Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Přístupová smlouva

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze
Přístupová smlouva
 Přístupové dokumenty
Kapitola :Primární právo
Název :DOKUMENTY o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropským společenstvím
Jazyk :Česky
Dokument příloha :
Poznámka :
Připomínky rezort :
Přilohy rezort :

Plný text: DOKUMENTY o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropským společenstvím S přihlédnutím k rozhodnutí ze dne 1. ledna 1973 o úpravě nástrojů týkajících se přistoupení (Úř. věst. L 2, 1. 1. 1972). STANOVISKO KOMISE ze dne 19. ledna 1972 k žádostem o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropským společenstvím KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na článek 98 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, vzhledem k tomu, že Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska požádaly o členství v těchto Společenstvích; vzhledem k tomu, že Komise již měla příležitost ve svých stanoviscích ze dne 29. září 1967 a ze dne 1. října 1969 vyjádřit svůj názor na některé podstatné aspekty problémů spojených s těmito žádostmi; vzhledem k tomu, že podmínky pro přijetí těchto států a úpravy smluv o založení Společenství, jež toto přistoupení vyžaduje, byly projednány v rámci konference mezi Společenstvími a žadatelskými státy; že bylo zajištěno jednotné zastoupení Společenství při dodržení institucionálního dialogu upraveného těmito smlouvami; vzhledem k tomu, že po ukončení těchto jednání je zřejmé, že takto dohodnutá ustanovení jsou spravedlivá a přiměřená; že rozšíření za těchto podmínek umožní při uchování vnitřní soudržnosti a dynamiky Společenství posílit jeho účast na rozvoji mezinárodních vztahů; vzhledem k tomu, že svým členstvím ve Společenstvích přijímají žadatelské státy bez výhrad smlouvy a jejich politické cíle, všechna rozhodnutí přijatá od vstupu těchto smluv v platnost a alternativy zvolené v oblasti rozvoje a posílení Společenství; vzhledem zejména k tomu, že podstatnými vlastnostmi právního řádu vytvořeného smlouvami o založení Společenství jsou přímá použitelnost některých jejich ustanovení a některých aktů přijatých orgány Společenství, přednost práva Společenství před vnitrostátními předpisy, které by s ním byly v rozporu, a existence postupů, kterými lze zajistit jednotný výklad práva Společenství; že přistoupení ke Společenstvím vyžaduje uznání závaznosti těchto pravidel, jejichž dodržování je pro zajištění účinnosti a jednoty práva Společenství nezbytné, VYSLOVUJE SOUHLASNÉ STANOVISKO: k přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropským společenstvím. Toto stanovisko je určeno Radě. V Bruselu dne 19. ledna 1972. Za Komisi předseda Franco M. MALFATTI ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na článek 98 Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, vzhledem k tomu, že Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska požádaly o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli, s ohledem na stanovisko Komise, vzhledem k tomu, že podmínky přistoupení, jež mají být stanoveny Radou, byly s výše uvedenými státy projednány, ROZHODLA TAKTO: Článek 1 1. Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se mohou stát členy Evropského společenství uhlí a oceli tím, že za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí přistoupí ke smlouvě o založení tohoto Společenství, jak byla změněna nebo doplněna. 2. Podmínky přistoupení a úpravy Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k tomuto rozhodnutí. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského společenství uhlí a oceli tvoří nedílnou součást tohoto rozhodnutí. 3. Ustanovení Smlouvy uvedené v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství se vztahují i na toto rozhodnutí. Článek 2 Listiny o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli budou uloženy u vlády Francouzské republiky dne 1. ledna 1973. Přistoupení nabývá účinku dnem l. ledna 1973 za podmínky, že všechny listiny o přistoupení budou uloženy k danému dni a že všechny ratifikační listiny ke smlouvě o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii budou uloženy před uvedeným dnem. Pokud však všechny státy uvedené v odstavci 1 neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, přistoupení nabývá účinku pro ostatní přistupující státy. V tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 12, 13, 16, 17, 19, 20, 22, 142, 155 a 160 aktu o podmínkách přistoupení a úpravách smluv; Rada může rovněž jednomyslným rozhodnutím prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu týkající se jmenovitě státu, který neuložil své listiny o přistoupení nebo ratifikační listiny, za neúčinná nebo je upravit. Vláda Francouzské republiky předá ověřený opis přístupové listiny každého přistupujícího státu všem vládám členských států a přistupujících států. Článek 3 Toto rozhodnutí, sepsané v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a norském, přičemž anglické, dánské, francouzské, irské, italské, německé a nizozemské znění mají stejnou platnost, bude sděleno členským státům Evropského společenství uhlí a oceli a dále Dánskému království, Irsku, Norskému království a Spojenému království Velké Británie a Severního Irska. V Bruselu dne 22. ledna 1972. Za Radu předseda G. THORN ROZHODNUTÍ RADY EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ze dne 22. ledna 1972 o přijetí Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska do Evropského hospodářského společenství a do Evropského společenství pro atomovou energii RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, vzhledem k tomu, že Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska požádaly o členství v Evropském hospodářském společenství a Evropském společenství pro atomovou energii, s ohledem na stanovisko, které obdržela od Komise, ROZHODLA TAKTO: vyhovět těmto žádostem o přijetí, přičemž podmínky tohoto přijetí a úpravy smluv, jež toto přijetí vyžaduje, jsou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelskými státy. V Bruselu dne 22. ledna 1972. Za Radu předseda G. THORN SMLOUVA mezi BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM, SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO, FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU, ITALSKOU REPUBLIKOU, LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM, NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM, členskými státy Evropských společenství, DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM, IRSKEM, NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM a SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii Jeho Veličenstvo král Belgičanů, Její Veličenstvo královna Dánska, prezident Spolkové republiky Německo, prezident Francouzské republiky, prezident Irska, prezident Italské republiky, Jeho královská Výsost velkovévoda Lucemburska, Její Veličenstvo královna Nizozemska, Jeho Veličenstvo král Norska, Její Veličenstvo královna Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, jednotni ve své vůli pokračovat v uskutečňování cílů Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, rozhodnuti vybudovat v duchu těchto smluv a na již položených základech ještě užší svazek mezi evropskými národy, vzhledem k tomu, že článek 237 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a článek 205 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii nabízejí evropským státům možnost stát se členy těchto Společenství; vzhledem k tomu, že Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska požádaly o členství v těchto Společenstvích; vzhledem k tomu, že Rada Evropských společenství se po obdržení stanoviska Komise vyslovila pro přijetí těchto států, se rozhodli stanovit vzájemnou dohodou podmínky tohoto přijetí a nezbytné úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci: ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE BELGIČANŮ: pan G. Eyskens, předseda vlády; pan P. Harmel, ministr zahraničních věcí; pan J. van der Meulen, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU DÁNSKA: pan J. O. Krag, předseda vlády; pan I. Norgaard, ministr pro záležitosti zahraničního hospodářství; pan J. Christensen, generální tajemník pro záležitosti zahraničního hospodářství při ministerstvu zahraničních věcí; ZA PREZIDENTA SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO: pan W. Scheel, ministr zahraničních věcí; pan H.-G. Sachs, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA PREZIDENTA FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY: pan M. Schumann, ministr zahraničních věcí; pan J.-M. Boegner, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA PREZIDENTA IRSKA: pan J. A. Lynch, předseda vlády; pan P. J. Hillery, ministr zahraničních věcí; ZA PREZIDENTA ITALSKÉ REPUBLIKY: pan E. Colombo, předseda vlády; pan A. Moro, ministr zahraničních věcí; pan G. Bombassei Frascani de Vettor, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA JEHO KRÁLOVSKOU VÝSOST VELKOVÉVODU LUCEMBURSKA: pan G. Thorn, ministr zahraničních věcí; pan J. Dondelinger, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU NIZOZEMSKA: pan W. K. N. Schmelzer, ministr zahraničních věcí; pan Th. E. Westerterp, státní tajemník při ministerstvu zahraničních věcí; pan E. M. J. A. Sassen, velvyslanec, stálý zástupce u Evropských společenství; ZA JEHO VELIČENSTVO KRÁLE NORSKA: pan T. Bratteli, předseda vlády; pan A. Cappelen, ministr zahraničních věcí; pan S. Chr. Sommerfelt, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec; ZA JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNU SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA: pan E. Heath, M. B. E. , M. P., předseda vlády, předseda finanční rady, ministr státní správy; Sir Alec Douglas-Home, K. T. , M. P., ministr Jejího veličenstva pro zahraniční věci a Britské společenství národů; pan G. Rippon, Q. C. , M. P., kancléř Lancasterského hrabství, kteří se po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, dohodli na těchto ustanoveních: Článek 1 1. Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska se stávají členy Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii a smluvními stranami smluv o založení těchto Společenství, jak byly změněny nebo doplněny. 2. Podmínky přijetí a úpravy smluv o založení Evropského hospodářského společenství a o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jež toto přijetí vyžaduje, jsou stanoveny v aktu připojeném k této smlouvě. Ustanovení uvedeného aktu týkající se Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii tvoří nedílnou součást této smlouvy. 3. Ustanovení smluv uvedených v odstavci 1 týkající se práv a povinností členských států, jakož i pravomoci a příslušnosti orgánů Společenství stanovené těmito smlouvami se vztahují i na tuto smlouvu. Článek 2 Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky nejpozději do 31. prosince 1972. Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 1. ledna 1973 za podmínky, že všechny ratifikační listiny budou uloženy před uvedeným dnem a že ke stejnému dni budou uloženy všechny listiny o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli. Pokud však všechny státy uvedené v čl. 1 odst. 1 neuloží své listiny o přistoupení a ratifikační listiny v požadovaném termínu, vstoupí smlouva v platnost pro státy, které listiny uloží. V tomto případě Rada Evropských společenství neprodleně jednomyslně rozhodne o úpravách, které bude nezbytné provést v článku 3 této smlouvy a v článcích 14, 16, 17, 19, 20, 23, 129, 142, 143, 155 a 160 aktu o podmínkách přistoupení a úpravách smluv, úpravách ustanovení jeho přílohy I týkajících se složení a fungování jednotlivých výborů a úpravách článků 5 a 8 Protokolu o statutu Evropské investiční banky, který je připojen k uvedenému aktu; Rada může rovněž jednomyslně prohlásit ustanovení výše uvedeného aktu, týkající se jmenovitě státu, který svou listinu o přistoupení nebo ratifikační listinu neuložil, za neúčinná nebo je upravit. Článek 3 Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, francouzském, irském, italském, německém, nizozemském a norském, přičemž anglické, dánské, francouzské, irské, italské, německé a nizozemské znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států. Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy. V Bruselu dne dvacátého druhého ledna tisíc devět set sedmdesát dva. G. Eyskens G. Thorn P. Harmel J. Dondelinger J. van der Meulen N. Schmelzer J. O. Krag Th. Westerterp I. Norgaard Sassen J. Christensen T. Bratteli W. Scheel A. Cappelen H.-G. Sachs S. Chr. Sommerfelt M. Schumann E. Heath J.-M. Boegner Alec Douglas-Home G. Rippon J. A. Lynch P. J. Hillery´ E. Colombo A. Moro G. Bombassei de Vettor AKT o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv ČÁST PRVNÍ ZÁSADY Článek 1 Pro účely tohoto aktu se: – “původními smlouvami” rozumějí Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve znění pozdějších smluv nebo jiných aktů, které vstoupily v platnost před přistoupením; “Smlouvou o ESUO”, “Smlouvou o EHS”, “Smlouvou o Euratomu” se rozumějí příslušné původní smlouvy ve znění doplňků nebo změn; – “původními členskými státy” rozumějí Belgické království, Spolková republika Německo, Francouzská republika, Italská republika, Lucemburské velkovévodství a Nizozemské království; – “novými členskými státy” rozumějí Dánské království, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Článek 2 Ode dne přistoupení se ustanovení původních smluv a aktů přijatých orgány Společenství stávají závaznými pro nové členské státy a uplatňují se v těchto státech za podmínek stanovených v uvedených smlouvách a v tomto aktu. Článek 3 1. Nové členské státy tímto aktem přistupují k rozhodnutím a dohodám přijatým zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě. Zavazují se připojit se ode dne přistoupení k jakékoli další dohodě uzavřené původními členskými státy vztahující se k fungování Společenství nebo související s jeho činností. 2. Nové členské státy se zavazují přistoupit ke smlouvám uvedeným v článku 220 Smlouvy o EHS a k protokolům podepsaným původními členskými státy o výkladu těchto smluv Soudním dvorem a zahájit za tímto účelem s původními členskými státy jednání zaměřená na nezbytné úpravy těchto dokumentů. 3. Nové členské státy se nacházejí ve stejném postavení jako původní členské státy, pokud jde o prohlášení, usnesení nebo jiné postoje Rady, jakož i prohlášení, usnesení nebo jiné postoje, jež se týkají Evropských společenství a jež byly přijaty vzájemnou dohodou členských států; proto budou dodržovat z nich vyplývající zásady a obecné směry a přijmou opatření, jež se ukáží jako nezbytná k jejich provedení. Článek 4 1. Dohody nebo smlouvy uzavřené některým z uvedených Společenství s jedním nebo více třetími státy, s některou mezinárodní organizací nebo se státním příslušníkem třetího státu zavazují nové členy za podmínek stanovených v původních smlouvách a v tomto aktu. 2. Nové členské státy se zavazují přistoupit za podmínek stanovených v tomto aktu k dohodám nebo smlouvám uzavřeným společně původními členskými státy s některým z uvedených Společenství, jakož i k dohodám uzavřeným původními členskými státy, které s uvedenými dohodami nebo smlouvami souvisejí. V tomto směru poskytnou Společenství a původní členské státy svou pomoc novým členským státům. 3. Nové členské státy přistupují tímto aktem za podmínek v něm stanovených k vnitřním dohodám uzavřeným původními členskými státy k provádění dohod nebo smluv uvedených v odstavci 2. 4. Nové členské státy přijmou vhodná opatření, aby ve vztahu k mezinárodním organizacím a mezinárodním dohodám, jejichž smluvními stranami jsou jiné členské státy nebo jedno ze Společenství, případně přizpůsobily své postoje právům a povinnostem vyplývajícím z jejich přistoupení ke Společenstvím. Článek 5 Článek 234 Smlouvy o EHS a články 105 a 106 Smlouvy o Euratomu se u nových členských států vztahují na dohody a smlouvy uzavřené před jejich přistoupením. Článek 6 Ustanovení tohoto aktu, není-li v něm stanoveno jinak, mohou být pozastavena, změněna nebo zrušena pouze postupy stanovenými v původních smlouvách, které revizi těchto smluv umožňují. Článek 7 Akty přijaté orgány Společenství, na něž se vztahují přechodná ustanovení tohoto aktu, si zachovávají svou právní sílu; zejména se na ně nadále vztahují postupy týkající se změn těchto aktů. Článek 8 Ustanovení tohoto aktu, jejichž účelem nebo účinkem je zrušit nebo změnit nejen na přechodnou dobu akty přijaté orgány Společenství, mají stejnou právní sílu jako ustanovení takto zrušená nebo změněná a podléhají stejným pravidlům. Článek 9 1. Aby se usnadnilo přizpůsobení nových členských států stávajícím předpisům uvnitř Společenství, platí přechodně pro uplatňování původních smluv a aktů přijatých orgány odchylná ustanovení tohoto aktu. 2. S výhradou dnů, lhůt a zvláštních ustanovení tohoto aktu končí použitelnost přechodných opatření na konci roku 1977. ČÁST DRUHÁ ÚPRAVY SMLUV HLAVA I USTANOVENÍ O ORGÁNECH KAPITOLA 1 Shromáždění Článek 10 V článku 21 Smlouvy o ESUO, článku 138 Smlouvy o EHS a článku 108 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto: “Počet delegátů je stanoven takto: Belgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Dánsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Německo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Irsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Lucembursko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Nizozemsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Spojené království. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36.” KAPITOLA 2 Rada Článek 11 V článku 2 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se druhý pododstavec nahrazuje tímto: “Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v následujícím pořadí členských států: Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království.” Článek 12 Článek 28 Smlouvy o ESUO se nahrazuje tímto: “Článek 28 Je-li Rada konzultována Vysokým úřadem, jedná, aniž by nezbytně musela hlasovat. Zápisy z jednání postupuje Vysokému úřadu. V případech, kdy tato smlouva vyžaduje souhlas Rady, považuje se souhlas za získaný, jestliže se pro návrh předložený Vysokým úřadem vysloví: – nadpoloviční většina zástupců členských států včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství; – nebo, v případě rovnosti hlasů, jestliže Vysoký úřad setrvá na svém návrhu po opakovaném projednání, zástupci tří členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. V případě, kdy tato smlouva vyžaduje jednomyslné rozhodnutí nebo jednomyslný souhlas, je k přijetí rozhodnutí nebo vyslovení souhlasu potřeba hlasů všech členů Rady. Nicméně při rozhodování podle článků 21, 32, 32a, 78d, 78f této smlouvy a článku 16, čl. 20 třetího pododstavce, čl. 28 pátého pododstavce a článku 44 Protokolu o statutu Soudního dvora nepředstavuje zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů překážku přijetí rozhodnutí Rady vyžadujícího jednomyslnost. S výjimkou rozhodnutí vyžadujících kvalifikovanou většinu nebo jednomyslnost jsou rozhodnutí Rady přijímána většinou hlasů členů Rady; většiny je dosaženo, jestliže zahrnuje nadpoloviční většinu zástupců členských států, včetně hlasů zástupců dvou členských států, z nichž každý zajišťuje nejméně jednu osminu celkové hodnoty produkce uhlí a oceli ve Společenství. Nicméně při rozhodování podle článků 78, 78b a 78d této smlouvy, které vyžadují kvalifikovanou většinu, je hlasům členů Rady přidělena tato váha: Belgie 5, Dánsko 3, Německo 10, Francie 10, Irsko 3, Itálie 10, Lucembursko 2, Nizozemsko 5, Spojené království 10. K přijetí usnesení je potřeba nejméně 41 hlasů alespoň šesti členů. Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů. Rada jedná s členskými státy prostřednictvím svého předsedy. Usnesení Rady se zveřejňují způsobem, který sama stanoví.” Článek 13 V článku 95 Smlouvy o ESUO se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto: “Tyto změny jsou předmětem návrhů sestavených po společné dohodě Vysokým úřadem a Radou usnášející se většinou osmi devítin svých členů a budou předloženy Soudnímu dvoru ke stanovisku. Při jejich posuzování je Soudní dvůr plně oprávněn zhodnotit veškeré stránky faktické i právní. Jestliže na základě tohoto posouzení Soudní dvůr shledá, že návrhy jsou v souladu s předchozím pododstavcem, předloží se tyto návrhy Shromáždění; návrhy vstoupí v platnost, budou-li schváleny většinou tří čtvrtin odevzdaných hlasů a většinou dvou třetin všech členů Shromáždění.” Článek 14 V článku 148 Smlouvy o EHS a článku 118 Smlouvy o Euratomu se odstavce 2 nahrazují tímto: “Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha: Belgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Dánsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Německo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Irsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Itálie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .10 Lucembursko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2 Nizozemsko. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Spojené království. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10. K přijetí usnesení je potřeba nejméně: – 41 hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise, – 41 hlasů alespoň šesti členů v ostatních případech.” KAPITOLA 3 Komise Článek 15 V čl. 10 odst. 1 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto: “Komise se skládá ze čtrnácti členů vybraných podle jejich celkové způsobilosti, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.” Článek 16 V článku 14 Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství se první pododstavec nahrazuje tímto: “Předseda a pět místopředsedů Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.” KAPITOLA 4 Soudní dvůr Článek 17 V článku 32 Smlouvy o ESUO, článku 165 Smlouvy o EHS a článku 137 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Soudní dvůr se skládá z devíti soudců.” Článek 18 V článku 32a Smlouvy o ESUO, článku 166 Smlouvy o EHS a článku 138 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Soudnímu dvoru jsou nápomocni tři generální advokáti.” Článek 19 V článku 32b Smlouvy o ESUO, článku 167 Smlouvy o EHS a článku 139 Smlouvy o Euratomu se druhé a třetí pododstavce nahrazují tímto: “Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká pěti a čtyř soudců. Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Obměna se střídavě týká jednoho a dvou generálních advokátů.” Článek 20 Ustanovení čl. 18 druhého pododstavce Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství uhlí a oceli, článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského hospodářského společenství a článku 15 Protokolu o statutu Soudního dvora Evropského společenství pro atomovou energii se nahrazují tímto: “Soudní dvůr se může platně usnášet jen v lichém počtu soudců. Usnesení Soudního dvora v plenárním zasedání jsou platná, pokud je přítomno sedm soudců. Usnesení senátů jsou platná, jen jsou-li přijata třemi soudci; v případě nepřítomnosti jednoho soudce senátu může být povolán soudce, který je členem jiného senátu, za podmínek stanovených jednacím řádem.” KAPITOLA 5 Hospodářský a sociální výbor Článek 21 V článku 194 Smlouvy o EHS a článku 166 Smlouvy o Euratomu se první pododstavce nahrazují tímto: “Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto: Belgie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . 12 Dánsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Německo. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Francie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Irsko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . ..9 Itálie . . . . . . . . . . . . . ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24 Lucembursko . . …… . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .6 Nizozemsko. . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Spojené království. . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .24.” KAPITOLA 6 Poradní výbor ESUO Článek 22 V článku 18 Smlouvy o ESUO se první pododstavec nahrazuje tímto: “Při Vysokém úřadu se zřizuje Poradní výbor. Skládá se nejméně ze 60 a nejvýše z 84 členů a tvoří jej stejný počet producentů, pracovníků a spotřebitelů a obchodníků.” KAPITOLA 7 Výbor pro vědu a techniku Článek 23 V čl. 134 odst. 2 Smlouvy o Euratomu se první pododstavec nahrazuje tímto: “Výbor se skládá z 27 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.” HLAVA II JINÉ ÚPRAVY Článek 24 1. V článku 131 Smlouvy o EHS se vkládá Spojené království mezi členské státy jmenované v první větě tohoto článku. 2. Seznam uvedený v příloze IV Smlouvy o EHS se doplňuje o tyto země a území: Francouzsko-britské kondominium Nové Hebridy, Bahamy, Bermudy, Britské antarktické území Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Britské Šalamounovy ostrovy, Britský Honduras, Brunej, Falklandy a závislá území, Gilbertovy a Elliceovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Ostrovy Turks a Caicos, Pitcairn, přidružené státy Karibského moře: Antigua, Dominika, Grenada, Svatá Lucie, Svatý Vincenc, Svatý Kryštof a Nevis, Anguilla, Rovníkové ostrovy v jižním a středním Tichomoří, Seychely, Svatá Helena a závislá území. Článek 25 V článku 79 Smlouvy o ESUO se za první pododstavec vkládá nový pododstavec, který zní: “Odchylně od prvního pododstavce: a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Francouzské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení. b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru. c) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny v rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení nových členských států k Evropskému společenství uhlí a oceli.” Článek 26 1. V článku 227 Smlouvy o EHS se odstavec 1 nahrazuje tímto: “1. Tato smlouva se vztahuje na Belgické království, Dánské království, Spolkovou republiku Německo, Francouzskou republiku, Irsko, Italskou republiku, Lucemburské velkovévodství, Nizozemské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska.” 2. V čl. 227 odst. 3 Smlouvy o EHS se doplňuje nový pododstavce, který zní: “Tato smlouva se nevztahuje na zámořské země a území, jež udržují zvláštní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a jež nejsou zahrnuty ve výše uvedeném seznamu.” 3. V článku 227 Smlouvy o EHS se doplňuje nový odstavec, který zní: “5. Odchylně od odstavců 1 až 4 platí, že: a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení. b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru. c) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny ve Smlouvě o přistoupení nových členských států k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii podepsané dne 22. ledna 1972.” Článek 27 V článku 198 Smlouvy o Euratomu se doplňuje nový pododstavec, který zní: “Odchylně od předchozích pododstavců: a) Tato smlouva se nevztahuje na Faerské ostrovy. Vláda Dánského království však může oznámit, že se tato smlouva vztahuje i na tyto ostrovy, a to prohlášením uloženým nejpozději 31. prosince 1975 u vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis vládám ostatních členských států. V takovém případě se tato smlouva vztahuje na uvedené ostrovy počínaje prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení tohoto prohlášení. b) Tato smlouva se nevztahuje na výsostné oblasti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru. c) Tato smlouva se nevztahuje na zámořské země a území, které mají zvláštní vztahy se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a které nejsou uvedeny v seznamu v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství. d) Ustanovení této smlouvy se vztahují na britské Normanské ostrovy a ostrov Man jen v míře nezbytné pro zajištění použitelnosti pravidel, jež jsou pro tyto ostrovy stanoveny ve Smlouvě o přistoupení nových členských států k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii podepsané dne 22. ledna 1972.” Článek 28 Akty orgánů Společenství týkající se produktů uvedených v příloze II Smlouvy o EHS a produktů podléhajících při dovozu do Společenství zvláštní úpravě v důsledku provádění společné zemědělské politiky, jakož i akty týkající se harmonizace právních předpisů členských států v oblasti daně z obratu se nevztahují na Gibraltar, pokud Rada nestanoví na návrh Komise jednomyslně jinak. ČÁST TŘETÍ ÚPRAVY AKTŮ PŘIJATÝCH ORGÁNY Článek 29 Akty uvedené v seznamu v příloze I tohoto aktu se upravují podle této přílohy. Článek 30 Úpravy aktů uvedené v seznamu v příloze II tohoto aktu, jež se v důsledku přistoupení stávají nezbytnými, se stanoví v souladu s obecnými směry vymezenými v této příloze postupem a za podmínek stanovených v článku 153. ČÁST ČTVRTÁ PŘECHODNÁ OPATŘENÍ HLAVA I VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ KAPITOLA 1 Celní ustanovení Článek 31 1. Pro každé zboží je základní celní sazbou, na niž se vztahují postupná snížení uvedená v článcích 32 a 59, celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972. Pro každé zboží je základní celní sazbou, od níž se odvíjí přibližování společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO, uvedenému v článcích 39 a 59 celní sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972 novými členskými státy. Ve smyslu tohoto aktu se “sjednoceným sazebníkem ESUO” rozumí soubor celní nomenklatury a platných celních sazeb pro zboží uvedené v příloze 1 Smlouvy o ESUO, s výjimkou uhlí. 2. Pokud bude po 1. lednu 1972 zavedeno snížení cel vyplývající z dohody týkající se především chemických produktů, kterou se doplňuje Ženevský protokol z roku 1967 ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu, nahradí takto snížené celní sazby základní sazby uvedené v odstavci 1. Článek 32 1. Dovozní cla mezi původními členskými státy Společenství a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu: – k 1. dubnu 1973 se všechny celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby; – další čtyři snížení, každé o 20 %, se uskuteční: k 1. lednu 1974 k 1. lednu 1975 k 1. lednu 1976 k 1. červenci 1977 2. Odchylně od odstavce 1: a) se mezi členskými státy okamžikem jejich přistoupení ruší dovozní cla pro uhlí ve smyslu přílohy I Smlouvy o ESUO; b) se od 1. ledna 1974 ruší dovozní cla pro zboží uvedené v příloze III tohoto aktu; c) se ode dne přistoupení uplatňuje osvobození od cla pro dovozy, na něž se vztahují ustanovení o osvobození od daně pro cestující mezi členskými státy. 3. U zboží vyjmenovaného v příloze IV tohoto aktu, na něž se vztahuje systém dohodnutých preferenčních sazeb mezi Spojeným královstvím a některými dalšími zeměmi využívajícími systém preferencí Britského společenství národů, může Spojené království odložit první snížení sazeb podle odstavce 1 až na 1. červenec 1973. 4. Odstavcem 1 není dotčena možnost otevřít celní kvóty pro některé výrobky ze železa a oceli, které nejsou ve Společenství v původním složení vyráběny nebo jsou vyráběny jen v nedostatečném množství či kvalitě. Článek 33 V žádném případě se v rámci Společenství neuplatňují celní sazby vyšší, než jsou sazby uplatňované vůči třetím zemím požívajícím doložky nejvyšších výhod. V případě změny nebo pozastavení sazeb jednotného celního sazebníku nebo při uplatnění článku 41 novými členskými státy může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou přijmout nezbytná opatření pro zachování preferencí platných ve Společenství. Článek 34 Každý nový členský stát může úplně nebo částečně pozastavit ukládání cla na zboží dovážené z jiných členských států. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi. Článek 35 K 1. lednu 1973 se ruší jakékoli poplatky s účinkem rovnocenným dovoznímu clu zavedené od 1. ledna 1972 v obchodu mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem. K 1. lednu 1973 se jakékoli poplatky s účinkem rovnocenným dovoznímu clu, jejichž sazba by k 31. prosinci 1972 byla vyšší než sazba skutečně uplatňovaná k 1. lednu 1972, snižují na výši této sazby. Článek 36 1. Poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro obchod mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se postupně odstraňují podle tohoto časového rozvrhu: – nejpozději do 1. ledna 1974 se každý poplatek sníží na 60 % sazby uplatňované k 1. lednu 1972; – další tři snížení, každé o 20 %, se uskuteční : k 1. lednu 1975 k 1. lednu 1976 k 1. červenci 1977 2. Odchylně od odstavce 1: a) se poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro uhlí ve smyslu přílohy I Smlouvy o ESUO ruší mezi členskými státy od okamžiku jejich přistoupení; b) se poplatky s účinkem rovnocenným dovozním clům pro zboží vyjmenované v příloze III tohoto aktu ruší k 1. lednu 1974. Článek 37 Vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem se mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem ruší nejpozději k 1. lednu 1974. Článek 38 1. Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 6, vztahují se ustanovení o postupném odstraňování cel i na cla fiskální povahy. 2. Nové členské státy si zachovávají možnost nahradit clo fiskální povahy nebo daňovou složku takového cla vnitrostátní daní ve smyslu článku 95 Smlouvy o EHS. Uplatní-li nový členský stát tuto možnost, představuje případná složka nekrytá vnitrostátní daní základní celní sazbu podle článku 31. Tato složka bude v obchodu uvnitř Společenství zrušena a uvedena v soulad se společným celním sazebníkem za podmínek stanovených v článcích 32, 39 a 59. 3. Pokud Komise shledá, že nahrazení cla fiskální povahy nebo daňové složky takového cla v novém členském státě naráží na vážné obtíže, povolí dotyčnému státu na jeho žádost podanou před 1. únorem 1973, aby si i nadále zachoval toto clo nebo tuto složku za podmínky, že bude zrušena nejpozději k 1. lednu 1976. Komise musí rozhodnout do 1. března 1973. Ochranná složka, jejíž výši stanoví Komise po poradě s dotyčným státem do 1. března 1973, představuje základní celní sazbu uvedenou v článku 31. Tato složka bude podle článků 32, 39 a 59 v obchodě v rámci Společenství zrušena a uvedena v soulad se společným celním sazebníkem. 4. Komise může Spojenému království povolit, aby si na další dva roky zachovalo cla fiskální povahy nebo daňovou složku takových cel na tabák, pokud by k 1. lednu 1976 nebylo možné přeměnit tato cla na vnitrostátní daň na tabákové výrobky na základě harmonizovaném podle článku 99 Smlouvy o EHS, a to buď pro neexistenci předpisů Společenství v této oblasti k 1. lednu 1975, nebo proto, že by se takové předpisy Společenství začaly používat až po 1. lednu 1976. 5. Směrnice Rady ze dne 4. března 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se odkladu platby cel, poplatků s rovnocenným účinkem a zemědělských dávek se v nových členských státech nevztahuje na cla fiskální povahy ve smyslu odstavců 3 a 4 nebo daňové složky takových cel. 6. Směrnice Rady ze dne 4. března 1969 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se aktivního zušlechťovacího styku se ve Spojeném království nevztahuje na cla fiskální povahy uvedená v odstavcích 3 a 4 nebo na daňové složky těchto cel. Článek 39 1. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku a sjednoceného sazebníku ESUO upraví nové členské státy své celní sazby uplatňované vůči třetím zemím tímto způsobem: a) v případě položek celního sazebníku, u nichž se základní celní sazba neodchyluje o více než 15 % od sazeb uvedených ve společném celním sazebníku nebo ve sjednoceném sazebníku ESUO, jsou od 1. ledna 1974 používány sazby společného celního sazebníku nebo sjednoceného sazebníku ESUO; b) v ostatních případech uplatňuje každý nový členský stát od téhož dne celní sazbu, která snižuje o 40 % rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou stanovenou ve společném celním sazebníku nebo ve sjednoceném sazebníku ESUO. Tento rozdíl se snižuje vždy o dalších 20 % k 1. lednu 1975 a k 1. lednu 1976. Nové členské státy používají společný celní sazebník a sjednocený sazebník ESUO od 1. července 1977 v plném rozsahu. 2. Jestliže se určité sazby společného celního sazebníku od 1. ledna 1974 mění nebo ruší, pak nové členské státy současně mění nebo ruší své sazby v poměru vyplývajícím z provádění odstavce 1. 3. Nové členské státy používají společný celní sazebník na zboží vyjmenované v příloze III tohoto aktu od 1. ledna 1974. 4. Od okamžiku přistoupení používají nové členské státy nomenklaturu položek podle společného celního sazebníku. Dánsko a Spojené království jsou však oprávněny odložit její používání až na 1. leden 1974. Nové členské státy mohou převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné sbližování jejich celních sazeb se sazbami společného celního sazebníku proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu. 5. Pro usnadnění postupného zavádění společného celního sazebníku novými členskými státy stanoví Komise popřípadě podmínky úprav celních sazeb v těchto státech. Článek 40 Od 1. ledna 1975 používá Irsko, odchylně od článku 39, cla, jimiž se o třetinu snižuje rozdíl mezi sazbami skutečně používanými k 1. lednu 1972 a sazbami podle jednotného sazebníku ESUO, pro toto zboží uvedené ve společném celním sazebníku: Číslo společného celního sazebníku Popis zboží (ESUO) 73. 01 Surové železo a vysokopecní zrcadlovina v houskách, blocích a jiných základních tvarech 73. 02 Feroslitiny: A. Feromangan: 1. obsahující více než 2 % hmotnostní uhlíku (karbonovaný feromangan) 73. 07 Železo a ocel v sochorech, hrubých blocích, bramách a ploštinách; železo a ocel obráběné na hrubo nebo vyklepáním (předkovky): A. Sochory a předvalky: Příklad: 1. Předvalky Rozdíl vyplývající z tohoto prvního sbližování se sníží opět o 50% 1. ledna 1976. Irsko používá sjednocený sazebník ESUO od 1. července 1977 v celém rozsahu. Článek 41 Nové členské státy mohou samy změnit cla v rychlejším sledu, než je uvedeno v čl. 39 odst. 1 a 3, s cílem přizpůsobit své sazby společnému celnímu sazebníku a sjednocenému sazebníku ESUO. Uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi. KAPITOLA 2 Odstranění množstevních omezení Článek 42 Ode dne přistoupení se ruší množstevní omezení při dovozu a vývozu mezi státy Společenství v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem. Opatření s účinkem rovnocenným těmto omezením se zruší nejpozději k 1. lednu 1975. Článek 43 Odchylně od článku 42 mohou členské státy po dobu dvou let zachovávat vývozní omezení pro železný nebo ocelový odpad a šrot čísla 73.03 společného celního sazebníku, pokud tato úprava nezavádí více omezení než úprava používaná pro vývoz do třetích zemí. Pro Dánsko je uvedená doba stanovena na tři roky a pro Irsko na pět let. Článek 44 1. Ve smyslu čl. 37 odst. 1 Smlouvy o EHS nové členské státy postupně upraví své státní monopoly obchodní povahy tak, aby do 31. prosince 1977 byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi příslušníky členských států, pokud jde o podmínky nákupu nebo odbytu zboží. Původní členské státy přebírají vůči novým členským státům rovnocenné závazky. 2. Počínaje rokem 1973 vydává Komise doporučení o způsobu a časovém rozvrhu změn uvedených v tomto článku, přičemž tento způsob a časový rozvrh musejí být stejné pro nové členské státy a pro původní členské státy. KAPITOLA 3 Jiná ustanovení Článek 45 1. Do 1. ledna 1973 určí Komise, s náležitým přihlédnutím ke stávajícím předpisům, zejména k předpisům o přepravě ve Společenství, metody administrativní spolupráce, kterými se má zajistit zrušení cel a poplatků s rovnocenným účinkem, jakož i množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem pro zboží, které splňuje podmínky k tomu vyžadované. 2. Před uplynutím této lhůty stanoví Komise předpisy pro obchod uvnitř Společenství se zbožím, které bylo vyrobeno ve Společenství a pro jehož výrobu bylo použito: – produktů, jež nepodléhaly clům a poplatkům s rovnocenným účinkem uplatňovaným ve Společenství v původním složení nebo v některém novém členském státě, nebo u nichž došlo k plnému nebo částečnému vrácení těchto cel či poplatků; – zemědělských produktů, které nesplňují předpoklady pro to, aby byly propuštěny do volného oběhu v rámci Společenství v původním složení nebo v některém novém členském státě. Při vydávání těchto předpisů přihlíží Komise k ustanovením tohoto aktu o odstraňování cel mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem a k ustanovením o postupném zavádění společného celního sazebníku a předpisů společné zemědělské politiky v nových členských státech. Článek 46 1. Není-li v tomto aktu stanoveno jinak, vztahují se celní předpisy týkající se obchodu se třetími zeměmi za stejných podmínek i na obchod v rámci Společenství, a to tak dlouho, dokud jsou při tomto obchodu cla vybírána. Pro stanovení celní hodnoty při tomto obchodu se za celní území považuje celní území vymezené předpisy existujícími k 31. prosinci 1972 ve Společenství a v nových členských státech. 2. Ode dne přistoupení používají členské státy při obchodu v rámci Společenství nomenklaturu společného celního sazebníku. Dánsko a Spojené království jsou však oprávněny odložit její používání až do 1. ledna 1974. Nové členské státy mohou převzít do této nomenklatury stávající vnitrostátní členění, která jsou nezbytná k tomu, aby postupné odstraňování jejich cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu. Článek 47 1. Pokud se při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem vybírají vyrovnávací částky uvedené v čl. 55 odst. 1 písm. a) ze základních produktů, jež byly použity při výrobě zboží ve smyslu nařízení č. 170/67/EHS o společném obchodním režimu pro vaječný albumin a mléčný albumin a ve smyslu nařízení (EHS) č. 1059/69, kterým se stanoví režim obchodu s určitým zbožím vyrobeným ze zemědělských produktů, pak se při dovozu tohoto zboží uplatňuje vyrovnávací částka, jež se stanoví na základě uvedených částek a podle pravidel uvedených v těchto nařízeních pro výpočet poplatku nebo pohyblivé složky použitelné na toto zboží. Při dovozu tohoto zboží z třetích zemí do nových členských států se poplatky stanovené v nařízení č. 170/67/EHS a pohyblivá složka stanovená nařízením (EHS) č. 1059/69 snižují nebo zvyšují o vyrovnávací částku za stejných podmínek, jako jsou uvedeny v čl. 55 odst. 1 písm. b). 2. Ustanovení čl. 61 odst. 2 se vztahuje na stanovení cla, které představuje pevnou složku poplatku požitelenou v nových členských státech na zboží, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 1059/69. Jakákoli pevná složka poplatku používaná při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem se ve smyslu čl. 32 odst. 1 ruší. Jakákoli pevná složka poplatku používaná novými členskými státy na dovoz ze třetích zemí se ve smyslu článku 39 přizpůsobuje společnému celnímu sazebníku. 3. Nejpozději od 1. února 1973 začnou nové členské státy používat v celém rozsahu nomenklaturu společného celního sazebníku, pokud jde o zboží, na něž se vztahují nařízení č. 170/67/EHS a (EHS) č. 1059/69. 4. K 1. únoru 1973 zruší nové členské státy cla a poplatky s rovnocenným účinkem, kromě cel a poplatků uvedených v odstavcích 1 a 2. K témuž dni zruší nové členské státy ve vzájemném obchodu a obchodu se Společenstvím v původním složení opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením. 5. Rada přijímá na návrh Komise kvalifikovanou většinou prováděcí předpisy k tomuto článku, přičemž přihlíží zejména ke specifickým situacím, jež mohou vyplynout z použití odst. 1 prvního pododstavce tohoto článku a článku 97 pro totéž zboží. Článek 48 1. Ustanovení této hlavy nebrání tomu, aby Irsko používalo na zboží pocházející ze Spojeného království režim umožňující rychlejší odstraňování cel a ochranných prvků obsažených v clech fiskální povahy v souladu s dohodou o vytvoření zóny volného obchodu mezi Irskem a Spojeným královstvím, podepsanou dne 14. prosince 1965, a s ní spojenými dohodami. 2. Od 1. ledna 1974 se na celní režim mezi Irskem a Spojeným královstvím vztahují předpisy přijaté na základě čl. 45 odst. 2. Článek 49 1. Protokoly č. 8 až 15, připojené k tomuto aktu, nebrání změně nebo pozastavení cel, o nichž bylo rozhodnuto podle článku 28 Smlouvy o EHS. 2. Protokoly připojené k dohodě o vypracování části společného celního sazebníku vztahující se na zboží podle seznamu G připojeného ke Smlouvě o EHS se ruší s výjimkou protokolu č. XVII. HLAVA II ZEMĚDĚLSTVÍ KAPITOLA 1 Obecná ustanovení Článek 50 Nestanoví-li tato hlava jinak, vztahují se ustanovení tohoto aktu na zemědělské produkty. Článek 51 1. Ustanovení tohoto článku se vztahují na ceny, u kterých se v kapitolách 2 a 3 odkazuje na tento článek. 2. Až do prvního sbližování cen podle článku 52 se ceny, jež mají být zaváděny ve všech nových členských státech, stanovují podle pravidel společné organizace trhu příslušného odvětví, a to na úrovni umožňující producentům tohoto odvětví dosahovat příjmů odpovídajících příjmům dosahovaným za předchozí vnitrostátní úpravy. 3. Pro Spojené království se však tyto ceny stanovují tak, aby používání předpisů Společenství vedlo k dosažení úrovně tržních cen srovnatelné s úrovní zjištěnou v dotyčném státě v průběhu dostatečně dlouhého období před zavedením úpravy Společenství. Článek 52 1. Pokud použití této hlavy povede k cenové úrovni odchylné od společných cen, přizpůsobují se ceny, u kterých se v kapitolách 2 a 3 odkazuje na tento článek, společným cenám v šesti etapách. 2. S výhradou odstavce 4 se proces sbližování uskutečňuje každoročně na začátku hospodářského roku podle těchto ustanovení: a) je-li cena produktu v novém členském státě nižší než společná cena, zvyšuje se cena v tomto členském státě při každém sbližování postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu rozdílu mezi cenovou úrovní v tomto novém členském státě a společnou cenovou úrovní, které jsou použitelné před každým sbližováním; cena vyplývající z tohoto výpočtu se zvyšuje úměrně k případnému zvýšení společné ceny pro příští hospodářský rok; b) je-li cena produktu v novém členském státě vyšší než společná cena, snižuje se rozdíl existující mezi cenovou úrovní použitelnou před každým sbližováním cen v novém členském státě a společnou cenovou úrovní použitelnou pro příští hospodářský rok postupně o šestinu, o pětinu, o čtvrtinu, o třetinu a o polovinu. 3. V zájmu plynulého průběhu integrace může Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout, aby se odchylně od odstavce 2 cena jednoho nebo více produktů v jednom nebo v několika nových členských státech lišila na dobu jednoho hospodářského roku od cen vyplývajících z použití odstavce 2. Tato odchylka nesmí překročit 10 % částky cenového pohybu, ke kterému má dojít. V tomto případě platí pro následující hospodářský rok cenová úroveň, jež by vyplynula z použití odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o odchylce. Je však možné za podmínek stanovených v předchozích pododstavcích rozhodnout pro uvedený hospodářský rok o další odchylce od dané cenové úrovně. 4. Společné ceny se uplatní v nových členských státech nejpozději od 1. ledna 1978. Článek 53 Pokud se zjistí, že rozdíl mezi cenovou úrovní pro produkt v novém členském státě a společnou cenovou úrovní je minimální, může Rada postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS rozhodnout o tom, že v novém členském státě uplatňuje pro daný produkt společná cena. Článek 54 1. Dokud ve Spojeném království přetrvává rozdíl mezi cenami dosaženými v rámci vnitrostátního systému zaručených cen a tržními cenami vyplývajícími z používání mechanismů společné zemědělské politiky a ustanovení této hlavy, je tento členský stát oprávněn zachovat výrobní subvence. 2. Spojené království bude usilovat o odstranění těchto subvencí pro všechny produkty podle odstavce 1, a to co nejdříve v průběhu období uvedeného v čl. 9 odst. 2. 3. Důsledkem těchto subvencí nesmí být zvýšení příjmů producentů nad úroveň, která by vyplývala z použití pravidel pro sblížení cen uvedených v článku 52 na tyto příjmy. 4. Rada přijímá postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS ustanovení potřebná k provádění tohoto článku, aby zajistila řádné fungování společné zemědělské politiky, a zejména společné organizace trhů. Článek 55 1. Rozdíly cenových úrovní se vyrovnávají tímto způsobem: a) v obchodu mezi novými členskými státy navzájem a se Společenstvím v původním složení jsou vyrovnávací částky vybírány dovážejícím státem nebo poskytovány vyvážejícím státem; b) v obchodu nových členských států se třetími zeměmi se dávky či jiné dovozní poplatky používané v rámci společné zemědělské politiky, jakož i vývozní náhrady snižují nebo zvyšují o vyrovnávací částky uplatňované v obchodu se Společenstvím v původním složení. Cla však nesmějí být snížena o vyrovnávací částku. 2. U produktů, jejichž ceny jsou stanoveny podle článků 51 a 52, se vyrovnávací částky uplatňované v obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi rovnají rozdílu mezi cenami stanovenými pro dotyčný nový členský stát a cenami společnými. U ostatních produktů se vyrovnávací částky stanovují pro případy uvedené v kapitolách 2 a 3 a v souladu s podmínkami těchto kapitol. 3. Vyrovnávací částky uplatňované v obchodu mezi novými členskými státy se určují v poměru k vyrovnávacích částkám stanoveným pro každou z nich podle odstavce 2. 4. Jestliže však použití odstavců 2 a 3 vede k minimální částce, žádná vyrovnávací částka není stanovena. 5. U produktů, pro něž je celní sazba podle společného celního sazebníku konsolidována v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, se přihlíží k této konsolidaci. 6. Vyrovnávací částka vybíraná nebo poskytovaná členským státem podle odstavce 1 písm. a) nesmí překročit celkovou částku vybíranou tímto členským státem při dovozu ze třetích zemí. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout o odchylkách od předchozího pododstavce, zejména proto, aby se zabránilo odklonu obchodu a narušení hospodářské soutěže. Článek 56 Jestliže je u některého produktu jeho cena na světovém trhu vyšší než cena používaná při výpočtu dovozního poplatku zavedeného v rámci společné zemědělské politiky snížená o vyrovnávací částku, jež je podle článku 55 odečítána od dovozního poplatku, nebo jestliže je náhrada poskytovaná při vývozu do třetích zemí nižší než vyrovnávací částka, anebo jestliže nelze uplatnit žádnou náhradu, mohou být přijata vhodná opatření pro zajištění řádného fungování společné organizace trhů. Článek 57 Při stanovení úrovně různých složek systému cen a intervencí, s výjimkou cen uvedených v článcích 51 a 70, se v případě nových členských států přihlíží k cenovému rozdílu vyjádřenému vyrovnávací částkou, a to v míře nezbytné pro řádné fungování úpravy Společenství. Článek 58 Poskytované vyrovnávací částky jsou financovány Společenstvím z prostředků Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, záruční sekce. Článek 59 Na produkty, jejichž dovoz ze třetích zemí do Společenství v původním složení podléhá clům, se vztahují tato ustanovení: 1. Dovozní cla mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, a mezi novými členskými státy navzájem, se odstraní, a to v pěti etapách. Při prvním snížení se celní sazby sníží na 80 % základní celní sazby, a další čtyři snížení, každé po 20 %, se uskuteční podle tohoto časového rozvrhu: a) u produktů podléhajících společné organizaci trhu s hovězím masem: každoročně na začátku hospodářského roku, přičemž k prvnímu snížení dojde v roce 1973; b) u produktů, na něž se vztahuje nařízení č. 23 o postupném zřízení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, nařízení (EHS) č. 234/68 o zřízení společné organizace trhu s živými rostlinami a květinářskými produkty a nařízení (EHS) č. 865/68 o společné organizace trhu s výrobky zpracovanými z ovoce a zeleniny: k 1. lednu každého roku, přičemž k prvnímu snížení dojde k 1. lednu 1974; c) u ostatních zemědělských produktů: podle časového plánu stanoveného v čl. 32 odst. 1 dojde k prvnímu snížení k 1. červenci 1973. 2. Za účelem postupného zavádění společného celního sazebníku snižuje každý nový členský stát rozdíl mezi základní celní sazbou a sazbou podle společného celního sazebníku po 20 %. Tato sblížení se provádějí ve lhůtách stanovených pro dotyčné produkty v odstavci 1. Pokud jde o produkty uvedené v odst. 1 písm. c), provádí se sbližování podle časového rozvrhu stanoveného čl. 39 odst. 1. Nicméně pro sazební položky, u nichž se základní celní sazby neodchylují o více než 15 % od sazeb podle společného celního sazebníku, jsou sazby podle tohoto sazebníku používány pro každou kategorii dotyčných produktů, a to počínaje dnem prvního sblížení. 3. Pokud se jedná o produkty uvedené v odst. 1 písm. b), pro druhé, třetí a čtvrté snížení nebo sblížení, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou rozhodnout pro jeden nebo několik nových členských států, že se tato cla u jednoho nebo několika těchto produktů odchýlí po dobu jednoho roku od sazeb vyplývajících z použití odstavce 1 nebo odstavce 2. Tato odchylka nesmí překročit 10 % z výše změny, jež má být provedena podle odstavců 1 a 2. V tomto případě platí pro další rok celní sazby, jež by vyplynuly z použití odstavce 1 nebo odstavce 2, pokud by nebylo rozhodnuto o odchylce. Nicméně pro uvedený rok je za podmínek stanovených v předchozích pododstavcích možné rozhodnout o další odchylce oproti těmto celním sazbám. K 1. lednu 1978 se ruší cla pro uvedené produkty a nové členské státy používají od uvedeného dne společný celní sazebník v plném rozsahu. 4. U produktů podléhajících společné organizaci trhů mohou být nové členské státy zmocněny postupem podle článku 26 nařízení č. 120/67/EHS o společné organizaci trhu s obilovinami nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů, aby zrušily cla uvedená v odstavci 1 nebo provedly sblížení uvedené v odstavci 2 rychleji, než je uvedeno v předchozích odstavcích, anebo aby úplně či částečně pozastavily cla na dovozy produktů z ostatních členských států. Pokud jde o ostatní produkty, povolení umožňující přijmout opatření uvedená v předchozím pododstavci není požadováno. Celní sazby vyplývající ze zrychleného sbližování nemohou být nižší než celní sazby uplatňované při dovozu stejných produktů z ostatních členských států. Nové členské státy uvědomí o přijatých opatřeních ostatní členské státy a Komisi. Článek 60 1. U produktů podléhajících v době přistoupení společné organizaci trhů je právní úprava, která se používá ve Společenství v původním složení a která se týká cel a poplatků s rovnocenným účinkem, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem, použitelná v nových členských státech od 1. února 1973, s výhradou článků 55 a 59. 2. U produktů, které nepodléhají v okamžiku přistoupení společné organizaci trhů, se ustanovení hlavy I o postupném zrušení poplatků s účinkem rovnocenným clům, množstevních omezení a opatření s rovnocenným účinkem nevztahují na tyto poplatky, omezení a opatření, pokud jsou v době přistoupení součástí vnitrostátní organizace trhu. Toto ustanovení se použije jen do zavedení společné organizace trhů pro tyto produkty a pouze v míře nezbytné pro zachování vnitrostátní organizace. 3. Nové členské státy se v případě zemědělských produktů podléhajících působnosti společné organizaci trhů řídí nomenklaturou společného celního sazebníku nejpozději od 1. února 1973. Pokud z toho nevyplývají obtíže pro používání úpravy Společenství, a zejména pro fungování společné organizace trhů a přechodných mechanismů uvedených v této hlavě, může Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou oprávnit nový členský stát, aby do této nomenklatury převzal stávající položky vnitrostátního celního sazebníku, které jsou nezbytné pro to, aby postupné přibližování společnému celnímu sazebníku nebo odstraňování cel uvnitř Společenství proběhlo za podmínek stanovených v tomto aktu. Článek 61 1. Složka určená na ochranu zpracovatelského průmyslu, která se používá při výpočtu poplatku při dovozu ze třetích zemí u produktů podléhajících společné organizaci trhů v odvětvích obilovin, rýže a výrobků zpracovaných z ovoce a zeleniny, se vybírá při dovozu z nových členských států do Společenství v původním složení. 2. Pro dovozy do nových členských států se výše této složky stanoví tak, že se z celkové ochrany uplatňované k 1. lednu 1972 oddělí složka nebo složky určené na ochranu zpracovatelského průmyslu. Tato složka nebo tyto složky jsou vybírány při dovozu z ostatních členských států; nahrazují, pokud jde o poplatek při dovozu ze třetích zemí, složku určenou na ochranu Společenství. 3. Článek 59 se vztahuje na složku uvedenou v odstavcích 1 a 2. Nicméně dotyčné snížení nebo sblížení platí pro produkty v odvětvích obilovin a rýže na začátku hospodářského roku stanoveného pro dotyčný základní produkt. Článek 62 1. Rada přijme na návrh Komise kvalifikovanou většinou ustanovení nezbytná k provedení této hlavy. 2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím přistoupit k úpravám ustanovení kapitol 2, 3 a 4 této hlavy, , které mohou být v případě změn právní úpravy Společenství nezbytné. Článek 63 1. Jsou-li přechodná opatření nezbytná k usnadnění přechodu ze stávajícího režimu v nových členských státech na režim společné organizace trhu za podmínek stanovených v této hlavě, zejména pak naráží-li zavedení nového režimu ke stanovenému dni u některých produktů na značné obtíže, přijímají se tato opatření postupem podle článku 26 nařízení č. 120/67/EHS nebo podle odpovídajících článků jiných nařízení o společné organizaci zemědělských trhů. Tato opatření mohou být přijímána až do 31. ledna 1974, přičemž jejich používání je omezeno tímto dnem. 2. Rada může na návrh Komise po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím prodloužit lhůtu uvedenou v odstavci 1 až do 31. ledna 1975. Článek 64 Ustanoveními této hlavy není dotčena míra liberalizace obchodu se zemědělskými produkty, jež vyplývá z dohody o vytvoření zóny volného obchodu mezi Irskem a Spojeným královstvím, podepsané 14. prosince 1965, a z dohod s ní souvisejících. KAPITOLA 2 Ustanovení o některých společných organizacích trhů Oddíl 1 Ovoce a zelenina Článek 65 1. Stanoví se vyrovnávací částka pro ovoce a zeleninu, pro něž: a) dotyčný nový členský stát uplatňoval v průběhu roku 1971 množstevní omezení nebo opatření s rovnocenným účinkem, b) je stanovena společná základní cena a c) produkční cena v tomto novém členském státě podstatně překračuje základní cenu platnou ve Společenství v původním složení během období před používáním právní úpravy Společenství v nových členských státech. 2. Produkční cena uvedená v odst. 1 písm. c) se vypočítá tak, že se zásady uvedené v čl. 4 odst. 2 nařízení č. 159/66/EHS, kterým se stanoví doplňující ustanovení společné organizace trhu s ovocem a zeleninou, použijí na vnitrostátní údaje dotyčného nového členského státu. 3. Vyrovnávací částku lze uplatňovat pouze v období, během nějž platí základní cena. Článek 66 1. Až do prvního sbližování se vyrovnávací částka při obchodu mezi novým členským státem, v němž jsou splněny podmínky uvedené v čl. 65 odst. 1, a Společenstvím v původním složení či jinými novými členskými státy, s výjimkou nových členských států uvedených v druhém pododstavci, nebo se třetími zeměmi, rovná rozdílu mezi cenami uvedenými v čl. 65 odst. 1 písm. c). Při obchodu mezi dvěma novými členskými státy, v nichž jsou splněny podmínky stanovené v čl. 65 odst. 1, se vyrovnávací částka rovná rozdílu mezi jejich produkčními cenami. Vyrovnávací částka se neuplatní, pokud je tento rozdíl nepatrný. Rozdíly ve smyslu prvního a druhého pododstavce se případně opraví o cla. 2. Při následujících stanoveních této částky se vyrovnávací částka snižuje k 1. lednu každého roku o jednu pětinu původní částky, přičemž k prvnímu snížení dojde 1. ledna 1974. Ustanovení čl. 52 odst. 3 se použijí obdobně. Vyrovnávací částka se ruší k 1. lednu 1978. Článek 67 Pro stanovení vstupních cen se cenový záznam v nových členských státech snižuje o: a) případnou vyrovnávací částku; b) cla platná pro dovozy do nových členských států z třetích zemí místo cel podle společného celního sazebníku. Článek 68 Ustanovení o společných normách jakosti se ve Spojeném království vztahují na obchod s místní produkcí až: a) od 1. února 1974, a to pro artyčoky, chřest, růžičkovou kapustu, celer naťový, čekanku witloof, česnek, cibuli; b) od 1. února 1975, a to pro fazole, hlávkové zelí, mrkev, hlávkový salát, čekanku kadeřavou a eskariolu, hrách k vylušťování, špenát, jahody. Oddíl 2 Víno Článek 69 Až do 31. prosince 1975 je Irsko a Spojené království oprávněno zachovat používání složených označení, v nichž se vyskytuje slovo víno, pro označování některých nápojů, pro něž používání tohoto označení není slučitelné s předpisy Společenství. Tato výjimka se však nevztahuje na produkty vyvážené do členských států Společenství v původním složení. Oddíl 3 Olejnatá semena Článek 70 1. V případě olejnatých semen se článek 52 vztahuje na odvozené intervenční ceny. 2. Intervenční ceny platné v nových členských státech až do prvního sbližování se stanovují podle pravidel zakotvených v rámci společné organizace trhů a s přihlédnutím k normálnímu poměru, který má být mezi příjmy za olejnatá semena a příjmy za produkty při střídavém osevním postupu s těmito semeny. Článek 71 Výše podpory pro olejnatá semena sklizená v novém členském státě se upraví o vyrovnávací částku použitelnou v tomto státě, zvýšenou o dopad cel. Článek 72 V obchodu se vyrovnávací částka uplatní jen při náhradách poskytovaných pro vývoz olejnatých semen sklizených v novém členském státě do třetích zemí. Oddíl 4 Obiloviny Článek 73 U obilovin se články 51 a 52 vztahují na odvozené intervenční ceny. Článek 74 Vyrovnávací částky použitelné na obchod mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi jsou stanoveny takto: 1. U obilovin, pro které není v nových členských státech stanovena odvozená intervenční cena, se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování odvozuje od částky použitelné na konkurenční obilovinu, pro niž je stanovena odvozená intervenční cena, přičemž se přihlíží k poměru mezi prahovými cenami dotyčných obilovin. Pokud se však poměr mezi prahovými cenami podstatně odchyluje od poměru mezi cenami zjištěnými na trhu dotyčného nového členského státu, je možné vzít v úvahu i tento poměr. Při dalších stanoveních se částky určují na základě částek v prvním pododstavci a podle pravidel pro sbližování cen stanovených v článku 52. 2. U produktů uvedených v čl. 1 písm. c) a d) nařízení č. 120/67/EHS se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro obiloviny, kterých bylo pro produkty použito, pomocí koeficientů nebo pravidel pro určení dávky nebo pro pohyblivé složky dávky pro tyto produkty. Oddíl 5 Vepřové maso Článek 75 1. Vyrovnávací částka na kilogram jatečně upraveného těla prasete se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vepřového masa ve Společenství. 2. V případě produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení č. 121/67/EHS o společné organizaci trhu s vepřovým masem, s výjimkou jatečně upravených těl prasat, se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky uvedené v odstavci 1 pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky. Článek 76 1. Až do 31. prosince 1975 mohou být produkty, jež neodpovídají bodu 23 přílohy I směrnice č. 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství, nakupovány intervenčními agenturami v Dánsku, Irsku a ve Spojeném království. 2. Až do 31. října 1974 je Spojené království oprávněno nepoužívat stupnici pro klasifikaci jatečně upravených těl prasat podle zásad přijatých Společenstvím. Oddíl 6 Vejce Článek 77 1. Vyrovnávací částka na kilogram vajec ve skořápce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu vajec ve skořápce ve Společenství. 2. Vyrovnávací částka na násadové vejce se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho násadového vejce ve Společenství. 3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení č. 122/67/EHS o společné organizaci trhu s vejci se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro vejce ve skořápce pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky. Článek 78 Irsko a Spojené království mohou na svém trhu jako obchodní normy vajec zachovat třídění do čtyř, popřípadě pěti hmotnostních skupin, pokud obchod s vejci odpovídajícími normám Společenství nebude omezen z důvodu rozdílných stupnic třídění. Oddíl 7 Drůbeží maso Článek 79 1. Vyrovnávací částka na kilogram jatečné drůbeže se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho kilogramu jatečné drůbeže ve Společenství, s rozlišením podle druhů drůbeže. 2. Vyrovnávací částka na jedno jednodenní kuře se vypočítá na základě vyrovnávacích částek pro množství krmných obilovin potřebných k produkci jednoho jednodenního kuřete ve Společenství. 3. U produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 123/67/EHS o společné organizaci trhu s drůbežím masem se vyrovnávací částka odvozuje od vyrovnávací částky pro drůbeží maso pomocí koeficientů používaných pro výpočet dávky. Oddíl 8 Rýže Článek 80 Vyrovnávací částky použitelné při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se stanovují takto: 1. U loupané rýže s kulatými zrny, loupané rýže s dlouhými zrny a zlomkové rýže se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování na trhu stanovuje na základě rozdílu mezi prahovou cenou a tržní cenou, která byla zjištěna za sledované období na trhu dotyčného nového členského státu. Při dalších stanoveních se částky určují na základě částek uvedených v prvním pododstavci podle pravidel stanovených v článku 52 pro sbližování cen. 2. U neloupané rýže, poloomleté rýže, omleté rýže a produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení č. 359/67/EHS o společné organizaci trhu s rýží se vyrovnávací částka pro každý z uvedených produktů odvozuje od vyrovnávací částky pro produkt uvedený v odstavci 1 pomocí koeficientů nebo pravidel pro určení dávky nebo pro pohyblivé složky dávky pro tyto produkty. Oddíl 9 Cukr Článek 81 V odvětví cukru se články 51 a 52 vztahují na odvozenou intervenční cenu bílého cukru, na odvozenou intervenční cenu surového cukru a na minimální cenu cukrové řepy. Článek 82 Vyrovnávací částky použitelné při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se odvozují tímto způsobem: a) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b) nařízení č. 1009/67/EHS o společné organizaci trhů v odvětví cukru, kromě čerstvé cukrové řepy: z vyrovnávací částky použitelné pro příslušný základní produkt podle pravidel pro výpočet dávky; b) u produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení č. 1009/67/EHS: z vyrovnávací částky použitelné pro příslušný základní produkt podle pravidel pro výpočet: – dávky, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při dovozu, – náhrady, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při vývozu. Článek 83 Částka uvedená v čl. 25 odst. 3 nařízení č. 1009/67/EHS se v nových členských státech opraví o vyrovnávací částku vypočtenou podle čl. 55 odst. 2. Oddíl 10 Živé rostliny a květinářské produkty Článek 84 Ustanovení o společných normách jakosti jsou ve Spojeném království použitelná při obchodu s místní produkcí až od 1. února 1974 a, pokud jde o řezané květiny, až od 1. února 1975. Oddíl 11 Mléko a mléčné výrobky Článek 85 Ustanovení článků 51 a 52 se vztahují na intervenční ceny másla a sušeného odstředěného mléka. Článek 86 Vyrovnávací částky při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy a třetími zeměmi se stanovují takto: 1. U hlavních produktů, kromě produktů uvedených v článku 85, se vyrovnávací částka použitelná až do prvního sbližování na trhu stanovuje na základě rozdílu mezi reprezentativní tržní cenou v dotyčném novém členském státě a reprezentativní tržní cenou ve Společenství v původním složení, a to v průběhu dostatečně dlouhého období před použitím právní úpravy Společenství v dotyčném novém členském státě. Při stanovení vyrovnávacích částek použitelných ode dne prvního sbližování, se přihlíží k částce stanovené podle prvního pododstavce nebo odstavce 3 a k pravidlům stanoveným v článku 52 pro sbližování cen. 2. U produktů, které nejsou hlavními produkty, se vyrovnávací částky odvozují od vyrovnávací částky použitelné na hlavní produkt skupiny, k níž dotyčný produkt patří, a to podle pravidel pro výpočet dávky. 3. Není-li možné použít ustanovení odst. 1 prvního pododstavce a odstavce 2 nebo pokud by jejich používání vedlo k vyrovnávacím částkám vyvolávajícím nepřirozené poměry cen, vypočte se vyrovnávací částka z vyrovnávacích částek pro máslo a pro sušené odstředěné mléko. Článek 87 1. Pokud by v novém členském státě před jeho přistoupením existovala právní úprava pro zhodnocení mléka odlišná svým použitím a pokud by používání článku 86 vedlo k obtížím na trhu, stanoví se vyrovnávací částka, použitelná až do prvního sbližování pro jeden nebo několik produktů spadajících pod číslo 04 01 společného celního sazebníku na základě rozdílu mezi tržními cenami. Při dalších stanoveních se vyrovnávací částka každoročně na začátku hospodářského roku snižuje o šestinu původní částky a ruší se k 1. lednu 1978. 2. Budou přijata vhodná opatření, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, jež by mohlo vyplynout z použití odstavce 1 buď pro dotyčné produkty, nebo pro jiné mléčné výrobky, a aby se zohlednily případné změny společné ceny. Článek 88 1. Irsko je oprávněno poskytovat subvenci na spotřebu másla v nezbytné míře umožňující v průběhu přechodného období postupné přizpůsobení spotřebitelské ceny úrovni cen ve Společenství v původním složení. Pokud Irsko uplatní právo uvedené v prvním pododstavci, poskytuje stejně vysokou subvenci na spotřebu také u másla dovezeného z ostatních členských států. 2. Ke zrušení této subvence dojde v šesti etapách odpovídajících obdobím, kdy dochází ke sbližování ceny másla. Článek 89 1. Dodávky mléka, jehož obsah tuku nedosahuje 3,50 %, pod názvem plnotučné mléko, jsou povoleny ve Spojeném království do 31. prosince 1975 a v Irsku do 31. prosince 1977. Nicméně mléko, prodávané podle předchozího pododstavce jako plnotučné mléko, nesmí být odtučněno. Kromě toho se také na toto mléko vztahují ustanovení o plnotučném mléku. 2. Dánsko je oprávněno zachovat až do 31. prosince 1977 výhradní koncese pro dodávky mléka existující v některých oblastech ke dni přistoupení ke Společenství. Koncese, jejichž platnost končí před 1. lednem 1978, nemohou být obnovena. Oddíl 12 Hovězí a telecí maso Článek 90 Ustanovení článků 51 a 52 se vztahují na orientační ceny dospělého skotu a telat. Článek 91 1. Vyrovnávací částka pro telata a dospělý skot, vypočtená podle článku 55, je v potřebném rozsahu opravena o dopad cel. Pokud dopad cel při obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy a mezi novými členskými státy navzájem převyšuje vyrovnávací částku vypočtenou podle článku 55, stanoví se celní sazba na takové úrovni, aby její dopad odpovídal této vyrovnávací částce. 2. Při použití čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce nebo čl. 11 odst. 1 nařízení (EHS) č. 805/68 o společné organizaci trhu s hovězím masem jsou přijímána vhodná opatření pro udržení preference Společenství a pro zabránění odklonu obchodu. 3. Vyrovnávací částka pro produkty uvedené v příloze nařízení (EHS) č. 805/68 je stanovena s přihlédnutím k ustanovením odstavců 1 a 2 a za pomoci pravidel pro stanovení dávek pro tyto produkty. Článek 92 U produktů uvedených v čl. 1 písm. b) a c) nařízení (EHS) č. 805/68 se náhrada při vývozu z nových členských států do třetích zemí opraví o dopad rozdílu mezi celními sazbami uplatňovanými pro produkty citované v příloze uvedeného nařízení při dovozu z třetích zemí jak do Společenství v původním složení, tak do nových členských států. Článek 93 Dokud Spojené království zachovává na základě článku 54 subvence na produkci jatečného skotu, je Irsko oprávněno na ochranu před narušením irského trhu se skotem zachovat opatření v oblasti vývozu hovězího masa, která byla v souvislosti s režimem subvencí Spojeného království používána před přistoupením ke Společenství. Oddíl 13 Výrobky zpracované z ovoce a zeleniny Článek 94 Vyrovnávací částky se stanovují na základě vyrovnávacích částek stanovených pro cukr, glukosu a glukózový sirup podle pravidel pro výpočet: – dávky, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při dovozu, – náhrady, pokud jde o vyrovnávací částku použitelnou při vývozu. – Oddíl 14 Len Článek 95 1. Výše podpory pro len se v případě nových členských států stanovuje na základě rozdílu mezi příjmem, jehož by měli producenti lnu dosáhnout, a tržbou vyplývající z předpokládané tržní ceny za tento produkt. 2. Příjem, jehož by měli producenti lnu dosáhnout, se stanovuje s přihlédnutím k ceně konkurenčních produktů při střídavém osevním postupu v dotyčném novém členském státě a k poměru, který existuje ve Společenství v původním složení mezi příjmem vyplývajícím z pěstování lnu a příjmem vyplývajícím z pěstování konkurenčních produktů. Oddíl 15 Osiva Článek 96 Je-li poskytována podpora pro produkci osiva, může být výše podpory pro nové členské státy stanovena na úrovni lišící se od úrovně stanovené pro Společenství v původním složení, pokud se předtím příjmy producentů v novém členském státě podstatně odlišovaly od příjmů producentů ve Společenství v původním složení. V tomto případě se při stanovení výše podpory novému členskému státu musí přihlížet k dřívějším příjmům producentů osiva a k nezbytnosti vyhnout se porušení rovnováhy ve výrobních strukturách a postupně sbližovat tuto částku s částkou ve Společenství. Oddíl 16 Zemědělské produkty vyvážené jako zboží, na něž se nevztahuje příloha II Smlouvy o EHS Článek 97 Vyrovnávací částky se vypočítávají na základě vyrovnávacích částek stanovených pro základní produkty a podle pravidel pro výpočet náhrad uvedených v nařízení (EHS) č. 204/69 o všeobecných pravidlech pro poskytnutí vývozních náhrad a kritériích pro stanovení jejich výše u některých zemědělských produktů vyvážených jako zboží, na něž se nevztahuje příloha II Smlouvy. KAPITOLA 3 Ustanovení o rybolovu Oddíl 1 Společná organizace trhu Článek 98 U produktů rybolovu se články 51 a 52 vztahují na orientační ceny. Sblížení cen se provádí na začátku hospodářského roku pro rybolov, poprvé 1. února 1973. Článek 99 Vyrovnávací částky jsou v potřebném rozsahu opraveny o dopad cel. Oddíl 2 Úprava rybolovu Článek 100 1. Odchylně od článku 2 nařízení (EHS) č. 2141/70, kterým se stanoví společná strukturální politika pro odvětví rybolovu, jsou členské státy Společenství oprávněny až do 31. prosince 1982 omezit rybolov v vodách spadajících pod jejich svrchovanost nebo soudní pravomoc, které se nacházející v zóně do šesti námořních mil od základních linií pobřežního členského státu, pouze rybářským plavidlům, která v těchto vodách rybolov tradičně provozují z přístavů dotyčné zeměpisné pobřežní oblasti; ve vodách Grónska mohou však rybářská plavidla z jiných oblastí Dánska pokračovat v rybolovu nejdéle do 31. prosince 1977. V rozsahu, v jakém využívají členské státy této výjimky, nesmějí ohledně podmínek rybolovu v těchto vodách přijmout žádná ustanovení, která by byla méně omezující než ustanovení skutečně používaná ke dni přistoupení. 2. Odstavcem 1 a článkem 101 nejsou dotčena zvláštní rybolovná práva, která mohl k 31. lednu 1971 uplatňovat každý z původních členských států a nových členských států vůči jednomu nebo několika jiným členským státům; členské státy mohou uplatňovat tato práva tak dlouho, dokud se v těchto oblastech používá odchylná úprava. Nicméně pokud jde o vody Grónska, zaniknou zvláštní práva ve lhůtách stanovených pro tato práva. 3. Jestliže některý členský stát posune své hranice rybolovu v některých oblastech na dvanáct námořních mil, musí být zachován stávající způsob rybolovu uvnitř této zóny dvanácti námořních mil tak, aby nedošlo ke zhoršení oproti stavu k 31. lednu 1971. 4. Aby bylo možné během období uvedeného v odstavci 1 nastolit v oblasti rybolovu uspokojivou celkovou rovnováhu v rámci Společenství, nemusí členské státy plně využít možností vyplývajících z odst. 1 prvního pododstavce pro některé oblasti vod spadajících pod jejich svrchovanost nebo soudní pravomoc. Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijímaných za tímto účelem; na základě zprávy Komise posoudí Rada situaci a s přihlédnutím k ní případně vydá doporučení členským státům. Článek 101 Hranice šesti námořních mil, uvedená v článku 100, je rozšířena na dvanáct námořních mil v těchto oblastech: 1. Dánsko – Faerské ostrovy – Grónsko – západní pobřeží od Thyborønu a× k Blaavandshuku 2. Francie Pobřeží departementů Manche, Ille-et-Vilaine, Côtes-du-Nord, Finistère a Morbihan. 3. Irsko – severní a západní pobřeží od Lough Foyle až po Cork Harbour na jihozápadě – východní pobřeží od Carlingford Lough až po Carnsore Point, pro lov korýšů a měkkýšů (“shellfish”) 4. Spojené království – Shetlandy a Orkneje – sever a východ Skotska, od Cape Wrath po Berwick – severovýchod Anglie, od řeky Coquet po Flamborough Head – jihozápad od Lyme Regis po Hartland Point (včetně 12 námořních mil kolem Lundy Island) – hrabství Down. Článek 102 Nejpozději od šestého roku po přistoupení stanoví Rada na návrh Komise podmínky rybolovu s cílem zajistit ochranu rybolovných zdrojů a zachovat biologické zdroje moře. Článek 103 Do 31. prosince 1982 předloží Komise Radě zprávu o hospodářském a sociálním rozvoji pobřežních oblastí členských států a o stavu rybí populace. Na základě této zprávy a s přihlédnutím k cílům společné politiky rybolovu posoudí Rada na návrh Komise ustanovení, jež by mohla následovat po výjimkách platných do 31. prosince 1982. KAPITOLA 4 Jiná ustanovení Oddíl 1 Veterinární opatření Článek 104 Směrnice 64/432/EHS o veterinárních otázkách obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství se použije s přihlédnutím k těmto ustanovením: 1. Nové členské státy jsou oprávněny zachovat až do 31. prosince 1977, při plném respektování obecných ustanovení Smlouvy o EHS, své vnitrostátní předpisy o dovozu chovného, užitkového a jatečného skotu a prasat, s výjimkou jatečného skotu v případě Dánska. V rámci těchto předpisů se budou hledat opatření pro další rozvoj obchodu; za tím účelem se tyto předpisy posoudí v rámci Stálého veterinárního výboru. 2. Až do 31. prosince 1977 přiznají členské státy dovážející skot členským státům vyvážejícím skot výjimku uvedenou v čl. 7 odst. 1 oddílu A písm. a) směrnice. 3. Nové členské státy jsou oprávněny zachovat až do 31. prosince 1977 metody, které se na jejich území používají k tomu, aby byl skot prohlášen za “úředně prostý tuberkulózy” nebo za “úředně prostý brucelózy” ve smyslu článku 2 směrnice, s výhradou použití ustanovení směrnice o vykazování zvířat očkovaných proti brucelóze. Ustanovení o testech prováděných na zvířatech se kterými se obchoduje v rámci Společenství jsou nadále použitelná s výhradou článků 4 a 6. 4. Skot z Irska se může vyvážet do Spojeného království do 31. prosince 1977: a) odchylně od ustanovení směrnice o brucelóze, přičemž však ustanovení o testech prováděných na zvířatech obchodovaných v rámci Společenství jsou nadále použitelná při vývozu nekastrovaného skotu; b) odchylně od ustanovení směrnice o tuberkulóze, pokud je při vývozu předloženo prohlášení potvrzující skutečnost, že zvíře pochází ze stáda úředně prostého tuberkulózy, a to podle metod platných v Irsku; c) odchylně od ustanovení směrnice o nutnosti oddělit chovný a užitkový skot od jatečného skotu. 5. Dánsko je oprávněno používat až do 31. prosince 1975 tuberkulin staršího typu, odchylně od ustanovení v příloze B směrnice. 6. Až do doby, kdy vstoupí v platnost předpisy Společenství o obchodu v rámci členských států s produkty, na něž se směrnice vztahuje, jsou Irsko a Spojené království oprávněny zachovat svou vnitrostátní právní úpravu o obchodu mezi Irskem a Severním Irskem. Dotyčné členské státy přijmou vhodná opatření, aby omezily tuto výjimku výlučně na výše uvedený obchod. Článek 105 Směrnice č. 64/433/EHS o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství se použije s přihlédnutím k těmto ustanovením: Až do 31. prosince 1977 jsou Irsko a Spojené království, pokud se jedná o Severní Irsko, oprávněny zachovávat při dovozu čerstvého masa svou vnitrostátní právní úpravu týkající se ochrany proti slintavce a kulhavce, pokud přitom dodržují obecná ustanovení Smlouvy o EHS. Článek 106 Před uplynutím lhůt uvedených v článcích 104 a 105 bude podle vývoje ve veterinární oblasti posouzena situace ve Společenství jako celku a v jeho jednotlivých částech. Komise předloží nejpozději 1. července 1976 Radě zprávu a případně potřebné vhodné návrhy přihlížející k tomuto vývoji. Oddíl 2 Různá ustanovení Článek 107 Akty uvedené v seznamu v příloze V tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v uvedené příloze. HLAVA III VNĚJŠÍ VZTAHY KAPITOLA 1 Dohody Společenství s některými třetími zeměmi Článek 108 1. Nové členské státy uplatňují dohody uvedené v odstavci 3 ode dne svého přistoupení, přičemž přihlížejí k přechodným opatřením a úpravám, jež se mohou ukázat jako nezbytné a jež se stanou předmětem protokolů, které budou uzavřeny se třetími zeměmi, jež jsou stranami dohod, a které se připojí k těmto dohodám. 2. Tato přechodná opatření berou v úvahu odpovídající opatření přijatá ve Společenství a nesmějí překročit jejich dobu platnosti; účelem těchto opatření je zajistit ve Společenství postupné používání jednotného systému právní úpravy vztahů Společenství se třetími zeměmi, které jsou stranami dohod, a dále zajistit, že práva a povinnosti členských států jsou stejné. 3. Odstavce 1 a 2 se vztahují na dohody uzavřené s Řeckem, Tureckem, Tuniskem, Marokem, Izraelem, Španělskem a Maltou. Tato ustanovení se rovněž vztahují na dohody, jež Společenství uzavře do vstupu tohoto aktu v platnost s jinými třetími zeměmi v oblasti Středozemního moře. KAPITOLA 2 Vztahy s přidruženými státy Afriky a Madagaskarem a s některými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů Článek 109 1. Právní úpravy vyplývající z Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, jakož i z Dohody zakládající přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, se nevztahují na vztahy mezi novými členskými státy a státy přidruženými ke Společenství na základě výše uvedených aktů. Nové členské státy nemusí přistoupit k dohodě o produktech v oblasti působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 29. července 1969. 2. S výhradou článků 110 a 111 se na produkty pocházející z přidružených států uvedených v odstavci 1 vztahuje stejná úprava při jejich dovozu do nových členských států, která se na ně vztahovala před přistoupením. 3. S výhradou článků 110 a 111 se na produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů, uvedených v příloze VI tohoto aktu, vztahuje stejná právní úprava při jejich dovozu do nových členských států, která se na ně vztahovala před přistoupením. Článek 110 Pokud produkty uvedené v seznamu v příloze II Smlouvy o EHS podléhající společné organizaci trhů, a produkty podléhající při dovozu do Společenství zvláštní právní úpravě v rámci společné zemědělské politiky pocházejí z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1 nebo z nezávislých států Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, použijí nové členské státy při jejich dovozu právní úpravu Společenství za podmínek stanovených v tomto aktu a s výhradou následujících ustanovení: a) pokud právní úprava Společenství předpokládá vybírání cel při dovozu z třetích zemí, použijí nové členské státy celní sazebník, který používaly před přistoupením, s výhradou článku 111; b) pokud jde o ochranné prvky jiného druhu než cla, stanoví v případě potřeby Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou vhodné přizpůsobení právní úpravy v rámci Společenství tak, aby zajišťovala dovoz těchto produktů za podmínek odpovídajících podmínkám před přistoupením. Článek 111 Pokud sbližování se společným celním sazebníkem vede v novém členském státě ke snížení cel, používá se toto snížené clo na dovozy uvedené v článcích 109 a 110. Článek 112 1. Produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, které jsou ve lhůtách určených podle článku 115 dováženy do Spojeného království, nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou zpětně vyvezeny do jiného nového členského státu nebo do Společenství v původním složení. 2. Produkty pocházející z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1, které jsou ve stejných lhůtách dováženy do Společenství v původním složení, nemohou být považovány za produkty ve volném oběhu ve smyslu článku 10 Smlouvy o EHS, pokud jsou zpětně vyvezeny do nových členských států. 3. Nehrozí-li odklon obchodu, zejména je-li rozdíl v právních úpravách dovozu minimální, může Komise stanovit odchylky od ustanovení odstavců 1 a 2. Článek 113 1. Bezprostředně po přistoupení sdělí nové členské státy původním členským státům a Komisi ustanovení, která se vztahují na dovoz produktů, které pocházejí nebo jsou dováženy z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3 a z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1. 2. Bezprostředně po přistoupení sdělí Komise novým členským státům ustanovení Společenství nebo smluvní ustanovení, která se vztahují na dovoz produktů do Společenství v původním složení, jež pocházejí nebo jsou dováženy z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3 a z přidružených států uvedených v čl. 109 odst. 1 Článek 114 Při přijímání rozhodnutí Radou a poskytování stanovisek Výborem Evropského rozvojového fondu v rámci vnitřní dohody o opatřeních, jež mají být přijata, a postupech, jež mají být sledovány pro provádění Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, v rámci vnitřní dohody o financování a správě pomoci ze strany Společenství, podepsané dne 29. července 1969, a v rámci vnitřní dohody o opatřeních, jež mají být přijata, a postupech, jež mají být sledovány pro provádění Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, se počítají pouze hlasy původních členských států, přičemž hlasům je přidělena váha stanovená buď postupem platným před přistoupením pro výpočet kvalifikované většiny, nebo postupem podle čl. 13 odst. 3 vnitřní dohody o financování a správě pomoci ze strany Společenství. Článek 115 1. Články 109 až 114 se použijí až do 31. ledna 1975. 2. S přihlédnutím k přechodným ustanovením tohoto aktu se na produkty pocházející z nezávislých zemí Britského společenství národů uvedených v čl. 109 odst. 3, které před tímto dnem upraví své vztahy se Společenstvím na jiném základě než přidružení, se ode dne vstupu v platnost jejich dohody se Společenstvím vztahuje právní úprava používaná vůči třetím zemím pro v této dohodě nezahrnuté oblasti při dovozu do nových členských států. 3. Rada může jednomyslně po konzultaci s Komisí rozhodnout o prodloužení lhůty uvedené v odstavci 1 v případě používání přechodných ustanovení podle čl. 62 druhého pododstavce Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, podepsané dne 29. července 1969, nebo podle čl. 36 druhého pododstavce Dohody o přidružení mezi Evropským hospodářským společenstvím a Sjednocenou republikou Tanzanie, Ugandskou republikou a Keňskou republikou, podepsané dne 24. září 1969, a to po dobu používání těchto opatření. KAPITOLA 3 Vztahy s Papuou Novou Guineou Článek 116 1. Ustanovení čl. 109 odst. 3 a článků 110 až 113 se vztahují až do 31. prosince 1977 na dovoz produktů, které pocházejí nebo jsou dováženy z Papuy Nové Guiney do Spojeného království. 2. Tato právní úprava může být změněna zejména v případě dosažení nezávislosti tohoto území před 1. lednem 1978. Rada může na návrh Komise kvalifikovanou většinou případně přijmout potřebná opatření. HLAVA IV PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ Článek 117 1. Přidružení mimoevropských území uvedených v čl. 24 odst. 2, která udržují zvláštní vztahy se Spojeným královstvím, a francouzsko-britského kondominia Nové Hebridy nabývá účinku nejdříve 1. února 1975 rozhodnutím Rady přijatým podle článku 136 Smlouvy o EHS. 2. Nové členské státy nemusí přistoupit k dohodě o obchodu se zámořskými zeměmi a územími, týkající se produktů v působnosti Evropského společenství uhlí a oceli, podepsané dne 14. prosince 1970. Článek 118 Ustanovení třetí části Protokolu č. 22 o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a státy Afriky a Madagaskarem přidruženými k tomuto Společenství, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, Indickém oceánu, Tichém oceánu a karibské oblasti se vztahují jak na zámořské země a území ve smyslu článku 117, tak na mimoevropské země a území udržující zvláštní vztahy s původními členskými státy. Článek 119 1. Právní úprava vyplývající z rozhodnutí Rady ze dne 29. září 1970 o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému hospodářskému společenství se nepoužije na vztahy mezi těmito zeměmi a územími s novými členskými státy. 2. Na produkty pocházející ze zemí a území přidružených ke Společenství se při jejich dovozu do nových členských států vztahuje stejná právní úprava jako před přistoupením. Na produkty pocházející z mimoevropských území udržujících zvláštní vztahy se Spojeným královstvím a z francouzsko-britského kondominia Nové Hebridy, uvedených v čl. 24 odst. 2, se při jejich dovozu do Společenství vztahuje stejná právní úprava jako před přistoupením. Rovněž se na ně vztahují články 110 až 114. 3. Tento článek je použitelný do 31. ledna 1975. Při používání čl. 115 odst. 3 může být tato lhůta prodloužena postupem a za podmínek stanovených v daném článku. HLAVA V POHYB KAPITÁLU Článek 120 1. Nové členské státy mohou za podmínek a ve lhůtách uvedených v článcích 121 až 126 odložit liberalizaci pohybu kapitálu stanovenou v první směrnici Rady ze dne 11. května 1960 pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS a v druhé směrnici Rady ze dne 18. prosince 1962, kterou se mění a doplňuje první směrnice pro provádění článku 67 Smlouvy o EHS. 2. Mezi novými členskými státy a Komisí probíhají včas příslušné konzultace o podrobnostech opatření týkajících se liberalizace nebo uvolnění, jejichž provádění může být odloženo na základě dále uvedených ustanovení. Článek 121 1. Dánsko může odložit: a) liberalizaci operací, při nichž nerezidenti nakupují dluhopisy znějící na dánské koruny a obchodované na burze v Dánsku, včetně fyzického pohybu těchto cenných papírů, a to po dobu dvou let od přistoupení; b) liberalizaci operací, při nichž dánští rezidenti nakupují zahraniční cenné papíry obchodované na burze, a liberalizaci zpětného odkupu dánských cenných papírů, které jsou obchodované na burze a znějí zcela nebo částečně na cizí měnu, včetně fyzického pohybu těchto cenných papírů, a to po dobu pěti let od přistoupení. 2. Od svého přistoupení provede Dánsko postupnou liberalizaci operací uvedených v odst. 1 písm. a). Článek 122 1. Irsko může odložit: a) liberalizaci přímých investic irských rezidentů v členských státech a liberalizaci likvidace přímých investic irských rezidentů v členských státech, a to po dobu dvou let od přistoupení; b) po dobu třiceti měsíců od přistoupení liberalizaci pohybu vlastního kapitálu, uvedeného níže: – přesuny kapitálu patřícího irským rezidentům, kteří se vystěhují, s výjimkou přesunů kapitálu vázaného na volný pohyb pracovníků, které jsou možné ode dne přistoupení; – dary a nadační vklady, věna, daně z dědictví, nabývání nemovitostí s výjimkou nabývání nemovitostí vázaného na volný pohyb pracovníků, které je možné ode dne přistoupení; c) liberalizaci operací uvedených v seznamu B připojeném ke směrnicím uvedeným v článku 120, prováděných irskými rezidenty, a to po dobu dvou let od přistoupení. 2. Irsko uznává, že je žádoucí podstatně uvolnit pravidla pro operace uvedené v odst. 1 písm. a) a bude za tím účelem usilovat o přijetí vhodných opatření. Článek 123 Článek 124 1. Spojené království může odložit: a) liberalizaci přímých investic rezidentů Spojeného království v členských státech a liberalizaci likvidace přímých investic rezidentů Spojeného království v členských státech , a to po dobu dvou let od přistoupení; b) po dobu třiceti měsíců od přistoupení liberalizaci pohybu vlastního kapitálu, uvedeného níže: – přesuny kapitálu patřícího rezidentům Spojeného království, kteří se vystěhují, s výjimkou přesunů kapitálu vázaného na volný pohyb pracovníků, které jsou možné ode dne přistoupení; – dary a nadační vklady, věna, daně z dědictví, nabývání nemovitostí, s výjimkou nabývání nemovitostí vázaného na volný pohyb pracovníků, které je možné ode dne přistoupení; c) liberalizaci operací uvedených v seznamu B připojeném ke směrnicím uvedeným v článku 120, prováděných rezidenty Spojeného království, a to po dobu dvou let od přistoupení. 2. Spojené království provede od svého přistoupení podstatné uvolnění pravidel pro operace uvedené v odst. 1 písm. a). Článek 125 Nové členské státy provedou, pokud to okolnosti dovolí, liberalizaci pohybu kapitálu ve smyslu článků 121 až 124 před uplynutím lhůt uvedených v těchto článcích. Článek 126 Pro účely provádění této hlavy může Komise konzultovat Měnový výbor a předložit vhodné návrhy Radě. HLAVA VI FINANČNÍ USTANOVENÍ Článek 127 Rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (dále jen “rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970”) je používáno s přihlédnutím k dále uvedeným ustanovením. Článek 128 Příjmy ve smyslu článku 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 zahrnují rovněž: a) v rámci příjmů označených jako zemědělské dávky příjmy z jakékoli vyrovnávací částky vybírané při dovozu ve smyslu článků 47 a 55 a z pevných složek používaných ve smyslu článku 61 v obchodu mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, jakož i mezi novými členskými státy navzájem; b) v rámci příjmů označených jako cla cla vybíraná novými členskými státy při obchodování s třetími zeměmi, cla vybíraná při obchodování mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy, jakož i mezi novými členskými státy navzájem. Článek 129 1. Finanční příspěvky členských zemí uvedené v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 se rozdělují takto: – mezi novými členskými státy: Dánsko 2,46 % Irsko 0,61 % Spojené království 19,32 % – a mezi původními členskými státy po odečtení výše uvedených finančních příspěvků nových členských států podle rozdělovacího klíče v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970. 2. Pro rok 1973 se za referenční hodnoty pro výpočet rozdílností uvedených v čl. 3 odst. 3 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 považují: – pro nové členské státy: procento uvedené v odstavci 1; – pro původní členské státy: jejich podíl v předcházejícím roce, s přihlédnutím k výše uvedeným procentním podílům nových členských států. Článek 130 Vlastní zdroje, stejně jako finanční příspěvky a případně příspěvky uvedené v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970, jsou nové členské státy povinny splatit jen do výše: – 45,0 % v roce 1973 – 56,0 % v roce 1974 – 67,5 % v roce 1975 – 79,5 % v roce 1976 – 92,0 % v roce 1977 Článek 131 1. Od 1. ledna 1978 jsou vlastní zdroje, a případně příspěvky uvedené v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970 splatné novými členskými státy v celém rozsahu, s výhradou těchto ustanovení: a) zvýšení podílu, který má každý nový členský stát splatit jako vlastní zdroje a příspěvky pro rok 1978, vůči podílu splatnému za rok 1977, nesmí překročit dvě pětiny rozdílu mezi podílem splatným jako vlastní zdroje a příspěvky za rok 1977 a podílem, který by každý nový členský stát musel zaplatit jako vlastní zdroje a příspěvky za stejný rok, pokud by se tento podíl vypočítával podle právní úpravy stanovené rozhodnutím ze dne 21. dubna 1970 pro původní členské státy od roku 1978; b) pro rok 1979 nesmí zvýšení podílu každého nového členského státu oproti roku 1978 překročit zvýšení podílu v roce 1978 oproti roku 1977. 2. Komise provede propočty nezbytné k použití tohoto článku. Článek 132 Do 31. prosince 1979 se část rozpočtu Společenství, která zůstává nekryta v důsledku používání článků 130 a 131, zahrnuje do částky vyplývající pro původní členské státy z rozdělení provedeného ve smyslu článku 129. Takto získaná celková částka se mezi původní členské státy rozdělí podle rozhodnutí ze dne 21. dubna 1970. HLAVA VI JINÁ USTANOVENÍ Článek 133 Akty uvedené v seznamu v příloze VII tohoto aktu se vztahují na nové členské státy za podmínek stanovených v uvedené příloze. Článek 134 1. Do pěti let od přistoupení nových členských států posoudí Komise s dotyčnými vládami, zda by stávající opatření vyplývající z právních a správních předpisů v nových členských státech, na něž by se v případě jejich zavedení po přistoupení vztahoval článek 67 Smlouvy o ESUO, mohla ve srovnání s opatřeními platnými v původních členských státech vyvolat vážné narušení podmínek hospodářské soutěže v průmyslu uhlí a oceli v rámci společného trhu nebo na vývozních trzích. Komise může po konzultaci s Radou navrhnout dotyčným vládám kroky, které považuje za vhodné pro nápravu těchto opatření nebo pro vyrovnání jejich účinků. 2. Do 31. prosince 1977 nemohou být ceny používané podniky při prodeji oceli na irském trhu, přepočtené na jejich ekvivalent u výchozího bodu zvolený pro stanovení tabulky sazeb, nižší než ceny stanovené příslušnou tabulkou sazeb pro srovnatelné operace, ledaže to Komise ve shodě s irskou vládou povolí, aniž je dotčen čl. 60 odst. 2 písm. b) poslední pododstavec Smlouvy o ESUO. 3. V případě, že by doba použitelnosti rozhodnutí Vysokého úřadu č. 1/64 ze dne 15. ledna 1964 o zákazu přizpůsobení nabídek ocelářských a litinových výrobků nabídkám ze zemí nebo z území, kde je obchod s těmito výrobky řízen státem, byla po přistoupení prodloužena, nevztahuje se tento zákaz do 31. prosince 1975 na produkty určené pro dánský trh. Článek 135 1. Jestliže nový členský stát narazí do 31. prosince 1977 na vážné obtíže, jež by mohly přetrvávat v některém odvětví hospodářství nebo by se mohly projevit vážným zhoršením hospodářské situace určitého území, může požádat o povolení přijmout ochranná opatření k nápravě situace a k přizpůsobení dotyčného odvětví hospodářství společného trhu. 2. Na žádost dotyčného státu přijme Komise postupem pro naléhavé situace ochranná opatření, která považuje za nezbytná, a zároveň upřesní podmínky a způsob provedení těchto opatření. 3. Opatření povolená podle odstavce 2 se mohou odchylovat od pravidel Smlouvy o EHS a tohoto aktu v rozsahu a po dobu nezbytně nutnou k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Přednostně je třeba vybrat taková opatření, která nejméně naruší fungování společného trhu. 4. Za stejných podmínek a stejným postupem může původní členský stát požádat o povolení přijmout ochranná opatření vůči jednomu nebo několika novým členským státům. Článek 136 1. Pokud do 31. prosince 1977 Komise na žádost členského státu nebo jiné zúčastněné strany zjistí uplatňování dumpingových praktik mezi Společenstvím v původním složení a novými členskými státy nebo mezi novými členskými státy navzájem, doporučí jejich původci či původcům, aby tyto praktiky ukončili. Pokračují-li tyto praktiky i nadále, povolí Komise postiženému členskému státu nebo státům, aby přijaly ochranná opatření, jejichž podmínky a podrobnosti Komise stanoví. 2. Pro uplatnění tohoto článku na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS vyhodnotí Komise všechny důležité faktory, zejména výši cen, za které jsou tyto produkty na daný trh dováženy, přičemž přihlédne k ustanovením Smlouvy o EHS týkajícím se zemědělství, zejména k článku 39 této smlouvy. Článek 137 1. Odchylně od článku 136 může Irsko do 31. prosince 1977 přijmout nezbytná opatření v případě mimořádné naléhavosti. Tato opatření neprodleně oznámí Komisi, jež může rozhodnout o jejich zrušení nebo o jejich změně. 2. Toto ustanovení se nevztahuje na produkty uvedené v příloze II Smlouvy o EHS. Článek 138 Odchylně od čl. 95 druhého pododstavce Smlouvy o EHS může Dánsko zachovat až do 30. června 1974 zvláštní spotřební daň na stolní vína dovážená v lahvích nebo v jiných obdobných nádobách. ČÁST PÁTÁ USTANOVENÍ O PROVÁDĚNÍ TOHOTO AKTU HLAVA I USTAVENÍ ORGÁNŮ Článek 139 1. Bezprostředně po přistoupení jmenují parlamenty nových členských států své delegáty do Shromáždění. 2. Shromáždění se sejde nejpozději do jednoho měsíce po přistoupení. Ve svém jednacím řádu provede úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 140 1. Bezprostředně po přistoupení vykonává předsednictví Rady ten člen Rady, který má zajišťovat předsednictví podle článku 2 původního znění Smlouvy o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství. Po skončení tohoto funkčního období je předsednictví zajišťováno v pořadí členských států, jak je stanoveno v článku 2 uvedené Smlouvy ve znění pozměněném článkem 11. 2. Rada provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 141 1. Předseda, místopředsedové a členové Komise jsou jmenováni bezprostředně po přistoupení. Komise zahájí svou činnost pátý den po jmenování svých členů. Současně končí funkční období jejích členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení. 2. Komise provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Článek 142 1. Bezprostředně po přistoupení se Soudní dvůr doplní jmenováním nových soudců tak, aby byl počet soudců zvýšen v souladu s článkem 17 tohoto aktu na devět. 2. Funkční období jednoho ze soudců jmenovaných podle odstavce 1 končí dne 6. října 1976. Tento soudce bude vybrán losem. Funkční období druhého soudce končí dne 6. října 1979. 3. Bezprostředně po přistoupení bude jmenován třetí generální advokát. Jeho funkční období končí 6. října 1979. 4. Soudní dvůr provede ve svém jednacím řádu úpravy nezbytné v důsledku přistoupení. Takto upravený jednací řád podléhá jednomyslnému schválení Rady. 5. Při rozhodování o věcech projednávaných Soudním dvorem k 1. lednu 1973 a jejichž ústní část řízení byla zahájena před tímto dnem, zasedá plénum a senáty Soudního dvora ve stejném složení jako před přistoupením, přičemž se použije jednací řád ve znění platném k 31. prosinci 1972. Článek 143 Bezprostředně po přistoupení se Hospodářský a sociální výbor doplní jmenováním 42 členů, kteří zastupují různé skupiny hospodářského a sociálního života nových členských států. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 144 Bezprostředně po přistoupení se Poradní výbor Evropského společenství uhlí a oceli doplní jmenováním dalších členů. Funkční období takto jmenovaných členů končí současně s funkčním obdobím členů, kteří zastávají funkci v okamžiku přistoupení. Článek 145 Bezprostředně po přistoupení se postupem podle článku 134 Smlouvy o Euratomu jmenují členové Výboru pro vědu a techniku. Výbor zahajuje svou činnost pátý den po jmenování jeho členů. Současně končí funkční období jeho členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení. Článek 146 Bezprostředně po přistoupení se Měnový výbor doplní jmenováním členů zastupujících nové členské státy. Jejich funkční období končí ve stejné době jako funkční období členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení. Článek 147 Úpravy statutů a jednacích řádů výborů zřízených původními Smlouvami, jež se stávají nezbytnými v důsledku přistoupení nových členů, se provedou co nejdříve po přistoupení. Článek 148 1. Funkční období nových členů výborů uvedených v příloze VIII končí současně s funkčním obdobím členů zastávajících funkci v okamžiku přistoupení. 2. Výbory uvedené v příloze IX se při přistoupení nově obsazují v plném rozsahu. HLAVA II POUŽITELNOST AKTŮ ORGÁNŮ Článek 149 Směrnice a rozhodnutí Rady ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i doporučení a rozhodnutí ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO se ode dne přistoupení považují za určené a oznámené novým členským státům, pokud byly tyto směrnice, doporučení a rozhodnutí oznámeny všem původním členským státům. Článek 150 Používání aktů, které jsou uvedeny v seznamu v příloze X tohoto aktu, je odloženo k termínům uvedeným v tomto seznamu. Článek 151 1. Do 1. února 1973 se odkládá: a) pro nové členské státy používání právní úpravy Společenství stanovené pro výrobu a obchod se zemědělskými produkty a pro obchod s určitým zbožím vzniklým zpracováním zemědělských produktů podléhajících zvláštní právní úpravě; b) pro Společenství v původním složení používání změn této právní úpravy provedených tímto aktem, včetně změn vyplývajících z článku 153. 2. Odstavec 1 se nevztahuje na úpravy uvedené v části II bodu A přílohy I ve smyslu článku 29 tohoto aktu. 3. Do 31. ledna 1973 se na obchod mezi novým členským státem na jedné straně a Společenstvím v původním složení, novými členskými státy nebo třetími zeměmi na straně druhé vztahuje právní úprava používaná před přistoupením. Článek 152 Nové členské státy uvedou v účinek opatření nezbytná k tomu, aby bylo ode dne přistoupení dosaženo souladu se směrnicemi a rozhodnutími ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS a článku 161 Smlouvy o Euratomu, jakož i s doporučeními a rozhodnutími ve smyslu článku 14 Smlouvy o ESUO, není-li v seznamu v příloze XI nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu určena jiná lhůta. Článek 153 1. Úpravy aktů orgánů Společenství, jež nejsou uvedeny v tomto aktu nebo v jeho přílohách a které orgány provedly před přistoupením postupem podle odstavce 2 s cílem uvést tyto akty v soulad s ustanoveními tohoto aktu, zejména s ustanoveními části čtvrté, vstupují v platnost ke dni přistoupení. 2. Příslušné úpravy za tímto účelem provede buď Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou nebo Komise, podle toho, který orgán původní akty vydal. Článek 154 Odchylně od čl. 3 odst. 3 se pro nové členské státy nejpozději od 1. července 1973 uplatní zásady všeobecných režimů podpor regionům, vypracované v rámci používání článků 92 až 94 Smlouvy o EHS a obsažené ve sdělení Komise ze dne 23. června 1971, jakož i v usnesení zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, ze dne 20. října 1971. Tyto dokumenty budou doplněny tak, aby přihlížely k nové situaci ve Společenství po přistoupení a aby všechny členské státy byly z tohoto hlediska ve stejné situaci. Článek 155 Akty přijaté orgány Společenství před přistoupením, jež byly vypracovány Radou nebo Komisí v jazyce anglickém a dánském, jsou ode dne přistoupení závazné za stejných podmínek jako znění vypracovaná ve čtyřech původních jazycích. Jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud takto byla zveřejněna znění v původních jazycích. Článek 156 Dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě existující ke dni přistoupení, na které se v důsledku přistoupení vztahuje článek 65 Smlouvy o ESUO, musí být oznámeny Komisi do tří měsíců od přistoupení. Pouze oznámené dohody a rozhodnutí zůstávají dočasně v platnosti, dokud o nich Komise nerozhodne. Článek 157 Nové členské státy sdělí Komisi do tří měsíců od přistoupení podle článku 33 Smlouvy o Euratomu znění právních a správních předpisů, které mají na jejich území zajistit ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření. HLAVA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 158 Přílohy I až XI, protokoly č. 1 až 30 a výměna dopisů o měnových otázkách, které jsou připojeny k tomuto aktu, jsou jeho nedílnou součástí. Článek 159 Vláda Francouzské republiky předá vládám Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ověřený opis Smlouvy o založení Evropského společenství uhlí a oceli a smluv, které ji pozměnily. Článek 160 Vláda Italské republiky předá vládám Dánského království, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska ověřený opis Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a smluv, které je pozměnily nebo doplnily, v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském. Znění Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a dále smluv, které je pozměnily nebo doplnily, vypracovaná v jazyce anglickém, dánském, irském a norském se připojují k tomuto aktu. Znění vypracovaná v jazyce anglickém, dánském a irském mají stejnou platnost jako původní znění výše uvedených smluv. Článek 161 Ověřený opis mezinárodních dohod uložených v archivu generálního sekretariátu Rady Evropských společenství předá vládám nových členských států generální tajemník.
2024 Úřad vlády ČR | O přístupnosti