Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61994J0087

	Název: Title:		Rozsudek ESD z 25. dubna 1996 Věc C-87/94 Commission of the European Communities v Kingdom of Belgium 1996 ECR I-2043 “Société Wallone du Transport” Judgment of the Court (Fifth Chamber) of 25 April 1996. Commission of the European Communities v Kingdom of Belgium. Public contracts - Transport sector - Directive 90/531/EEC. Case C-87/94.

	Publikace: Publication:		European Court Reports 1996 page I-2043

	Předmět (klíčová slova): Keywords

	Související předpisy: Corresponding acts:

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		Storebaelt Case C-243/89 Commission v Denmark 1993 ECR I-3353


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Prostřednictvím oznámení o veřejné soutěži (výběrovém řízení/tendru), které bylo uveřejněno v př
íloze
Official Journal of the European Communities
1
1
Ze dne 22.dubna 1993 (OJ 1993 S 78, str. 76).
, publikovala Société Régionale Wallone du Transport (“SRWT”) pozvání k účasti v otevřeném výběrovém řízení na přidělení vládní zakázky na dodávku 307 standardních vozidel. Tato zakázka o přibližné hodnotě více než 2 000 000 000 BFR (bez DPH), rozdělená do 8 dodávek, měla být realizována v průběhu tří let. Zakázka se měla přidělit ekonomicky nejvýhodnější nabídce. Tato nabídka se měla vybrat na základě vyhodnocení nabídek s přihlédnutím k určitým kritériím

pro přidělení, která byla specifikována ve výzvě k účasti. Zejména se měla vyhodnotit základní cena autobusů s přihlédnutém k pozitivním či negativním výsledkům hodnocení podle 10 technických kritérií. Ke dni 7. července, což bylo datum uvedené ve výzvě j
a
ko termín pro odevzdání nabídek a jejich veřejné otevření, odevzdalo své přihlášky 5 firem, včetně EMI, Van Hool a Jonckheere. Po prostudování těchto nabídek doporučila v září
conseil d´administration
, aby dodávku č.1 dostala firma Jonckheere a dodávky č.2-6 firma Van Hool. Mezitím zaslala SRWT firma EMI tři “dodatečné” připomínky s komentáři k určitým bodům své původní nabídky. V těchto připomínkách EMI uváděla zejména následující: (a) spotřeba paliva uvedená v původní nabídce je, jak ukázaly následné zko
u
šky, nižší, (b) pokud jde o frekvenci výměny motoru a převodovky, na rozdíl od informací uvedených v nabídce do tenderu, je zapotřebí počítat pouze s jedním motorem (místo původně uvažovaných dvou) a 1,25 převodovky (původně uváděny tři), a v důsledku toh
o
jsou náklady na údržbu podstatně nižší, a (c) jejich nabídka obsahovala určité návrhy na snížení nákladů.
Následně SRWT znovu prostudovala nabídky výběrového řízení a rozhodla se přidělit dodávku č.1 firmě Jonckheere a dodávky č.2-6 firmě EMI. Jako reakci na to si firma Van Hool stěžovala u Komise, která započala řízení proti Belgickému království na základě článku 169 Smlouvy s tvrzením, že Belgie nedodržela své závazky, které vyplývají ze směrnice Rady 90/531/EEC
22
Ze dne 17.září 1990 o postupech při opatřování věcí v sektorech vodního hospodářství, energetickém. dopravním a telekomunikačním (OJ 1990 L 297, str. 1).
.
By a tender notice published in the supplement to the
Official Journal of the European Communities
Of 22 April 1993 (OJ 1993 S 78, p. 76).
the Société Régionale Wallone du Transport (“SRWT”) issued an invitation to tender for the award, under an open procedure, of a public contract for the supply of 307 standard vehicles. That contract, for an estimated sum of over BFR 2 000 000 000 (excluding VAT) and divided into eight lots, was to be performed over a period of three years. It was to be awarded to the most economically advantageous tender. That tender would be selected on the basis of an evaluation of the tenders by reference to certain award criteria specified in the invitation. An evaluation was to be made, in particular, of the basic price of the bus, increased by advantages and disadvantages resulting from the application of ten technical assessment criteria. By 7 June 1993, the date fixed by the tender notice for both the receipt and the public opening of tenders, five companies had submitted tenders, including EMI, Van Hool and Jonckheere. After an examination of those tenders, in September 1993
conseil d’administration
recommended he award of Lot 1 to Jonckheere and Lots 2 to 6 to Van Hool. In the meantime, EMI had sent three “supplementary” notes to SRWT commenting on certain points of its initial tender. EMI explained in these notes in particular (a) that the fuel consumption set out in its tender was, as subsequent examination had proven, lower, (b) that with regard to the frequency of engine and gear box replacements, different from the assumptions of the notice for tender, provision should be made only for one engine (rather than the assumed two) and 1.25 gear boxes (rather than the assumed 3) and that consequently the maintenance costs would be substantially lower and (c) that its tender included certain cost-saving features.
SRWT thereupon re-examined the tenders and decided to award Lot 1 to Jonckheere and Lots 2 to 6 to EMI. Van Hool thereupon lodged a complaint at the Commission which initiated proceedings against the Kingdom of Belgium under Article 169 of the Treaty claiming that it had failed to fulfil its obligation under Council Directive 90/531/EEC
Of 17 September 1990 on the procurement procedures of entities in the water, energy, transport and telecommunications sectors (OJ 1990 L 297, p. 1).
.

Názor soudu a komentář:
Belgické kr
álovství nejdříve zpochybňovalo, zda lze tuto směrnici uplatnit na daný případ, přičemž argumentovalo tím, že všichni účastníci výběrového řízení, o které se jedná, jsou belgické firmy, dále že SRWT nemá povinnost přidělit zakázku metodou otevřeného výběr
o
vého řízení, ale mohla se rozhodnout pro výběr s vyjednávacím postupem. Tato tvrzení soud odmítá: ”Postup, který je ve směrnici stanoven, se musí ... dodržet bez ohledu na národnost nebo sídlo účastníků výběrového řízení.” Strany, které zakázku zadávají,

mají povinnost postupovat podle postupů ve směrnici, přičemž ale “skutečně mají určitou míru svobody volby, pokud jde o metodu, která se při zadání zakázky použije. Po uveřejnění výzvy k účasti v tenderu s konkrétně uvedenou metodou musejí dodržet postupy

z této metody vyplývající, dokud zakázka nebude s konečnou platností přidělena.”
Pokud jde o podstatu sporu, soud jako obecnou otázku zdůrazňuje, že “zásada stejného zacházení s účastníky tenderu je jádrem” směrnice (viz - odkaz na směrnici Rady 71/305/EE
C
33
Ze dne 25.července 1971, týká se koordinace postupů při přidělování vládních zakázek prací (OJ, English Special Edition 1971 (II), str. 682).
, viz
Storebaelt
). Dále pokračuje v rozpracování odpovědí na tři otázky, které z tohoto ústředního principu vyplývají.
Za prvé soud shledává, že Belgické království nesplnilo své povinnosti, když přihlédlo k informacím o spotřebě paliva, které firma EMI dodala (výše uvedený dodatek (a) po otevření nabídek. “Pokud se kontrahující strana rozhodne pro otevřenou metodu, jak tomu v tomto případě, (...) požadavkem článku 16 (1)(1) směrnice na kontrahující stranu je, aby zajistila stejné možnosti v souladu s

přílohou XII A směrnice. Musí tudíž stanovit uzávěrku pro přijetí nabídek tak, aby všichni účastníci výběrového řízení měli po uveřejnění výzvy k účasti stejnou dobu na přípravu svých nabídek. Dále musí kontrahující strana stanovit datum, hodinu a místo o
t
evření nabídek, což také podpoří transparentnost celé procedury, protože nabídky a podmínky všech účastníků se zveřejní ve stejný okamžik. Pokud bude kontrahující strana brát zřetel na změny původních nabídek pouze u jednoho účastníka výběrového řízení, j
e
evidentní, že má tento účastník ve srovnání se svými konkurenty výhodu, což je porušení zásady stejného zacházení se všemi účastníky řízení, a transparentnost procedury se tak oslabuje.”
Za druhé, pokud se přihlédne k podrobným údajům, které jsou uvedeny v dodatkových komentářích firmy EMI o četnosti výměny motoru a převodovky (výše uvedeno v (b)), Belgie v rozporu se směrnicí dovolila jednomu účastníkovi výběrového řízení, aby svoji původní nabídku pozměnil, a použila tím kritéria hodnocení, která se li
š
í od těch, která jsou uvedena ve výzvě k účasti ve výběrovém řízení. Jak Soud stanovil v cause
Storebaelt
...., “když kontrahující strana vytyčila ve smluvních materiálech závazné podmínky, pro dodržení zásady stejného zacházení se všemi účastníky výběrového řízení je nutné, aby těmto požadavkům vyhověli všichni účastníci, aby se zajistilo objektivní porovnání všech nabídek.” Tím, že SRWT přihlédla k doplňkovým informacím, poskytla firmě EMI výhodu před ostatními účastníky a u jejich nabídky použila přízni
v
ější hodnocení, než u ostatních.
Konečně je neslučitelné s článkem 27(2) směrnice, aby se přihlíželo ke zvláštním opatřením na úsporu nákladů, které firma EMI ve svých doplňkových poznámkách prezentovala (výše uvedeno v (c)). “Podle článku 27(2) směrnice ..., když přidělovala zakázku, měla SRWT přihlížet pouze k těm kritériím, která byla uvedena ve výzvě k účasti ve výběrové řízení nebo ve smluvních materiálech. Dále, k těmto informací přihlédla SRWT pouze a jedině tehdy, když posuzovala nabídku firmy EMI
,
zatímco u ostatních postupovala striktně podle kritérií, která byla stanovena v (jejích) zvláštních podmínkách. Takovéto jednání opět porušuje zásadu stejného zacházení s účastníky. Soud odmítá tvrzení, že podle článku 27 směrnice SRWT měla právo k doplň
k
ovým informacím přihlédnout, protože (i) “zvláštní podmínky” pro přidělení zakázky bylo možné interpretovat tak, aby se k těmto doplňkovým informacím přihlédlo, (ii) tento článek dal kontrahující straně právo přihlížet k “návrhům” podobným těm, které byly

v doplňkových poznámkách firmy EMI. Článek 27(2) po kontrahující straně vyžaduje, aby stanovila “ve smluvních materiálech nebo ve výzvě k účasti ve výběrovém řízení všechna kritéria, která hodlá při přidělování zakázky použít. Pokud možno by tato kritéria

měla být uveřejněna v pořadí podle důležitosti”. Podle názoru Soudu je toto opatření určeno k tomu, aby případní účastníci výběrového řízení byli přesně informováni o charakteristikách, které se budou posuzovat při určování ekonomicky nejvýhodnější nabídk
y
, “Všichni účastníci jsou tudíž seznámeni s kritérii, které se zapotřebí splnit, i o poměru mezi důležitostí těchto kritérií. Navíc toto opatření zajišťuje dodržování zásady stejného zacházení s účastníky výběrového řízení a jeho transparentnost.” Pokud j
d
e o posouzení “návrhů”, Soud poukazuje na to, že článek 27(3) poskytuje pouze možnost přihlédnout k “variantám”. K variantám je možné přihlížet jen do té míry, do které je kontrahující strana uvedla ve smluvních materiálech nebo ve výzvě k účasti ve výběr
o
vém řízení.
The Kingdom of Belgium first challenged the applicability of the directive, arguing that all tenderers in the case in question were Belgian companies and, secondly, that SRWT was not obliged to award the contract through an open procedure but could have chosen a negotiated procedure. The Court rejects these contentions: “The procedure laid down by the Directive must … be observed irrespective of the nationality or seat of the tenderers.” And while the contracting entities obliged to apply the procedures of the Directive “do indeed have a degree of choice regarding the procedure to be applied to a contract, once they have issued an invitation to tender under one particular procedure, they are required to observe the rules applicable to it, until the contract has been finally awarded.
In regard of the substance of the case, the Court, as a general matter, emphasizes that “the principle of equal treatment of tenderers lies at the heart” of the Directive (see - with regard to Council Directive 71/305/EEC
of 25 July 1971 concerning the coordination of procedures for the award of public works contracts (OJ, English Special Edition 1971 (II), p. 682).
, see
Storebaelt
). It goes on to develop its answer to the three issues raised in this case from this central principle.
The Court finds, first, that the Kingdom of Belgium had failed to fulfil its obligations by taking into account, in the award, the information submitted by EMI on the fuel consumption (supplement “(a)”, above) after the opening of tenders. “When, as in the present case, a contracting entity opts for an open procedure, (…) equality of opportunity is ensured by the requirement under Article 16(1)(1) of the Directive for the contracting entity to act in accordance with Annex XII A of the Directive. It must therefore both set a final date for receipt of tenders, so that all tenderers have the same period after publication of the tender notice within which to prepare their tenders, and set the date, hour and place of opening tenders, which also reinforces the transparency of the procedure, since the terms of all tenders submitted are revealed at the same time. When a contracting entity takes into account an amendment to the initial tenders of only one tenderer, it is clear that that tenderer enjoys an advantage over his competitors, which breaches the principle of equal treatment of tenderers and impairs transparency of the procedure.”
Taking into account, secondly, the particulars set out in EMI’s supplementary notes on the frequency of engine and gear box replacements (above “(b)”), Belgium had, contrary to the directive, allowed one tenderer to amend its initial tender and applied award criteria which differed from those set out in the notice for tender. As “[t]he Court held in the
Storebaelt
case …, when a contracting entity had laid down prescriptive requirements in the contract documents, observance of the principle of equal treatment of tenderers required that all tenders must comply with them so as to ensure objective comparison of the tenders.” Taking into account the supplementary information, SRWT placed EMI at an advantages over the other tenderers and subjected its tender to a more favourable assessment than the others.
Finally, it was incompatible with Article 27(2) of the Directive to take into account special cost-saving features submitted by EMI in its supplementary notes (above “(c)”). “Under Article 27(2) of the Directive …, only the criteria stated in the tender notice or in the contract document should have been taken into account by the SRWT when awarding the contract. Furthermore, the SRWT took account of those features solely when assessing EMI’s tenders, while for the other tenders it applied strictly the award criteria set out in [its] special conditions. That conduct breached, once again, the principle of equal treatment. The Court rejects the contention that the SRWT was entitled under Article 27 of the Directive to take account of this supplementary information because (i) the “special conditions” for the award could be interpreted so as to cover them and (ii) the article gave the contracting entity the right to take “suggestions” such as those contained in EMI’s supplementary notes into account. Article 27(2) requires the contracting authorities to state “in the contract documents or in the tender notice all the criteria they intend to apply to the award, where possible in descending order of importance”. This provision, in the view of the Court, is intended precisely to inform potential tenderers of features to be taken into account in identifying the economically most advantageous offer. “All tenderers are thus aware of the award criteria to be satisfied by the tenderers and the relative importance of those criteria. Moreover, that requirement ensures the observance of the principles of equal treatment of tenderers and of transparency.” As regards the consideration of “suggestions”, the Court points out that Article 27(3) merely provides that “variants” may be taken into account. Furthermore, variants may be taken into account only in so far as the contracting entity mentioned them as such in the contracting documents or in the tender notice.

Shrnutí (Summary of the Judgment):

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):