| Plný text: |
I/CS 171
II.1 SMLOUVA O ZALOŽENÍ
EVROPSKÉHO
SPOLEČENSTVÍ
PRO ATOMOVOU ENERGII
(EURATOM)
JEHO VELIČENSTVO KRÁL BELGIČANŮ, PREZIDENT SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO, PREZIDENT FRANCOUZSKÉ REPUBLIKY, PREZIDENT ITALSKÉ REPUBLIKY, JEJÍ KRÁLOVSKÁ VÝSOST VELKOVÉVODKYNĚ LUCEMBURSKA, JEJÍ VELIČENSTVO KRÁLOVNA NIZOZEMSKA,
VĚDOMI SI, že jaderná energie představuje zdroj nezbytný k rozvoji a obnově výroby a k mírovému pokroku,
PŘESVĚDČENI, že pouze okamžité zahájení společného úsilí poskytuje možnost dospět k výsledkům, jež odpovídají tvůrčím schopnostem jejich zemí,
ROZHODNUTI vytvořit podmínky pro rozvoj mocného jaderného průmyslu, který rozšíří zdroje energie, povede k modernizaci technologií a přispěje k blahobytu jejich národů v mnoha dalších oblastech,
USILUJÍCE vytvořit bezpečnostní podmínky, jež vyloučí ohrožení života a zdraví obyvatelstva,
PŘEJÍCE SI přidružit i jiné země ke svému dílu a spolupracovat s mezinárodními organizacemi, které se zabývají mírovým rozvojem atomové energie,
ROZHODLI se vytvořit Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM), a za tím účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci:
Za Jeho Veličenstvo krále Belgičanů:
pan Paul Henri Spaak, ministr zahraničních věcí;
baron J. CH. Snoy et d´Oppuers, ministr hospodářství, vedoucí belgické delegace na mezivládní konferenci;
Za prezidenta Spolkové republiky Německo:
dr. Konrad Adenauer, spolkový kancléř;
profesor dr. Walter Hallstein, státní tajemník zahraničních věcí;
Za prezidenta Francouzské republiky:
pan Christian Pineau, ministr zahraničních věcí;
pan Maurice Faure, státní tajemník zahraničních věcí;
Za prezidenta Italské republiky:
pan Antonio Segni, předseda Rady ministrů;
profesor Gaetano Martino, ministr zahraničních věcí;
Za Její Královskou Výsost velkovévodkyni Lucemburska:
pan Joseph Bech, předseda vlády, ministr zahraničních věcí;
pan Lambert Schaus, velvyslanec, vedoucí lucemburské delegace na mezivládní konferenci;
Za Její Veličenstvo královnu Nizozemska:
pan Joseph Luns, ministr zahraničních věcí;
pan J. Linthorst Homan, vedoucí nizozemské delegace na mezivládní konferenci,
KTEŘÍ SE po výměně svých plných mocí, jež byly shledány v dobré a náležité formě, DOHODLI na těchto ustanoveních:
HLAVA I
Poslání Společenství
Článek 1
Touto smlouvou zakládají Vysoké smluvní strany mezi sebou EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (EURATOM).
Posláním Společenství je přispět vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu ke zvýšení životní úrovně v členských státech a k rozvoji vztahů s ostatními zeměmi.
Článek 2
K naplnění svého poslání má Společenství za podmínek stanovených touto smlouvou:
a) rozvíjet výzkum a zajišťovat šíření technických poznatků,
b) vypracovávat jednotné bezpečnostní standardy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodržování,
c) usnadňovat investice a zajišťovat, zejména podporou podnikání, vybudování základních zařízení nezbytných pro rozvoj jaderné energetiky ve Společenství,
d) dbát na pravidelné a rovnoměrné zásobování všech uživatelů ve Společenství rudami a jadernými palivy,
e) zaručovat vhodným dozorem, aby jaderný materiál nebyl zneužíván k jiným účelům, než ke kterým je určen,
f) vykonávat vlastnické právo, jež mu bylo přiznáno ke zvláštním štěpným materiálům,
g) zajišťovat široký odbyt a přístup k nejlepším technickým prostředkům vytvořením společného trhu zvláštních materiálů a zařízení, volným pohybem kapitálu pro investice v oblasti jaderné energie a svobodou zaměstnávání odborníků uvnitř Společenství,
h) navazovat s ostatními zeměmi a s mezinárodními organizacemi vztahy, které mohou přispět k pokroku v mírovém využití jaderné energie.
Článek 3
1. Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány:
— SHROMÁŽDĚNÍ,
— RADA,
— KOMISE,
— SOUDNÍ DVŮR.
Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva.
2. Radě a Komisi je nápomocen Hospodářský a sociální výbor, který má poradní funkci.
HLAVA II
Podpora vývoje v oblasti jaderné energie
KAPITOLA I
Rozvoj výzkumu
Článek 4
1. Komise má za úkol podporovat a usnadňovat jaderný výzkum v členských státech a doplňovat jej prováděním programu výzkumu a vzdělání ve Společenství.
2. Komise vykonává tuto činnost v oblastech vymezených v seznamu, který tvoří přílohu I této smlouvy.
Rada může tento seznam měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise. Komise konzultuje Výbor pro vědu a techniku stanovený v článku 134.
Článek 5
Pro účely koordinace výzkumu prováděného v členských státech a pro možnost jeho doplňování požádá Komise členské státy, jakož i osoby a podniky, aby jí předložily vlastní výzkumné programy vymezené touto žádostí, která může být buď veřejně vyhlášena, nebo určena jednotlivému příjemci a sdělena členskému státu, jemuž tento příjemce podléhá.
Poté co poskytla zúčastněným osobám veškeré možnosti k vyjádření, může Komise vydat ke každému předloženému výzkumnému programu odůvodněné stanovisko. Komise je povinna tak učinit, jestliže o to požádá stát, osoba nebo podnik, který takový výzkumný program Komisi předložil.
Komise svými stanovisky odrazuje od zbytečného dvojího úsilí a směruje výzkum do oborů nedostatečně prozkoumaných. Komise může programy zveřejnit jen se souhlasem států, osob nebo podniků, které je předložily.
Komise pravidelně zveřejňuje seznam těch oborů jaderného výzkumu, které považuje za nedostatečně prozkoumané.
Komise může pozvat k vzájemným konzultacím a výměně informací zástupce veřejných i soukromých výzkumných středisek, jakož i všechny odborníky, kteří provádějí výzkum ve stejných nebo příbuzných oblastech.
Článek 6
K podpoře provádění výzkumných programů, které jsou jí předkládány, Komise může:
a) poskytovat finanční příspěvky v rámci smluv o výzkumu, nikoli však podpor,
b) poskytovat k provádění těchto programů suroviny nebo zvláštní štěpné materiály, kterými disponuje, a to za úplatu nebo bezplatně,
c) dávat k dispozici členským státům, osobám nebo podnikům zařízení, vybavení nebo pomoc odborníků, a to za úplatu nebo bezplatně,
d) dávat podnět ke společnému financování ze strany zúčastněných členských států, osob nebo podniků.
Článek 7
Rada jednomyslně na návrh Komise, která konzultuje Výbor pro vědu a techniku, přijme programy výzkumu a výuky Společenství.
Tyto programy se přijímají na období nepřesahující pět let.
Prostředky nezbytné k provádění těchto programů se každoročně zahrnují do rozpočtu pro výzkum a investice Společenství.
Komise zajišťuje provádění programů a předkládá o tom každoročně zprávu Radě.
Komise průběžně informuje Hospodářský a sociální výbor o obecných zásadách programů výzkumu a výuky Společenství.
Článek 8
1. Po konzultaci s Výborem pro vědu a techniku zřídí Komise Společné středisko jaderného výzkumu.
Středisko zajišťuje plnění výzkumných programů a jiných úkolů, jimiž je Komise pověří.
Středisko mimo jiné zajišťuje vytvoření jednotné terminologie v oblasti jaderné energie a jednotné soustavy měr a vah.
Středisko zřídí centrum pro metrologii v oblasti jaderné energie.
2. Středisko může ze zeměpisných nebo organizačních důvodů vyvíjet svou činnost v různých zařízeních.
Článek 9
1. Po vyžádání stanoviska Hospodářského a sociálního výboru může Komise v rámci Společného střediska jaderného výzkumu zřizovat školy pro výchovu odborníků, zejména v oblastech vyhledávání rud, výroby jaderných materiálů o vysoké čistotě, zpracování ozářených paliv, jaderného inženýrství, ochrany zdraví a výroby a využití radioaktivních částic.
Komise stanoví podrobnosti této výuky.
2. Bude zřízen ústav na vysokoškolské úrovni, přičemž podrobnosti jeho působení stanoví Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Článek 10
Komise může smlouvou pověřit členské státy, osoby nebo podniky, jakož i třetí země, mezinárodní organizace nebo příslušníky třetích zemí provedením určitých částí výzkumného programu Společenství.
Článek 11
Komise zveřejňuje výzkumné programy uvedené v článcích 7, 8 a 10 a pravidelné zprávy o pokroku v jejich provádění.
KAPITOLA II
Šíření poznatků
Oddíl 1
Poznatky, kterými Společenství disponuje
Článek 12
Na základě žádosti podané Komisi jsou členské státy, osoby nebo podniky oprávněny získat nevýlučné licence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, které jsou ve vlastnictví Společenství, pokud mohou účinně využívat vynálezy, jež jsou předmětem licence.
Komise udělí za stejných podmínek sublicence na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky, na užitné vzory nebo na přihlášky vynálezu, je-li Společenství držitelem smluvních licencí, které toto umožňují.
Za podmínek stanovených vzájemnou dohodou s oprávněnými osobami udělí Komise tyto licence nebo sublicence a sdělí veškeré poznatky nezbytné k jejich využití. Tyto podmínky se týkají zejména přiměřené odměny a případně možnosti oprávněné osoby udělit sublicence třetím osobám a povinnosti považovat sdělené poznatky za výrobní tajemství.
Není-li možné dosáhnout dohody o podmínkách uvedených v třetím pododstavci, mohou oprávněné osoby předložit věc Soudnímu dvoru, aby stanovil přiměřené podmínky.
Článek 13
Komise sdělí členským státům, osobám a podnikům poznatky, na které se nevztahuje článek 12, nabyté Společenstvím jako výsledek provádění jeho výzkumných programů nebo mu sdělené s možností s nimi volně nakládat.
Komise může nicméně podmínit sdělení těchto poznatků požadavkem, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými a aby nebyly předávány třetím osobám.
Komise může sdělit poznatky, které získala s výhradou omezení jejich využití a šíření – jako například takzvané utajované skutečnosti – pouze zajistí-li dodržení těchto omezení.
Oddíl 2
Jiné poznatky
a) Dobrovolné šíření
Článek 14
Komise usiluje prostřednictvím přátelské dohody o získání poznatků užitečných pro dosažení cílů Společenství a licencí na využití vynálezů, prozatímně chráněných právních nároků, užitných vzorů nebo přihlášek vynálezů vztahujících se k takovýmto poznatkům.
Článek 15
Komise stanoví postup, kterým si členské státy, osoby nebo podniky mohou jejím prostřednictvím vyměňovat předběžné nebo konečné výsledky svých výzkumů, pokud těchto výsledků nebylo dosaženo Společenstvím na základě výzkumných úkolů zadaných Komisí.
Tento postup musí zaručit důvěrnou povahu výměny. Sdělené výsledky může Komise nicméně předat Společnému středisku jaderného výzkumu pro účely dokumentace, aniž by toto předání zakládalo právo na využívání, ke kterému původce sdělení nedal svůj předchozí souhlas.
b) Sdělení Komisi z moci úřední
Článek 16
1. Jakmile je u členského státu podána přihláška vynálezu nebo užitného vzoru z oblasti jaderné energie, požádá tento členský stát přihlašovatele o souhlas s tím, aby obsah přihlášky byl neprodleně sdělen Komisi.
Jestliže s tím přihlašovatel souhlasí, sdělení proběhne ve lhůtě tří měsíců ode dne podání přihlášky. Jestliže s tím přihlašovatel nesouhlasí, oznámí členský stát v téže lhůtě Komisi podání přihlášky.
Komise může od členského státu žádat, aby jí sdělil obsah přihlášky, jejíž podání jí bylo oznámeno.
Komise předloží svou žádost ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Jakékoli prodloužení této lhůty má za následek stejné prodloužení lhůty uvedené v šestém pododstavci.
Členský stát je po obdržení žádosti Komise povinen opět požádat přihlašovatele o souhlas s tím, aby byl obsah přihlášky sdělen Komisi. V případě jeho souhlasu proběhne sdělení neprodleně.
Jestliže s tím žadatel nesouhlasí, je členský stát i přesto povinen učinit toto sdělení Komisi po uplynutí lhůty osmnácti měsíců ode dne podání přihlášky.
2. Členské státy mají povinnost uvědomit Komisi, a to ve lhůtě osmnácti měsíců ode dne podání přihlášky, o existenci jakékoli dosud nezveřejněné přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru, o němž se po prvním přezkoumání domnívají, že ačkoli se oblasti jaderné energie přímo netýká, s rozvojem jaderné energie ve Společenství bezprostředně souvisí a je pro něj podstatný.
Na žádost Komise jí bude obsah přihlášky sdělen ve lhůtě dvou měsíců.
3. Členské státy co nejvíce zkrátí dobu řízení o přihláškách vynálezů nebo užitných vzorů, jež se týkají oblastí uvedených v odstavci 1 a 2 a jsou předmětem žádosti Komise, aby jejich uveřejnění proběhlo v co nejkratší lhůtě.
4. Výše uvedená sdělení musí Komise považovat za důvěrná. Sdělení mohou být učiněna pouze k dokumentačním účelům. Komise však může využívat sdělené vynálezy pouze se souhlasem přihlašovatele nebo v souladu s články 17 až 23.
5. Ustanovení tohoto článku se nepoužijí, jestliže taková sdělení nejsou slučitelná s dohodou uzavřenou se třetím státem nebo s mezinárodní organizací.
c) Udělení licencí rozhodčím řízením nebo z moci úřední
Článek 17
1. Nebylo-li dosaženo přátelské dohody, mohou být nevýlučné licence uděleny za podmínek stanovených v článcích 18 až 23 rozhodčím řízením nebo z moci úřední:
a) Společenství nebo společným podnikům, jimž je toto právo přiznáno na základě článku 48, na vynálezy, na prozatímně chráněné právní nároky a na užitné vzory, které se přímo týkají jaderného výzkumu, v rozsahu, v němž je udělení licencí nutné k pokračování jejich vlastního výzkumu nebo nezbytné k provozu jejich zařízení.
Na žádost Komise budou licence obsahovat možnost zmocnit třetí osoby, aby využívaly vynálezu, pokud provádějí činnosti nebo zakázky ve prospěch Společenství nebo společných podniků;
b) osobám nebo podnikům, které o to požádaly Komisi, k vynálezům, prozatímně chráněným právním nárokům a užitným vzorům přímo spojeným s rozvojem jaderné energie ve Společenství a pro něj podstatným, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
i) uplynula lhůta nejméně čtyř let od podání přihlášky vynálezu, nejedná-li se o vynález přímo z oblasti jaderné energie;
ii) na území členského státu, kde je vynález chráněn, nejsou z hlediska tohoto vynálezu potřeby rozvoje jaderné energie, jak je chápe Komise, uspokojeny;
iii) držitel práva, který byl vyzván, aby sám nebo prostřednictvím osob, kterým poskytl licenci, uspokojil tyto potřeby, tak neučinil;
iv) osoby nebo podniky žádající o licenci jsou schopny účinně uspokojit tyto potřeby jejím využitím.
Členské státy nemohou pro uspokojení uvedených potřeb přijmout bez předchozí žádosti Komise žádná donucovací opatření na základě svých vnitrostátních právních předpisů, která by vedla k omezení ochrany poskytnuté vynálezu.
2. Nevýlučná licence nemůže být za podmínek stanovených v předchozím odstavci udělena, jestliže držitel práva uvede oprávněný důvod, a to zejména skutečnost, že neměl k dispozici přiměřenou lhůtu.
3. Udělení licence za podmínek odstavce 1 zakládá právo na plnou úhradu, jejíž výše bude dohodnuta mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence.
4. Tímto článkem nejsou dotčena ustanovení Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví.
Článek 18
Pro účely uvedené v tomto oddílu se zřizuje rozhodčí výbor; jeho členy jmenuje a jeho jednací řád přijme Rada na návrh Soudního dvora.
Ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení rozhodnutí rozhodčího výboru mohou strany podat odvolání s odkladným účinkem k Soudnímu dvoru. Přezkum Soudním dvorem se omezí pouze na formální správnost rozhodnutí a výklad této smlouvy rozhodčím výborem.
Konečná rozhodnutí rozhodčího výboru mají mezi zúčastněnými stranami povahu věci rozhodnuté. Jsou vykonatelná za podmínek stanovených v článku 164.
Článek 19
Pokud Komise poté, co nedosáhne přátelské dohody, navrhne udělení licence v některém z případů uvedených v článku 17, oznámí to držiteli práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlašovateli vynálezu a ve svém oznámení uvede jméno žadatele o licenci a rozsah licence.
Článek 20
Držitel práva může ve lhůtě jednoho měsíce od obdržení oznámení podle článku 19 navrhnout Komisi a popřípadě třetí osobě žádající o licenci uzavření rozhodčí smlouvy zakládající pravomoc rozhodčího výboru.
Odmítne-li Komise nebo třetí osoba žádající o licenci uzavřít rozhodčí smlouvu, nemůže Komise vyžadovat od členského státu nebo jeho příslušných orgánů, aby licenci udělily nebo nechaly udělit.
Shledá-li rozhodčí výbor, kterému byla věc předložena na základě rozhodčí smlouvy, že žádost Komise je v souladu s článkem 17, vydá odůvodněné rozhodnutí o udělení licence žadateli a stanoví v něm podmínky a úhradu za licenci, pokud se na nich strany nedohodly.
Článek 21
Nenavrhne-li držitel práva předložit věc rozhodčímu výboru, může Komise vyžadovat od dotyčného členského státu nebo jeho příslušných orgánů, aby licenci udělily nebo nechaly udělit.
Shledají-li členské státy nebo jejich příslušné orgány po vyslechnutí držitele práva, že podmínky podle článku 17 nejsou splněny, oznámí Komisi, že odmítají licenci udělit nebo nechat udělit.
Odmítnou-li licenci udělit nebo nechat udělit, nebo nevyjádří-li se ve lhůtě čtyř měsíců od podání žádosti k udělení licence, může Komise ve lhůtě dvou měsíců předložit věc Soudnímu dvoru.
Držitel práva musí být vyslechnut v řízení před Soudním dvorem.
Shledá-li Soudní dvůr ve svém rozsudku, že podmínky podle článku 17 jsou splněny, jsou zúčastněný členský stát nebo jeho příslušné orgány povinny přijmout opatření nezbytná k výkonu tohoto rozsudku.
Článek 22
1. Nedojde-li k dohodě o výši úhrady mezi držitelem práva k vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku a užitného vzoru a držitelem licence, mohou zúčastněné strany uzavřít rozhodčí smlouvu zakládající pravomoc rozhodčího výboru.
Tím se strany vzdávají veškerého práva na odvolání; článek 18 tím není dotčen.
2. Odmítne-li držitel licence uzavřít rozhodčí smlouvu, považuje se jemu udělená licence za neplatnou od počátku.
Odmítne-li držitel práva uzavřít rozhodčí smlouvu, určí úhradu ve smyslu ustanovení tohoto článku příslušné vnitrostátní orgány.
Článek 23
Po uplynutí lhůty jednoho roku mohou být rozhodnutí rozhodčího výboru nebo příslušných vnitrostátních orgánů přezkoumána z hlediska podmínek licence, pokud k tomu nové skutečnosti zakládají důvod.
Rozhodnutí přezkoumá orgán, který je vydal.
Oddíl 3
Ustanovení o utajení
Článek 24
Poznatky, které získá Společenství při provádění vlastního výzkumného programu a jejichž prozrazení by mohlo poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států, podléhají utajení za následujících podmínek:
1. Rada přijme na návrh Komise nařízení o utajovaných skutečnostech, které určí v souladu s tímto článkem různé stupně utajení a bezpečnostní opatření, jež se na každý z nich použijí.
2. Komise předběžně zařadí do odpovídajících stupňů utajení stanovených nařízením o utajovaných skutečnostech ty poznatky, jejichž prozrazení by mohlo dle jejího názoru poškodit obranné zájmy jednoho nebo více členských států.
Neprodleně sdělí tyto poznatky členským státům, které jsou povinny předběžně zajistit jejich utajení za stejných podmínek.
Členské státy do tří měsíců sdělí Komisi, zda si přejí zachovat předběžně použitý stupeň utajení, nahradit ho jiným nebo utajení zcela zrušit.
Po uplynutí této lhůty se z požadovaných stupňů utajení použije ten nejpřísnější. Komise to oznámí členským státům.
Na žádost Komise nebo členského státu může Rada jednomyslně změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit. Rada si před vyjádřením k žádosti členského státu opatří stanovisko Komise.
3. Články 12 a 13 se nepoužijí na poznatky podléhající utajení.
Nicméně za podmínek, že jsou dodržována předepsaná bezpečnostní opatření,
a) může Komise poznatky uvedené v článcích 12 a 13 sdělit:
i) společnému podniku,
ii) osobě nebo podniku jinému než společnému podniku prostřednictvím členského státu, na jehož území vykonávají činnost,
b) může členský stát sdělit poznatky uvedené v článku 13 osobě nebo podniku jinému než společnému podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, bude-li toto sdělení oznámeno Komisi,
c) každý členský stát je dále oprávněn požadovat od Komise pro vlastní potřeby nebo pro potřeby osoby nebo podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu, udělení licence podle článku 12.
Článek 25
1. Členský stát, který sděluje existenci nebo obsah přihlášky vynálezu nebo užitného vzoru, která se týká oblasti uvedené v čl. 16 odst. 1 nebo 2, uvede popřípadě potřebu zařadit tuto přihlášku z bezpečnostních důvodů do určitého stupně utajení; přitom upřesní pravděpodobnou dobu utajení.
Komise předá ostatním členským státům všechna sdělení, která obdrží podle předchozího pododstavce. Komise a členské státy jsou povinny dodržovat opatření, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
2. Komise může tato sdělení rovněž předat společným podnikům nebo prostřednictvím členského státu osobě nebo podniku jinému než společnému podniku, který vykonává činnost na území tohoto státu.
Vynálezy, které jsou předmětem přihlášek uvedených v odstavci 1, mohou být využívány pouze se souhlasem žadatele nebo v souladu s ustanovením článků 17 až 23.
Sdělení a popřípadě využívání uvedená v tomto odstavci podléhají opatřením, která podle nařízení o utajovaných skutečnostech vyplývají ze stupně utajení požadovaného státem původu sdělení.
Sdělení podléhají ve všech případech souhlasu státu jejich původu. Sdělení a využití mohou být odepřena pouze z důvodů obrany.
3. Na žádost Komise nebo členského státu může Rada jednomyslně změnit stupeň utajení nebo utajení zrušit. Rada si před vyjádřením k žádosti členského státu opatří stanovisko Komise.
Článek 26
1. Jsou-li poznatky, které jsou předmětem patentu, přihlášky vynálezu, prozatímně chráněného právního nároku, užitného vzoru nebo přihlášky užitného vzoru, utajeny v souladu s ustanovením článků 24 a 25, nemohou členské státy, které žádají o utajení, odmítnout povolení podat obdobné přihlášky v jiných členských státech.
Každý členský stát přijme opatření nezbytná k utajení těchto práv a přihlášek postupem stanoveným jeho vnitrostátními právními a správními předpisy.
2. Poznatky utajené podle článku 24 mohou být předmětem přihlášky mimo členské státy pouze s jejich jednomyslným souhlasem. Nevyjádří-li státy svůj postoj, předpokládá se jejich souhlas po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy Komise sdělila poznatky členským státům.
Článek 27
Náhradu škody utrpěné přihlašovatelem v důsledku utajení z důvodů obrany upravují vnitrostátní právní předpisy členských států a hradí ji stát, který požadoval utajení nebo který vyvolal zpřísnění nebo prodloužení utajení nebo k zákazu podání přihlášky mimo Společenství.
Pokud k zpřísnění nebo prodloužení utajení nebo k zákazu podání přihlášky mimo Společenství dalo podnět více členských států, uhradí škodu vyplývající z jejich žádosti společně a nerozdílně.
Společenství nemůže požadovat žádnou náhradu škody na základě tohoto článku.
Oddíl 4
Zvláštní ustanovení
Článek 28
Pokud jsou dosud nezveřejněné přihlášky vynálezů nebo užitných vzorů nebo patenty nebo užitné vzory utajené z důvodů obrany neoprávněně využívány nebo prozrazeny třetí osobě v důsledku jejich sdělení Komisi, nahradí Společenství oprávněnému způsobenou škodu.
Aniž jsou dotčena práva Společenství vůči původci škody, právo oprávněných na náhradu škody vůči třetím osobám přechází na Společenství v rozsahu, v jakém škodu samo nahradilo. Tím není dotčeno právo Společenství postupovat proti původci škody v souladu s obecně závaznými předpisy.
Článek 29
Jakákoli dohoda nebo smlouva o výměně vědeckých nebo průmyslových poznatků z oblasti jaderné energie mezi členským státem, osobou nebo podnikem a třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, která vyžaduje na některé ze stran podpis státu vykonávajícího svou suverenitu, musí být uzavřena Komisí.
Komise však může zmocnit členský stát, osobu nebo podnik k uzavření takové dohody za podmínek, které Komise považuje za vhodné, s výhradou ustanovení článků 103 a 104.
KAPITOLA III
Ochrana zdraví
Článek 30
V rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření.
Výrazem “základní standardy” se rozumí:
a) nejvyšší přípustné dávky poskytující dostatečnou bezpečnost,
b) nejvyšší přípustný stupeň ozáření a zamoření,
c) základní zásady lékařského dohledu nad pracovníky.
Článek 31
Komise vypracuje základní standardy po obdržení stanoviska skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, zejména odborníků v oblasti veřejného zdraví. Komise si k takto vypracovaným základním standardům vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Základní standardy přijme Rada po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která jí předá obdržená stanoviska výborů.
Článek 32
Na žádost Komise nebo členského státu mohou být základní standardy revidovány nebo doplněny v souladu s postupem stanoveným v článku 31.
Komise je povinna přezkoumat každou žádost podanou členským státem.
Článek 33
Každý členský stát vydá právní a správní předpisy k dodržování přijatých základních standardů a přijme opatření nezbytná k výuce, vzdělávání a odborné přípravě.
Komise vydá vhodná doporučení, která uvedou do souladu stávající právní předpisy členských států v této oblasti.
Za tím účelem jsou členské státy povinny sdělit Komisi tyto právní předpisy, pokud jsou závazné v okamžiku vstupu této smlouvy v platnost, jakož i všechny pozdější návrhy právních předpisů stejné povahy.
Případná doporučení Komise týkající se návrhů právních ustanovení musí být vydána ve lhůtě tří měsíců ode dne sdělení těchto návrhů.
Článek 34
Kterýkoli členský stát, na jehož území se mají uskutečnit zvláště nebezpečné pokusy, je povinen přijmout doplňující opatření pro ochranu zdraví poté, co k nim obdržel stanovisko Komise.
Mohou-li účinky těchto pokusů ohrozit území jiných členských států, je nutné souhlasné stanovisko Komise.
Článek 35
Každý členský stát zřídí zařízení nezbytná k soustavnému monitorování úrovně radioaktivity v ovzduší, vodě a půdě a ke kontrole dodržování základních standardů.
Komise má právo přístupu do těchto monitorovacích zařízení; může prověřovat jejich provoz a účinnost.
Článek 36
Příslušné orgány budou Komisi pravidelně sdělovat informace o monitorování podle článku 35 tak, aby byla Komise průběžně informována o úrovni radioaktivity, které je obyvatelstvo vystaveno.
Článek 37
Každý členský stát je povinen poskytnout Komisi všeobecné údaje, které se týkají veškerých plánů na zneškodňování radioaktivních odpadů v jakékoli formě, aby mohla určit, zda provedení takového plánu může vést k radioaktivnímu zamoření vody, půdy nebo vzdušného prostoru jiného členského státu.
Komise po poradě se skupinou odborníků zmíněnou v článku 31 vydá své stanovisko ve lhůtě šesti měsíců.
Článek 38
Komise vydá pro členské státy doporučení týkající se úrovně radioaktivity v ovzduší, ve vodě a v půdě.
V naléhavém případě Komise přijme směrnici, kterou vyzve dotyčný členský stát, aby ve lhůtě stanovené Komisí přijal opatření nezbytná k zamezení překročení základních standardů a k zajištění dodržování právních předpisů.
Jestliže dotyčný stát nedosáhne souladu se směrnicí Komise ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jakýkoli zúčastněný členský stát, odchylně od článků 141 a 142, neprodleně předložit věc Soudnímu dvoru.
Článek 39
Komise zřídí v rámci Společného střediska jaderného výzkumu ihned po jeho založení oddělení pro dokumentaci a výzkum v oblasti ochrany zdraví.
Posláním tohoto oddělení je zejména shromažďovat dokumentaci a informace podle článků 33, 36 a 37 a pomáhat Komisi při plnění úkolů svěřených jí touto kapitolou.
KAPITOLA IV
Investice
Článek 40
Aby vyvolala iniciativu osob a podniků a usnadnila koordinovaný rozvoj jejich investic v oblasti jaderné energie, zveřejňuje Komise pravidelně programy informativní povahy, které se týkají zejména cílů výroby jaderné energie a investic jakékoli povahy nezbytných pro jejich dosažení.
Komise si vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru k těmto programům před jejich zveřejněním.
Článek 41
Osoby a podniky působící v průmyslových odvětvích vyjmenovaných v příloze II této smlouvy jsou povinny sdělit Komisi investiční záměry pro nová zařízení, jakož i pro náhrady nebo přeměny stávajících zařízení, které odpovídají typem a rozsahem požadavkům stanoveným Radou na návrh Komise.
Seznam výše uvedených průmyslových odvětví může Rada měnit kvalifikovanou většinou na návrh Komise, která si předem vyžádá stanovisko Hospodářského a sociálního výboru.
Článek 42
Záměry uvedené v článku 41 musí být sděleny Komisi a pro informaci zúčastněným členským státům nejpozději tři měsíce před uzavřením prvních smluv s dodavateli nebo tři měsíce před zahájením prací, pokud mají být provedeny vlastními prostředky podniku.
Rada může na návrh Komise tuto lhůtu změnit.
Článek 43
Komise projedná s osobami nebo podniky všechny stránky investičních záměrů spojené s cíli této smlouvy.
Komise sdělí svůj názor zúčastněnému členskému státu.
Článek 44
Komise může se souhlasem členských států, osob a podniků zveřejnit investiční záměry, které jí byly sděleny.
KAPITOLA V
Společné podniky
Článek 45
Podniky, které mají prvořadý význam pro rozvoj jaderného průmyslu ve Společenství, mohou být v souladu s následujícími články zřízeny jako společné podniky ve smyslu této smlouvy.
Článek 46
1. Každý projekt na založení společného podniku pocházející od Komise, členského státu nebo z jakéhokoli jiného podnětu bude předložen Komisi k šetření.
Komise si za tím účelem opatří stanovisko členských států, jakož i všech veřejných a soukromých subjektů, které by podle jejího názoru mohly poskytnout k projektu objasnění.
2. Komise postoupí Radě každý projekt na založení společného podniku s odůvodněným stanoviskem.
Vydá-li příznivé stanovisko o nezbytnosti zamýšleného společného podniku, předloží Komise Radě návrhy týkající se:
a) místa zřízení,
b) stanov,
c) rozsahu a časového rozvrhu financování,
d) případné účasti Společenství na financování společného podniku,
e) případné účasti třetí země, mezinárodní organizace nebo příslušníka třetí země na financování nebo na řízení společného podniku,
f) poskytnutí všech výhod nebo části výhod uvedených v Příloze III této smlouvy.
Komise připojí podrobnou zprávu o celém projektu.
Článek 47
Předloží-li Komise věc Radě, může si tato od Komise vyžádat další informace a šetření, jež pokládá za nezbytné.
Shledá-li Rada usnesením přijatým kvalifikovanou většinou, že projekt předložený Komisí se zamítavým stanoviskem má být přesto uskutečněn, je Komise povinna předložit Radě návrhy a podrobnou zprávu ve smyslu ustanovení článku 46.
V případě příznivého stanoviska Komise nebo v případě uvedeném v předchozím pododstavci se Rada usnáší kvalifikovanou většinou o každém návrhu Komise.
Rada se však musí vyslovit jednomyslně, pokud jde o
a) účast Společenství na financování společného podniku,
b) účast třetí země, mezinárodní organizace či příslušníka třetí země na financování nebo řízení společného podniku.
Článek 48
Rada může jednomyslně na návrh Komise umožnit každému společnému podniku požívání všech výhod nebo části výhod uvedených v Příloze III této smlouvy; každý členský stát je povinen zajistit poskytnutí těchto výhod v rozsahu, jež mu přísluší.
Rada může stejným postupem stanovit podmínky, na něž je poskytnutí těchto výhod vázáno.
Článek 49
Společné podniky se zřizují rozhodnutím Rady.
Každý společný podnik má právní subjektivitu.
V každém z členských států požívá společný podnik nejširší právní způsobilosti, jakou dotyčné vnitrostátní právní předpisy přiznávají právnickým osobám; může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
Nestanoví-li tato smlouva či stanovy společného podniku jinak, vztahují se na každý společný podnik předpisy závazné pro průmyslové či obchodní podniky; stanovy mohou odkazovat podpůrně na vnitrostátní právní předpisy členských států.
S výhradou pravomocí, které tato smlouva přiznává Soudnímu dvoru, rozhodují spory týkající se společných podniků příslušné vnitrostátní soudy.
Článek 50
Stanovy společných podniků jsou popřípadě měněny v souladu se zvláštními ustanoveními, která jsou v nich za tím účelem obsažená.
Tyto změny však mohou vstoupit v platnost až po schválení Radou, která rozhoduje na návrh Komise za stejných podmínek, jaké stanoví článek 47.
Článek 51
Komise zajistí provádění všech rozhodnutí Rady, která se týkají zřízení společných podniků, až do doby, kdy budou ustaveny orgány odpovědné za provoz těchto podniků.
KAPITOLA VI
Zásobování
Článek 52
1. Zásobování rudami, výchozími materiály a zvláštními štěpnými materiály je zajištěno v souladu s touto kapitolou na zásadě rovného přístupu ke zdrojům prostřednictvím společné politiky zásobování.
2. Za tím účelem a v souladu s touto kapitolou:
a) jsou zakázána veškerá jednání, jejichž cílem je zajistit některým uživatelům zvýhodněné postavení,
b) zřizuje se Agentura, která má opční právo na rudy, výchozí materiály a zvláštní štěpné materiály vyprodukované na územích členských států a výlučné právo na uzavírání smluv o dodávkách rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí uvnitř nebo vně Společenství.
Agentura nemůže diskriminovat uživatele v závislosti na tom, k jakému účelu hodlají dodávky použít, pokud toto použití není protiprávní nebo pokud toto použití není v rozporu s podmínkami stanovenými pro dotyčné dodávky dodavatelem vně Společenství.
Oddíl 1
Agentura
Článek 53
Agentura podléhá dozoru Komise, která jí poskytuje směrnice, má právo veta proti jejím rozhodnutím a jmenuje jejího generálního ředitele a jeho náměstka.
Každý úkon Agentury učiněný mlčky či výslovně při výkonu jejího opčního práva nebo výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách může být zúčastněnými stranami předložen Komisi, která o věci rozhodne ve lhůtě jednoho měsíce.
Článek 54
Agentura má právní subjektivitu a je finančně samostatná.
Stanovy Agentury přijme Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Stejným způsobem mohou být stanovy měněny.
Stanovy určí základní kapitál Agentury a způsob jeho upisování. Většina základního kapitálu musí v každém případě náležet Společenství a členským státům. O rozdělení základního kapitálu rozhodují členské státy vzájemnou dohodou.
Stanovy určí způsob obchodního vedení Agentury. Mohou stanovit poplatky za obchody určené k pokrytí výdajů spojených s činností Agentury.
Článek 55
Členské státy Agentuře sdělují nebo zajistí, aby jí byly sdělovány, veškeré informace nezbytné k výkonu jejího opčního práva a jejího výlučného práva uzavírat smlouvy o dodávkách.
Článek 56
Členské státy zaručí Agentuře na svých územích svobodný výkon jejích činností.
Členské státy mohou vytvořit subjekt nebo subjekty, jež budou příslušné ve vztazích s Agenturou zastupovat výrobce a uživatele z mimoevropských území podléhajících jejich pravomoci.
Oddíl 2
Rudy, výchozí materiály a zvláštní štěpné materiály pocházející ze Společenství
Článek 57
1. Opční právo Agentury zahrnuje:
a) nabytí užívacího práva a práva na spotřebu materiálů ve vlastnictví Společenství podle kapitoly VIII,
b) nabytí vlastnického práva ve všech ostatních případech.
2. Agentura vykonává své opční právo uzavíráním smluv s producenty rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů.
S výhradou článků 58, 62 a 63 je každý producent povinen nabídnout Agentuře rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály, které produkuje na územích členských států, před jejich užitím, převodem nebo uskladněním.
Článek 58
Provádí-li producent několik stupňů zpracování počínaje těžbou rudy a konče výrobou kovu, je pouze povinen nabídnout Agentuře produkt ve stupni zpracování, který si sám zvolí.
Totéž platí pro podniky, mezi nimiž existují vazby, které byly Komisi včas oznámeny a projednány s ní postupem podle článků 43 a 44.
Článek 59
Neuplatní-li Agentura své opční právo k celé produkci nebo její části, je producent oprávněn:
a) zpracovat rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály vlastními prostředky nebo na základě smlouvy o dílo za podmínky, že Agentuře nabídne produkt zpracování,
b) na základě rozhodnutí Komise prodávat svou produkci mimo Společenství, pokud ji nenabídne za výhodnějších podmínek než těch, které obsahovala jeho nabídka Agentuře. Vývoz zvláštních štěpných materiálů může nicméně v souladu s článkem 62 uskutečnit pouze Agentura.
Komise nemůže udělit oprávnění, jestliže příjemci těchto dodávek neposkytují veškeré záruky, že obecné zájmy Společenství budou respektovány, nebo jestliže ustanovení a podmínky těchto smluv jsou v rozporu s cíli této smlouvy.
Článek 60
Případní uživatelé Agentuře pravidelně sdělují své požadavky na dodávky s upřesněním množství, fyzikálních a chemických vlastností, místa původu, použití, dodacích lhůt a cen, které by měly tvořit ustanovení a podmínky dodací smlouvy, jež chtějí uzavřít.
Obdobně sdělují producenti Agentuře nabídky, které jsou schopni učinit, se všemi podrobnostmi nezbytnými k vytvoření svých výrobních programů, zejména s dobou trvání smluv. Doba trvání těchto smluv nesmí přesáhnout deset let, neschválí-li Komise delší dobu trvání.
Agentura informuje všechny případné uživatele o nabídkách a o objemu žádostí, které obdržela, a vyzve je, aby podali své objednávky ve stanovené lhůtě.
Po obdržení těchto objednávek oznámí Agentura podmínky, za kterých je může splnit.
Jestliže Agentura není schopna zcela splnit všechny obdržené objednávky, rozdělí dodávky poměrně podle objednávek, které odpovídají každé z nabídek, s výhradou ustanovení článků 68 a 69.
Nařízení Agentury, které podléhá schválení Komise, stanoví podrobnosti vyrovnání nabídky a poptávky.
Článek 61
Agentura je povinna splnit všechny objednávky, pokud jejich splnění nebrání právní nebo faktické překážky.
Agentura může, dodrží-li požadavky článku 52, požadovat od uživatelů, aby při uzavření smlouvy poskytli přiměřenou zálohu buď jako záruku, nebo k usnadnění vlastních dlouhodobých závazků vůči producentům, které jsou nezbytné ke splnění objednávky.
Článek 62
1. Agentura uplatňuje své opční právo na zvláštní štěpné materiály vyprodukované na územích členských států, aby:
a) pokryla poptávku uživatelů ve Společenství za podmínek stanovených v článku 60 nebo,
b) sama skladovala tyto materiály nebo,
c) vyvážela tyto materiály s povolením Komise vydaným v souladu s čl. 59 písm. b) druhým pododstavcem.
2. Aniž by se na tyto materiály a odpady obsahující tyto materiály přestala používat ustanovení kapitoly VII, jsou ponechány producentovi, aby je mohl:
a) uskladnit s povolením Agentury nebo,
b) použít pro své výrobní potřeby nebo,
c) dát za účelem uskutečnění programu, jež byl Komisi sdělen v náležitém předstihu, k dispozici podnikům ve Společenství, které jsou přímými vazbami spojeny s tímto producentem, přičemž cílem ani důsledkem těchto vazeb není omezit výrobu, technický rozvoj nebo investice, ani nekale vytvořit nerovnosti mezi uživateli ve Společenství.
3. Ustanovení článku 89 odst. 1 písm. a) se použije na zvláštní štěpné materiály získané na územích členských států, ke kterým Agentura neuplatnila své opční právo.
Článek 63
Rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály získané společnými podniky jsou uživatelům přidělovány v souladu se stanovami nebo smluvními ujednáními, kterými se řídí tyto podniky.
Oddíl 3
Rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály nepocházející ze Společenství
Článek 64
Nestanoví-li tato smlouva jinak, má Agentura výlučné právo uzavírat dohody nebo smlouvy, jejichž hlavním předmětem jsou dodávky rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství; jedná při tom případně v rámci dohod uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí nebo mezinárodní organizací.
Článek 65
Článek 60 se použije na požadavky uživatelů a na smlouvy uzavřené mezi uživateli a Agenturou o dodávkách rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů pocházejících ze zemí vně Společenství.
Agentura však může určit zeměpisný původ dodávek, aby zajistila uživateli podmínky přinejmenším tak výhodné, jako podmínky uvedené v objednávce.
Článek 66
Jestliže Komise na žádost dotyčných uživatelů zjistí, že Agentura není schopna v přiměřené lhůtě splnit zcela nebo zčásti objednané dodávky nebo je schopna je splnit pouze za nekalou cenu, mají uživatelé právo uzavřít přímo smlouvy na dodávky pocházející ze zemí vně Společenství, pokud tyto smlouvy v zásadě odpovídají potřebám vyjádřeným v jejich objednávce.
Toto právo se uděluje na dobu jednoho roku s možností prodloužení, jestliže i nadále trvá stav, který odůvodňuje jeho udělení.
Uživatelé, kteří uplatní právo uvedené v tomto článku, jsou povinni Komisi sdělit navrhované přímé smlouvy. Komise se může ve lhůtě jednoho měsíce vyjádřit proti uzavření takových smluv, jsou-li v rozporu s cíli této smlouvy.
Oddíl 4
Ceny
Článek 67
Nestanoví-li tato smlouva jinak, vyplývají ceny ze střetu nabídky a poptávky za podmínek stanovených v článku 60; použití odporujících vnitrostátních předpisů členských států je nepřípustné.
Článek 68
Ovlivňování cen s cílem zajistit některým uživatelům přednostní postavení v rozporu se zásadou rovného přístupu, vyplývající z této kapitoly, je zakázáno.
Jestliže Agentura zjistí takové jednání, oznámí je Komisi.
Jestliže Komise shledá, že zjištění je odůvodněné, může pro sporné nabídky stanovit ceny v souladu se zásadou rovného přístupu.
Článek 69
Rada může stanovit ceny jednomyslně na návrh Komise.
Jestliže Agentura stanoví na základě článku 60 podmínky, za kterých mohou být objednávky splněny, může navrhnout uživatelům, kteří podali objednávku, vyrovnání cen.
Oddíl 5
Ustanovení o politice zásobování
Článek 70
Komise může v mezích rozpočtu Společenství finančně přispívat za podmínek, které sama určí, na průzkum nerostných ložisek na územích členských států.
Komise může členským státům podávat doporučení v oblasti průzkumu a těžby nerostných ložisek.
Členské státy jsou povinny jednou ročně předložit Komisi zprávu o rozvoji průzkumu ložisek, těžby, o předpokládaných zásobách a o provedených nebo navržených investicích do těžby na jejich územích. Tyto zprávy se předkládají Radě se stanoviskem Komise, které se zejména soustředí na činnost členských států vyplývající z doporučení podaného podle předchozího pododstavce.
Jestliže Rada poté, co jí Komise věc předložila, kvalifikovanou většinou shledá, že i přes možnosti těžby, které se jeví dlouhodobě hospodářsky oprávněné, jsou opatření k průzkumu ložisek a zvyšování těžby i nadále znatelně nedostatečná, má se zato, že se dotyčný členský stát vzdal pro sebe i pro své státní příslušníky práva rovného přístupu k jiným zdrojům uvnitř Společenství, a to dokud nedojde k nápravě tohoto stavu.
Článek 71
Komise podá členským státům veškerá vhodná doporučení k daňovým předpisům nebo předpisům horního práva.
Článek 72
Agentura může ze zdrojů, které jsou k dispozici uvnitř nebo vně Společenství, vytvořit obchodní zásoby nezbytné k usnadnění zásobování nebo běžných dodávek Společenství.
Komise může případně rozhodnout o vytvoření bezpečnostních zásob. Způsoby financování těchto zásob schválí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise.
Oddíl 6
Zvláštní ustanovení
Článek 73
Jestliže dohoda nebo smlouva mezi členským státem, osobou nebo podnikem na jedné straně a třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země na straně druhé zahrnuje rovněž dodávky produktů spadajících do pravomoci Agentury, je k uzavření nebo k prodloužení takové dohody nebo smlouvy nutný předchozí souhlas Komise, a to v rozsahu, v jakém se dohody nebo smlouvy týkají dodávek těchto produktů.
Článek 74
Komise může z použití ustanovení této kapitoly vyjmout převod, dovoz nebo vývoz malého množství rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které je běžně používáno pro výzkum.
Jakýkoli převod, dovoz nebo vývoz uskutečněný na základě tohoto ustanovení musí být oznámen Agentuře.
Článek 75
Ustanovení této kapitoly se nepoužije na závazky, jejichž předmětem je úprava, přepracování nebo opracování rudy, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, uzavřené mezi:
a) více osobami nebo podniky, pokud mají být upravené, přepracované nebo opracované materiály vráceny původní osobě nebo podniku,
b) osobou nebo podnikem a mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud jsou materiály upravovány, přepracovány nebo opracovány mimo Společenství a vráceny původní osobě nebo podniku,
c) osobou nebo podnikem a mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud jsou materiály upravovány, přepracovány nebo opracovány uvnitř Společenství a vráceny původní organizaci nebo původnímu příslušníku nebo jakémukoli jinému příjemci jimi určenému, který se nachází rovněž vně Společenství.
Zúčastněné osoby nebo podniky jsou však povinny oznámit Agentuře existenci těchto závazků a po podepsání smluv množství materiálů, které je předmětem tohoto pohybu. Komise se může ohradit proti závazkům uvedeným v písmenu b), má-li za to, že přepracování nebo opracování nemůže být provedeno účinně, bezpečně a bez ztrát materiálu ke škodě Společenství.
Materiály, které jsou předmětem těchto závazků, podléhají na územích členských států kontrolním opatřením uvedeným v kapitole VII. Ustanovení kapitoly VIII se však nepoužije na zvláštní štěpné materiály, které jsou předmětem závazků podle písmene c).
Článek 76
Na žádost členského státu nebo Komise může Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně měnit ustanovení této kapitoly, zejména pokud by nepředvídané okolnosti vyvolaly obecný nedostatek. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Po uplynutí období sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost může Rada potvrdit tato ustanovení jako celek. Jestliže je nepotvrdí, přijme nová ustanovení týkající se předmětu této kapitoly v souladu s postupem podle předchozího pododstavce.
KAPITOLA VII
Dozor nad bezpečností
Článek 77
Za podmínek stanovených v této kapitole je Komise povinna se na územích členských států ujistit, že:
a) rudy, výchozí materiály nebo zvláštní štěpné materiály nejsou využívány k jiným účelům, než které uživatelé uvedli,
b) jsou dodržována ustanovení týkající se dodávek a jakýchkoli zvláštních závazků týkajících se dozoru nad bezpečností, na kterých se Společenství dohodlo se třetím státem nebo mezinárodní organizací.
Článek 78
Kdokoli zřídí nebo provozuje zařízení pro výrobu, separaci nebo jiné použití výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů nebo pro zpracování ozářeného jaderného paliva, je povinen sdělit Komisi základní technické ukazatele tohoto zařízení, pokud je znalost těchto ukazatelů nezbytná k dosažení cílů stanovených v článku 77.
Komise je povinna schválit postupy chemického zpracování ozářených materiálů, v rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v článku 77.
Článek 79
Komise vyžaduje vedení a předkládání provozních záznamů, které umožní vést evidenci o vytěžených a použitých rudách, vyrobených a použitých výchozích materiálech a zvláštních štěpných materiálech. Tytéž požadavky se vztahují na přepravu výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů.
Ti, kteří podléhají této povinnosti, oznámí orgánům dotyčného členského státu každé sdělení, které podali Komisi podle článku 78 a prvního pododstavce tohoto článku.
Povahu a rozsah povinností uvedených v prvním pododstavci tohoto článku vymezí nařízení vypracované Komisí a schválené Radou.
Článek 80
Komise může požadovat, aby jakýkoli přebytek zvláštních štěpných materiálů, které byly zpětně získány nebo získány jako vedlejší produkt a které nejsou skutečně využívány nebo připraveny k využití, byl uskladněn u Agentury nebo v jiných skladech, které jsou nebo mohou být kontrolovány Komisí.
Takto uskladněné zvláštní štěpné materiály musí být bezodkladně vráceny zúčastněným osobám, jestliže o to požádají.
Článek 81
Komise může na území členských států vyslat inspektory. Komise před pověřením inspektora prvním úkolem na území daného státu konzultuje dotyčný členský stát; tato konzultace se vztahuje i na všechny budoucí úkoly inspektora.
V rozsahu nezbytném pro dozor nad rudami, výchozími materiály nebo zvláštními štěpnými materiály, a aby se ujistili, zda jsou dodržována ustanovení článku 77, mají inspektoři po předložení dokladu prokazujícího jejich zmocnění kdykoli přístup na všechna místa a ke všem údajům a osobám, které v rámci svého povolání nakládají s materiály, vybavením nebo zařízením, které podléhají dozoru podle této kapitoly. Požaduje-li to zúčastněný stát, doprovázejí inspektory jmenované Komisí zástupci orgánů tohoto státu za podmínky, že inspektoři tím nebudou zdržováni nebo jinak omezováni při provádění svých úkolů.
V případě odporu proti výkonu dozoru, je Komise povinna požádat předsedu Soudního dvora o vydání soudního příkazu na nucený výkon dozoru. Předseda Soudního dvora rozhodne ve lhůtě tří dnů.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může Komise sama formou rozhodnutí vydat písemný příkaz k výkonu dozoru. Takový příkaz musí být bezodkladně předložen předsedovi Soudního dvora k následnému schválení.
Po vydání soudního příkazu nebo rozhodnutí zajistí orgány dotyčného státu přístup inspektorů na místa uvedená v soudním příkazu nebo rozhodnutí.
Článek 82
Nábor inspektorů provádí Komise.
Inspektoři jsou pověřeni si nechat předložit a ověřit evidenci podle článku 79. O jakémkoli porušení pravidel uvědomí Komisi.
Komise může přijmout směrnici, kterou uloží dotyčnému členskému státu, aby ve lhůtě stanovené Komisí přijal všechna opatření nezbytná k odstranění všech zjištěných porušení pravidel; uvědomí o tom Radu.
Nedosáhne-li členský stát souladu se směrnicí Komise ve stanovené lhůtě, může Komise nebo jakýkoli zúčastněný členský stát, odchylně od ustanovení článků 141 a 142, předložit věc okamžitě Soudnímu dvoru.
Článek 83
1. Poruší-li osoby nebo podniky povinnosti podle této kapitoly, může jim Komise uložit sankce.
Tyto sankce, seřazeny podle závažnosti, jsou:
a) varování,
b) odnětí zvláštních výhod, například finanční podpory nebo technické pomoci,
c) zavedení nucené správy podniku osobou nebo skupinou osob jmenovanými vzájemnou dohodou Komise a státu, jehož pravomoci podnik podléhá, na dobu nejvýše čtyř měsíců,
d) úplné nebo částečné odnětí výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.
2. Rozhodnutí Komise přijatá k provedení ustanovení předchozího odstavce, která zahrnují povinnost vydat věc, jsou podkladem výkonu rozhodnutí. Mohou být vykonávána na územích členských států v souladu s podmínkami článku 164.
Odchylně od článku 157 mají žaloby podané Soudnímu dvoru proti rozhodnutí Komise, kterými se ukládají sankce podle předchozího odstavce, odkladný účinek. Soudní dvůr nicméně může na žádost Komise nebo kteréhokoli dotčeného členského státu nařídit okamžitý výkon rozhodnutí.
Ochrana poškozených zájmů musí být zaručena vhodným právním postupem.
3. Komise může podat doporučení k právním a správním předpisům členským státům, které mají zajistit dodržování povinností vyplývajících z této kapitoly na svých územích.
4. Členské státy jsou povinny zajistit výkon sankcí a popřípadě odstranění následků protiprávního jednání jeho původcem.
Článek 84
Při výkonu dozoru nebude činěn rozdíl podle účelu použití rud, výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů.
Oblast působnosti, způsob dozoru a pravomoci orgánů odpovědných za výkon dozoru jsou omezeny na dosažení cílů stanovených v této kapitole.
Dozor se nevztahuje na materiály určené pro účely obrany, které jsou speciálně zpracovávány pro tyto účely nebo které jsou po tomto zpracování v souladu s operačním plánem umístěny nebo skladovány ve vojenském zařízení.
Článek 85
Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být podrobnosti dozoru stanovené v této kapitole jednomyslně upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním; podnět k těmto úpravám může dát každý členský stát nebo Komise. Komise prošetří každou žádost členského státu.
KAPITOLA VIII
Vlastnictví
Článek 86
Zvláštní štěpné materiály jsou vlastnictvím Společenství.
Vlastnické právo Společenství se vztahuje na veškeré zvláštní štěpné materiály vyprodukované nebo dovezené některým členským státem, osobou nebo podnikem a podléhající dozoru nad bezpečností upravenému v kapitole VII.
Článek 87
Členské státy, osoby nebo podniky mají na zvláštní štěpné materiály, které řádně přešly do jejich držení, co nejširší užívací právo a právo na spotřebu s výhradou povinností, jež pro ně vyplývají z této smlouvy, zejména pokud se týká dozoru nad bezpečností, opčního práva přiznaného Agentuře a ochrany zdraví.
Článek 88
Agentura vede jménem Společenství zvláštní účet s označením “finanční účet zvláštních štěpných materiálů”.
Článek 89
1. Na finančním účtu zvláštních štěpných materiálů:
a) se hodnota zvláštních štěpných materiálů ponechaných nebo daných k dispozici členskému státu, osobě nebo podniku připisuje ve prospěch Společenství a k tíži tohoto členského státu, osoby nebo podniku;
b) se hodnota zvláštních štěpných materiálů, které byly vyrobeny nebo dovezeny státem, osobou nebo podnikem a které se stávají majetkem Společenství, připisuje k tíži Společenství a ve prospěch tohoto členského státu, osoby nebo podniku. Obdobný účetní zápis bude proveden, jestliže členský stát, osoba nebo podnik skutečně vrátí Společenství zvláštní štěpné materiály, jež jim byly předtím ponechány nebo dány k dispozici.
2. Kolísání hodnoty zvláštních štěpných materiálů se účtují tak, aby nepřinášela Společenství ztrátu ani zisk. Rizika jdou k tíži nebo ve prospěch držitelů.
3. Zůstatky z výše uvedených operací jsou na žádost věřitele splatné ihned.
4. Pokud Agentura provádí operace na vlastní účet, pokládá se pro účely této kapitoly za podnik.
Článek 90
Vyžadují-li to nové okolnosti, mohou být podrobnosti vlastnického práva stanovené v této kapitole upraveny Radou na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně; podnět k těmto úpravám může dát každý členský stát nebo Komise. Komise prošetří každou žádost členského státu.
Článek 91
Úprava vlastnictví vztahující se na veškeré předměty, materiály a majetkové hodnoty, které nejsou předmětem vlastnického práva Společenství na základě této kapitoly, se řídí právními předpisy jednotlivých členských států.
KAPITOLA IX
Společný jaderný trh
Článek 92
Ustanovení této kapitoly se použijí na zboží a produkty uvedené v seznamech, jež tvoří přílohu IV této smlouvy.
Rada může na návrh Komise tyto seznamy měnit; podnět ke změně může dát Komise nebo členský stát.
Článek 93
Rok po vstupu této smlouvy v platnost zruší členské státy mezi sebou veškerá dovozní a vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, jakož i veškerá množstevní omezení dovozu i vývozu, a to:
a) na produkty uvedené v seznamech A1 a A2,
b) na produkty uvedené v seznamu B, pokud se na tyto produkty vztahuje společný celní sazebník a pokud jsou opatřeny osvědčením vydaným Komisí, v němž se potvrzuje, že jsou určeny k jaderným účelům.
Mimoevropská území podléhající pravomoci některého členského státu mohou však i nadále vybírat dovozní a vývozní cla nebo poplatky s rovnocenným účinkem, pokud mají výlučně fiskální povahu. Sazba a způsob vybírání těchto cel a poplatků nesmějí vést k diskriminaci mezi tímto státem a ostatními členskými státy.
Článek 94
Členské státy sestaví společný celní sazebník takto:
a) pokud jde o produkty uvedené v seznamu A1, stanoví se společný celní sazebník na úrovni nejnižší celní sazby platné v některém z členských států k 1. lednu 1957,
b) pokud jde o produkty uvedené v seznamu A2, přijme Komise veškerá potřebná opatření, aby o těchto produktech byla zahájena jednání mezi členskými státy ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost. V případě, že u některých z těchto produktů nebude dosaženo dohody do konce prvního roku ode dne vstupu této smlouvy v platnost, stanoví cla společného celního sazebníku Rada na návrh Komise kvalifikovanou většinou,
c) společný celní sazebník pro produkty uvedené v seznamech A1 a A2 se použije od konce prvního roku po vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 95
Rada může na návrh Komise jednomyslně rozhodnout o dřívějším použití cel společného celního sazebníku u těch produktů uvedených v seznamu B, u nichž by takové opatření mohlo přispět k rozvoji jaderné energie ve Společenství.
Článek 96
Členské státy odstraní veškerá omezení přístupu ke kvalifikovaným zaměstnáním v oblasti jaderné energie založená na státní příslušnosti vůči příslušníkům jiného členského státu, s výhradou omezení, která vyplývají ze základních požadavků veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví.
Rada může na návrh Komise, která předtím požádala o stanovisko Hospodářský a sociální výbor, po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou přijmout směrnice k provedení tohoto článku.
Článek 97
Žádné omezení založené na státní příslušnosti nelze uplatňovat vůči fyzickým nebo právnickým osobám veřejného a soukromého práva, které podléhají pravomoci členského státu a které projeví přání podílet se ve Společenství na výstavbě jaderného zařízení vědecké či průmyslové povahy.
Článek 98
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, která usnadní uzavírání pojistných smluv pokrývajících jaderná rizika.
Ve lhůtě dvou let od vstupu této smlouvy v platnost přijme Rada na návrh Komise, která předtím požádala o stanovisko Hospodářský a sociální výbor, po konzultaci se Shromážděním kvalifikovanou většinou směrnice k provedení tohoto článku.
Článek 99
Komise může vydat veškerá doporučení k usnadnění pohybu kapitálu určeného k financování průmyslových činností, jež jsou uvedeny v seznamu tvořícím přílohu II této smlouvy.
Článek 100
V rozsahu, v jakém byl na základě této smlouvy uvolněn pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy, se každý členský stát zavazuje povolit platby spojené s pohybem zboží, služeb a kapitálu, jakož i převody kapitálu a mezd v měně toho členského státu, v němž má sídlo věřitel nebo příjemce.
KAPITOLA X
Vnější vztahy
Článek 101
Společenství se může v rámci své pravomoci zavazovat prostřednictvím dohod nebo smluv s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země.
Jednání o těchto dohodách a smlouvách vede Komise podle směrnic Rady; uzavírá je Komise se schválením Rady, která se usnáší kvalifikovanou většinou.
Nicméně dohody a smlouvy, jejichž provedení nevyžaduje účast Rady a které mohou být zajištěny v rámci příslušného rozpočtu, vyjednává a uzavírá Komise sama, přičemž je povinna Radu průběžně informovat.
Článek 102
Dohody nebo smlouvy uzavírané s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, jejichž stranami je kromě Společenství jeden nebo více členských států, vstoupí v platnost teprve tehdy, když všechny příslušné členské státy oznámí Komisi, že tyto dohody nebo smlouvy se staly použitelnými v souladu s předpisy jejich příslušného vnitrostátního práva.
Článek 103
Členské státy jsou povinny sdělovat Komisi návrhy svých dohod a smluv s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, pokud se tyto dohody nebo smlouvy týkají oblasti působnosti této smlouvy.
Jestliže návrh dohody či smlouvy obsahuje ustanovení, která odporují použití této smlouvy, zašle Komise své připomínky zúčastněnému státu do jednoho měsíce poté, co obdržela příslušné sdělení.
Stát může navrhovanou dohodu či smlouvu uzavřít teprve tehdy, když odstraní pochybnosti Komise nebo když poté, co na základě jeho návrhu vydal Soudní dvůr neodkladně usnesení o souladu ustanovení navrhované dohody nebo smlouvy s touto smlouvou, tomuto usnesení vyhověl. Návrh může být předložen Soudnímu dvoru kdykoli poté, co stát obdržel námitky Komise.
Článek 104
Žádná osoba nebo podnik, který po vstupu této smlouvy v platnost uzavře nebo obnoví dohody či smlouvy s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země, se nemůže dovolávat těchto dohod či smluv, aby se vyhnul povinnostem, které mu ukládá tato smlouva.
Každý členský stát přijme veškerá opatření, jež pokládá za nezbytná, aby mohl Komisi na její žádost poskytnout veškeré informace o dohodách či smlouvách, které po vstupu této smlouvy v platnost uzavře v oblasti její působnosti kterákoli osoba nebo podnik s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země. Komise může takové informace požadovat pouze k tomu, aby ověřila, že tyto dohody či smlouvy neobsahují ustanovení odporující použití této smlouvy.
Na návrh Komise se Soudní dvůr vysloví o slučitelnosti těchto dohod či smluv s ustanoveními této smlouvy.
Článek 105
Této smlouvy se nelze dovolávat při provádění dohod či smluv, které uzavřel členský stát, osoba nebo podnik s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země před vstupem této smlouvy v platnost, jestliže byly tyto dohody či smlouvy Komisi sděleny nejpozději třicet dnů po vstupu této smlouvy v platnost.
Nicméně dohod a smluv, které osoba nebo podnik uzavřely s třetí zemí, mezinárodní organizací nebo příslušníkem třetí země v době mezi podepsáním této smlouvy a jejím vstupem v platnost, se nelze dovolávat jako důvodu pro neplnění této smlouvy, jestliže podle stanoviska Soudního dvora, který ve věci rozhodne na návrh Komise, byl pro jednu nebo druhou stranu jedním z rozhodujících důvodů uzavření takové dohody či smlouvy úmysl vyhnout se použití ustanovení této smlouvy.
Článek 106
Členské státy, které před vstupem této smlouvy v platnost uzavřely dohody s třetími státy o spolupráci v oblasti jaderné energie, jsou povinny zahájit společně s Komisí jednání s těmito třetími státy nezbytná k tomu, aby Společenství mohlo pokud možno převzít práva a povinnosti vyplývající z těchto dohod.
Každá nová dohoda, jež vzejde z těchto jednání, vyžaduje souhlas členského státu nebo členských států, které výše uvedené dohody podepsaly, jakož i souhlas Rady vyjádřený kvalifikovanou většinou.
HLAVA III
Ustanovení o orgánech
KAPITOLA I
Orgány společenství
Oddíl 1
Shromáždění
Článek 107
Shromáždění se skládá ze zástupců lidu států sdružených ve Společenství a vykonává rozhodovací a kontrolní pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Článek 108
l. Shromáždění se skládá z delegátů, které jmenují parlamenty ze svých členů způsobem stanoveným příslušným členským státem.
2. Počet delegátů je stanoven takto:
Belgie 14
Německo 36
Francie 36
Itálie 36
Lucembursko 6
Nizozemsko 14
3. Shromáždění vypracuje návrhy na všeobecné a přímé volby konané jednotně ve všech členských státech.
Rada přijme jednomyslně odpovídající ustanovení a doporučí členským státům jejich přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 109
Shromáždění zasedá jednou ročně. Schází se, aniž by muselo být svoláno, třetí úterý v měsíci říjnu.
Shromáždění se může sejít k mimořádnému zasedání na žádost většiny svých členů anebo na žádost Rady nebo Komise.
Článek 110
Shromáždění volí ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Členové Komise se mohou účastnit všech schůzí a ujímají se slova jménem Komise, kdykoli o to požádají.
Komise odpovídá ústně nebo písemně na otázky, které jí položí Shromáždění nebo jeho členové.
Za podmínek, které stanoví ve svém jednacím řádu, může Rada kdykoli vystoupit před Shromážděním.
Článek 111
Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Shromáždění nadpoloviční většinou odevzdaných hlasů.
Usnášeníschopnost stanoví jednací řád.
Článek 112
Shromáždění přijme svůj jednací řád většinou hlasů všech členů.
Zápisy z jednání Shromáždění se zveřejňují způsobem stanoveným v jednacím řádu.
Článek 113
Shromáždění projednává na veřejném zasedání souhrnnou výroční zprávu, kterou mu předkládá Komise.
Článek 114
Byl-li podán návrh na vyslovení nedůvěry Komisi pro její činnost, může Shromáždění o tomto návrhu rozhodnout až po uplynutí tří dnů od jeho podání, a to pouze veřejným hlasováním.
Je-li návrh na vyslovení nedůvěry přijat většinou dvou třetin odevzdaných hlasů a většinou hlasů všech členů Shromáždění, odstoupí členové Komise kolektivně. Vyřizují však dále běžné záležitosti, dokud nebudou nahrazeni v souladu s článkem 127.
Oddíl 2
Rada
Článek 115
Rada vykonává své funkce a rozhodovací pravomoci podle této smlouvy.
V mezích své příslušnosti přijímá veškerá opatření ke koordinaci činnosti členských států a Společenství.
Článek 116
Rada se skládá ze zástupců členských států. Každá vláda do ní vysílá jednoho ze svých členů.
Předsednictví vykonávají postupně všichni členové Rady; střídají se po šesti měsících v abecedním pořadí členských států.
Článek 117
Radu svolává její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z jejích členů nebo z podnětu Komise.
Článek 118
1. Nestanoví-li tato smlouva jinak, usnáší se Rada většinou hlasů svých členů.
2. Má-li se Rada usnést kvalifikovanou většinou, je hlasům jejích členů přidělena tato váha:
Belgie 2
Německo 4
Francie 4
Itálie 4
Lucembursko 1
Nizozemsko 2
K přijetí usnesení je potřeba nejméně:
— dvanáct hlasů v případech, kdy podle této smlouvy mají být přijata na návrh Komise;
— dvanáct hlasů alespoň čtyř členů v ostatních případech.
3. Zdržení se hlasování přítomných nebo zastoupených členů není překážkou k přijetí usnesení Rady vyžadujících jednomyslnost.
Článek 119
Rozhoduje-li Rada podle této smlouvy na návrh Komise, může přijmout rozhodnutí, které se od tohoto návrhu odchyluje, pouze jednomyslně. Dokud Rada nerozhodne, může Komise svůj původní návrh změnit, zejména byl-li tento návrh konzultován se Shromážděním.
Článek 120
Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů.
Článek 121
Rada přijme svůj jednací řád.
Jednací řád může zřídit výbor složený ze zástupců členských států. Rada určí jeho úkoly a pravomoci.
Článek 122
Rada může požádat Komisi, aby provedla průzkumy, které Rada pokládá za potřebné k dosažení společných cílů, a aby jí předložila veškeré vhodné návrhy.
Článek 123
Rada stanoví kvalifikovanou většinou platy, náhrady a důchody předsedy a členů Komise a předsedy, soudců, generálních advokátů a tajemníka Soudního dvora. Stejnou většinou rovněž stanoví veškeré náhrady poskytované místo odměny.
Oddíl 3
Komise
Článek 124
K zajištění rozvoje jaderné energie ve Společenství Komise:
— dbá na provádění této smlouvy, jakož i aktů přijatých orgány Společenství na jejím základě;
— vydává doporučení nebo zaujímá stanoviska v oblastech, které jsou předmětem této smlouvy, jestliže tak tato smlouva výslovně stanoví nebo jestliže to Komise považuje za nutné;
— má vlastní rozhodovací pravomoc a podílí se na tvorbě aktů Rady a Shromáždění za podmínek stanovených touto smlouvou;
— vykonává pravomoci k provádění předpisů vydaných Radou, které na ni Rada přenese.
Článek 125
Komise zveřejní každoročně nejméně měsíc před zahájením zasedání Shromáždění souhrnnou zprávu o činnosti Společenství.
Článek 126
1. Komise se skládá z pěti členů různé státní příslušnosti vybraných podle jejich celkové způsobilosti s ohledem na zvláštní předmět této smlouvy, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti.
Počet členů Komise může být změněn jednomyslným rozhodnutím Rady.
Členy Komise mohou být pouze státní příslušníci členských států.
2. Členové Komise vykonávají své funkce zcela nezávisle v obecném zájmu Společenství.
Při plnění svých úkolů nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce. Každý členský stát se zavazuje zachovávat tuto zásadu a nesnažit se ovlivňovat členy Komise při plnění jejich úkolů.
Během funkčního období nesmí členové Komise vykonávat žádnou jinou výdělečnou nebo nevýdělečnou profesionální činnost. Při svém nástupu se slavnostně zavazují dodržovat během výkonu své funkce i po jeho ukončení povinnosti vyplývající z jejich postavení, zejména povinnost čestného a zdrženlivého jednání při přijímání některých funkcí nebo některých výhod po uplynutí funkčního období. V případě porušení těchto povinností může Soudní dvůr na návrh Rady nebo Komise rozhodnout podle okolností o odvolání člena podle článku 129 nebo o odnětí jeho nároku na důchod nebo jej nahrazující požitky.
Článek 127
Členy Komise jmenují na základě společné dohody vlády členských států.
Jsou jmenováni na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Článek 128
Mimo případy pravidelné obměny Komise a smrti končí výkon funkce člena Komise odstoupením nebo odvoláním.
Dotyčný člen je nahrazen pro zbývající část funkčního období. Rada může jednomyslně rozhodnout, že jej není třeba nahradit. Mimo případy odvolání podle článku 129 zastávají členové Komise svou funkci až do okamžiku svého nahrazení.
Článek 129
Přestane-li kterýkoli člen Komise splňovat podmínky nezbytné k výkonu své funkce nebo se dopustí vážného pochybení, může být odvolán Soudním dvorem na návrh Rady nebo Komise.
V takovém případě může Rada jednomyslným rozhodnutím prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce a zajistit jeho nahrazení až do okamžiku, dokud Soudní dvůr nerozhodne.
Soudní dvůr může prozatímně tohoto člena zprostit výkonu jeho funkce na návrh Rady nebo Komise.
Článek 130
Předseda a místopředseda Komise jsou jmenováni z řad jejích členů na dobu dvou let stejným postupem jako při jmenování členů Komise. Mohou být jmenováni opakovaně.
Mimo případy celkové obměny Komise se jmenování provádí po konzultaci s Komisí.
V případě odstoupení, odvolání nebo smrti jsou předseda a místopředseda nahrazeni na zbývající část funkčního období za podmínek uvedených v prvním pododstavci.
Článek 131
Rada a Komise se vzájemně konzultují a vzájemnou dohodou upraví způsoby své spolupráce.
Komise přijme svůj jednací řád, kterým upraví svou činnost a činnost útvarů jí podléhajících v souladu s touto smlouvou. Zajistí zveřejnění tohoto jednacího řádu.
Článek 132
Komise se usnáší většinou hlasů svých členů z počtu stanoveného v článku 126.
Komise je schopná se usnášet, pokud je přítomen počet členů stanovený v jejím jednacím řádu.
Článek 133
Rada může jednomyslně vyjádřit souhlas s tím, že vláda členského státu u Komise pověří vhodného zástupce k udržování stálého styku.
Článek 134
1. Při Komisi se zřizuje Výbor pro vědu a techniku s poradní funkcí.
Výbor musí být konzultován v případech, které tato smlouva stanoví. Může být konzultován, kdykoli to Komise uzná za vhodné.
2. Výbor se skládá z 20 členů, které jmenuje Rada po konzultaci s Komisí.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu na období pěti let. Mohou být jmenováni opakovaně. Nesmí být vázáni žádnými příkazy.
Výbor pro vědu a techniku volí každoročně ze svých členů předsedu a předsednictvo.
Článek 135
Komise si může k plnění svých úkolů kdykoli vyžádat konzultace a zřizovat studijní výbory.
Oddíl 4
Soudní dvůr
Článek 136
Soudní dvůr zajišťuje dodržování práva při výkladu a provádění této smlouvy.
Článek 137
Soudní dvůr se skládá ze sedmi soudců.
Soudní dvůr zasedá v plénu. Může však vytvářet senáty složené ze tří nebo z pěti soudců k provádění určitých přípravných šetření nebo k rozhodování určitých skupin věcí v souladu s pravidly stanovenými k tomuto účelu. Soudní dvůr zasedá v plénu, projednává-li věci, které mu předložil členský stát nebo orgán Společenství, nebo předběžné otázky, které mu byly předloženy podle článku 150.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslným rozhodnutím zvýšit počet soudců a provést nezbytné úpravy druhého a třetího pododstavce tohoto článku a čl. 139 druhého pododstavce.
Článek 138
Soudnímu dvoru jsou nápomocni dva generální advokáti.
Úlohou generálního advokáta je předkládat veřejně, zcela nestranně a nezávisle odůvodněné návrhy rozhodnutí ve všech věcech předložených Soudnímu dvoru, aby tak napomáhal Soudnímu dvoru při plnění jeho poslání vymezeného článkem 136.
Na žádost Soudního dvora může Rada jednomyslně zvýšit počet generálních advokátů a provést nezbytné úpravy čl. 139 třetího pododstavce.
Článek 139
Soudci a generální advokáti jsou vybíráni z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti a které splňují požadavky nezbytné k výkonu nejvyšších soudních funkcí v jejich zemích nebo jsou obecně uznávanými znalci práva; jsou jmenováni vzájemnou dohodou vlád členských států na dobu šesti let.
Každé tři roky dochází k částečné obměně soudců. Obměna se střídavě týká tří a čtyř soudců. Tři soudci, jejichž místa podléhají obměně na konci prvního tříletého období, budou určeni losem.
Každé tři roky dochází k částečné obměně generálních advokátů. Generální advokát, jehož místo podléhá obměně na konci prvního tříletého období, bude určen losem.
Soudci a generální advokáti, jejichž funkční období končí, mohou být jmenováni opakovaně.
Soudci volí ze svého středu předsedu Soudního dvora na dobu tří let. Předseda může být zvolen opakovaně.
Článek 140
Soudní dvůr jmenuje svého tajemníka a upraví jeho postavení.
Článek 141
Má-li Komise za to, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj z této smlouvy vyplývá, vydá o tom odůvodněné stanovisko poté, co umožní tomuto státu podat vyjádření.
Nevyhoví-li tento stát stanovisku ve lhůtě stanovené Komisí, může Komise předložit věc Soudnímu dvoru.
Článek 142
Má-li členský stát za to, že jiný členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, může předložit věc Soudnímu dvoru.
Dříve než členský stát podá proti jinému členskému státu žalobu pro údajné porušení povinnosti, která pro něj vyplývá z této smlouvy, předloží věc Komisi.
Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co umožní zúčastněným státům, aby si navzájem předložily písemná i ústní vyjádření.
Nevydá-li Komise takové stanovisko ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí věc byla předložena, může být věc předložena Soudnímu dvoru i bez stanoviska Komise.
Článek 143
Shledá-li Soudní dvůr, že členský stát nesplnil povinnost, která pro něj vyplývá z této smlouvy, je tento stát povinen přijmout opatření, která vyplývají z rozsudku Soudního dvora.
Článek 144
Soudní dvůr má neomezenou soudní pravomoc pokud jde o:
a) žaloby podané na základě článku 12 za účelem stanovení vhodných podmínek pro udělení licencí nebo sublicencí Komisí;
b) žaloby podané osobami nebo podniky proti sankcím, jež na ně uvalila Komise na základě článku 83.
Článek 145
Má-li Komise za to, že některá osoba nebo podnik porušily tuto smlouvu, a nevztahuje-li se na toto porušení článek 83 této smlouvy, vyzve Komise členský stát, kterému tato osoba nebo podnik podléhá, aby jej postihl za porušení smlouvy podle vnitrostátního práva.
Jestliže tento stát nepřijme ve stanovené lhůtě opatření, k němuž byl vyzván, může se Komise obrátit na Soudní dvůr, aby určil, že došlo k porušení této smlouvy dotyčnou osobou či podnikem.
Článek 146
Soudní dvůr přezkoumává legalitu aktů Rady a Komise, s výjimkou doporučení a stanovisek. Za tím účelem má pravomoc rozhodovat o žalobách podaných členskými státy, Radou nebo Komisí pro nedostatek příslušnosti, pro porušení podstatných formálních náležitostí, pro porušení této smlouvy nebo jakéhokoliv právního předpisu týkajícího se jejího provádění, anebo pro zneužití pravomoci.
Každá fyzická či právnická osoba může za stejných podmínek podat žalobu proti rozhodnutím, která jsou jí určena, jakož i proti rozhodnutím, která, byť vydána ve formě nařízení nebo rozhodnutí určeného jiné osobě, se jí bezprostředně a osobně dotýkají.
Žaloby uvedené v tomto článku musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl.
Článek 147
Je-li žaloba opodstatněná, Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný od počátku.
Jde-li však o nařízení, Soudní dvůr uvede, považuje-li to za nezbytné, ty jeho účinky, které jsou nadále považovány za zachované.
Článek 148
Poruší-li Rada nebo Komise tuto smlouvu tím, že nepřijme rozhodnutí, mohou členské státy a ostatní orgány Společenství předložit věc Soudnímu dvoru, aby určil, že došlo k takovému porušení Smlouvy.
Tato žaloba je přípustná pouze tehdy, byl-li příslušný orgán předem vyzván, aby jednal. Jestliže se orgán ve lhůtě dvou měsíců od této výzvy nevyjádří, může být žaloba podána ve další lhůtě dvou měsíců.
Každá fyzická či právnická osoba může za podmínek uvedených v předchozích pododstavcích podat stížnost k Soudnímu dvoru na některý orgán Společenství proto, že nevydal akt jí určený jiný než doporučení nebo stanovisko.
Článek 149
Orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prohlášena za odporující této smlouvě, je povinen přijmout opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora.
Tato povinnost se netýká povinností, které mohou vyplynout z použití čl. 188 druhého pododstavce.
Článek 150
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se:
a) výkladu této smlouvy,
b) platnosti a výkladu aktů přijatých orgány Společenství,
c) výkladu statutů subjektů zřízených aktem Rady, pokud tyto statuty nestanoví jinak.
Vyvstane-li taková otázka před soudem členského státu, může tento soud, považuje-li rozhodnutí o této otázce za nezbytné k vynesení svého rozsudku, požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce.
Vyvstane-li taková otázka při jednání před vnitrostátním soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, je tento soud povinen obrátit se na Soudní dvůr.
Článek 151
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle čl. 188 druhého pododstavce.
Článek 152
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi Společenstvím a jeho zaměstnanci v mezích a za podmínek stanovených ve služebním nebo pracovním řádu.
Článek 153
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky obsažené ve veřejnoprávní nebo v soukromoprávní smlouvě uzavřené Společenstvím nebo jeho jménem.
Článek 154
Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat všechny spory mezi členskými státy, které souvisejí s předmětem této smlouvy, jsou-li mu tyto spory předloženy na základě rozhodčí smlouvy.
Článek 155
S výhradou pravomocí přiznaných Soudnímu dvoru touto smlouvou nejsou spory, v nichž je Společenství stranou, vyňaty z pravomoci vnitrostátních soudů.
Článek 156
Dotýká-li se spor nařízení Rady nebo Komise, může se každá strana, i když lhůta stanovená v čl. 146 třetím pododstavci uplynula, domáhat z důvodů stanovených v čl. 146 prvním pododstavci před Soudním dvorem nepoužitelnosti tohoto nařízení.
Článek 157
Nestanoví-li tato smlouva jinak, nemají žaloby podané u Soudního dvora odkladný účinek. Má-li však Soudní dvůr za to, že okolnosti to vyžadují, může nařídit odklad provádění napadeného aktu.
Článek 158
Soudní dvůr může ve věcech, které mu byly předloženy, nařídit nezbytná předběžná opatření.
Článek 159
Rozsudky Soudního dvora jsou vykonatelné za podmínek stanovených v článku 164.
Článek 160
Statut Soudního dvora se stanoví zvláštním protokolem.
Soudní dvůr přijme svůj jednací řád. Jednací řád musí jednomyslně schválit Rada.
KAPITOLA II
Ustanovení společná pro více orgánů
Článek 161
Ke splnění svých úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě Rada a Komise vydávají nařízení, směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.
Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
Směrnice je závazná pro každý stát, kterému je určena, pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba formy a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům.
Rozhodnutí je závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno.
Doporučení a stanoviska nejsou závazná.
Článek 162
Nařízení, směrnice a rozhodnutí Rady nebo Komise musí obsahovat odůvodnění a odkazovat na návrhy nebo stanoviska, které musí být podle této smlouvy předloženy.
Článek 163
Nařízení se vyhlašují v Úředním věstníku Společenství. Vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení.
Směrnice a rozhodnutí se oznamují těm, jimž jsou určeny, a nabývají účinku tímto oznámením.
Článek 164
Výkon rozhodnutí se řídí předpisy občanského procesního práva toho státu, na jehož území se provádí. Doložku vykonatelnosti připojí po přezkoumání rozhodnutí, omezeném jen na ověření pravosti, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda každého členského státu; jeho určení dá na vědomí Komisi, Soudnímu dvoru a rozhodčímu výboru zřízenému podle článku 18.
Jsou-li na žádost oprávněné strany splněny tyto formální náležitosti, může tato strana v souladu s vnitrostátním právem požádat o výkon rozhodnutí přímo příslušný orgán.
Výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora. Kontrola řádného provádění výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci vnitrostátních soudních orgánů.
KAPITOLA III
Hospodářský a sociální výbor
Článek 165
Zřizuje se Hospodářský a sociální výbor s poradní funkcí.
Výbor je složen z představitelů různých oblastí hospodářského a sociálního života.
Článek 166
Počet členů Hospodářského a sociálního výboru je stanoven takto:
Belgie 12
Německo 24
Francie 24
Itálie 24
Lucembursko 5
Nizozemsko 12
Členové výboru jsou jmenováni jednomyslně Radou na dobu čtyř let. Mohou být jmenováni opakovaně.
Členové výboru jsou jmenováni za svou osobu a nesmí být vázáni žádnými příkazy.
Článek 167
l. Pro jmenování členů výboru předloží každý členský stát Radě seznam obsahující dvojnásobný počet kandidátů, než je počet míst připadajících na jeho státní příslušníky.
Složení výboru musí odpovídat potřebě přiměřeného zastoupení různých oblastí hospodářského a sociálního života.
2. Rada konzultuje Komisi. Rada si může vyžádat názor evropských organizací představujících jednotlivá hospodářská a sociální odvětví, které mají zájem na činnosti Společenství.
Článek 168
Výbor volí ze svých členů předsedu a předsednictvo na dobu dvou let.
Přijme svůj jednací řád a předloží jej Radě ke schválení, jež musí být jednomyslné.Výbor svolává jeho předseda na žádost Rady nebo Komise.
Článek 169
Výbor může být členěn na odborné skupiny.
Odborné skupiny vyvíjejí svou činnost v rámci obecné působnosti výboru. Odborné skupiny nelze konzultovat nezávisle na výboru.
V rámci výboru mohou být dále zřízeny podvýbory pro vypracování návrhů stanovisek k určitým otázkám nebo oblastem, které jsou předkládány k projednání výboru.
Jednací řád upraví způsob sestavení a působnost odborných skupin a podvýborů.
Článek 170
Rada nebo Komise jsou povinny výbor konzultovat v případech uvedených v této smlouvě. Tyto orgány mohou výbor konzultovat, kdykoli to považují za vhodné.
Považují-li to Rada nebo Komise za nutné, určí výboru pro předložení jeho stanoviska lhůtu nejméně deseti dnů od jejího sdělení předsedovi. Po uplynutí této lhůty mohou jednat i bez tohoto stanoviska.
Stanoviska výboru a příslušné odborné skupiny, jakož i zápis z jejich jednání se postupují Radě a Komisi.
HLAVA IV
Finanční ustanovení
Článek 171
1. Pro každý rozpočtový rok musí být veškeré příjmy a výdaje Společenství, s výjimkou těch, které se vztahují k Agentuře nebo společným podnikům, předběžně vyčísleny a zahrnuty buď do provozního rozpočtu, nebo do rozpočtu pro výzkum a investice.
Každý rozpočet musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.
2. Příjmy a výdaje Agentury, která pracuje na základě zásad podnikání, se uvádějí v samostatném výkazu.
Podmínky předběžného vyčíslení, provádění a kontroly těchto příjmů a výdajů jsou určeny, s ohledem na stanovy Agentury, finančním nařízením vydaným na základě článku 183.
3. Předběžné vyčíslení příjmů a výdajů, obchodní účetnictví a rozvahy společných podniků za každý rozpočtový rok se sdělují Komisi, Radě a Shromáždění v souladu se stanovami těchto podniků.
Článek 172
1. Příjmy provozního rozpočtu zahrnují kromě jiných běžných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče:
Belgie 7,9
Německo 28
Francie 28
Itálie 28
Lucembursko 0,2
Nizozemsko 7,9
2. Příjmy rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují kromě případných jiných příjmů finanční příspěvky členských států určené podle následujícího klíče:
Belgie 9,9
Německo 30
Francie 30
Itálie 23
Lucembursko 0,2
Nizozemsko 6,9
3. Rada může klíče změnit jednomyslným rozhodnutím.
4. Půjčky určené k financování výzkumu a investic se uzavírají za podmínek stanovených Radou, která rozhoduje podle čl.177 odst.5.
Společenství může uzavírat půjčky na kapitálovém trhu členského státu v souladu s právními předpisy, které se použijí pro vnitrostátní emise nebo pokud takové předpisy v členském státě neexistují, na základě dohody mezi dotyčným členským státem a Komisí o zamýšlené půjčce.
Příslušné orgány členských států mohou odmítnout vydat souhlas jen tehdy, hrozí-li na kapitálovém trhu tohoto státu vážné poruchy.
Článek 173
Finanční příspěvky členských států podle článku 172 mohou být zcela nebo částečně nahrazeny dávkami vybíranými Společenstvím v členských státech.
Za tím účelem předloží Komise Radě návrhy týkající se základu, způsobu určení sazby a podrobností výběru těchto dávek.
Rada může přijmout jednomyslně po konzultaci se Shromážděním k těmto návrhům odpovídající ustanovení a doporučit je členským státům k přijetí v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 174
1. Výdaje provozního rozpočtu zahrnují zejména:
a) správní výdaje,
b) výdaje na dozor nad bezpečností a ochranu zdraví.
2. Výdaje rozpočtu pro výzkum a investice zahrnují zejména:
a) výdaje na provádění výzkumných programů Společenství,
b) případný podíl na základním kapitálu Agentury a na jejích investičních výdajích,
c) výdaje na vybavení vzdělávacích zařízení,
d) případný podíl na společných podnicích a na určitých společných operacích.
Článek 175
Výdaje uvedené v provozním rozpočtu jsou omezeny na dobu jednoho rozpočtového roku, nestanoví-li nařízení přijaté na základě článku 183 jinak.
Za podmínek stanovených v souladu s předpisy přijatými na základě článku 183 bude možné převést prostředky nevyčerpané do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance, výlučně do rozpočtu bezprostředně následujícího rozpočtového roku.
Prostředky jsou rozděleny do kapitol zahrnujících provozní výdaje podle jejich druhu nebo určení a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
Výdaje Shromáždění, Rady, Komise a Soudního dvora tvoří samostatné části rozpočtu, aniž je dotčen zvláštní režim stanovený pro některé společné výdaje.
Článek 176
1. V mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně, dotace na výdaje pro výzkum a investice zahrnují:
a) položky závazků, které kryjí tranši tvořící zvláštní jednotku a sourodý celek;
b) položky plateb, které tvoří nejvyšší hranici výdajů, jež mohou být ročně uvolněny ke krytí závazků poskytnutých podle písmene a).
2. Splátkový kalendář závazků a plateb tvoří přílohu příslušného návrhu rozpočtu předloženého Komisí.
3. Prostředky uvolněné na výdaje na výzkum a investice jsou rozděleny do kapitol podle druhu a určení výdajů a dále rozčleněny podle potřeby v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
4. Nerozhodne-li Rada jinak, přenášejí se nevyčerpané položky plateb rozhodnutím Komise do následujícího rozpočtového roku.
Článek 177
1. Rozpočtový rok začíná 1. ledna a končí 31. prosince.
2. Každý z orgánů Společenství sestaví předběžný odhad svých správních výdajů. Komise shrne tyto odhady do předběžného návrhu provozního rozpočtu. Připojí své stanovisko, jež může zahrnovat odlišné odhady. Vypracuje rovněž návrh rozpočtu pro výzkum a investice.
Komise předloží předběžné návrhy rozpočtů Radě nejpozději do 30. září roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Rada konzultuje Komisi, popřípadě další zúčastněné orgány, ve všech případech, kdy má v úmyslu se odchýlit od předběžných návrhů.
3. Rada kvalifikovanou většinou schválí návrhy rozpočtů a předloží je Shromáždění.
Návrhy rozpočtů musí být Shromáždění předloženy nejpozději do 31. října roku předcházejícího příslušnému rozpočtovému roku.
Shromáždění je oprávněno navrhnout Radě změny návrhů rozpočtů.
4. Pokud Shromáždění schválí návrhy rozpočtů nebo nepředá své stanovisko Radě do jednoho měsíce od předložení, považují se rozpočty za schválené s konečnou platností.
Pokud během této lhůty Shromáždění navrhne změny rozpočtů, jsou takto pozměněné návrhy předány Radě. Ta je projedná s Komisí, popřípadě s dalšími zúčastněnými orgány, a rozhodne o schválení rozpočtů s konečnou platností kvalifikovanou většinou, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně.
5. Ke schválení rozpočtu pro výzkum a investice je hlasům členů Rady přidělena následující váha:
Belgie 9
Německo 30
Francie 30
Itálie 23
Lucembursko 1
Nizozemsko 7
K přijetí usnesení je třeba nejméně 67 hlasů.
Článek 178
Pokud provozní rozpočet na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo jiných jednotek členění v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků předešlého rozpočtového roku s tím, že Komise může disponovat měsíčně nanejvýš jednou dvanáctinou prostředků předpokládaných v návrhu připravovaného rozpočtu.
Pokud rozpočet pro výzkum a investice na začátku rozpočtového roku nebyl ještě schválen, mohou být výdaje prováděny měsíčně podle kapitol nebo oddílů v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183, a to až do výše jedné dvanáctiny prostředků, které odpovídají ročnímu odhadu ve splátkovém kalendáři uvedených plateb vyplývajících z již schválených položek závazků.
Rada může kvalifikovanou většinou za předpokladu dodržení ostatních podmínek uvedených v prvním a druhém pododstavci umožnit výdaje přesahující jednu dvanáctinu, v mezích vyplývajících z programů nebo rozhodnutí, které jsou spojeny s výdaji a které Rada na základě této smlouvy přijímá jednomyslně. Členské státy platí každý měsíc částky nezbytné k zajištění provedení tohoto článku prozatímně na základě klíčů přijatých pro předešlý rozpočtový rok.
Článek 179
Komise plní rozpočty v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183 na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků.
Nařízení stanoví podrobná pravidla, podle kterých se každý orgán podílí na provádění svých výdajů.
V rámci každého rozpočtu může Komise v mezích a za podmínek stanovených nařízením přijatým na základě článku 183 převádět prostředky z jedné kapitoly do druhé nebo z jedné jednotky nižšího členění do druhé.
Článek 180
Účetnictví týkající se veškerých příjmů a výdajů každého rozpočtu posuzuje kontrolní komise složená z auditorů, kteří poskytují veškeré záruky nezávislosti; jeden z jejích členů je předsedou komise. Počet auditorů určuje Rada jednomyslným rozhodnutím. Členové a předseda kontrolní komise jsou jmenováni do funkce jednomyslným rozhodnutím Rady na dobu pěti let. Rada určí kvalifikovanou většinou jejich odměnu.
Cílem ověřování, prováděného na základě účetních dokladů a podle potřeby na místě, je zjištění legality a řádnosti příjmů a výdajů a zabezpečení řádného finančního řízení. Po skončení každého rozpočtového roku vypracuje kontrolní komise zprávu, kterou přijme většinou hlasů svých členů.
Komise předkládá každoročně Radě a Shromáždění vyúčtování operací prováděných v rámci každého rozpočtu za uplynulý rozpočtový rok, a jako přílohu přikládá zprávu kontrolní komise. Dále jim předává finanční rozvahu aktiv a pasiv Společenství.
Rada udělí kvalifikovanou většinou absolutorium Komisi za plnění každého rozpočtu. O svém rozhodnutí informuje Shromáždění.
Článek 181
Rozpočty a samostatný odhad podle čl. 171 odst.1 a 2 se sestavují v zúčtovacích jednotkách v souladu s nařízením přijatým na základě článku 183.
Finanční příspěvky stanovené v článku 172 dávají členské státy k dispozici Společenství ve svých národních měnách.
Nevyčerpané části těchto příspěvků jsou uloženy ve státních pokladnách členských států nebo u orgánů jimi určených. Po dobu uložení si uložené prostředky uchovají hodnotu odpovídající jejich přepočítacímu koeficientu platnému ke dni uložení vůči zúčtovací jednotce uvedené v prvním pododstavci.
Tyto nevyčerpané prostředky mohou být použity za podmínek dohodnutých mezi Komisí a příslušným členským státem.
Článek 182
1. Komise může za podmínky, že to oznámí příslušným orgánům dotyčných států, převádět pohledávky v měně jednoho z členských států do měny jiného členského státu, pokud je to nezbytné k tomu, aby jich mohlo být použito k cílům stanoveným touto smlouvou. Komise se podle možností zdrží provádění takových převodů, má-li volné nebo uvolnitelné pohledávky v měně, kterou potřebuje.
2. Komise jedná s každým členským státem prostřednictvím orgánu, který tento stát určí. Při provádění finančních operací se obrací na emisní banku příslušného členského státu nebo na jiné finanční orgány, které tento stát schválil.
3. Pokud jde o předpokládané výdaje Společenství v měnách třetích zemí, předloží Komise Radě před konečným schválením rozpočtu program udávající zamýšlené příjmy a výdaje v různých měnách.
Rada tento program schválí kvalifikovanou většinou. V průběhu rozpočtového roku může být stejným postupem změněn.
4. Členské státy převedou na Komisi prostředky v měnách třetích zemí nezbytné k provádění výdajů udaných v programu podle odstavce 3 podle klíčů uvedených v článku 172. Tytéž klíče se použijí pro převod prostředků v měnách třetích zemí shromážděných Komisí ve prospěch členských států.
5. Komise může volně nakládat s prostředky v měnách třetích zemí z půjček přijatých v těchto zemích.
6. Rada na návrh Komise může jednomyslně prohlásit, že úprava směny peněžních prostředků podle předchozích odstavců se použije zcela nebo zčásti na Agenturu a společné podniky, a případně ji přizpůsobí potřebám jejich činnosti.
Článek 183
Na návrh Komise Rada jednomyslně:
a) přijme finanční nařízení určující zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtů, včetně rozpočtu Agentury, a předkládání a auditu účetnictví,
b) určí podrobnosti a postup, podle nichž se příspěvky členských států dávají k dispozici Komisi,
c) stanoví pravidla a organizuje kontrolu odpovědnosti schvalujících osob a účetních.
HLAVA V
Obecná ustanovení
Článek 184
Společenství má právní subjektivitu.
Článek 185
Společenství má v každém z členských států nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, jakou jejich vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám; Společenství může zejména nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem. Pro tento účel je zastupováno Komisí.
Článek 186
Rada ve spolupráci s Komisí a po konzultaci s dalšími zúčastněnými orgány jednomyslně přijme služební řád úředníků Společenství a pracovní řád jiných zaměstnanců Společenství.
Po uplynutí čtvrtého roku od vstupu této smlouvy v platnost může Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise a po konzultaci s ostatními orgány tento služební a pracovní řád změnit.
Článek 187
K plnění úkolů, které jí jsou svěřeny, může Komise shromažďovat veškeré informace a provádět veškeré potřebné průzkumy v mezích a za podmínek stanovených Radou v souladu s touto smlouvou.
Článek 188
Smluvní odpovědnost Společenství se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.
V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Společenství v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států škody způsobené jeho orgány nebo jeho zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.
Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči Společenství se řídí služebním nebo pracovním řádem, který se na ně vztahuje.
Článek 189
Sídlo orgánů Společenství určí vlády členských států vzájemnou dohodou.
Článek 190
Pravidla pro používání jazyků v orgánech Společenství stanoví Rada jednomyslně; pravidla obsažená v jednacím řádu Soudního dvora tím nejsou dotčena.
Článek 191
Společenství požívá na území členských států výsad a imunit nezbytných k plnění svého poslání za podmínek stanovených ve zvláštním protokolu.
Článek 192
Členské státy přijmou veškerá obecná i zvláštní opatření ke splnění závazků vyplývajících z této smlouvy nebo z aktů orgánů Společenství. Usnadňují Společenství plnění jeho poslání.
Zdrží se všech opatření, která by mohla ohrozit plnění cílů této smlouvy.
Článek 193
Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění této smlouvy nebudou řešit jinak, než jak stanoví tato smlouva.
Článek 194
1. Členové orgánů Společenství, členové výborů, úředníci a jiní zaměstnanci Společenství, jakož i ostatní osoby, které v důsledku svých funkcí nebo svých veřejných či soukromých vztahů k orgánům a zařízením Společenství či společným podnikům získají nebo obdrží vědomosti o skutečnostech, informacích, poznatcích, dokumentech a objektech, jež jsou předmětem utajení podle předpisů některého členského státu či orgánu Společenství, jsou povinni i po skončení svých funkcí a vztahů uchovávat je v tajnosti vůči každé nepovolané osobě, jakož i vůči veřejnosti.
Každý členský stát bude řešit jakékoli porušení této povinnosti jako porušení svých předpisů o utajení; použije v takovém případě hmotně právní i procesně právní předpisy vztahující se na ohrožení bezpečnosti státu či vyzrazení profesního tajemství. Na žádost některého zúčastněného členského státu nebo Komise stíhá každého pachatele takového porušení podléhajícího jeho soudní pravomoci.
2. Každý členský stát sdělí Komisi veškeré předpisy upravující na jeho území klasifikaci a utajování informací, poznatků , dokumentů a objektů, jež spadají do oblasti, na niž se vztahuje tato smlouva.
Komise zajistí, aby tyto předpisy byly sděleny ostatním členským státům.
Každý členský stát přijme vhodná opatření, aby usnadnil postupné zavedení co nejširší a nejjednotnější ochrany tajemství. Komise může po konzultaci se zúčastněnými členskými státy podat za tím účelem jakákoli doporučení.
3. Orgány Společenství a jejich zařízení, jakož i společné podniky jsou povinny dodržovat předpisy o ochraně tajemství platná na tom území, na němž se nacházejí.
4. Všechny ostatní orgány Společenství a všechny ostatní členské státy uznávají každé zmocnění, které udělil orgán Společenství nebo členský stát osobě, jež vykonává činnost v oblasti použití této smlouvy, a které opravňuje získávat vědomosti o skutečnostech, informacích, dokumentech nebo předmětech, které spadají do oblasti použití této smlouvy a které podléhají utajení.
5. Používání zvláštních ustanovení vyplývajících z dohod uzavřených mezi členským státem a třetí zemí nebo mezinárodní organizací není tímto článkem dotčeno.
Článek 195
Orgány Společenství, Agentura a společné podniky musí při používání této smlouvy dodržovat podmínky přístupu k rudám, výchozím materiálům a zvláštním štěpným materiálům stanovené vnitrostátními předpisy členských států z důvodu ochrany veřejného pořádku a veřejného zdraví.
Článek 196
Nestanoví-li tato smlouva jinak, pro její účely se:
a) “osobou” rozumí každá fyzická osoba vykonávající na území členských států zcela nebo zčásti svou činnost v oblasti vymezené příslušnou kapitolou smlouvy;
b) “podnikem” rozumí jakýkoli podnik nebo instituce vykonávající zcela nebo zčásti svou činnost za stejných podmínek, bez ohledu na jeho veřejnoprávní či soukromoprávní postavení.
Článek 197
Pro účely této smlouvy se:
1. “zvláštním štěpným materiálem” rozumí plutonium 239, uran 233, uran obohacený uranem 235 nebo 233, jakož i každý produkt obsahující jeden nebo více výše uvedených izotopů a jiné štěpné materiály, které určí Rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise; za “zvláštní štěpný materiál” se však nepovažují výchozí materiály;
2. “uranem obohaceným uranem 235 nebo 233” rozumí uran obsahující buď uran 235, nebo uran 233, či oba izotopy v takovém množství, že poměr mezi součtem těchto dvou izotopů a izotopem 238 je vyšší než poměr mezi izotopem 235 a 238 v přírodním uranu;
3. “výchozími materiály” rozumí uran zahrnující směs izotopů vyskytující se v přírodním uranu; uran ochuzený o izotop 235; thorium; veškeré výše uvedené materiály ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu; veškerý jiný materiál obsahující jednu nebo více výše uvedených látek v koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou;
4. “rudami” rozumí veškerá ruda obsahující v průměrné koncentraci, kterou určí na návrh Komise Rada kvalifikovanou většinou, látky umožňující získat vhodným chemickým a fyzikálním zpracováním výše uvedené výchozí materiály.
Článek 198
Nestanoví-li tato smlouva jinak, použijí se její ustanovení na evropská území členských států a na ta mimoevropská území, jež podléhají jejich pravomoci.
Použijí se též na ta evropská území, za jejichž zahraniční vztahy některý členský stát převzal odpovědnost.
Článek 199
Komise je pověřena udržovat veškeré účelné styky s orgány Organizace spojených národů, jejími odbornými organizacemi a s orgány Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Komise rovněž, je-li to účelné, udržuje styky se všemi mezinárodními organizacemi.
Článek 200
Společenství naváže veškerou účelnou spolupráci s Radou Evropy.
Článek 201
Společenství naváže úzkou součinnost s Evropskou organizací pro hospodářskou spolupráci; podrobnosti budou stanoveny vzájemnou dohodou.
Článek 202
Ustanovení této smlouvy nebrání existenci ani naplňování regionálních unií mezi Belgií a Lucemburskem nebo mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem, pokud k dosažení cílů těchto unií nedostačuje používání této smlouvy.
Článek 203
Ukáže-li se, že k dosažení některého z cílů Společenství je nezbytná určitá činnost Společenství, a tato smlouva mu k tomu neposkytuje nezbytné pravomoci, přijme Rada na návrh Komise a po konzultaci se Shromážděním jednomyslně vhodná opatření.
Článek 204
Vláda kteréhokoli členského státu nebo Komise může Radě předložit návrhy na změnu této smlouvy.
Vysloví-li se Rada po konzultaci se Shromážděním a případně s Komisí pro konání konference zástupců vlád členských států, svolá tuto konferenci předseda Rady za účelem přijetí dohody o změnách této smlouvy.
Změny vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 205
O členství ve Společenství může požádat každý evropský stát. Svou žádost podá Radě, která poté, co obdrží stanovisko Komise, jednomyslně rozhodne.
Podmínky přijetí a souvisejících úprav této smlouvy budou předmětem dohody mezi členskými státy a žadatelským státem. Tato dohoda musí být ratifikována všemi smluvními státy v souladu s jejich ústavními předpisy.
Článek 206
Společenství může uzavřít se třetí zemí, svazkem států nebo mezinárodní organizací dohody o přidružení, které stanoví vzájemná práva a povinnosti, společné postupy a zvláštní řízení.
Tyto dohody uzavírá Rada po konzultaci se Shromážděním jednomyslným rozhodnutím.
Vyžadují-li tyto dohody změny této smlouvy, musí být takové změny nejdříve přijaty postupem podle článku 204.
Článek 207
Protokoly připojené k této smlouvě po vzájemné dohodě členských států tvoří její nedílnou součást.
Článek 208
Tato smlouva se uzavírá na dobu neurčitou.
HLAVA VI
Ustanovení o počátečním období
Oddíl 1
Ustavení orgánů
Článek 209
Rada se sejde do jednoho měsíce po vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 210
Rada přijme do tří měsíců po svém prvním zasedání všechna opatření potřebná k tomu, aby byl zřízen Hospodářský a sociální výbor.
Článek 211
Shromáždění, svolané předsedou Rady, se sejde do dvou měsíců po prvním zasedání Rady, aby zvolilo své předsednictvo a vypracovalo svůj jednací řád. Až do zvolení předsednictva mu předsedá nejstarší člen.
Článek 212
Soudní dvůr zahájí svou činnost, jakmile budou jmenováni jeho členové. Jeho první předseda je jmenován na dobu tří let stejným způsobem, jakým jsou jmenováni jeho členové.
Soudní dvůr přijme do tří měsíců od zahájení své činnosti svůj jednací řád.
Předložit věc Soudnímu dvoru lze až ode dne zveřejnění jeho jednacího řádu. Lhůty stanovené pro podání žaloby běží teprve od tohoto dne.
Předseda Soudního dvora vykonává od okamžiku svého jmenování pravomoci, které mu tato smlouva svěřuje.
Článek 213
Komise zahájí svou činnost a převezme úkoly, které jí tato smlouva svěřuje, jakmile budou jmenováni její členové.
Ihned po zahájení své činnosti provede Komise průzkumy a naváže styky se členskými státy, podniky, pracovníky a uživateli potřebné k získání celkového přehledu o situaci jaderného průmyslu ve Společenství. Ve lhůtě šesti měsíců o tom Komise předloží Shromáždění zprávu.
Článek 214
1. První rozpočtový rok začíná dnem vstupu této smlouvy v platnost a končí 31. prosince téhož roku. Jestliže však tato smlouva vstoupí v platnost v druhé polovině roku, skončí první rozpočtový rok 31. prosince roku následujícího.
2. Až do sestavení rozpočtu na první rozpočtový rok budou členské státy poskytovat Společenství bezúročné zálohy, které budou odečteny od jejich finančních příspěvků stanovených k plnění rozpočtu.
3. Až do přijetí služebního řádu pro úředníky a pracovního řádu pro jiné zaměstnance Společenství uvedených v článku 186 přijímá každý orgán potřebné zaměstnance sám a uzavírá s nimi smlouvy na dobu určitou.
Každý orgán přezkoumá s Radou otázky týkající se počtu, odměňování a rozdělení pracovních míst.
Oddíl 2
Počáteční ustanovení k provádění této smlouvy
Článek 215
1. Úvodní výzkumný a výukový program uvedený v příloze V této smlouvy nesmí, nerozhodne-li Rada jednomyslně jinak, překročit 215 milionů zúčtovacích jednotek Evropské platební unie a musí být proveden ve lhůtě pěti let od vstupu této smlouvy v platnost.
2. Rozložení výdajů nezbytných k provádění tohoto programu uvádí v hlavních bodech příloha V.
Rada na návrh Komise může kvalifikovanou většinou tento program změnit.
Článek 216
Komise předloží Radě do jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost návrhy týkající se podrobností činnosti ústavu na úrovni vysoké školy podle článku 9.
Článek 217
Rada ve lhůtě šesti měsíců od vstupu této smlouvy v platnost vydá nařízení o utajovaných skutečnostech uvedené podle článku 24 vztahující se na stupně utajení při šíření poznatků.
Článek 218
Základní standardy budou určeny v souladu s článkem 31 ve lhůtě jednoho roku od vstupu této smlouvy v platnost.
Článek 219
V souladu s článkem 33 sdělí členské státy Komisi ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost zákony a jiné právní předpisy o ochraně zdraví obyvatelstva a pracovníků proti nebezpečí ionizujícího záření.
Článek 220
Komise předloží ve lhůtě tří měsíců od vstupu této smlouvy v platnost Radě návrhy stanov Agentury zmíněné v článku 54.
Oddíl 3
Přechodná ustanovení
Článek 221
Články 14 až 23 a články 25 až 28 se použijí na patenty, předběžně chráněná práva a užitné vzory, jakož i na přihlášky patentů a užitných vzorů podané před vstupem této smlouvy v platnost za následujících podmínek:
1. Při určení lhůty podle čl. 17 odst. 2 se přihlédne ve prospěch držitele k nové situaci vznikající vstupem této smlouvy v platnost.
2. Uplynou-li lhůty tří a osmnácti měsíců podle článku 16 pro sdělení objevu nepodléhajícího utajení nebo jedna z nich ke dni vstupu této smlouvy v platnost, začíná tímto dnem běžet nová lhůta šesti měsíců.
Jestliže jedna nebo obě lhůty k tomuto dni dosud neuplynuly, prodlužují se o šest měsíců počínajíce dnem, kdy měly původně uplynout.
3. Totéž platí pro sdělení objevu podléhajícího utajení podle článku 16 a čl. 25 odst. 1; v těchto případech však nové lhůty nebo prodloužení běžících lhůt počínají dnem vstupu nařízení o utajovaných skutečnostech zmíněného v článku 24 v platnost.
Článek 222
V době mezi dnem vstupu této smlouvy v platnost a Komisí určeným dnem, ke kterému Agentura zahájí činnost, se dohody a úmluvy o dodávkách rud, výchozích materiálů a zvláštních štěpných materiálů uzavírají nebo obnovují s předchozím souhlasem Komise.
Komise odmítne schválit uzavření nebo obnovení dohod a úmluv, které dle jejího názoru mohou ohrozit provádění této smlouvy. Zejména může podmínit svůj souhlas tím, že tyto dohody a úmluvy budou obsahovat doložky umožňující Agentuře podílet se na jejich provádění.
Článek 223
Odchylně od článku 60 a s ohledem na již vykonaný průzkum a práce, se dodávkám pro reaktory nacházející se na území členského státu, které mohou být před uplynutím lhůty sedmi let ode dne vstupu této smlouvy v platnost uvedeny do kritického stavu, přiznává přednost na dobu nejvýše deset let od tohoto dne; to se týká jak dodávek rud a výchozích materiálů z území tohoto státu, tak dodávek výchozích materiálů nebo zvláštních štěpných materiálů, které jsou předmětem dvoustranné dohody uzavřené před vstupem této smlouvy v platnost a sdělené Komisi v souladu s článkem 105.
Stejná přednost se přiznává na stejnou dobu deseti let dodávkám do závodů pro separaci izotopů bez ohledu na to, zda se jedná o společný podnik, které zahájí činnost ve lhůtě sedmi let od vstupu této smlouvy v platnost.
Agentura uzavře příslušné smlouvy poté, co Komise ověří, že podmínky pro použití přednostního práva jsou splněny.
Závěrečná ustanovení
Článek 224
Tato smlouva bude ratifikována Vysokými smluvními stranami v souladu s jejich ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.
Tato smlouva vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím signatářským státem, který tak učiní jako poslední. Jestliže ji však uloží méně než patnáct dní před počátkem následujícího měsíce, vstupuje smlouva v platnost až prvním dnem druhého měsíce následujícího po tomto uložení.
Článek 225
Tato smlouva, sepsaná v jediném vyhotovení v jazyce francouzském, italském, německém a nizozemském, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost, bude uložena v archivu vlády Italské republiky, která předá její ověřený opis všem vládám ostatních signatářských států.
NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy.
V Římě dne dvacátého pátého března tisíc devět set padesát sedm.
P. H. SPAAK
J. Ch. SNOY et d’OPPUERS
ADENAUER
HALLSTEIN
PINEAU
M. FAURE
Antonio SEGNI
Gaetano MARTINO
BECH
Lambert SCHAUS
J. LUNS
J. LINTHORST HOMAN
|
|---|
