| Plný text: |
VÝMĚNA DOPISŮ K MĚNOVÝM OTÁZKÁM
V Bruselu, dne 22. ledna 1972
Excelence,
1. Na zasedání ministrů v rámci konference ze dne 7. června 1971 bylo dohodnuto, že mé prohlášení k měnovým otázkám učiněné na tomto zasedání bude předmětem výměny dopisů, jež budou přiloženy k aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. Proto si Vám nyní dovoluji potvrdit, že jsem na uvedeném zasedání učinil toto prohlášení:
“a) Po svém přistoupení jsme ochotni zahájit řízené a postupné snižování úředního salda libry šterlinků.
b) Po svém přistoupení ke Společenství budeme připraveni jednat o vhodných opatřeních pro postupné sbližování zahraničních charakteristik a praxe u libry šterlinků s charakteristikami a praxí u ostatních měn Společenství, v rámci pokroku směřujícího k dosažení hospodářské a měnové unie v rozšířeném Společenství, a jsme přesvědčeni, že postavení úřední libry šterlinků((*) “úřední librou šterlinků” se rozumí “úřední saldo libry šterlinků”.
Pan Gaston THORN
Ministr zahraničních věcí
Lucemburského velkovévodství*) nám umožní plně se zapojit do uskutečňování tohoto pokroku.
c) Mezitím budeme utvářet naši politiku s ohledem na stabilizaci úředního salda libry šterlinků způsobem, který bude v souladu s těmito dlouhodobými cíli.
d) Jsem přesvědčen, že Společenství přijme toto prohlášení jako uspokojivou záruku vyřešení otázky libry šterlinků i problémů s tím souvisejících, takže další jednání se již budou týkat pouze stanovení toho, jak Spojené království může splnit podmínky směrnic o pohybu kapitálu v souladu s Římskou smlouvou.”
2. Delegace Společenství vyjádřila na uvedeném zasedání dne 7. června s tímto prohlášením souhlas.
3. Usuzuji, že svůj souhlas s prohlášením, jehož znění je uvedeno v tomto dopise, vyjádřily rovněž delegace Dánského království, Irska a Norského království.
4. Byl bych Vám velice vděčen, kdybyste mi laskavě potvrdil přijetí tohoto dopisu a souhlas vlád členských států Společenství i vlád Dánského království, Irska a Norského království s předchozím prohlášením.
Přijměte prosím, Vaše Excelence, ujištění o mé nejhlubší úctě.
G. RIPPON
Chancellor of the Duchy of Lancaster
V Bruselu, dne 22. ledna 1972
Excelence,
ve Vašem dnešním dopise jste mi laskavě zaslal toto sdělení:
“1. Na zasedání ministrů v rámci konference ze dne 7. června 1971 bylo dohodnuto, že mé prohlášení k měnovým otázkám učiněné na tomto zasedání bude předmětem výměny dopisů, jež budou přiloženy k aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv. Proto si Vám nyní dovoluji potvrdit, že jsem na uvedeném zasedání učinil toto prohlášení:
“a) Po svém přistoupení jsme ochotni zahájit řízené a postupné snižování úředního salda libry šterlinků.
b) Po svém přistoupení ke Společenství budeme připraveni jednat o vhodných opatřeních pro postupné sbližování zahraničních charakteristik a praxe u libry šterlinků s charakteristikami a praxí u ostatních měn Společenství, v rámci pokroku směřujícího k dosažení hospodářské a měnové unie v rozšířeném Společenství, a jsme přesvědčeni, že postavení úřední libry šterlinků((*) “úřední librou šterlinků” se rozumí “úřední saldo libry šterlinků”.
The Right Honorable Geoffrey RIPPON, Q.C., M.P.
Chancellor of the Duchy of Lancaster*) nám umožní plně se zapojit do uskutečňování tohoto pokroku.
c) Mezitím budeme utvářet naši politiku s ohledem na stabilizaci úředního salda libry šterlinků způsobem, který bude v souladu s těmito dlouhodobými cíli.
d) Jsem přesvědčen, že Společenství přijme toto prohlášení jako uspokojivou záruku vyřešení otázky libry šterlinků i problémů s tím souvisejících, takže další jednání se již budou týkat pouze stanovení toho, jak Spojené království může splnit podmínky směrnic o pohybu kapitálu v souladu s Římskou smlouvou.”
2. Delegace Společenství vyjádřila na uvedeném zasedání dne 7. června s tímto prohlášením souhlas.
3. Usuzuji, že svůj souhlas s prohlášením, jehož znění je uvedeno v tomto dopise, vyjádřily rovněž delegace Dánského království, Irska a Norského království.
4. Byl bych Vám velice vděčen, kdybyste mi laskavě potvrdil přijetí tohoto dopisu a souhlas vlád členských států i vlád Dánského království, Irska a Norského království s předchozím prohlášením.”
Mám čest potvrdit Vám přijetí Vašeho sdělení a souhlas vlád členských států Společenství i vlád Dánského království, Irska a Norského království s prohlášením uvedeným v odstavci 1 Vašeho dopisu.
Prijměte prosím, Vaše Excelence, ujištění o mé nejhlubší úctě.
Gaston THORN
Ministre des affaires étrangčres
du Grand-Duché de Luxembourg
P. HARMEL
Ministre des affaires étrangčres du Royaume de Belgique
Minister van Buitenlandse Zaken van het Koninkrijk België
Ivar NŘRGAARD
Kongeriget Danmarks udenrigsřkonomiminister
Walter SCHEEL
Bundesminister des Auswärtigen der Bundesrepublik Deutschland
Maurice SCHUMANN
Ministre des affaires étrangčres de la République française
Pádraig Ó ÍRIGHILE
Aire Gnóthai Eachtracha na hÉireann
Aldo MORO
Ministro per gli Affari Esteri della Repubblica Italiana
W. K. N. SCHMELZER
Minister van Buitenlandse Zaken van het Koninkrijk der Nederlanden
Andreas CAPPELEN
Kongeriget Norges utenriksminister
ZÁVĚREČNÝ AKT
Zplnomocnění zástupci
Jeho Veličenstva krále Belgičanů,
Jejího Veličenstva královny Dánska,
prezidenta Spolkové republiky Německo,
prezidenta Francouzské republiky,
prezidenta Irska,
prezidenta Italské republiky,
Jeho královské Výsosti velkovévody Lucemburska,
Jejího Veličenstva královny Nizozemska,
Jeho Veličenstva krále Norska,
Jejího Veličenstva královny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska,
a Rada Evropských společenství, zastoupená svým předsedou,
shromážděni v Bruselu dne dvacátého druhého ledna tisíc devět set sedmdesát dva u příležitosti podpisu Smlouvy o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii,
potvrzují skutečnost, že v rámci konference mezi Evropskými společenstvími a státy žádajícími o přistoupení k Evropským společenstvím byly vypracovány a přijaty následující dokumenty:
I. Smlouva o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii,
II. Akt o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv,
III. níže uvedené dokumenty, které se připojují k Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv:
A. Příloha I Seznam uvedený v článku 29 aktu o přistoupení,
Příloha II Seznam uvedený v článku 30 aktu o přistoupení,
Příloha III Seznam výrobků uvedený v článcích 32, 36 a 39 aktu o přistoupení (Euratom),
Příloha IV Seznam výrobků uvedený v článku 32 aktu o přistoupení (Výrobky Britského společenství národů, které jsou ve Spojeném království předmětem dohodnutých preferenčních sazeb),
Příloha V Seznam uvedený v článku 107 aktu o přistoupení,
Příloha VI Seznam států uvedený v článku 109 aktu o přistoupení a v protokolu č. 22,
Příloha VII Seznam uvedený v článku 133 aktu o přistoupení,
Příloha VIII Seznam uvedený v čl. 148 odst. 1 aktu o přistoupení,
Příloha IX Seznam uvedený v čl. 148 odst. 2 aktu o přistoupení,
Příloha X Seznam uvedený v článku 150 aktu o přistoupení,
Příloha XI Seznam uvedený v článku 152 aktu o přistoupení,
B. Protokol č. 1 o statutu Evropské investiční banky,
Protokol č. 2 o Faerských ostrovech,
Protokol č. 3 o britských Normanských ostrovech a o ostrovu Man,
Protokol č. 4 o Grónsku
Protokol č. 5 o Svalbardu
Protokol č. 6 o některých množstevních omezeních týkajících se Irska a Norska,
Protokol č. 7 o dovozu motorových vozidel a montážním průmyslu v Irsku,
Protokol č. 8 o fosforu položky 28.04 C IV společného celního sazebníku,
Protokol č. 9 o oxidu hlinitém a hydroxidu hlinitém položky 28.20 A společného celního sazebníku,
Protokol č. 10 o tříselných výtažcích z mimózy položky 32.01 A společného celního sazebníku a o tříselných výtažcích z kaštanovníku položky ex 32.01 C společného celního sazebníku,
Protokol č. 11 o překližce čísla ex 44.15 společného celního sazebníku,
Protokol č. 12 o buničině položky 47.01 A II společného celního sazebníku,
Protokol č. 13 o novinovém papíru položky 48.01 A společného celního sazebníku,
Protokol č. 14 o surovém olovu položky 78.01 A společného celního sazebníku,
Protokol č. 15 o surovém zinku položky 79.01 A společného celního sazebníku,
Protokol č. 16 o zemědělských trzích a obchodu se zemědělskými produkty,
Protokol č. 17 o dovozu cukru do Spojeného království ze zemí a území uvedených v dohodě Britského společenství národů o cukru,
Protokol č. 18 o dovozu másla a sýrů z Nového Zélandu do Spojeného království,
Protokol č. 19 o alkoholických nápojích vyráběných z obilovin,
Protokol č. 20 o norském zemědělství,
Protokol č. 21 o režimu rybolovu pro Norsko,
Protokol č. 22 o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a přidruženými státy Afriky a Madagaskarem, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti,
Protokol č. 23 o používání všeobecného systému celních preferencí Evropského hospodářského společenství novými členskými státy,
Protokol č. 24 o příspěvcích nových členských států do fondů Evropského společenství uhlí a oceli,
Protokol č. 25 o výměně poznatků s Dánskem v oblasti jaderné energie,
Protokol č. 26 o výměně poznatků s Irskem v oblasti jaderné energie,
Protokol č. 27 o výměně poznatků s Norskem v oblasti jaderné energie,
Protokol č. 28 o výměně poznatků se Spojeným královstvím v oblasti jaderné energie,
Protokol č. 29 o dohodě s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,
Protokol č. 30 o Irsku,
C. Výměna dopisů k měnovým otázkám,
D. Znění Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, jakož i smluv, které je pozměnily nebo doplnily, v jazyce anglickém, dánském, irském a norském.
Zplnomocnění zástupci vzali na vědomí rozhodnutí Rady Evropských společenství ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli.
Zplnomocnění zástupci a Rada dále přijali níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu:
1. Společné prohlášení o Soudním dvoru,
2. Společné prohlášení o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru,
3. Společné prohlášení o rybolovu,
4. Společné prohlášení o záměru rozvoje obchodních vztahů s Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem,
5. Společné prohlášení o volném pohybu pracovníků.
Zplnomocnění zástupci a Rada rovněž vzali na vědomí prohlášení, které se připojuje k tomuto závěrečnému aktu:
Prohlášení vlády Spolkové republiky Německo o uplatňování rozhodnutí o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a Smlouvy o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii na Berlín.
Zplnomocnění zástupci a Rada dále vzali na vědomí dohodu o postupu při přijímání některých rozhodnutí a ostatních opatření, která mají být přijata v období před přistoupením nových členských států, které bylo dosaženo v rámci konference mezi Evropskými společenstvími a státy žádajícími o přistoupení k Evropským společenstvím a která se připojuje k tomuto závěrečnému aktu.
Závěrem byla učiněna níže uvedená prohlášení, která se připojují k tomuto závěrečnému aktu:
1. Prohlášení vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici výrazu “státní příslušníci”,
2. Prohlášení o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska,
3. Prohlášení o konzumním mléku, vepřovém mase a vejcích,
4. Prohlášení o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství,
5. Prohlášení o zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech.
Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto závěrečnému aktu své podpisy
V Bruselu dne dvacátého druhého ledna tisíc devět set sedmdesát dva.
G. Eyskens G. Thorn
P. Harmel J. Dondelinger
J. van der Meulen
N. Schmelzer
J. O. Krag Th. Westerterp
I. Norgaard Sassen
J. Christensen
T. Bratteli
W. Scheel A. Cappelen
H.-G. Sachs S. Chr. Sommerfelt
M. Schumann E. Heath
J.-M. Boegner Alec Douglas-Home
G. Rippon
J. A. Lynch
P. J. Hillery´
E. Colombo
A. Moro
G. Bombassei de Vettor
Společné prohlášení
o Soudním dvoru
Rada přijme na žádost Soudního dvora dodatečná opatření, která se mohou po přistoupení nových členských států ukázat nezbytná, aby bylo možno zvýšit počet generálních advokátů na čtyři a provést nezbytné úpravy ustanovení čl. 32 třetího pododstavce Smlouvy o ESUO, čl. 165 třetího pododstavce Smlouvy o EHS a čl. 137 třetího pododstavce Smlouvy o Euratomu.
Společné prohlášení
o výsostných oblastech Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru
Právní úprava, kterou se budou řídit vztahy mezi Evropským hospodářským společenstvím a výsostnými oblastmi Spojeného království Velké Británie a Severního Irska na Kypru, bude stanovena v rámci případné dohody mezi Společenstvím a Kyperskou republikou.
Společné prohlášení
o rybolovu
1. Orgány Evropského hospodářského společenství přezkoumají problémy v odvětví výroby rybích mouček a rybích tuků a na základě zjištěného stavu přijmou nezbytná opatření pro toto odvětví, pokud jde o používanou surovinu. Tato opatření musí být v souladu s požadavky na ochranu a rozumné využívání biologických zdrojů moře, aniž budou podporovat vznik či přežívání nedostatečně rentabilních výrobních subjektů.
2. Používání společných norem pro prodej některých čerstvých či chlazených ryb nesmí vést k vyloučení žádného způsobu uvádění na trh, a naopak žádný z těchto způsobů prodeje nesmí bránit používání uvedených norem; v tomto duchu mohou být také otázky, které se vyskytnou, upraveny ve vhodném čase orgány Evropského hospodářského společenství.
3. Evropské hospodářské společenství si je vědomo významu norského vývozu produktů rybolovu do třetích zemí, který podléhá, podobně jako vývoz z ostatních členských států Společenství, nařízení (EHS) č. 2142/70.
4. Předpokládá se, že v co nejkratší době bude provedena podrobná právní studie týkající se podmínek, za kterých lze používat norský zákon o uvádění rybích produktů zpracovatelského průmyslu na trh ze dne 18. prosince 1970 s ohledem na právní předpisy Společenství.
Společné prohlášení o záměru
rozvoje obchodních vztahů s Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem
Vedeno přáním rozšiřovat a upevňovat obchodní vztahy s nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Asii (Cejlonem, Indií, Malajsií, Pákistánem a Singapurem) je Evropské hospodářské společenství připraveno po přistoupení společně s těmito zeměmi zkoumat případné obtíže v oblasti obchodu tak, aby byla nalezena vhodná řešení, která budou zohledňovat dosah všeobecného systému celních preferencí, a situaci rozvojových zemí v tomto regionu.
Otázku vývozu cukru z Indie do Společenství po 31. prosinci 1974, kdy vyprší platnost dohody Britského společenství národů o cukru, musí Společenství upravit s přihlédnutím k tomuto prohlášení o záměru a k ustanovením, která mohou být přijata a která se týkají dovozu cukru z nezávislých zemí Britského společenství národů zmíněných v protokolu č. 22 o vztazích mezi Evropským hospodářským společenstvím a přidruženými státy Afriky a Madagaskarem, jakož i nezávislými rozvojovými zeměmi Britského společenství národů v Africe, v Indickém oceánu, v Tichém oceánu a v karibské oblasti.
Společné prohlášení
o volném pohybu pracovníků
Rozšíření Společenství by mohlo nést s sebou určité obtíže v sociální situaci jednoho nebo více členských států, pokud jde o používání ustanovení o volném pohybu pracovníků.
Členské státy si tímto prohlášením vyhrazují pro případ takových obtíží právo obrátit se na orgány Společenství, aby tyto problémy byly vyřešeny v souladu se smlouvami o založení Evropských společenství a s předpisy přijatými na jejich základě.
Prohlášení
vlády Spolkové republiky Německo o uplatňování rozhodnutí o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a smlouvy o přistoupení k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii na Berlín
Vláda Spolkové republiky Německo si vyhrazuje právo prohlásit ke dni nabytí účinku přistoupení Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska k Evropskému společenství uhlí a oceli a při ukládání své listiny o ratifikaci smlouvy o přistoupení těchto zemí k Evropskému hospodářskému společenství a k Evropskému společenství pro atomovou energii, že se rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 1972 o přistoupení k Evropskému společenství uhlí a oceli a výše uvedená smlouva vztahují rovněž na zemi Berlín.
Prohlášení
vlády Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici výrazu “státní příslušníci”
Vláda Spojeného království Velké Británie a Severního Irska vydává při příležitosti podpisu smlouvy o přistoupení následující prohlášení:
“V případě Spojeného království Velké Británie a Severního Irska pojmy “státní příslušníci”, “státní příslušníci členských států” nebo “státní příslušníci členských států a jejich zámořských zemí a území” obsažené ve Smlouvě o založení Evropského hospodářského společenství, ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, ve Smlouvě o založení Evropského společenství uhlí a oceli nebo v ostatních aktech Společenství, které vyplývají z výše uvedených smluv, je potřeba chápat v těchto významech:
a) osoby, jež jsou občany Spojeného království a jeho kolonií, nebo osoby, jež jsou poddanými britské koruny a nemají zmíněné občanství ani občanství jiné země či území Britského společenství národů, a které mají v obou případech právo trvalého pobytu ve Spojeném království a na základě této skutečnosti jsou ve Spojeném království osvobozeny od imigrační kontroly;
b) osoby, jež jsou občany Spojeného království a jeho kolonií, protože se narodili, byli zapsáni do matriky nebo naturalizováni v Gibraltaru, nebo osoby, jejichž otec se narodil, byl zapsán do matriky nebo byl naturalizován v Gibraltaru.”
Prohlášení
o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska
Na šestém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Irskem, které se uskutečnilo dne 19. října 1971, pan A. Moro, ministr zahraničních věcí Italské republiky, učinil jménem delegace Společenství prohlášení uvedené v části I.
Pan P. J. Hillery, ministr zahraničních věcí Irska, odpověděl jménem irské delegace prohlášením uvedeným v části II.
I. Prohlášení pana A. Mora, ministra zahraničních věcí Italské republiky, jménem delegace Společenství
I
1. Irská delegace zdůraznila, že se irská vláda potýká s vážnými projevy hospodářské a sociální nerovnováhy regionální a strukturální povahy. Irská delegace rovněž prohlásila, že je potřeba tuto nerovnováhu odstranit, aby bylo dosaženo takového stupně harmonizace, který bude odpovídat cílům Společenství a zejména potřebám uskutečňování hospodářské a měnové unie. Irská delegace požádala Společenství, aby se svými prostředky zapojilo do podpory programů irské vlády k odstranění této nerovnováhy a aby specifické problémy Irska v této oblasti vzalo se vší vážností v úvahu při dalším rozvoji komplexní regionální politiky Společenství.
2. Irská delegace předložila delegaci Společenství dokumenty, které naznačují směřování a nástroje irských regionálních programů. Irská delegace rovněž vyložila, jakým způsobem jsou podporována irská vývozní průmyslová odvětví pomocí daňových úlev. I v tomto případě jde o opatření, jejichž cílem je odstranit sociální a hospodářskou nerovnováhu prostřednictvím rozvoje průmyslu.
II
1. Delegace Společenství v této souvislosti připomíná, že – jak ostatně vyplývá z preambule Římské smlouvy – základní cíle Společenství zahrnují neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva členských států, stejně jako harmonický vývoj hospodářství těchto zemí, a to zmenšováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraněním zaostalosti nejméně vyspělých regionů.
2. Společné politiky i různé nástroje, jež si Společenství vytvořilo v hospodářské a sociální oblasti, zmíněné cíle konkretizují a mají být dále rozvíjeny. Evropský sociální fond získal další směr pro svou činnost. Evropská investiční banka neustále rozšiřuje oblast své činnosti. Orgány Společenství v poslední době při jednáních rozhodují o tom, jaké nástroje Společenství mohou být použity pro uskutečňování cílů regionální politiky a jakým způsobem.
Podpory poskytované členskými státy, včetně podpor v podobě osvobození od daně, podléhají pravidlům stanoveným v článcích 92 až 94 Smlouvy o EHS. Ohledně státních podpor s regionálním účelem je třeba připomenout, že podle čl. 92 odst. 3 písm. a) mohou být “podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností”, považovány za slučitelné se společným trhem. Zkušenost ukazuje, že citované ustanovení je dostatečně pružné na to, aby orgány Společenství mohly přihlížet ke specifickým potřebám nejméně vyspělých regionů.
Osvobození od daně – podobně jako ostatní podpory poskytované v Irsku ke dni přistoupení – přezkoumá Komise v běžném rámci průběžného zkoumání existujících podpor. Pokud by se přitom ukázalo, že některou podporu nelze ve stávající podobě zachovat, je úkolem Komise stanovit v souladu s ustanoveními smlouvy lhůty a postupy pro přechodné období.
3. Delegace Společenství navrhuje vzhledem k výše uvedeným specifickým obtížím, jimž Irsko čelí, připojit k příloze aktu o přistoupení protokol o hospodářském a průmyslovém rozvoji Irska.
II. Prohlášení pana P.J. Hilleryho, ministra zahraničních věcí Irska, jménem irské delegace
Jsem potěšen, že mohu vyjádřit souhlas irské delegace se zněním navrhovaného protokolu o Irsku, který byl předmětem jednání obou našich delegací a jehož východiska jste tak jasně vyložil ve svém úvodním prohlášení. Schválené znění umožní irské vládě pokračovat v provádění plánů hospodářského a sociálního rozvoje s vědomím, že Společenství je připraveno s ní prostřednictvím svých orgánů a agentur spolupracovat na uskutečňování vytyčených cílů.
Během jednání jsem opakovaně upozornil na problémy, které vyplývají z rozdílné úrovně hospodářského rozvoje takového celku, jakým bude rozšířené Společenství. Rovněž jsem se pokusil Vám osvětlit obtíže, se kterými se země jako Irsko, ležící na okraji rozšířeného Společenství, bude muset potýkat, aby se přiblížila úrovni hospodářského rozvoje ostatních členských států. Plně si uvědomuji vůli a odhodlání Společenství uskutečnit cíle, které si vytklo ve Smlouvě o EHS, což znamená zajistit neustálé zlepšování životních a pracovních podmínek obyvatelstva v členských státech, stejně jako harmonický vývoj jejich hospodářství. Protokol, na jehož znění jsme se dnes shodli, je přesvědčivým vyjádřením snahy Společenství o naplnění těchto základních cílů reálným obsahem. Tento protokol bude představovat nástroj s praktickou hodnotou, neboť mé zemi umožní převzít rovnocennou úlohu při uskutečňování těchto cílů uvnitř rozšířeného Společenství. Jeho účinnost, pokud jde právě o uskutečňování uvedených cílů, značně posílí rozvoj komplexní regionální politiky Společenství. V této souvislosti si dovoluji prohlásit, že můj optimismus pramení zejména ze současného úsilí o vyřešení této důležité otázky v rámci vývoje Společenství.
V situaci, ve které se nachází Irsko, je třeba účinnost rozvojových opatření, ať již na úrovni samotného státu či Společenství, posuzovat podle pokroku dosaženého v oblasti snižování nezaměstnanosti a emigrace, jakož i růstu životní úrovně. Zejména pro naše stále početnější pracovní síly musí být vytvářena potřebná pracovní místa, bez nichž zůstane podstatná část našeho nejcennějšího hospodářského zdroje nevyužita nebo bude ztracena v důsledku odchodu do zahraničí a bez nichž bude zpomalen hospodářský růst.
Má vláda bude potěšena, že naše dnešní jednání ukázalo, že přistoupení Irska ke Společenství jí umožní pokračovat ve snahách o uskutečnění jeho cílů uvedených v protokolu. Zejména mám teď na mysli neustálý růst průmyslu, který zaujímá přední místo mezi našimi obecnými cíli hospodářského růstu. Zachování pokroku v této oblasti pomocí účinných podpůrných opatření pro průmysl se nám jeví jako zcela nezbytné. Plně chápu, že stejně jako ostatní režimy státních podpor, i podpory poskytované irskému průmyslu budou po našem přistoupení přezkoumány se zřetelem k pravidlům Společenství. S uspokojením jsem se dozvěděl, že uznáváte nezbytnost politiky podpor v Irsku, avšak jsem si zároveň vědom toho, že mohou vyvstat určité otázky ohledně podoby našeho režimu podpor, který se vyvinul ještě v době, kdy jsme stáli mimo Společenství.
Rád bych v této souvislosti upozornil na otázku závazků, které jsme převzali v dřívější době. Samozřejmě budeme muset těmto závazkům dostát, ale jsme připraveni projednat všechna hlediska přechodu na každý nový režim podpor, který by mohl být stanoven, a přispějeme k uspokojivému vyřešení těchto problémů.
Poté, co jsem vyslechl Vaše ujištění o pružnosti příslušných ustanovení Smlouvy, jsem plně přesvědčen, že orgány Společenství vezmou při přezkoumání našeho režimu podpor plně v úvahu naše specifické problémy. Vzhledem k tomu, že irská vláda i Společenství sledují totožné cíle, jsem rovněž přesvědčen, že i bude-li třeba zmíněný režim podpor do určité míry upravit, dokáže irská vláda udržet tempo růstu průmyslu v Irsku a dosáhnout neustálého zlepšování úrovně životních a pracovních podmínek.
Závěrem si dovoluji prohlásit, že oceňuji pochopení a porozumění, jaké Společenství prokázalo, když se zabývalo našimi regionálními problémy a podporami pro průmysl, které pro mou zemi mají ten nejvyšší význam. Dohoda, jíž jsme dosáhli, slibuje mnoho pro naši budoucí spolupráci v rozšířeném Společenství a pro uskutečňování základních cílů Smlouvy. Právě v této budoucí spolupráci vidím prostředek, jímž my v Irsku můžeme lépe dosáhnout svých vnitrostátních cílů v hospodářské oblasti.
Prohlášení
o konzumním mléku, vepřovém mase a vejcích
Na druhém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo dne 27. října 1970, pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, vystupující jménem delegace Spojeného království, a pan W. Scheel, ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, vystupující jménem delegace Společenství, učinili následující dvě prohlášení.
Závěrem obě delegace konstatovaly, že bylo dosaženo dohody na základě těchto dvou prohlášení.
I. Prohlášení pana G. Rippona, kancléře Lancasterského vévodství, jménem delegace Spojeného království
1. Na prvním zasedání ministrů, které se uskutečnilo dne 21. července, můj předchůdce prohlásil, že Spojené království je připraveno převzít společnou zemědělskou politiku v rámci rozšířeného Společenství. Dodal nicméně, že budeme muset pozorně prozkoumat řadu bodů, mimo jiné důsledky režimu, jejž Společenství uplatňuje na mléko, vepřové maso a vejce, pro výrobu, uvádění na trh a spotřebu těchto produktů ve Spojeném království.
2. Od té doby proběhlo mnoho informačních schůzek a jednání jak s Komisí na technické úrovni, tak také v obecné podobě při setkáních našich zástupců. Z naší strany bylo cílem zjistit, zda mohou nastat nějaké vážné obtíže, a pokud ano, jak se jim dá co nejlépe předejít. S potěšením mohu prohlásit, že nám Společenství poskytlo značné množství upřesňujících informací a že prokázalo velkou míru pochopení, což nám umožnilo tuto záležitost do značné míry objasnit a na základě čehož mohu vyjádřit naději, že se nám podaří dospět k dohodě, a tím uvedenou problematiku vyřadit z dalšího pořadu jednání.
Mléko
Soudíme, že je v zájmu Společenství i Spojeného království důležité, abychom dokázali v dostatečném rozsahu zajistit zásobování konzumním mlékem, a tím uspokojili celoroční poptávku spotřebitelů z celého území státu. Vzhledem k ujištění, které jsme od Společenství obdrželi v odpovědi na náš výklad oblasti působnosti a povahy stávajících a navrhovaných ujednání, se domníváme, že tohoto cíle bude možné dosáhnout. Je proto důležité připomenout hlavní body tohoto výkladu:
i) jedním z cílů společné zemědělské politiky je využití co největšího množství mléka určeného ke spotřebě v tekutém stavu na celém území Společenství; společnou zemědělskou politiku tedy nelze provádět tak, aby bylo ohroženo dosažení tohoto cíle;
ii) cenový rozdíl mezi mlékem dodávaným ke zpracování a mlékem určeným ke spotřebě v tekutém stavu, uvedený v usnesení Rady ze dne 24. července 1966, není závazný; toto usnesení bude v příhodnou dobu nahrazeno nařízením Společenství o mléku; podle stávajících předpisů mají členské státy u mléka určeného ke spotřebě v tekutém stavu možnost, avšak nikoli povinnost určovat maloobchodní cenu;
iii) nařízení (EHS) č. 804/68 se vztahuje pouze na opatření vlád členských států umožňující vyrovnání cen; nevládní organizace producentů tedy může, jedná-li v rámci ustanovení Smlouvy o EHS a sekundárního práva, podle vlastního uvážení dodávat mléko kamkoli tak, aby dosáhla maximálního výnosu pro své členy, příjmy shromažďovat ve fondu a svým členům vyplácet odměny podle svých představ.
Vepřové maso
Domníváme se, že je rovněž v zájmu rozšířeného Společenství, jehož potřeba vepřového masa je více než pokryta, aby byla zajištěna přiměřená stabilita trhu včetně stability na trhu slaniny ve Spojeném království. Dosavadní systém Společenství tento významný trh, kterým ročně projde cca 640 tisíc tun slaniny v hodnotě více než jedné miliardy zúčtovacích jednotek, samozřejmě nebral v úvahu. Právě tento trh by však mohl významnou měrou přispět k zamýšlené stabilitě, a to v zájmu nejen přímo dotčených výrobců slaniny ze Spojeného království a ostatních zemí, ale i všech producentů vepřového masa v rozšířeném Společenství.
Na základě našich diskusí jsme nedospěli k závěru, že by stávající úprava ve Společenství, která se týká vepřového masa, byla nutně nevyhovující nebo že by neumožňovala zvládnout novou situaci vyplývající z rozšíření.
Přesto považujeme za prvořadé ujištění, že uznáváte podstatný význam trhu slaniny v rozšířeném Společenství, výhody, jež by s sebou přinesl pro produkci vepřového masa v celém Společenství, bude-li zachována jeho stabilita za podmínek korektní hospodářské soutěže, a tedy i nezbytnost pečlivě se zabývat touto problematikou během přechodného období i později.
Vejce
Rozšířené Společenství bude schopno pokrýt poptávku po vejcích vlastními zdroji, takže ceny bude pravděpodobně určovat spíše vnitřní tržní mechanismus než opatření upravující dovoz. Jelikož tato situace existuje ve stávajícím Společenství i ve Spojeném království, bude trh rozšířeného Společenství zřejmě podléhat stejným, možná jen nepatrně silnějším cenovým výkyvům, než jsou výkyvy na jednotlivých trzích dnes. Na druhé straně tendence směřující ke koncentraci výroby v rukou specializovaných producentů spolu se souběžným vývojem distribuce a prodeje by v dlouhodobějším horizontu měly tuto nestabilitu zmírňovat. Proto se domnívám, že budeme schopni se přizpůsobit úpravě Společenství.
3. Jestliže nám nyní budete moci formálně potvrdit, že jsme správně pochopili možnosti, jež se nám naskýtají v oblasti produkce mléka, že souhlasíte s mnou vyjádřenými názory na význam a zvláštní povahu trhu slaniny v rozšířeném Společenství a uznáváte, že je žádoucí stabilita produkce vepřového masa a vajec, můžeme Vás ubezpečit, že k těmto produktům nebudeme v průběhu jednání vznášet žádné další otázky, s výjimkou obecného rámce přechodných ujednání.
II. Prohlášení pana W. Scheela, ministra zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, jménem delegace Společenství
Delegace Společenství souhlasí s Vaším rozborem cílů společné politiky v odvětví mléka, stávajících možností při stanovení maloobchodních cen konzumního mléka, jakož i činnosti nevládních organizací producentů. Delegace připomíná, je-li to nutné, že zákaz vnitrostátních opatření umožňujících vyrovnávání cen různých mléčných výrobků, stanovený nařízením (EHS) č. 804/68, se týká rovněž všech vnitrostátních právních předpisů, jejichž cílem by bylo dosažení takovéhoto vyrovnání.
Delegace Společenství souhlasí s Vaším prohlášením o významu a zvláštní povaze trhu slaniny v rozšířeném Společenství. S ohledem na cíle, které sleduje společná politika v odvětvích vepřového masa a vajec, delegace sdílí Váš zájem na stabilitě těchto odvětví.
Delegace Společenství bere na vědomí prohlášení delegace Spojeného království a s uspokojením konstatuje, že stávající právní úpravu výše zmíněných tří odvětví nebude nutno změnit, aby brala v úvahu obavy vyjádřené delegací Spojeného království.
Prohlášení
o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství
Na druhém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo dne 27. října 1970, pan W. Scheel, ministr zahraničních věcí Spolkové republiky Německo, učinil jménem delegace Společenství prohlášení o systému stanovení cen zemědělských produktů ve Společenství.
Pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, vyjádřil jménem delegace Spojeného království souhlas s tímto prohlášením. Doplnil, že nezpochybňuje význam, jaký má pro všechny dotčené hodnocení stavu zemědělství a záměr udržovat úzké a účinné kontakty zejména s organizacemi producentů na úrovni Společenství.
Závěrem obě delegace konstatovaly, že bylo dosaženo dohody ve znění následujícího prohlášení pana W. Scheela:
“1. Od rozhovorů vedených na toto téma v roce 1962 bylo ve Společenství zavedeno každoroční hodnocení stavu zemědělství a trhů zemědělských produktů. To je součástí postupu při stanovení cen ve Společenství.
Postup má následující podobu:
Různá nařízení pro oblast zemědělství obecně stanoví, že Rada na návrh Komise stanoví pro Společenství každoročně vždy před 1. srpnem ceny všech zemědělských produktů, u nichž společná organizace trhů vyžaduje stanovení ceny, a to pro hospodářský rok začínající v příštím kalendářním roce.
Komise současně se svými návrhy předkládá rovněž výroční zprávu o stavu zemědělství a trhů zemědělských produktů. Předkládání této výroční zprávy odpovídá právním povinnostem i závazkům, jež Komise převzala.
Výroční zprávu vypracovává Komise na základě vhodných statistických a účetních údajů získaných ze všech přístupných zdrojů v jednotlivých členských státech i ve Společenství.
Analytická část výroční zprávy zkoumá:
hospodářskou situaci a celkový vývoj zemědělství na úrovni členských států a Společenství, jakož i v rámci celého hospodářství;
trhy jednotlivých produktů nebo skupin produktů za účelem vypracování přehledu o situaci na trhu a o vývoji jeho charakteristických znaků.
Přezkoumání údajů provedené Komisí obsahuje zejména informace o cenových a nákladových tendencích, zaměstnanosti, produktivitě a příjmech v zemědělství.
Ceny zemědělských produktů se stanoví postupem podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o EHS, což znamená, že musí být konzultováno Shromáždění.
Shromáždění proto obdrží návrhy Komise společně s výroční zprávou; na jeho půdě poté probíhá obecná rozprava o společné zemědělské politice.
Dále jsou návrhy a výroční zpráva pravidelně konzultovány také s Hospodářským a sociálním výborem složeným ze zástupců různých oblastí hospodářského a sociálního života. Pokud jde o úkoly tohoto výboru, článek 47 Smlouvy o EHS stanoví, že k úkolům jeho skupiny pro zemědělství patří být k dispozici Komisi při přípravě jednání výboru podle článků 197 a 198 Smlouvy o EHS.
Před vytvářením výroční zprávy a cenových návrhů, během něj i poté udržuje Komise kontakty s profesními zemědělskými organizacemi na úrovni Společenství. Součástí těchto kontaktů jsou rozhovory o statistických a dalších údajích, které mají dopad na hospodářskou situaci a výhledy zemědělství a které Komise zohledňuje ve své zprávě pro Radu.
Povaha cen stanovených v rámci společné zemědělské politiky vedla Komisi k rozhodnutí neomezovat tyto kontakty pouze na organizace v odvětví zemědělství, ale udržovat tyto kontakty rovněž s průmyslovými a obchodními kruhy, odborovými organizacemi a spotřebiteli.
Takovéto kontakty dávají všem dotčeným stranám příležitost sdělit své připomínky nebo požadavky. Na druhé straně umožňují tyto kontakty Komisi vypracovat svou výroční zprávu o stavu zemědělství i své cenové návrhy s úplnou znalostí stanovisek všech dotčených stran.
Konzultace se Shromážděním a s Hospodářským a sociálním výborem během procesu formování politické vůle završeného konečným rozhodnutím Rady, společně se soustavnými a přímými kontakty mezi orgánem odpovědným za vypracování výroční zprávy a návrhů a organizacemi dotčených stran jsou dostatečnou zárukou toho, že budou ve vyváženém poměru zohledněny zájmy všech, jichž se zmíněné rozhodnutí bude dotýkat.
2. Tento postup samozřejmě nevylučuje, aby členské státy vedle toho prováděly vlastní každoroční hodnocení stavu svého zemědělství v součinnosti s dotčenými profesními organizacemi a v souladu se svými vnitrostátními postupy.
3. Delegace Společenství navrhuje, aby konference:
konstatovala, že postupy a praxe Společenství i stávající postupy a praxe členských států budou zahrnovat odpovídající kontakty s dotčenými profesními organizacemi;
vzala na vědomí záměr orgánů Společenství používat praxe a postupy popsané v odstavci 1 také v rozšířeném Společenství;
vyjádřila názor, že provádění obou předchozích odrážek zaručí v rozšířeném Společenství systém, v němž bude možné hodnotit hospodářské poměry a výhledy zemědělství a zároveň udržovat odpovídající kontakty s profesními organizacemi producentů i s ostatními dotčenými organizacemi a stranami.”
Prohlášení
o zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech
Na osmém zasedání ministrů v průběhu jednání mezi Společenstvím a Spojeným královstvím, které se uskutečnilo ve dnech 21., 22. a 23. června 1971, pan G. Rippon, kancléř Lancasterského vévodství, učinil jménem delegace Spojeného království prohlášení uvedené v části I.
Pan M. Schumann, ministr zahraničních věcí Francouzské republiky, odpověděl jménem delegace Společenství prohlášením uvedeným v části II.
I. Prohlášení pana G. Rippona, kancléře Lancasterského vévodství, jménem delegace Spojeného království
Pan Barber ve svém úvodním prohlášení v rámci konference dne 30. června 1970 zmínil, kromě dalších zemědělských otázek, problematiku kopcovitých zemědělských oblastí. Některé části Skotska, Walesu, Severního Irska a severní a jihozápadní Anglie tvoří kopcovité oblasti, které jsou pro své klima, půdní složení a zeměpisnou polohu vhodné pouze k extenzivnímu chovu hospodářských zvířat.
V těchto oblastech mají zemědělská hospodářství jen omezené možnosti hospodaření a z povahy věci vyplývá, že jsou mimořádně citlivé na tržní podmínky – dokonce do té míry, že by jim vysoké konečné ceny samy o sobě neumožňovaly přežít. Z tohoto důvodu jim náš současný systém poskytuje určitou pomoc jak v rámci naší obecné hospodářské a sociální politiky, tak v rámci naší zemědělské politiky. Mnozí původní členové Společenství mají jistě oblasti, které se potýkají s obdobnými obtížemi,a my své obtíže samozřejmě zamýšlíme řešit stejně, jako Vy tak již činíte, tedy v souladu se Smlouvou a se zásadami společné zemědělské politiky. Byl bych Společenství zavázán, kdyby se laskavě ztotožnilo s mým stanoviskem, podle nějž je pro všechny členské státy rozšířeného Společenství, kteří čelí podobné situaci, nezbytné vyřešit uvedený problém tak, aby zemědělcům z těchto oblastí zůstaly zachovány přiměřené příjmy.
II. Prohlášení pana M. Schumanna, ministra zahraničních věcí Francouzské republiky, jménem delegace Společenství
Delegace Společenství pozorně vyslechla prohlášení delegace Spojeného království k zemědělské činnosti v kopcovitých oblastech Spojeného království a k opatřením přijatým ve její prospěch.
V odpovědi na toto prohlášení delegace Společenství sděluje následující:
Společenství si uvědomuje specifické podmínky v kopcovitých zemědělských oblastech oproti ostatním oblastem Spojeného království, ostatně stejně jako rozdíly, často značné, mezi jednotlivými oblastmi členských států dnešního Společenství.
Specifické podmínky v určitých oblastech rozšířeného Společenství skutečně mohou vyžadovat opatření, jejichž cílem je pokusit se vyřešit problémy vyplývající z těchto specifických podmínek, zejména zachovat přiměřené příjmy zemědělců v těchto oblastech.
Jak jste již uvedl, taková opatření samozřejmě musí být v souladu s ustanoveními Smlouvy a se zásadami společné zemědělské politiky.
POSTUP PŘI PŘIJÍMÁNÍ NĚKTERÝCH ROZHODNUTÍ A OSTATNÍCH OPATŘENÍ, KTERÁ MAJÍ BÝT PŘIJATA V OBDOBÍ PŘED PŘISTOUPENÍM
I
Informační a konzultační postup při přijímání některých rozhodnutí
1. K zajištění přiměřeného informování Dánského království, Irska, Norského království a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen “přistupující státy”) jsou všechny návrhy a sdělení Komise Evropských společenství, které by mohly vést k rozhodnutím Rady Evropských společenství, dány na vědomí přistupujícím státům poté, co jsou předloženy Radě.
2. Konzultace se konají na odůvodněnou žádost přistupujícího státu, který v ní výslovně vyjádří své zájmy jako budoucí člen Společenství a uvede své připomínky.
3. Správní rozhodnutí zpravidla nejsou důvodem ke konání konzultací.
4. Konzultace se konají v rámci prozatímního výboru složeného ze zástupců Společenství a přistupujících států.
5. Členy uvedeného prozatímního výboru jsou za Společenství členové Výboru stálých zástupců nebo osoby jimi jmenované pro tento účel, zpravidla jejich zástupci. Komise je vyzvána k účasti na této práci.
6. Prozatímnímu výboru je nápomocen sekretariát, kterým je sekretariát konference, pokračující v činnosti za tímto účelem.
7. Konzultace se obvykle konají, jakmile přípravné práce, vedené na úrovni Společenství s cílem přijmout rozhodnutí Rady, dospějí k vypracování společných obecných zásad, které umožňují účelné pořádání těchto konzultací.
8. Jestliže po konzultacích zůstanou vážné obtíže, může být věc projednána na žádost přistupujícího státu na ministerské úrovni.
9. Postup stanovený ve výše uvedených bodech se použije také na každé rozhodnutí, které má být přijato přistupujícími státy a které by mohlo mít důsledky pro závazky vyplývající z jejich postavení budoucích členů Společenství.
II
Dánské království, Irsko, Norské království a Spojené království Velké Británie a Severního Irska přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby k jejich přistoupení k dohodám nebo smlouvám uvedeným v čl. 3 odst. 2 a čl. 4 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv došlo v mezích možností a za podmínek stanovených v uvedeném aktu ve stejné době jako ke vstupu smlouvy o přistoupení v platnost.
Pokud dohody a smlouvy mezi členskými státy uvedené v čl. 3 odst. 1 druhé větě a odst. 2 existují jen v návrhu, nejsou ještě podepsány a pravděpodobně již nemohou být podepsány v období před přistoupením, budou přistupující státy vyzvány, aby se po podpisu smlouvy o přistoupení vhodnými postupy zapojily do přípravy uvedených návrhů v pozitivním duchu a takovým způsobem, který usnadní jejich uzavření.
III
K jednání o zamýšlených dohodách se státy ESVO, které nepožádaly o členství v Evropském společenství, a k jednání o některých úpravách preferenčních dohod uzavřených na základě smluv o založení Evropských společenství budou vedle zástupců původních členských států přizváni rovněž zástupci přistupujících států jako pozorovatelé.
Některé nepreferenční dohody, které Společenství uzavřelo a které zůstávají v platnosti po dni 31. prosince 1972, mohou být změněny nebo přizpůsobeny s cílem přihlédnout k rozšíření Společenství. Tyto změny nebo přizpůsobení budou sjednány Společenstvím ve spojení se zástupci přistupujících států postupem uvedeným v předchozím pododstavci.
IV
Pokud jde o Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, sladí Dánské království, Irsko a Norské království při vyjednávání zárukové dohody s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) svá stanoviska se stanovisky Evropského společenství pro atomovou energii. Pokud jde o zárukové dohody, které jsou případně uzavírány s MAAE, přistupující státy požádají, aby do těchto dohod byla začleněna doložka umožňující jim nahradit tyto dohody v co nejkratší době po přistoupení zárukovou dohodou Společenství s MAAE.
V období před přistoupením budou zahájeny konzultace mezi Spojeným královstvím a Společenstvím v souvislosti se závazkem, že Spojené království převezme kontrolní a inspekční systém předepsaný dohodou mezi více členskými státy a Evropským společenstvím pro atomovou energii na straně jedné a MAAE na straně druhé.
V
Konzultace mezi přistupujícími státy a Komisí podle čl. 120 odst. 2 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv se uskuteční před přistoupením.
VI
Přistupující státy se zavazují, že poskytování licencí uvedených v článku 2 protokolů č. 25 až 28 o výměně poznatků v oblasti jaderné energie nebude úmyslně urychováno před přistoupením, aby byl snížen rozsah závazků obsažených v uvedených protokolech.
VII
Orgány Společenství v patřičné době vypracují znění uvedená v článku 153 aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv.
VIII
Společenství přijme potřebné předpisy, aby opatření uvedená v protokolu č. 19 o alkoholických nápojích vyráběných z obilovin vstoupila v platnost ke dni přistoupení. |
|---|
