Odbor kompatibility s právem ES Úřad vlády ČR	I S A P Informační Systém pro Aproximaci Práva
	Databáze č. 17 : Databáze judikatury

ă Odbor kompatibility s právem ES, Úřad vlády ČR - určeno pouze pro potřebu ministerstev a ostatních ústředních orgánů


	Číslo (Kód CELEX): Number (CELEX Code):		61986J0324

	Název: Title:		JUDGMENT OF THE COURT (THIRD CHAMBER) OF 10 FEBRUARY 1988. FORENINGEN AF ARBEJSLEDERE I DANMARK V DADDY' S DANCE HALL A/S. REFERENCE FOR A PRELIMINARY RULING FROM THE HOEJESTERET DANMARK. SAFEGUARDING OF EMPLOYEES' RIGHTS IN THE EVENT OF TRANSFERS OF UNDERTAKINGS. CASE 324/86. Rozsudek ESD ze dne 10. ledna 1988 Věc 324/86 Foreningen af Arbejdsledere i Denmark vs. Daddyś Dance Hall A/S (1988) ECR 739

	Publikace: Publication:		REPORTS OF CASES 1988 PAGES 0739

	Předmět (klíčová slova): Keywords		SOCIAL PROVISIONS;

	Související předpisy: Corresponding acts:		377L0187

	Odkaz na souvisejicí judikáty: Corresponding Judgements:		Ny molle Kro [1987] ECR 5465


	Plný text: Fulltext:		Ne

Fakta:
Mr. Tellerup, on whose behalf the Foreningen af Arbeejdsledere i Danmark (Danish Association of Supervisory Staff) acted, was employed as a restaurant manager by Irma Catering A/S. This company had a non-transferable lease of restaurants and bars belonging to A/S Palads Teatret. When this lease was terminated on 28 January 1983, Irma Catering dismissed its staff including Mr. Tellerup with statutory notice which in the case of Mr. Tellerup ended on 30 April 1983. Irma Catering continued to run the business until 25 February 1983. On the latter date, a new lease contract between Palads Teatret and Daddy’s Dance Hall A/S became effective. Daddy’s Dance Hall immediately re-employed the employees who formerly worked for Irma Catering. However, the new employment contract of Mr. Tellerup provided that he receive a fixed salary instead of a remuneration in the form of a commission as had been the case under his contract with Irma Catering. In addition, upon Mr. Tellerup’s request a trial period of three months was included under which either side could give 14 days’ notice. Based on the latter provision Mr. Tellerups contract was terminated on 26 April 1983 with 14 days’ notice.
Upon a claim brought on behalf of Mr. Tellerup, the Hřjesteret (Supreme Court of Denmark) under Article 177 of the EEC Treaty referred questions concerning the interpretation of Directive No 77/187/EEC of 14 February 1977 on the approximation of the laws of the Member States relating to the safeguarding of employee’s rights in the event of transfers of undertakings, businesses or parts of businesses (OJ 1977, L 61, p. 26) to the ECJ.
Pan Tellerup, zastupovaný dánskou asociací kontrolorů a kontrolních pracovníků (Foreningen af Arbeejdsledere i Denmark ), pracoval jako manažer restaurace u firmy Irma Catering A/S. Tato společnost měla v nepřevoditelném pronájmu restaurace a bary, které patřily společnosti A/S Palads Teatret. Poté co tento nájem vypršel dne 28. 1. 1983, Irma Catering propustila svoje zaměstnance, včetně pana Tellerupa, zákonnou výpovědí, která v případě pana Tellerupa ukončila pracovní poměr 30.4.1983. Irma Catering svoji obchodní činnost udržovala do 25.2.1983. Následující den vstoupila v platnost nová nájemní smlouva mezi společností Palads Teatret a společností Daddyś Dance Hall A/S. Daddayś Dance Hall okamžitě znovu zaměstnala zaměstnance, kteří dříve pracovali v Irma Catering. Avšak nová pracovní smlouva pana Tellerupa upravovala jeho příjem jako fixní plat namísto odměny ve formě provizí, jež mu byla poskytována podle smlouvy s Irmou Catering. Kromě toho byla na žádost pana Tellerupa smlouvou upravena 3měsíční zkušební doba, během níž kterákoliv ze smluvních stran mohla smlouvu vypovědět - s výpovědní lhůtou 14 dnů. Na základě tohoto ustanovení byla smlouva s panem Tellerupem ukončena 26.4.1983 se 14 denní výpovědní lhůtou.
Na základě požadavku vzneseného jménem pana Tellerupa se Nejvyšší soud Dánska obrátil dle čl. 177 Smlouvy EHS na Evropský soudní dvůr s otázkami ohledně interpretace Směrnice č. 77/187/EHS ze dne 14. února 1977 o aproximaci právních řádů členských států v oblasti ochrany zaměstnaneckých práv v případě převodu/prodeje podniku, živnosti, nebo jejich části (OJ 1977,L 61,p.26).

Názor soudu a komentář:
The first question referred to the Court was whether the aforesaid directive applied in the present case where upon termination of a non-transferable lease the owner of an undertaking leases it to a new lessee who carries on the business without interruption with the same staff, who had been given notice on the expiry of the initial lease. The purpose of Directive No 77/187/EEC is “to ensure, as far as possible, that the rights of employees are safeguarded in the event of a change of employer by allowing them to remain in employment with the new employer on the terms and conditions agreed with the transferor” (see also Ny Mřlle Kro). On this basis, the Court finds the directive applicable “where, following a transfer or merger, there is a change in the natural or legal person who is responsible for carrying on the business and who by virtue of that fact incurs the obligations of an employer vis-a-vis employees of the undertaking, regardless of whether or not ownership of the undertaking is transferred”. From, this Court infers that the directive may be applicable in the present case where the “transfer” is effected in two steps - retransfer from the original lessee to the owner and transfer from the owner to the new lessee. The only prerequisite for the application of the directive then is that the “economic unit in questions retains its identity”. This, the Court argues, is the fact where the business is being carried on without interruption.
Since Mr. Tellerup had agreed with the new lessee upon different terms of employment, the question arose, whether the employee could waive the rights conferred on him by Directive No 77/187/EEC. The Court finds that the object pursued by this directive was matter of public policy and therefore not subject to the will of the parties. In general, the employee’s rights may therefore not be restricted by way of agreement between the transferee and the employee. The Court emphasises, however, that the directive only seeks to ensure that the employee is protected in his relations with the transferee to the same extent as he was in his relations with his former employer, the transferor. Thus, the employee may contractually alter the terms of his employment by agreement with the transferee to the same extent as he could have done with the transferor, provided that the transfer of the undertaking itself may never constitute the reason for such agreement.
První otázka, kterou se Soud zabýval byla, zda se předmětná směrnice vztahuje na uvedený případ, kdy po vypršení nepřevoditelného nájmu byl tento majitelem podniku přenechán novému nájemci, jenž pokračuje v provozování podniku bez jakéhokoliv přeřušení se stejným personálem, jemuž byla dána výpověď po vypršení původního nájmu. Smyslem směrnice č. 77/187/EHS je “ pokud možno co nejvíce zajistit ochranu práv zaměstnanců pro případ změny zaměstnavatele tím, že jim dovoluje zůstat v zaměstnání u nového zaměstnavatele na dobu a za podmínek sjednaných s převodcem” ( viz také Ny Molle Kro ). Na tomto základě Soud shledává, že směrnice je aplikovatelná “tam, kde - v návaznosti na převod či sloučení podniků - dochází ke změně v osobě (fyzické či právnické), která je zodpovědná za další provozování podnikání a která na sebe ve skutečnosti bere závazky zaměstnavatele vůči zaměstnancům při podnikání bez ohledu na to, zda došlo či nedošlo k převodu podnikání.” Soud z tohoto vyvozuje, že směrnice může být aplikovatelná i v námi probíraném případě, v němž “převod” je realizován ve 2 fázích - převod od prvotního nájemce na vlastníka a převod od vlastníka na nového nájemce. Jediným předpokladem pro použitelnost této směrnice je pak to, že “ ekonomická jednotka, o níž je řeč, si zachová svojí identitu”.Toto je pak podle Soudu skutečností, kdy je podnikání provozováno, aniž by došlo k jeho přerušení.
Z důvodu, že se pan Tellerup dohodl s novým nájemcem na rozdílných smluvních podmínkách zaměstnání, vyvstanula otázka, zda se zaměstnanec může zříci svých práv, jež mu poskytuje Směrnice č. 77/187/ EHS. Soud shledává, že zamýšleným cílem této směrnice je záležitost veřejného zájmu, a nikoliv záležitost závisící na vůli stran. Obecně tedy nemohou být krácena zaměstnanci jeho práva dohodou mezi zaměstnancem a nabyvatelem (zde novým nájemcem). Soud však zdůzarňuje, že směrnice pouze usiluje o zabezpečení toho, aby byl zaměstnanec chráněn ve svém vztahu k nabyvateli (provozovateli podnikání) ve stejném rozsahu, jako ve vztahu se svým dřívějším zaměstnavatelem (převodcem). Proto smí zaměstnanec ve své pracovní smlouvě smluvně změnit podmínky se svým novým zaměstnavatelem v totožném rozsahu, v jakém je mohl sjednat se zaměstnavatelem původním (převodcem) za předpokladu, že převod podnikání sám o sobě nesmí nikdy být důvodem pro uzavření takové smlouvy.

Shrnutí (Summary of the Judgment):
1. ARTICLE 1 (1) OF COUNCIL DIRECTIVE 77/187 ON THE SAFEGUARDING OF EMPLOYEES' RIGHTS IN THE EVENT OF TRANSFERS OF UNDERTAKINGS MUST BE INTERPRETED AS MEANING THAT THE DIRECTIVE APPLIES WHERE, UPON THE TERMINATION OF A NON-TRANSFERABLE LEASE, THE OWNER OF AN UNDERTAKING LEASES IT TO A NEW LESSEE WHO CARRIES ON THE BUSINESS WITHOUT INTERRUPTION WITH THE SAME STAFF, WHO HAD BEEN GIVEN NOTICE ON THE EXPIRY OF THE INITIAL LEASE.

2. AN EMPLOYEE CANNOT WAIVE THE RIGHTS CONFERRED ON HIM BY THE MANDATORY PROVISIONS OF DIRECTIVE 77/187 EVEN IF THE DISADVANTAGES RESULTING FROM HIS WAIVER ARE OFFSET BY SUCH BENEFITS THAT, TAKING THE MATTER AS A WHOLE, HE IS NOT PLACED IN A WORSE POSITION. NEVERTHELESS, THE DIRECTIVE DOES NOT PRECLUDE AN AGREEMENT WITH THE NEW EMPLOYER TO ALTER THE EMPLOYMENT RELATIONSHIP, IN SO FAR AS AN ALTERATION IS PERMITTED BY THE APPLICABLE NATIONAL LAW IN CASES OTHER THAN THE TRANSFER OF AN UNDERTAKING.

Plný text judikátu (Entire text of the Judgment):