Přehled směrnic Evropských společenství, které nebyly včas transponovány do právního řádu České republiky

Směrnice jsou jedním z druhů komunitárních právních aktů, pomocí nichž jsou právní řády členských států Evropské unie v určitých oblastech harmonizovány. Pro členské státy, kterým jsou určeny, jsou závazné co do výsledků, které sledují, ale volba způsobu a prostředků zapracování jejich požadavků do vnitrostátních právních řádů je ponechána na vůli vnitrostátních orgánů těchto států. Tato svoboda volby je však do značné míry zdánlivá, neboť pravomoc vnitrostátních orgánů v této oblasti je omezena judikaturou Soudního dvora ES. Obecně se dá konstatovat, že zvolené prostředky by měly mít formu závazného aktu normativní povahy.

Promítnutí věcného obsahu směrnice do vnitrostátního právního řádu se nazývá transpozice. Jejím cílem je dosažení takové změny právního řádu členského státu Evropské unie, která by zajistila dosažení cílů směrnice a byla řádně aplikovatelná a vynutitelná. Vnitrostátní transpoziční opatření musí být přijatá a účinná do uplynutí lhůty, která je stanovena každou jednotlivou směrnicí. Nedodržení transpoziční lhůty a neoznámení vnitrostátních transpozičních opatření Evropské komisi (notifikace) se považuje za porušení komunitárního práva a může vyústit v zahájení řízení podle čl. 226 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství.

Neprovedení řádné transpozice může za určitých podmínek vyvolat přímý účinek směrnice. To znamená, že v případě, že členský stát nepřijal požadovaná transpoziční opatření k dané směrnici, provedl její neúplnou transpozici nebo přijal opatření, která jsou s ní v rozporu, mají jednotlivci možnost dovolávat se práv jim v ustanovení směrnic zaručených před vnitrostátními soudy. Ty jsou pak povinny návrhům jednotlivců vyhovět, pokud je povinnost uložená členskému státu směrnicí bezpodmínečná a dostatečně přesná. Pakliže byla v důsledku absence řádné transpozice směrnice způsobena škoda, vzniká jednotlivcům právo nárokovat její náhradu přímo na členském státu.