| Plný text: |
AA2003/ACT/Příloha II/cs 1815
12. ENERGETIKA
A. OBECNĚ
1. 31958 Q 1101: Rada ESAE: Stanovy Zásobovací agentury Euratomu (Úř. věst. 27, 6. 12. 1958, s. 534), ve znění:
– 31973 D 0045: Rozhodnutí Rady 73/45/Euratom ze dne 8. 3. 1973, kterým se mění stanovy Zásobovací agentury Euratomu v důsledku přistoupení nových členských států ke Společenství (Úř. věst. L 83, 30. 3. 1973, s. 20),
– 11979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19. 11. 1979, s. 17),
– 11985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15. 11. 1985, s. 23),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31995 D 0001: rozhodnutí Rady Evropské unie 95/1/ES, Euratom, ESUO ze dne 1. 1. 1995 o úpravě nástrojů týkajících se přistoupení nových členských států k Evropské unii (Úř. věst. L 1, 1. 1. 1995, s. 1).
a) V článku V se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
“1. Základní kapitál Agentury činí 5 440 000 eur.
2. Tento základní kapitál je rozdělen podle následujícího klíče:
Belgie
EUR
192 000
Česká republika
EUR
192 000
Dánsko
EUR
96 000
Německo
EUR
672 000
Estonsko
EUR
32 000
Řecko
EUR
192 000
Španělsko
EUR
416 000
Francie
EUR
672 000
Irsko
EUR
32 000
Itálie
EUR
672 000
Kypr
EUR
32 000
Lotyšsko
EUR
32 000
Litva
EUR
32 000
Lucembursko
EUR
–
Maďarsko
EUR
192 000
Malta
EUR
–
Nizozemsko
EUR
192 000
Rakousko
EUR
96 000
Polsko
EUR
416 000
Portugalsko
EUR
192 000
Slovinsko
EUR
32 000
Slovensko
EUR
96 000
Finsko
EUR
96 000
Švédsko
EUR
192 000
Spojené království
EUR
672 000
”
b) V článku V se odstavce 5, 6 a 7 nahrazují tímto:
“5. Všechny platby se provádějí v eurech.”
c) V článku X se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
“1. Zřizuje se Poradní výbor Agentury, který se skládá ze 69 členů.
2. Počet míst se přiděluje státním příslušníkům členských států takto:
Belgie
3
členové
Česká republika
3
členové
Dánsko
2
členové
Německo
6
členů
Estonsko
1
člen
Řecko
3
členové
Španělsko
5
členů
Francie
6
členů
Irsko
1
člen
Itálie
6
členů
Kypr
1
člen
Lotyšsko
1
člen
Litva
1
člen
Lucembursko
–
Maďarsko
3
členové
Malta
–
Nizozemsko
3
členové
Rakousko
2
členové
Polsko
5
členů
Portugalsko
3
členové
Slovinsko
1
člen
Slovensko
2
členové
Finsko
2
členové
Švédsko
3
členové
Spojené království
6
členů”
2. 31977 D 0270: Rozhodnutí Rady 77/270/Euratom ze dne 29. března 1977, kterým se Komise zmocňuje k tomu, aby za Euratom sjednávala půjčky za účelem přispění na financování jaderných elektráren (Úř. věst. L 88, 6. 4. 1977, s. 9), ve znění:
– 31994 D 0179: rozhodnutí Komise 94/179/Euratom ze dne 21. 3. 1994 (Úř. věst. L 84, 29. 3. 1994, s. 41).
V příloze IV se vypouštějí tyto odrážky:
“– Maďarská republika”,
“– Litevská republika”,
“– Republika Slovinsko”,
“– Česká republika”,
“– Slovenská republika”.
3. 31990 L 0377: Směrnice Rady 90/377/EHS ze dne 29. června 1990 o postupu v rámci Společenství pro zvýšení transparentnosti cen plynu a elektřiny účtovaných konečným velkoodběratelům (Úř. věst. L 185, 17. 7. 1990, s. 16), ve znění:
– 31993 L 0087: směrnice Komise 93/87/EHS ze dne 22. 10. 1993 (Úř. věst. L 277, 10. 11. 1993, s. 32),
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21).
a) V příloze I odstavci 11 se vkládají nové odrážky, které znějí:
“– Česká republika Praha”
“– Estonsko Tallinn”
“– Kypr Nikósie”
“– Lotyšsko Riga”
“– Litva Vilnius”
“– Maďarsko Budapešť”
“– Malta Valletta”
“– Polsko Varšava”
“– Slovinsko Lublaň”
“– Slovensko Bratislava”.
b) V příloze II části I odstavci 2 se doplňují nové odrážky, které znějí:
“– Česká republika celá země”
“– Estonsko celá země”
“– Kypr Nikósie”
“– Lotyšsko celá země”
“– Litva Východní oblast, Západní oblast”
“– Maďarsko celá země”
“– Malta celá země”
“– Polsko celá země”
“– Slovinsko celá země”
“– Slovensko celá země”.
4. 31990 L 0547: Směrnice Rady 90/547/EHS ze dne 29. října 1990 o přenosu elektřiny elektrizačními soustavami (Úř. věst. L 313, 13. 11. 1990, s. 30), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 D 0059: rozhodnutí Komise 94/559/ES ze dne 26. 7. 1994 (Úř. věst. L 214, 19. 8. 1994, s. 14),
– 31995 D 0162: rozhodnutí Komise 95/162/ES ze dne 20. 4. 1995 (Úř. věst. L 107, 12. 5. 1995, s. 53),
– 31998 L 0075: směrnice Komise 98/75/ES ze dne 1. 10. 1998 (Úř. věst. L 276, 13. 10. 1998, s. 9).
V příloze se doplňují tyto údaje:
“Česká republika
ČEPS, a. s.”
“Estonsko
AS Eesti Energia”
“Kypr
–”
“Lotyšsko
Latvenergo”
“Litva
AB ‚Lietuvos energija‘”
“Maďarsko
Magyar Villamos Művek Részvénytársaság (MVM Rt.)”
“Malta
Korporazzjoni Enemalta”
“Polsko
Polskie Sieci Elektroenergetyczne SA”
“Slovinsko
ELES”
“Slovensko
Slovenská elektrizačná prenosová sústava, a.s.”
5. 31991 L 0296: Směrnice Rady 91/296/EHS ze dne 31. května 1991 o přepravě zemního plynu přepravními soustavami (Úř. věst. L 147, 12. 6. 1991, s. 37), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31994 L 0049: směrnice Komise 94/49/ES ze dne 11. 11. 1994 (Úř. věst. L 295, 16. 11. 1994, s. 16),
– 31995 L 0049: směrnice Komise 95/49/ES ze dne 26. 9. 1995 (Úř. věst. L 233, 30. 9. 1995, s. 86).
V příloze se vkládají nové položky, které znějí:
“Česká republika
Transgas, a. s.”
“Estonsko
AS Eesti Gaas”
“Kypr
—”
“Lotyšsko
Latvijas Gâze”
“Litva
AB “Lietuvos dujos””
“Maďarsko
Magyar Olaj- és Gázipari Részvénytársaság (MOL Rt.)”
“Malta
—”
“Polsko
Polskie Górnictwo Naftowe i Gazownictwo S.A.
EuRoPol Gaz S.A.”
“Slovinsko
Geoplin”
“Slovensko
Slovenský plynárenský priemysel, a. s. (SPP)
Pozagas, a. s. Malacky”
6. 31992 D 0167: Rozhodnutí Komise 92/167/EHS ze dne 4. března 1992 o zřízení Výboru odborníků pro přenos elektřiny elektrizačními soustavami (Úř. věst. L 74, 20. 3. 1992, s. 43), ve znění:
– 11994 N: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv – přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království (Úř. věst. C 241, 29. 8. 1994, s. 21),
– 31997 D 0559: rozhodnutí Komise 97/559/ES ze dne 24. 7. 1997 (Úř. věst. L 230, 21. 8. 1997, s. 18).
Článek 4 se nahrazuje tímto:
“Článek 4
Složení výboru
1. Výbor se skládá z 30 členů, a to z:
– dvaceti pěti zástupců sítí vysokého a velmi vysokého napětí provozovaných ve Společenství (jeden zástupce z každého členského státu),
– tří nezávislých odborníků, jejichž odborné zkušenosti a kvalifikace v oblasti přenosu elektřiny ve Společenství jsou všeobecně uznávány,
– jednoho zástupce Eurelectricu,
– jednoho zástupce Komise.
2. Členy výboru jmenuje Komise. Zástupci elektrizačních soustav a zástupce Eurelectricu jsou jmenováni po konzultaci s příslušnými místy na základě seznamu obsahujícího alespoň dva návrhy na obsazení každého místa.”
7. 31995 D 0539: Rozhodnutí Komise 95/539/ES ze dne 8. prosince 1995 o zřízení Výboru odborníků pro přepravu zemního plynu přepravními soustavami (Úř. věst. L 304, 16. 12. 1995, s. 57), ve znění:
– 31998 D 0285: rozhodnutí Komise 98/285/ES ze dne 23. 4. 1998 (Úř. věst. L 128, 30. 4. 1998, s. 70).
Článek 4 se nahrazuje tímto:
“Článek 4
Složení výboru
1. Výbor se skládá z až 30 členů, a to z:
– až dvaceti pěti zástupců vysokotlakých soustav pro přenos zemního plynu provozovaných ve Společenství (jeden zástupce z každého členského státu),
– tří nezávislých odborníků, jejichž odborné zkušenosti a kvalifikace v oblasti přepravy zemního plynu ve Společenství jsou všeobecně uznávány,
– jednoho zástupce Eurogasu,
– jednoho zástupce Komise.
2. Členy výboru jmenuje Komise. Dvacet pět zástupců přenosových soustav a zástupce Eurogasu jsou jmenováni po konzultaci s příslušnými místy na základě seznamu obsahujícího alespoň dva návrhy na obsazení každého místa.”
8. 32001 L 0077: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27. 10. 2001, s. 33).
a) V příloze se mezi údaje pro Belgii a Dánsko vkládají tyto údaje:
“Česká republika
2,36
3,8
8*”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“Estonsko
0,02
0,2
5,1”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“Kypr
0,002
0,05
6
Lotyšsko
2,76
42,4
49,3
Litva
0,33
3,3
7”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“Maďarsko
0,22
0,7
3,6
Malta
0
0
5”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“Polsko
2,35
1,6
7,5”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“Slovinsko
3,66
29,9
33,6
Slovensko
5,09
17,9
31”.
b) V příloze se údaj pro Společenství nahrazuje tímto:
“Společenství
355,2
12,9
21”.
c) V příloze se poznámky pod čarou (**) a (***) nahrazují tímto:
“(**) Údaje se vztahují na vnitrostátní výroby energie z obnovitelných zdrojů v roce 1997, kromě České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, kde se údaje vztahují k roku 1999.
(***) Procentní příspěvky energie z obnovitelných zdrojů v roce 1997 (v letech 1999 až 2000 pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko) a 2010 se zakládají na vnitrostátní výrobě energie z obnovitelných zdrojů vydělené hrubou vnitrostátní spotřebou elektřiny. Pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko se hrubá vnitrostátní spotřeba elektřiny zakládá na údajích z roku 2000. V případě vnitřního obchodu s energií z obnovitelných zdrojů (s uznávaným osvědčením nebo registrovaným původem) ovlivní výpočet těchto procentních podílů čísla za rok 2010 podle členských států, ale ne souhrn Společenství.”
d) V příloze se připojuje tato poznámka pod čarou týkající se údaje pro Českou republiku:
“(*) Při přihlížení k orientačním referenčním hodnotám stanoveným v této příloze Česká republika poznamenává, že možnost dosažení uvedeného orientačního cíle vysoce závisí na klimatických faktorech, jež významně ovlivňují úroveň využití vodní, sluneční a větrné energie.
Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů byl schválen vládou v říjnu roku 2001 a uvádí jako cíl podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů 3,0 % hrubé spotřeby elektřiny (vyjma velké vodní elektrárny s výkonem nad 10 MW) a 5,1 % (včetně velkých vodních elektráren s výkonem nad 10 MW) do roku 2005.
V případě nedostatku přírodních zdrojů je dodatečné významné rozšiřování výstupu u velkých i malých vodních elektráren vyloučeno.”
9. 42002 D 0234: Rozhodnutí zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, 2002/234/ESUO ze dne 27. února 2002 o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti Smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel ( Úř. věst. L 79, 22. 3. 2002, s 42).
V dodatku A k rozvrhu v příloze III bodě 1 se za slova “f) Koks a polokoks z hnědého uhlí” doplňuje nové písmeno, které zní:
“g) Ropné břidlice.”
10. 32002 R 1407: Nařízení Rady (ES) č. 1407/2002 ze dne 23. července 2002 o státní podpoře uhelnému průmyslu (Úř. věst. L 205, 2. 8. 2002, s. 1).
a) V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
“Odchylně od předchozího pododstavce nepřesáhne pro členské státy přistupující k Unii dne 1. května 2004 celková částka podpory uhelnému průmyslu poskytovaná v souladu s články 4 a 5 pro každý rok po roce 2004 částku podpory povolené Komisí v souladu s článkem 10 pro rok 2004.”
b) V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:
“6a. Členské státy přistupující k Unii dne 1. května 2004 předloží plány uvedené v čl. 9 odst. 4, 5 a 6 co nejdříve po přistoupení a v každém případě nejpozději dne 31. srpna 2004.”
c) V čl. 9 odst. 8 se doplňuje nová věta, která zní:
“Členské státy přistupující k Unii dne 1. května 2004 mohou toto oznámení učinit po přistoupení a v každém případě nejpozději dne 31. srpna 2004.”
B. ENERGETICKÉ ŠTÍTKY
1. 31994 L 0002: Směrnice Komise 94/2/ES ze dne 21. ledna 1994, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích elektrických chladniček a mrazniček pro domácnost a jejich kombinací (Úř. věst. L 45, 17. 2. 1994, s. 1).
a) V bodě 1 přílohy I se mezi štítek ve španělštině a štítek v dánštině vkládá tento štítek:
a dále, mezi štítek v němčině a štítek v řečtině:
a dále, mezi štítek v italštině a štítek v nizozemštině:
a dále, mezi štítek v nizozemštině a štítek v portugalštině:
a dále, za štítek v portugalštině:
AA2003/ACT/Příloha II/cs 1819
b) V příloze VI se doplňují tyto položky:
“
Poznámka
CS
ET
LV
LT
HU
MT
PL
SK
SL
Energetický štítek
Informační list
Zásilkový prodej
Příloha I
Příloha II
Příloha III
Energie
Energia
Enerěija
Energija
Energia
Enerġija
Energia
Energia
Energija
I
Výrobce
Tootja vői kaubamärk
Raţotâjs
Gamintojas
Gyártó
Manifattur
Producent
Výrobca
Proizvajalec
II
Model
Mudel
Modelis
Modelis
Típus
Mudell
Model
Model
Model
Úsporné
Tőhusam
Efektîvâk
Didžiausias efektyvumas
Hatékonyabb
L-anqas li taħli
Bardziej efektywna
Viac úsporný
Manjša poraba energije
Méně úsporné
Vähemtőhus
Mazâk efektîvi
Mažiausias efektyvumas
Kevésbé hatékony
L-aktar li taħli
Mniej efektywna
Menej úsporný
Večja poraba energije
3
category 1
Chladnička bez prostorů o nízké teplotě
Külmik külmkambrita
Ledusskapis bez zemas temperatűras nodalîjuma
Šaldymo kambarys
Háztartási hűtőszekrények alacsony hőmérsékletű terek nélkül
Friġġ li ma jkollhiex kompartiment ta' temperatura baxxa
Chłodziarka bez komór niskich temperatur
Chladiace zariadenie
Hladilnik brez nizkotemperaturnega prostora
category 2
Chladnička s prostory o teplotě 5C a/nebo 10C
Külm-säilituskapp
Ledusskapis dzesçtâjs
Đaldytuvas (auđinimo árenginys)
Háztartási hűtőszekrény, pincehőmérsékletű tér
Friġġ b'kompartiment li jiffriska
Chłodziarka z komorą piwniczną
Chladnička/ chladiaci priestor
Hladilnik ohlajevalnik
category 3-6
Chladnička s prostory o nízké teplotě
Külmik
Ledusskapis
Šaldytuvas
Háztartási hűtőszekrény csillag nélküli, egy-, két-, és háromcsillagos alacsony hőmérsékletű terekkel
Friġġ
Chłodziarka z komorami niskich temperatur
Chladnička
Hladilnik
category
7
Chladnička /mraznička, s prostory o nízké teplotě
Külmik-sügavkülmik
Ledusskapis/ saldçtâjkamera
Šaldytuvas ir šaldiklis
Háztartási hűtő/fagyasztó kombináció
Friġġ/Fri┐er
Chłodziarko-zamrażarka z komorami niskich temperatur
Chladnička/ mraznička
Hladilnik/Zamrzovalnik
category
8
Skříňová mraznička
Sügavkülmik
Vertikâlâ saldçtâjkamera
Vertikalusis šaldiklis
Háztartási
fagyasztószek-
rények
Friżer wieqaf
Zamrażarka typu szafowego
Skriňová mraznička
Zamrzovalna omara
category
9
Pultová mraznička
Sügavkülm-säilituskapp
Horizontâlâ saldçtâjkamera
Skrynios tipo šaldytuvas
Háztartási fagyasztóládák
Friżer mimdud
Zamrażarka typu skrzyniowego
Truhlicová mraznička
Zamrzovalna skrinja
5
1
Třída energetické účinnosti … na stupnici A (nejvyšší účinnost, tj. nízká spotřeba elektrické energie) do G (nejnižší účinnost, tj. vysoká spotřeba elektrické energie)
Energiatőhususklass … astmestikus A-st (vähe tarbiv) kuni G-ni (palju tarbiv)
Energoefektivitâtes klase… uz skalas no A (efektîvâk) lîdz G (mazâk efektîvi)
Energijos vartojimo efektyvumo klasë skalëje nuo A (didţiausias efektyvumas) iki G (maţiausias efektyvumas)
Energiahaté-konysági osztály az
A-tól
(hatékonyabb)
G-ig (kevésbé
hatékony)
terjedő skálán
Il-Klassi ta' l-effiċjenza ta' l-enerġija .. fuq skala ta' bejn A (jaħlu ftit) u { (jaħlu ħafna)
Klasa efektywności energetycznej ... w skali od A (bardziej efektywna) do G
(mniej efektywna)
Trieda energetickej hospodárnosti pomocou stupnice od A (viac úsporná) po G (menej úsporná)
Razred energetske učinkovitosti na lestvici od A (manjša poraba energije) do G (večja poraba energije)
V
6
2
Spotřeba energie
Energiatarbivus
Enerěijas patçriňđ
Suvartojamos energijos kiekis
Energiafogyasztás
Konsum ta' Enerġija
Roczne zużycie energii
Spotreba energie
Poraba energije
V
6
2
kWh/rok
kWh/aastas
kWh/gadâ
kWh per metus
kWh/év
kWh/sena
kWh/rok
kWh/rok
kWh/leto
V
6
2
Na základě normovaného testu spotřeby elektřiny za 24 hodin
Pőhineb stabiilsetes tingimustes mőődetud 24 tunni energiatarbivusel
Balstîts uz standarta 24 stundu testa rezultâtiem
Remiantis standartinio 24 h bandymo rezultatais
24 órás szabványos vizsgálat alapján
Bażata fuq ir-riżultati standard ta' 24 siegħa
wg znormalizowanych pomiarów
Základom je výsledok štandardného testu spotreby za 24 h
na podlagi rezultatov standardnega preskusa za 24 ur
6
2
Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu používání a umístění spotřebiče
Tegelik energiatarbivus oleneb seadme kasutusviisist ja paigutusest
Faktiskais enerěijas patçriňđ atkarîgs no iekârtas lietođanas veida un atrađanâs vietas
Tikrasis suvartojamos energijos kiekis priklausys nuo to, kaip prietaisas bus naudojamas
A tényleges
energiafogyasz-
tás függ a
használat és
elhelyezés
módjától
Il-konsum attwali tal-enerġija jiddependi minn kif il-prodott ikun qed jiġi u┐at u fejn jitpoġġa
Aktualne zużycie energii zależy od warunków eksploatacji oraz lokalizacji
Skutočná spotreba závisí od toho, ako je spotrebič používaný a kde je umiestnený
Dejanska poraba je odvisna od načina uporabe naprave in njene namestitve
VII
7
3
Objem chladícího prostoru l
Värskete toodete kambri maht l
Svaigo pârtikas produktu tilpums l
Đvieţio maisto talpa l
Hűtőtérfogat
Il-volum ta' l-ikel frisk 1
Pojemność dla świeżej żywności l
Úžitkový objem chladiaceho priestoru v l
Prostornina hladilnika l
VIII
8
4
Objem mrazícího prostoru l
Külmutuskambri maht l
Saldçto pârtikas produktu tilpums l
Šaldyto maisto talpa l
Fagyasztó térfogat
Il-volum ta' l-ikel friżat
1
Pojemność dla mrożonej żywności l
Úžitkový objem mraziaceho priestoru v l
Prostornina zamrzovalnika l
10
Bez mražení
Automaatse sulatusega
Neapsarmo
Be apšalo
Jégmentes
Bla silġ
Bez szronu
Bez mrazenia
Brez nabranega ledu
11
Doba skladování při vypnutí … hod
Ohutu elektrikatkestuse kestus … h
Temperatűras paaugstinâđanâs laiks
Saugus energijos tiekimo pertrűkis …. (h)
Áramkimaradá-si biztonság ...h
Awtonomija ... h
Czas przechowywania ... godzin bez zasilania
Skúška oteplenia .... h
Čas hrambe pri motnjah v napajanju...ur
12
Mrazicí výkonnost kg/24 hod.
Külmutusvőime (kg/24 h)
Saldçđanas jauda kg/24h
Šaldymo galia
kg/24 h
Fagyasztási teljesítmény kg/24 órában
Kapaċita li tiffri┐a kg/24 siegħa
Zdolność zamrażania w kg/24h
Zmrazovací výkon v kg/24 h
Zmogljivost zamrzovanja kg/24h
13
Normální
Lähisarktiline
Aukstâs klimata joslas
Đvelniř temperatűrř
Hideg
Anqas min-normal
Umiarkowana
Pod - normálom
Subnormalni
13
Mírné
Mőődukas
Mçrenâ josla
Vidutinis
Mérsékelt
Temperatura
Normalna
Mierny
Zmerni
13
Subtropické
Subtroopiline
Subtropiskâ josla
Subtropinis
Szubtrópusi
Sub-tropikali
Subtropikalna
Subtropický
Subtropski
13
Tropické
Troopiline
Tropiskâ
Tropinis
Trópusi
Tropikali
Tropikalna
Tropický
Tropski
IX
14
6
Hluk
(dB(A) re 1 pW)
Müra
(dB(A) re 1 pW)
Troksnis (dB(A) re 1 pW)
Triukšmas (dB(A) apie 1 pW)
Zaj
(dB(A) 1 pW)
Livell tal-ħoss (dB(A) re 1 pW)
Poziom hałasu
(dB(A) re 1pW)
Hlučnosť
(dB (A) re 1 pW)
Hrup
(dB(A) re 1 pW)
Další údaje jsou v návodu k použití
Kasutusjuhend sisaldab lisateavet
Sîkâka informâcija norâdîta brođűrâ
Daugiau informacijos yra gaminio apraše
További információ a termékismerte- tőben
Aktar informazzjoni tinkiseb mill-manwal tal-prodott
Szczegółowe informacje zawarte są w instrukcji obsługi
Ďalšie informácie sú obsiahnuté vo výrobkových katalógoch
Ostali podatki so navedeni v prospektih
Norma EN 153, květen 1990
Standard EN 153, 1990 mai
1990.maija gada standarts EN 153
Lietuvos standartas
LST EN 153, geguţë 1990
EN 153 szabvány, 1990 május
L-istandard EN 153, Mejju 1990
Norma EN 153, Maj 1990
Norma EN 153,
máj 1990
Standard EN 153,
maj 1990
Směrnice 94/2/ES pro označování elektrických chladniček, mrazniček a jejich kombinací energetickými štítky
Külmaseadmete märgistamise direktiiv 94/2/EÜ
Ledusskapju maríçđanas direktîva 94/2/EK
Đaldytuvo etiketës direktyva 94/2/EB
A 94/2/EK irányelv alapján
Id-Direttiva 94/2/KE dwar it-tikketti tar-refriġeraturi
Dyrektywa 94/2/WE dotycząca etykiet umieszczanych na chłodziarkach
Smernica 94/2/ES o štítkovaní chladničiek
Direktiva 94/2/ES o energijskih nalepkah za hladilnike
”
AA2003/ACT/Annex II/en 1828
2. 31995 L 0012: Směrnice Rady 95/12/ES ze dne 23. května 1995, kterou se provádí směrnice Rady 92/75/EHS, pokud jde o uvádění spotřeby energie na energetických štítcích praček pro domácnost (Úř. věst. L 136, 21. 6. 1995, s. 1), ve znění:
– 31996 R 0089: směrnice Komise 96/89/ES ze dne 17. 12. 1996 (Úř. věst. L 338, 28. 12. 1996, s. 85).
a) V bodě 1 přílohy I se mezi štítek ve španělštině a štítek v dánštině vkládá tento štítek:
a dále, mezi štítek v němčině a štítek v řečtině:
a dále, mezi štítek v italštině a štítek v nizozemštině:
a dále, mezi štítek v nizozemštině a štítek v portugalštině:
a dále, mezi štítek v portugalštině a štítek pro Belgii:
AA2003/ACT/Příloha II/cs 1834
b) V příloze V se doplňují tyto položky:
“
Poznámka
CS
ET
LV
LT
HU
MT
PL
SK
SL
Energetický štítek
Informační list
Zásilkový prodej
Příloha I
Příloha II
Příloha III
Energie
Energia
Enerěija
Energija
Energia
Enerġija
Energia
Energia
Energija
Pračka
Pesumasin
Veďas mazgâđanas mađîna
Skalbimo mašina
Mosógép
Magna tal-ħasil
Pralka
Práčka
Pralni stroj
I
Výrobce
Tootja vői kaubamärk
Raţotâjs
Gamintojas
Gyártó
Manifattur
Producent
Výrobca
Proizvajalec
II
Model
Mudel
Modelis
Modelis
Típus
Mudell
Model
Model
Model
Úsporné
Tőhusam
Efektîvâk
Didţiausias efektyvumas
Hatékonyabb
L-anqas li taħli
Bardziej efektywna
Viac úsporný
Manjša poraba energije
Méně úsporné
Vähemtőhus
Mazâk efektîvi
Maţiausias efektyvumas
Kevésbé hatékony
L-aktar li taħli
Mniej efektywna
Menej úsporný
Večja poraba energije
3
1
Třída energetické účinnosti … na stupnici A (nejvyšší účinnost, tj. nízká spotřeba elektrické energie) do G (nejnižší účinnost, tj. vysoká spotřeba elektrické energie)
Energiatőhususklass … astmestikus A-st (tőhusam, st vähem tarbiv) kuni G-ni (vähemtőhus, st rohkem tarbiv)
Energoefektivitâtes klase… uz skalas no A (efektîvâk) lîdz G (mazâk efektîvi)
Energijos vartojimo efektyvumo klasë … skalëje nuo A (didţiausias efektyvumas) iki G (maţiausias efektyvumas)
Enerhiahaté-
konysági osztályt A-tól (hatékonyabb) G-ig (kevésbé hatékony) terjedő skálán
Il-klassi ta' l-effiċjenza ta' l-enerġija..fuq skala ta' A (l-anqas li jaħlu) sa G (l-aktar li jaħlu)
Klasa efektywności energetycznej ... w skali od A (bardziej efektywna) do G (mniej efetywna)
Trieda energetickej hospodárnosti pomocou stupnice od A (viac úsporná) po G (menej úsporná)
Razred energetske učinkovitosti na lestvici od A (manjša poraba energije) do G (večja poraba energije)
V
Spotřeba energie
Energiatarbivus
Enerěijas patçriňđ
Suvartojamos energijos kiekis
Energiafogyasztás
Konsum ta' Enerġija
Zużycie energii
Spotreba energie
Poraba energije
V
kWh/cyklus
kWh/programm
kWh/ciklâ
kWh/ciklas
kWh/ciklus
kWh/ċiklu
kWh/cykl
kWh/cyklus
kWh/program
V
Na základě výsledků normovaného testu při nastavení programu “bavlna 60C”
Pőhineb stabiilsetes oludes mőődetud tarbivusel programmi “puuvill 60°C” korral
Balstîts uz standarta testa rezultâtiem ciklâ “kokvilnas mazgâđana 60°C temperatűrâ”
Remiantis standartinio “60°C medvilnës” ciklo bandymo rezultatais
60şC-os pamut programra végzett szabványos vizsgálati eredmények alapján
Ibbażati fuq ir-riżultati ta' testijiet normali għaċ-ċiklu tal-qoton ta'
60şĊ
w standardowym cyklu prania bawełny w temp. 60°C
Základom je výsledok štandardného testu pre cyklus bavlna pri 60°C
Na podlagi rezultatov standardnega preskusa za program pranja bombaža pri 60°C
5
2
Spotřeba … kWh na cyklus založená na výsledcích normalizované zkoušky při cyklu 60C (bavlna)
Energiatarbivus … kWh/programm (pőhineb stabiilsetes oludes mőődetud tarbivusel programmi "puuvill 60°C" korral)
Enerěijas patçriňđ…balstîts uz standarta testa rezultâtiem ciklâ "kokvilnas mazgâđana 60°C temperatűrâ"
Suvartojamas energijos kiekis … kWh per ciklŕ, remiantis “60°C medvilnës" programos ciklo standartinio bandymo rezultatais
Energiafogyasz-tás ciklusonként kWh-ban, normál 60şC-os pamut program használata esetén
Il-konsum ta' l-enerġija ... kWh kull ċiklu, ibba┐at fuq ir-ri┐ultati ta' testijiet standard għaċ-ċiklu tal-qoton ta'
60şĊ
Zużycie energii ... kWh/cykl, w oparciu o wyniki standardowych testów dla cyklu prania bawełny w temperaturze 60°C
Spotreba energie v kWh/cyklus, založená na výsledku štandardného testu pre cyklus bavlna pri 60°C
Poraba energije kWh na program, na podlagi rezultatov standardnega preskusa za program pranja bombaža pri 60ºC
V
5
2
Skutečná spotřeba energie závisí na způsobu používání spotřebiče
Tegelik tarbivus oleneb seadme kasutusviisist
Faktiskais enerěijas patçriňđ atkarîgs no iekârtas lietošanas veida
Tikrasis suvartojamos energijos kiekis priklausys nuo to, kaip prietaisas bus naudojamas
A tényleges energiafogyaszt-tás függ a használat és elhelyezés módjától
Il-konsum attwali ta' l-enerġija jiddependi minn kif il-prodott ikun qed jiġi u┐at
Aktualne zużycie energii zależy od warunków eksploatacji
Skutočná spotreba energie závisí od toho, ako je spotrebič používaný
Dejanska poraba je odvisna od načina uporabe stroja
VI
Účinnost praní
A (lepší)
G (horší)
Pesemistulemus A (parem)
G (halvem)
Mazgâđanas izpilde
A (labâka)
G (sliktâka)
Skalbimo kokybës klasë
A (aukđtesnë)
G (ţemesnë)
Mosási teljesítmény
A (magasabb)
G (alacsonyabb)
Il-qawwa tal-ħasil
A (L-għola)
G (L-aktar baxxa)
Efektywność prania
A (wyższa)
G (niższa)
Účinnosť prania
A (vysoká)
G (nízka)
Pralni učinek
A (višji)
G (nižji)
6
3
Třída účinnosti praní … na stupnici od A (nejvyšší účinnost, tj. nízká spotřeba elektrické energie) do G (nejnižší účinnost, tj. vysoká spotřeba elektrické energie)
Pesemistulemuse klass … astmestikus A-st (parem) kuni G-ni (halvem)
Mazgâđanas izpildes klase…uz skalas no A (labâka) lîdz G (sliktâka)
Skalbimo kokybës klasë …… skalëje nuo
A (aukđtesnë) iki
G (ţemesnë)
Mosási teljesítmény osztály A-tól (magasabb) G-ig (alacsonyabb) terjedő skálán
Il-klassi tal-qawwa tal-ħasil à.fuq skala ta’ A (l-ogħla u G (l-aktar baxxa)
Klasa efektywności prania ... w skali od
A (bardziej efektywna)
G (mniej efektywna)
Trieda účinnosti prania pomocou stupnice od A (vysoká) do G (nízka)
Razred pralnega učinka po lestvici od A (višji) do G (nižji)
VII
Účinnost odstřeďování
A (lepší)
G (horší)
Tsentrifuugimine
A (parem)
G (halvem)
Izgrieđanas izpilde A (labâka)
G (sliktâka)
Grćţimo kokybës klasë:
A (aukđtesnë),
G (ţemesnë)
Centrifugálási hatékonyság
A (magasabb)
G (alacsonyabb)
Il-qawwa tat-tidwir
A (L-għola)
G (L-aktar baxxa)
Efektywność odwirowania
A (wyższa)
G (niższa)
Účinnosť odstreďovania A (vysoká)
G (nízka)
Ožemalni učinek
A (višji)
G (nižji)
7
4
Třída účinnosti odstřeďování … na stupnici od A (vyšší) do G (nižší)
Tsentrifuugimistulemuse klass … astmestikus A-st (parem) kuni G-ni (halvem)
Izgrieđanas izpilde…uz skalas no A (labâka) lîdz G (zemâka)
Grćţimo vardiniai dydţiai:
A (aukđtesni),
G (ţemesni)
Centrifugálási hatékonysági osztály A-tól (A - hatékonyabb) G-ig (G- kevésbé hatékony) terjedő skálán
Ir-rata tat-tnixxif... fuq skala ta' A (l-għola) sa G (l-aktar baxxa)
Klasa efektywności odwirowania ... w skali od A (bardziej efektywna) G (mniej efektywna)
Trieda účinnosti odstreďovania... na stupnici od A (vyššia) po G (nižšia)
Ožemalni učinek ...na lestvici od
A (višji)
G (nižji)
7
4
Upozornění:
Pokud používáte k sušení bubnovou sušičku a zvolíte pračku s účinností odstřeďování A místo pračky s účinností odstřeďování G, sníží se Vaše náklady na polovinu. Při sušení textilií v bubnové sušičce se zpravidla spotřebuje více energie než při jejich praní.
Märkus: Trummelkuivati kasutamisel arvesta, et kui pesu tsentrifuugitakse seadmega, mille tsentrifuugimistulemus on A, maksab trummelkuivatus poole vähem kui tsentrifuugimistulemusega G tsentrifuugitud pesu korral, pesu kuivatamine kulutab üldjuhul rohkem energiat kui pesemine
Atcerieties! Izvçloties veďas mazgâđanas mađînu ar A centrifűgu G centrifűgas vietâ, Jűs samazinâsiet ţâvçđanas izmaksas uz pusi. Drçbju ţâvçđana parasti patçrç vairâk enerěijas nekâ to mazgâđana.
Ásidëmëkite. Jei naudojate bűgniná dţiovintuvŕ, pasirinkus skalbimo mađinŕ su A klasës grćţimu vietoje G klasës, dţiovinimo iđlaidas sumaţinsite per pusć. Drabuţius iđdţiovinti bűgne paprastai reikia daugiau energijos, negu juos skalbti
Ha a mosás után külön szárítógépet használunk és G-osztályú centrifugás mosógép helyett, A-osztályú centrifugás mosógépet választunk, a szárítógép üzemköltsége felére csökken. A ruhák szárítógépben történő szárítása rendszerint több energiát fogyaszt, mint kimosásuk.
N.B: Fil-każ illi tkun trid tuża l-magna li tnixxef, jekk inti tagħ┐el magna tal-ħasil li għandha tidwira tal-Klassi A, minflok waħda tal-Klassi G għandha tnaqqas bin-nofs l-ispejje┐ tat-tnixxif tal-magna tat-tnixxif. It-tnixxif tal-ħwejjeġ li jsir b' din il-magna normalment jikkonsma aktar enerġija mill-ħasil
Uwaga dla użytkowników pralek bębnowych. Wybór pralki o efektywności odwirowania A zamiast pralki o efektywności odwirowania G, obniży o połowę koszty suszenia. Na suszenie prania zużywa się zwykle więcej energii niż na pranie.
Ak si vyberiete práčku s triedou účinnosti odstreďovania A namiesto práčky s triedou účinnosti odstreďovania G, vaše náklady na sušenie sa znížia na polovicu. Bubnové sušenie bielizne zvyčajne spotrebuje viac energie ako pranie
Opomba: če uporabljate sušilni stroj. Izbira pralnega stroja z razredom ožemalnega učinka A namesto razreda G prepolovi stroške sušenja perila s strojem. Sušenje perila s strojem običajno porabi več energije od samega pranja.
8
Zbytek vody po odstřeďování … % (vztaženo k hmotnosti suchého prádla)
Jääkniiskus pärast tsentrifuugimist … % (protsentides kuiva pesu kaalust)
Űdens, kas paliek pçc izgrieđanas, … % (kâ proporcija no sausâs veďas svara)
Vanduo, likćs po grćţimo ...% (nuo sausř skalbiniř svorio)
Centrifugálás után megmaradó vízmennyiség ...%-ban (a mosnivaló száraz súlyának százalékában) kifejezve
Perċentwali ta' l-ilma li jibqa' wara t-tidwir...%
(bħala perċentwali tal-pi┐ tal-ħasla niexfa)
Woda pozostała po odwirowaniu ...% (jako procent suchej masy prania)
Voda, ktorá zostane pri odstreďovaní ....% (ako podiel hmotnosti suchej bielizne)
Ostanek vode po ožemanju… % (v razmerju s težo suhega perila)
VIII
9
5
Otáčky při odstřeďování
(1/min)
Tsentrifuugimiskiirus (p/min)
Centrifűgas âtrums (apgr./min)
Sukimosi greitis (sűkiai per minutć)
Centrifugálási sebesség (ford/perc)
VeloċitÓ tat-tidwir (rpm)
Prędkość odwirowania (obr/min)
Počet otáčok pri ostreďovaní (ot/min)
Hitrost centrifuge
(vrt/min)
IX
10
6
Náplň pračky
(bavlna) kg
Täitekogus (puuvill) kg
Ietilpîba (kokvilna) kg
Talpa (medvilnë) … kg
Kapacitás (pamut) kg
KapaċitÓ (qoton) kg
Ładunek znamionowy (bawełna) kg
Kapacita (bavlny) kg
Zmogljivost (bombaž) kg
X
11
7
Spotřeba vody
Veetarbivus
Űdens patçriňđ
Suvartojamas vandens kiekis
Vízfogyasztás
Konsum ta' l-ilma
Zużycie wody l
Spotreba vody
Poraba vode
14
8
Odhadovaná roční spotřeba čtyřčlenné domácnosti
Tavaline neljaliikmelise perekonna aastatarbivus
Paredzamais enerěijas un űdens gada patçriňđ četru personu saimniecîbai
Tipiđkas keturiř asmenř đeimos suvartojamos energijos kiekis per metus
Becsült évi fogyasztás egy négyszemélyes háztartásra
Il-konsum tipiku annwali għal dar b'erbgħa min-nies
Szacowane roczne zużycie (200 standardowych cykli prania “bawełna 60C" dla czteroosobowego gospodarstwa domowego)
Odhadovaná ročná spotreba pre štvorčlennú domácnosť
Povprečna letna poraba za štiričlansko gospodinjstvo
XI
15
9
Hluk
(dB(A) re 1 pW)
Müra (dB(A) re 1 pW)
Troksnis (dB(A) re 1 pW)
Triukšmas
(dB(A) apie 1 pW)
Zaj
(dB(A) 1 pW)
Livell tal-ħoss
(dB(A) re 1 pW)
Poziom hałasu (dB(A) re 1 pW)
Hlučnosť
(dB(A) re 1 pW)
Hrup (dB(A) re 1 pW)
XI
Praní
Pesemine
Mazgâđana
Skalbiant
Mosás
Ħasil
Pranie
Pranie
Pranje
XI
Odstřeďování
Tsentrifuugimine
Izgriešana
Dţiovinant
Centrifugálás
Tidwir
Odwirowywanie
Odstreďovanie
Ožemanje
Další údaje jsou v návodu k použití
Kasutusjuhend sisaldab lisateavet
Sîkâka informâcija norâdîta brođűrâ
Daugiau informacijos yra gaminio apraše
További információ a termékismerte-tőben
Aktar informazzjoni tinkiseb mill-manwal tal-prodott
Szczegółowe informacje zawarte są w instrukcji obsługi
Ďalšie informácie sú obsiahnuté vo výrobkových katalógoch
Ostali podatki so navedeni v prospektih
Norma EN 60456
Standard EN 60456
Standarts EN 60456
Lietuvos standartas
LST EN 60456
EN 60456 szabvány
L-istandard EN 60456
Norma EN 60456
Norma EN 60456
Standard EN 60456
Směrnice 95/12/ES pro označování elektrických praček energetickými štítky
Pesumasinate märgistamise direktiiv 95/12/EÜ
Veďas mazgâđanas mađînu maríçđanas direktîva 95/12/EK
Skalbimo mađinos etiketës direktyva 95/12/EB
A 95/12/EK irányelv alapján
Id-Direttiva 95/12/KE
relativa dwar it-tikketti tal-magni tal-ħasil
Dyrektywa 95/12/WE dotycząca etykiet umieszczanych na pralkach
Smernica 95/12/ES o štítkovaní práčok
Direktiva 95/12/ES o energijskih nalepkah za pralne stroje
”
|
|---|
