Odbor kompatibility s právem ES
Úřad vlády ČR
I S A P
Informační Systém pro Aproximaci Práva
Databáze č. 17 : Databáze judikatury
ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů

Číslo (Kód CELEX):
Number (CELEX Code):
61978J0007
Název:
Title:
JUDGMENT OF THE COURT OF 23 NOVEMBER 1978. REGINA V ERNEST GEORGE THOMPSON, BRIAN ALBERT JOHNSON AND COLIN ALEX NORMAN WOODIWISS. PRELIMINARY RULING REQUESTED BY THE COURT OF APPEAL CRIMINAL DIVISION. MEANS OF PAYMENT AND MOVEMENTS OF CAPITAL. CASE 7-78.
Rozhodnutí ESD z 23. listopadu 1978
Věc 7/78
Regina v Ernest Thompson, Brian Albert Johnson and Colin Alex Norman Woodiwiss
Rozhodnutí o předběžné otázce
[1978] ECR 2247 “Thompson”
Publikace:
Publication:
REPORTS OF CASES 1978 PAGES 2247 - 2278
Předmět (klíčová slova):
Keywords
FREE MOVEMENT OF GOODS;FREE MOVEMENT OF CAPITAL;BALANCE OF PAYMENTS;
Související předpisy:
Corresponding acts:
157E030;157E031;157E032;157E033;157E034;157E035;157E036;157E037
Odkaz na souvisejicí judikáty:
Corresponding Judgements:
    693J0358, 693J0416
    Aldo Bordessa, spojené věci C-358/93 a C-416/93, trestní řízení proti Aldo Bordessovi and Others [1995] ECR I-361
Plný text:
Fulltext:
Ne

Fakta:
In 1975 Messrs Thompson, Johnson and Woodiwiss arranged for 3 400 South African Krugerrands which came from the German company AGOSI to be brought into the United Kingdom. They also exported for the same German firm 40.39 tonnes of silver alloy coins minted in the United Kingdom before 1947, namely sixpences, shillings, florins and half-crowns.
Thereupon, criminal proceedings were brought against them because at the material time, it was prohibited under the law of the United Kingdom, except under licence, to import gold coins into the United Kingdom or to export silver alloy coins minted before 1947. Before the Court of Appeal for England and Wales (Criminal Proceedings), the appellants challenged aforesaid provisions as being incompatible with Community law, in particular with Articles 30 to 37 of the Treaty. In these circumstances Court of Appeal stayed the proceedings and under Article 177 of the Treaty referred to the Court of Justice the questions (1) whether the coins in question are “capital” in the meaning of the Treaty; (2) if so, whether they can be deemed “capital” independently of the quantity and manner in which they are being traded; (3) whether the provisions concerning capital movements (Articles 67 et seq.
) apply to such coins as are “capital” and (4) whether, if the coins should fall under the provisions concerning the free movement of goods, restrictions to the trading could be justified on grounds of public policy under Article 36 of the Treaty.



V roce 1975 zajistili pánové Thompson, Johnson a Woodwiss do Velké Británie dovoz 3 400 jihoafrických krugerandů, které získali od německé společnosti AGOSI. pro tutéž společnost pak výše uvedení pánové zajistili 40,39 t ryzích stříbrných mincí, zejména šestipencí, šilinků, florinů a půlkorun, které byly vyraženy ve Velké Británii před rokem 1947.
Následně bylo proti výše uvedeným pánům zahájeno trestní řízení, protože v uvedené době bylo podle národní právní úpravy možno dovážet do Velké Británie zlaté mince nebo vyvážet odtud ryzí stříbrné mince vyražené před rokem 1947 pouze na základě licence. V řízení před Odvolacím soudem pro Anglii a Wales (“Appeal Court for England and Wales) obžalovaní namítali, že uvedená ustanovení právní úpravy Velké Británie jsou neslučitelná s právem Společenství, zejména s ustanovením článků 30 a 37 Smlouvy ES. Za těchto podmínek odvolací soud řízení přerušil a ve smyslu ustanovení článku 177 Smlouvy ES předložil Soudnímu dvoru následující otázky: (1) jsou mince, které jsou předmětem daného sporu, “kapitálem” ve smyslu ustanovení Smlouvy ES; (2) za předpokladu, že jsou skutečně kapitálem, mohou být považovány za “kapitál” bez ohledu na množství a způsob, jakým je s nimi obchodováno; (3) vztahují se na takové mince, které jsou “kapitálem”, ustanovení upravující pohyb kapitálu (článek 67 a násl.
Smlouvy ES); a (4) za předpokladu, že se na uvedené mince vztahují ustanovení o volném pohybu zboží, je možné odůvodnit omezení obchodu těmito mincemi zájmem na zachování veřejného pořádku ve smyslu článku 36 Smlouvy.


Názor soudu a komentář:
The Court understands these questions as actually seeking to find out whether the coins in question are goods falling within the provisions of Article 30 to 37 of the Treaty or constitute a means of payment falling within the scope of other provisions. It considers this question “in the context of the general system of the Treaty”.
Apart from the provisions concerning free movement of goods, the Treaty contains two groups of provisions dealing with movements of capital and related questions: Article 67 to 73 which are concerned with the liberalization of movements of capital and Articles 104 to 109 which are concerned with the overall balance of payments. In particular, Article 106 provides that “Each Member State undertakes to authorize, in the currency of the Member States in which the creditor or the beneficiary resides, any payments connected with the movement of goods, services or capital, and any transfers of capital and earnings, to the extent that the movement of goods, services, capital and persons between the Member States have been liberalized pursuant to this Treaty.” It is apparent from these provisions that the Treaty clearly distinguishes between movement of goods on the one hand and transfer of means of payment on the other. The Court therefore infers “that under the system of the Treaty means of payment are not to be regarded as goods falling within the purview of Articles 30 to 37 of the Treaty”. (See also Aldo Bordessa)The Court therefore examines whether the coins in question constitute means of payment. “Silver alloy coins which are legal tender in a Member State are, by their very nature, to be regarded as means of payment and it follows that their transfer does not fall within the provisions of Articles 30 to 37 of the Treaty.” The same is true for Krugerrands which, although not legal tender, are regarded as being equivalent to currency on the money markets of the Member States which permit dealings in these coins.
Silver alloy coins which have been formerly but are no longer legal tender in a Member State, however, cannot be regarded as means of payment but rather constitute goods in the meaning of Articles 30 et seq.
The prohibition to export these coins, although constituting a “quantitative restriction” prohibited by Article 30, was justified on grounds of public policy. “A ban on exporting such coins with a view of preventing their being melted down or destroyed in another Member State is justified on grounds of public policy within the meaning of Article 36 of the Treaty because it stems from the need to protect the right to mint coinage which is traditionally regarded as involving the fundamental interests of the State.”



Soudní dvůr došel k závěru, že účelem předložených otázek je zjistit, zda jsou dotčené mince zbožím a pak se na ně vztahují ustanovení článků 30 - 37 Smlouvy ES, anebo jsou platebním prostředkem, na který se vztahují jiná ustanovení Smlouvy. Proto se těmito otázkami zabýval “v kontextu celkového systému Smlouvy ES”.
Kromě ustanovení upravujících volný pohyb zboží Smlouva ES obsahuje dvě skupiny ustanovení, které upravují pohyb kapitálu a k němu se vztahující otázky: články 67-73, které se týkají liberalizace pohybů kapitálu a články 104-109 upravující celkovou platební rovnováhu. Článek 106 konkrétně stanoví, že “každý členský stát se zavazuje potvrdit všechny platby, které jsou v měně členského státu, v němž má věřitel nebo ten, ve jehož prospěch byla platba poskytnuta, své sídlo, spojené s pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob, jakož i každý pohyb kapitálu a příjmů, tak aby pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob byl mezi jednotlivými členskými státy liberalizován ve smyslu ustanovení této Smlouvy”. Z tohoto ustanovení vyplývá, že Smlouva jednoznačně rozlišuje mezi pohybem zboží na straně jedné a převodem platebních prostředků na straně druhé. Z toho pak Soudní dvůr dovodil že “v rámci systému Smlouvy ES nejsou platební prostředky považovány za zboží ve smyslu ustanovení článků 30-37 Smlouvy ES”. (viz také Aldo Bordessa). Soud se proto dále zabýval otázkou, zda mince, o které ve sporu šlo, jsou platebními prostředky. “Ryzí stříbrné mince, které jsou zákonným platidlem členského státu, je třeba s ohledem na tento jejich charakter považovat za platební prostředky a z toho vyplývá, že jejich převod nespadá pod ustanovení článků 30-37 Smlouvy”. Totéž platí pro krugerandy, které, ačkoliv nejsou zákonným platidlem, jsou na peněžních trzích členských států, které povolují směňovat tyto mince, považovány za rovnocenné národní měně.
Ryzí stříbrné mince, které byly v minulosti považovány v daném členském státě za zákonné platidlo, avšak v současnosti zákonným platidlem nejsou, nemohou být považovány za platební prostředky. Jedná se spíše o zboží ve smyslu ustanovení článku 30 a násl. Ačkoli je zákaz vyvážet tyto mince “kvantitativním omezením”, které zakazuje článek 30 Smlouvy ES je odůvodněn zájmem na zajištění veřejného pořádku. “Zákaz takové mince vyvážet, jehož účelem je zabránit jejich roztavení nebo zničení v jiném členském státě, je oprávněný z důvodů veřejného pořádku ve smyslu ustanovení článku 36 Smlouvy ES, protože vyplývá z potřeby chránit právo na ražbu mincí, která je tradičně považována za základní zájem Státu.


Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. IN THE SYSTEM OF THE EEC TREATY MEANS OF PAYMENT ARE NOT TO BE CONSIDERED AS GOODS FALLING WITHIN THE TERMS OF ARTICLES 30 TO 37 OF THE TREATY. THESE PROVISIONS DO NOT THEREFORE APPLY TO (A) SILVER ALLOY COINS WHICH ARE LEGAL TENDER IN A MEMBER STATE, (B) GOLD COINS SUCH AS KRUGERRANDS WHICH ARE PRODUCED IN A NON- MEMBER COUNTRY BUT WHICH CIRCULATE FREELY WITHIN A MEMBER STATE.

2. A BAN ON THE EXPORT FROM A MEMBER STATE OF SILVER ALLOY COINS, WHICH HAVE BEEN BUT ARE NO LONGER LEGAL TENDER IN THAT STATE AND THE MELTING DOWN OR DESTRUCTION WHEREOF ON NATIONAL TERRITORY IS FORBIDDEN, WHICH HAS BEEN ADOPTED WITH A VIEW TO PREVENTING SUCH MELTING DOWN OR DESTRUCTION IN ANOTHER MEMBER STATE, IS JUSTIFIED ON GROUNDS OF PUBLIC POLICY WITHIN THE MEANING OF ARTICLE 36 OF THE TREATY BECAUSE IT STEMS FROM THE NEED TO PROTECT THE RIGHT TO MINT COINAGE WHICH IS TRADITIONALLY REGARDED AS INVOLVING THE FUNDAMENTAL INTERESTS OF THE STATE.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):