ES (dříve čl. 86). Národní soud řešící danou věc předložil Evropskému soudu otázky na interpretaci principu volného pohybu zboží a soutěžního práva.

Stanovisko Soudu a komentář
1. Soud nejprve zkoumá otázku, zda články 3 (f), 86 (dříve čl. 90) a 82 (dříve čl.86) Smlouvy neumožňuje členským státům udělit společnosti provozující veřejnou telefonní síť pravomoc stanovit standardy pro telefonické zařízení a kontrolovat, zda komerční provozovatelé dodržují tyto standardy, když daná společnost soutěží s těmito provozovateli na trhu telefonického zařízení.
Soud shledává, že v RTT byly sloučeny tři funkce: pravomoc schválit zapojení do sítě, pravomoc stanovit technické standardy, které mají být splněny, a pravomoc kontrolovat, zda zařízení, které nevyrobila, je ve shodě se stanovenými normami. Monopol na telefonní síť tvoří službu všeobecného ekonomického zájmu ve smyslu článku 86, odst. 2 (dříve čl. 90). Na podnik, kterému byl udělen zákonný monopol, může být nahlíženo jako na podnik zaujímající dominantní postavení a území členského státu, na které se tento monopol vztahuje, může tvořit podstatnou část společného trhu (Höfner, ERT).
Soud je toho názoru, že článek 82 (dříve 86) je porušen, když si podnik mající monopol na provozování sítě vyhradí trh zařízení, které má být zapojeno do sítě. Protože protisoutěžní chování nepochází od podniku samotného, ale z opatření přijatého státem, musí se vzít v úvahu článek 86, odst. 1 (dříve čl. 90). “Podle tohoto ustanovení členské státy nesmí pomocí zákonů, nařízení nebo správních opatření postavit veřejné podniky a podniky, kterým udělily zvláštní nebo výlučná práva, do takového postavení, kterého by zmíněné podniky nemohly dosáhnout samy bez porušení článku 82 (dříve čl. 86).” Proto Soud shledává porušení článku 86 (dříve čl. 90) ve spojení s článkem 82 (dříve čl. 86), kde rozsah dominantního postavení takových podniků vychází z opatření státu.
Soud zamítá předložené ospravedlnění pro toto porušení článku 86, odst. 2 (dříve čl. 90) Smlouvy o ES. Cíl zajistit bezpečnost uživatelů, bezpečnost těch, kteří provozují síť, a ochranu veřejných telefonních komunikačních sítí neospravedlňuje vyloučení nebo omezení soutěže na trhu terminálového zařízení. K dosažení tohoto cíle stačí stanovit normy, které zmíněné zařízení musí splňovat.
Soud zamítá podání žalobce, že článek 86 (dříve čl. 90) je porušen pouze tehdy, jestliže členský stát podporoval zneužití spáchané podnikem tak, že používál ustanovení o typové zkoušce diskriminačním způsobem. Pověření podniku, který obchoduje s terminálovým zařízením, úkolem navrhnout normy pro takové zařízení, monitorovat jejich používání a udělovat na ně typové zkoušky se rovná udělení pravomoci stanovit podle vlastní vůle, které terminálové zařízení může být zapojeno do veřejné sítě, a tím postavení takového podniku do zřejmé výhody před jeho konkurenty (Telecommunications terminal equipment – Francie v Komise). Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že Společenství by mělo zavést systém nezkreslené soutěže. Proto by stanovení technických norem zboží nebo služeb v telekomunikačním sektoru mělo být prováděno orgánem nezávislým na veřejných nebo soukromých podnicích, které nabízejí konkurenční zboží nebo služby. Soud tedy stanoví, že články 3 (f), 86 (dříve 90) a 82 (dříve 86) zakazují členskému státu udělit podniku, který provozuje veřejnou telekomunikační síť, pravomoc stanovit standardy pro telefonické zařízení a kontrolovat, zda komerční provozovatelé dodržují tyto standardy, když sám je konkurentem těchto provozovatelů na trhu tohoto zařízení.
2. Zadruhé, Soud zkoumá otázku, zda článek 28 (dříve 30) vylučuje, aby veřejné podniky měly pravomoc rozhodovat o schválení telefonického zařízení, jestliže rozhodnutí tohoto podniku nemůže být napadeno u soudu. Soud se odvolává na svá opakovaná rozhodnutí, že v případě neexistence společných pravidel musí být překážky volného pohybu zboží, které jsou výsledkem rozdílů mezi národními ustanoveními, akceptovány, pokud tato národní ustanovení jsou aplikovatelná bez rozdílů na domácí a dovážené výrobky a mohou být ospravedlněna jako nutná k uspokojení naléhavých požadavků všeobecného blaha. Navíc národní ustanovení musí být přiměřené cíli, který má být dosažen (Cassis de Dijon). Soud považuje požadavek typové zkoušky za překážku volného pohybu zboží, protože činí prodej zařízení obtížnějším a nákladnějším. Národní pravidla sloužila k poskytnutí nutné ochrany pro uživatele a síť samu. Pravidla musí být přiměřená cíli, kterého má být dosaženo. V tomto bodě Soud shledal, že komerčním provozovatelům musí být dána možnost napadnout u soudu neoprávněné neudělení povolení (Komise v Německo, Věc 178/84). Jestliže nebyla dána žádná možnost námitky u soudu, mohl úřad udělující typové zkoušky zaujmout přístup, který byl ve vztahu k dováženému zařízení svévolný.
Soud tedy prohlašuje, že článek 28 (dříve 30) zakazuje, aby veřejným podnikům byla dána pravomoc schvalovat telefonické zařízení, jestliže není dána možnost napadnout rozhodnutí u soudu.
Toto rozhodnutí ukazuje, že samotné důvody pro zvláštní a výlučná práva, a ne pouze způsob jak jsou vykonávána, podléhají kontrole komunitárního práva.

Odkazy v textu na další rozhodnutí Soudu
- Věc C-41/90, Höfner, 1991 ECR I-1979
- Věc C-260/89, ERT, 1991 ECR I-2925
- Věc C- 202/88, Telecommunications terminal equipment, Francie v Komise, 1991 ECR I- 2223
- Věc 120/78, Cassis de Dijon, Rewe Zentral, 1979 ECR 649
- Věc 178/84, Komise v Německo, 1987 ECR 1227

Odkazy na Bílou knihu
Příloha 3.IV, 9.


Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. ARTICLES 3(F), 86 AND 90 OF THE EEC TREATY PRECLUDE A MEMBER STATE FROM GRANTING TO THE UNDERTAKING WHICH OPERATES THE PUBLIC TELECOMMUNICATIONS NETWORK THE POWER TO LAY DOWN STANDARDS FOR TELEPHONE EQUIPMENT AND TO CHECK THAT THE ECONOMIC OPERATORS MEET THOSE STANDARDS WHEN IT IS ITSELF COMPETING WITH THOSE COMPANIES ON THE MARKET FOR THAT EQUIPMENT. TO ENTRUST TO AN UNDERTAKING WHICH MARKETS TELEPHONE EQUIPMENT THE TASK OF DRAWING UP SPECIFICATIONS FOR SUCH EQUIPMENT, OF MONITORING THEIR APPLICATION AND GRANTING TYPE-APPROVAL IN RESPECT THEREOF IS TANTAMOUNT TO CONFERRING ON IT THE POWER TO DETERMINE AT WILL WHICH EQUIPMENT CAN BE CONNECTED TO THE PUBLIC NETWORK AND THUS GIVES IT AN OBVIOUS ADVANTAGE OVER ITS COMPETITORS WHICH IS INIMICAL TO THE EQUALITY OF CHANCES OF TRADERS, WITHOUT WHICH THE EXISTENCE OF AN UNDISTORTED SYSTEM OF COMPETITION CANNOT BE GUARANTEED. SUCH A RESTRICTION ON COMPETITION CANNOT BE REGARDED AS JUSTIFIED BY A PUBLIC SERVICE OF GENERAL ECONOMIC INTEREST WITHIN THE MEANING OF ARTI
CLE 90(2) OF THE TREATY.

2. ARTICLE 30 OF THE TREATY PRECLUDES A PUBLIC UNDERTAKING FROM BEING GIVEN THE POWER TO APPROVE TELEPHONE EQUIPMENT WHICH IS INTENDED TO BE CONNECTED TO THE PUBLIC NETWORK AND WHICH IT HAS NOT SUPPLIED IF THE DECISIONS OF THAT UNDERTAKING CANNOT BE CHALLENGED BEFORE THE COURTS. ALTHOUGH OVERRIDING REQUIREMENTS CONCERNING THE PROTECTION OF USERS AS CONSUMERS OF SERVICES AND THE PROTECTION OF THE PUBLIC NETWORK AND ITS PROPER FUNCTIONING JUSTIFY THE EXISTENCE OF A PROCEDURE FOR TYPE-APPROVAL OF THE SAID EQUIPMENT, THE ABSENCE OF ANY POSSIBILITY OF CHALLENGE BEFORE THE COURTS COULD ENABLE THE AUTHORITY GRANTING TYPE-APPROVAL TO ADOPT AN ATTITUDE WHICH WAS ARBITRARY OR SYSTEMATICALLY UNFAVOURABLE TO IMPORTED EQUIPMENT.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):