| Plný text: |
AA2003/ACT/Příloha II/cs 2086
17. OCHRANA SPOTŘEBITELE A ZDRAVÍ
32000 D 0323: Rozhodnutí Komise 2000/323/ES ze dne 4. května 2000 o zřízení Výboru spotřebitelů (oznámeno pod číslem K (2000) 408) (Úř. věst. L 111, 9. 5. 2000, s. 30).
V čl. 3 první odrážce se slova “z patnácti” nahrazují slovy “z dvaceti pěti”.
18. Spolupráce V oblastech SPRAVEDLNOSTI a vnitřních věcí
A. soudní spolupráce v občanských a obchodních věcech
1. 32000 R 1346: Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160, 30. 6. 2000, s. 1).
a) V čl. 44 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:
“l) Úmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Řeckým královstvím o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsanou v Aténách dne 18. června 1959;
m) Dohodu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemném uznání a výkonu arbitrážních nálezů a arbitrážních urovnání ve věcech obchodních, podepsanou v Bělehradě dne 18. března 1960;
n) Úmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Italskou republikou o vzájemné soudní spolupráci ve věcech občanských a správních, podepsanou v Římě dne 3. prosince 1960;
o) Dohodu mezi Socialistickou federativní republikou Jugoslávií a Belgickým královstvím o soudní spolupráci ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Bělehradu dne 24. září 1971;
p) Úmluvu mezi vládami Jugoslávie a Francie o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Paříži dne 18. května 1971;
q) Dohodu mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Aténách dne 22. října 1980, dosud platnou mezi Českou republikou a Řeckem;
r) Dohodu mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 23. dubna 1982, dosud platnou mezi Českou republikou a Kyprem;
s) Smlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních, podepsanou v Paříži dne 10. května 1984, dosud platnou mezi Českou republikou a Francií;
t) Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Praze dne 6. prosince 1985, dosud platnou mezi Českou republikou a Itálií;
u) Dohodu mezi Lotyšskou republikou, Estonskou republikou a Litevskou republikou o právní pomoci a právních vztazích, podepsanou v Tallinnu dne 11. listopadu 1992;
v) Dohodu mezi Estonskem a Polskem o poskytování právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, pracovních a trestních, podepsanou v Tallinnu dne 27. listopadu 1998;
w) Dohodu mezi Litevskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 26. ledna 1993.”
b) V příloze A se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“ČESKÁ REPUBLIKA
– Konkurs
– Nucené vyrovnání
– Vyrovnání”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“EESTI
– Pankrotimenetlus”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“ĘŐĐŃOÓ
– Őđď÷ńĺůôéęŢ ĺęęáčÜńéóç áđü ôď ÄéęáóôŢńéď (nucená soudní likvidace)
– Ĺęďýóéá ĺęęáčÜńéóç áđü đéóôůôÝň ęáôüđéí Äéęáóôéęďý ÄéáôÜăěáôďň (likvidace z vůle věřitelů na soudní příkaz)
– Ĺęďýóéá ĺęęáčÜńéóç áđü ěÝëç (likvidace z vůle (členů) společnosti)
– ĹęęáčÜńéóç ěĺ ôçí ĺđďđôĺßá ôďő Äéęáóôçńßďő (likvidace pod soudním dohledem)
– Đôţ÷ĺőóç ęáôüđéí Äéęáóôéęďý ÄéáôÜăěáôďň (úpadek na soudní příkaz)
– Äéá÷ĺßńéóç ôçň đĺńéďőóßáň đńďóţđůí đďő áđĺâßůóáí áöĺńÝăăőá (správa majetku osob zemřelých v platební neschopnosti)
LATVIJA
– maksâtnespçja
LIETUVA
– Bankroto byla
– Bankroto procedűra
– Likvidavimo procedűra”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“MAGYARORSZÁG
– Csődeljárás
– Felszámolási eljárás
MALTA
– Falliment
– Stralċ permezz tal-Qorti
– Stralċ volontarju tal-kredituri”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“POLSKA
– Postępowanie upadłościowe,
– Postępowanie układowe”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“SLOVENIJA
– Stečajni postopek
– Skrajšani stečajni postopek
– Postopek prisilne poravnave
– Prisilna poravnava v stečaju
– Likvidacija pravne osebe pred sodiščem
SLOVENSKO
– Konkurzné konanie
– Nútené vyrovnanie
– Vyrovnanie”.
c) V příloze B se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“ČESKÁ REPUBLIKA
– Konkurs
– Nucené vyrovnání”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“EESTI
– Pankrotimenetlus”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“ĘŐĐŃOÓ
– Őđď÷ńĺůôéęŢ ĺęęáčÜńéóç áđü ôď ÄéęáóôŢńéď (nucená soudní likvidace)
– ĹęęáčÜńéóç ěĺ ôçí ĺđďđôĺßá ôďő Äéęáóôçńßďő (likvidace pod soudním dohledem)
– Ĺęďýóéá ĺęęáčÜńéóç áđü đéóôůôÝň (ěĺ ôçí ĺđéęýńůóç ôďő Äéęáóôçńßďő (likvidace z vůle věřitelů (s potvrzením soudu))
– Đôţ÷ĺőóç (úpadek)
– Äéá÷ĺßńéóç ôçň đĺńéďőóßáň đńďóţđůí đďő áđĺâßůóáí áöĺńÝăăőá (správa majetku osob zemřelých v platební neschopnosti)
LATVIJA
– bankrots
– likvidâcija
– sanâcija
LIETUVA
– Likvidavimo procedűra”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“MAGYARORSZÁG
– Csődeljárás
– Felszámolási eljárás
MALTA
– Falliment
– Stralċ permezz tal-Qorti
– Stralċ volontarju tal-kredituri”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“POLSKA
– Postępowanie upadłościowe”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“SLOVENIJA
– Stečajni postopek
– Skrajšani stečajni postopek
– Likvidacija pravne osebe pred sodiščem
SLOVENSKO
– Konkurzné konanie
– Nútené vyrovnanie
– Vyrovnanie”.
d) V příloze C se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“ČESKÁ REPUBLIKA
– Správce podstaty
– Předběžný správce
– Vyrovnací správce
– Zvláštní správce
– Zástupce správce”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“EESTI
– Pankrotihaldur
– Ajutine pankrotihaldur
– Usaldusisik”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“ĘŐĐŃOÓ
– ĹęęáčáńéóôŢň ęáé Đńďóůńéíüň ĹęęáčáńéóôŢň (likvidátor a prozatímní likvidátor)
– Ĺđßóçěďň ĐáńáëŢđôçň (úřední příjemce)
– Äéá÷ĺéńéóôŢň ôçň Đôţ÷ĺőóçň (správce svěřenství při úpadku)
– ĹîĺôáóôŢň (kontrolor)
LATVIJA
– administrators
– tiesu izpildîtâjs
– likvidators
LIETUVA
– Ámonës administratorius
– Ámonës likvidatorius”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“MAGYARORSZÁG
– Vagyonfelügyelő
– Felszámoló
MALTA
– Kuratur tal-fallut
– Likwidatur
– Riċevitur uffiċjali”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“POLSKA
– Syndyk
– Nadzorca sądowy”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“SLOVENIJA
– Poravnalni senat (senat treh sodnikov)
– Upravitelj prisilne poravnave
– Stečajni senat (senat treh sodnikov)
– Stečajni upravitelj
– Upniški odbor
– Likvidacijski senat (kot stečajni senat, če sodišče ne odloči drugače)
– Likvidacijski upravitelj (kot stečajni upravitelj, če sodišče ne odloči drugače)
SLOVENSKO
– Predbežný správca
– Konkurzný správca
– Vyrovnací správca
– Osobitný správca”.
2. 32000 R 1347: Nařízení Rady (ES) č. 1347/2000 ze dne 29. května 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu rozsudků ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti obou manželů k dětem (Úř. věst. L 160, 30. 6. 2000, s. 19), ve znění:
- 32002 R 1185: nařízení Komise (ES) č. 1185/2002 ze dne 1. 7. 2002 (Úř. věst. L 173, 3. 7. 2002, s. 3).
a) V čl. 40 odst. 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
“c) Dohoda mezi Svatým stolcem a Maltou o uznání občanských účinků církevních sňatků a rozhodnutí církevních úřadů a soudů týkajících se těchto sňatků ze dne 3. února 1993, s druhým dodatečným protokolem ze dne 6. ledna 1995.”
b) V článku 40 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
“4) Uznávání rozhodnutí uvedených v odstavci 2 může ve Španělsku, v Itálii a na Maltě podléhat stejným pravidlům a kontrolám, které se používají na rozhodnutí církevních soudů vydaných v souladu s mezinárodními smlouvami uzavřenými se Svatým stolcem, uvedenými v odstavci 3.”
c) V příloze I se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice u “okresního soudu” nebo “soudního exekutora”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku u “maakohus” nebo “linnakohus”,”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“– na Kypru u “Ďéęďăĺíĺéáęü ÄéęáóôŢńéď”,
– v Lotyđsku u “bâriňtiesa” nebo “pagasttiesa”,
– v Litvě u “Lietuvos apeliacinis teismas”,”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“– v Maďarsku u “megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság” a v Budapešti u “Budai Központi Kerületi Bíróság”,
– na Maltě u “Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili” nebo “il-Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha”,”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku u “Sąd Okręgowy”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku u “Okrajno sodišče”,
– na Slovensku u “okresného súdu”,”.
d) V příloze II se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice u “okresního soudu”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku u “ringkonnakohus”,”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“– na Kypru u “Ďéęďăĺíĺéáęü ÄéęáóôŢńéď”,
– v Lotyšsku u “apgabaltiesa”,
– v Litvě u “Lietuvos Aukščiausiasis Teismas”,”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“– v Maďarsku u “megyei bíróság” a v Budapešti u “Fővárosi Bíróság”,
– na Maltě u “Qorti tal-Appell” postupem stanoveným pro opravný prostředek v Kodiċi tal-Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap.12,”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku u “Sąd Apelacyjny”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku u “Višje sodišče”,
– na Slovensku u “krajského súdu”,”.
e) V příloze III se první odrážka nahrazuje tímto:
“– v Belgii, Řecku, Španělsku, Francii, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku a Nizozemsku kasační stížnost,”.
f) V téže příloze se bezprostředně před údaje pro Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice “dovolání” a “žaloba pro zmatečnost”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Irsko:
“– v Estonsku “kassatsioonkaebus”,”
dále, mezi údaje pro Irsko a Rakousko:
“– na Kypru opravný prostředek k “Αíţôáôď ÄéęáóôŢńéď” (Nejvyšší soud),
– v Litvě obnova řízení, pouze v případech stanovených soudním řádem,
– v Maďarsku “felülvizsgálati kérelem”,”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku kasační stížnost k “Sąd Najwyższy”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku obnova řízení, pouze v případech stanovených soudním řádem,”.
3. 32001 R 0044: Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o soudní příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 12, 16. 1. 2001, s. 1), ve znění:
– 32002 R 1496: nařízení Komise (ES) č. 1496/2002 ze dne 21. 8. 2002 (Úř. věst. L 225, 22. 8. 2002, s. 13).
a) Článek 65 se nahrazuje tímto:
“1. K soudní příslušnosti stanovené v čl. 6 odst. 2 a v článku 11 pro žaloby o záruku nebo pro intervenční žalobu se nepřihlíží v Německu, v Rakousku a v Maďarsku. Jakákoli osoba, která má bydliště na území jiného členského státu, může být žalována u soudů:
a) v Německu podle § 68 a § 72 až 74 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), které platí pro oznámení sporu,
b) v Rakousku podle § 21 občanského soudního řádu (Zivilprozessordnung), které platí pro oznámení sporu,
c) v Maďarsku podle § 58 až 60 občanského soudního řádu (Polgári perrendtartás), které platí pro oznámení sporu.
2. Soudní rozhodnutí vydaná jinými členskými státy na základě čl. 6 odst. 2 nebo článku 11 se uznají a jsou vykonatelná v Německu, v Rakousku a v Maďarsku v souladu s kapitolou III. Veškeré účinky, které za použití odstavce 1 mají soudní rozhodnutí vydaná v těchto zemích vůči třetím osobám, se v ostatních členských státech rovněž uznají.”
b) V článku 69 se doplňují nové odrážky, které znějí:
“– Úmluvu mezi Republikou československou a Republikou portugalskou o uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsanou v Lisabonu dne 23. listopadu 1927, dosud platnou mezi Českou republikou a Portugalskem,
– Úmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemné soudní spolupráci, podepsanou ve Vídni dne 16. prosince 1954,
– Úmluvu mezi Polskou lidovou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsanou v Budapešti dne 6. března 1959,
– Úmluvu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Řeckým královstvím o vzájemném uznání a výkonu soudních rozhodnutí, podepsanou v Aténách dne 18. června 1959,
– Úmluvu mezi Polskou lidovou republikou a Federativní lidovou republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 6. února 1960, nyní platnou mezi Polskem a Slovinskem,
– Dohodu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemném uznání a výkonu arbitrážních nálezů a arbitrážních urovnání ve věcech obchodních, podepsanou v Bělehradě dne 18. března 1960,
– Dohodu mezi Federativní lidovou republikou Jugoslávií a Rakouskou republikou o vzájemném uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech výživného, podepsanou ve Vídni dne 10. října 1961,
– Úmluvu mezi Polskem a Rakouskem o vzájemné pomoci ve věcech občanských a o dokladech, podepsanou ve Vídni dne 11. prosince 1963,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsanou v Bělehradu dne 20. ledna 1964, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Slovinskem;
– Úmluvu mezi Polskem a Francií o použitelném právu, soudní příslušnosti a výkonu soudních rozhodnutí v oblasti osobního a rodinného práva, uzavřenou ve Varšavě dne 5. dubna 1967,
– Úmluvu mezi vládami Jugoslávie a Francie o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, podepsanou v Paříži dne 18. května 1971,
– Úmluvu mezi Socialistickou federativní republikou Jugoslávií a Belgickým královstvím o uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech výživného, podepsanou v Bělehradu dne 12. prosince 1973,
– Úmluvu mezi Maďarskem a Řeckem o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Budapešti dne 8. října 1979,
– Úmluvu mezi Polskem a Řeckem o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Aténách dne 24. října 1979,
– Úmluvu mezi Maďarskem a Francií o právní pomoci ve věcech občanských a rodinných, o uznání a výkonu rozhodnutí, o právní pomoci ve věcech trestních a o vydávání, podepsanou v Budapešti dne 31. července 1980,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Aténách dne 22. října 1980, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Řeckem,
– Úmluvu mezi Kyperskou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 30. listopadu 1981,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Kyperskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 23. dubna 1982, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Kyprem,
– Dohodu mezi Kyperskou republikou a Řeckou republikou o právní spolupráci ve věcech občanských, rodinných, obchodních a trestních, podepsanou v Nikósii dne 5. března 1984,
– Smlouvu mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Francouzské republiky o právní pomoci, uznání a výkonu rozhodnutí ve věcech občanských, rodinných a obchodních, podepsanou v Paříži dne 10. května 1984, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Francií,
– Dohodu mezi Kyperskou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 19. září 1984, nyní platnou mezi Kyprem a Slovinskem,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Italskou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Praze dne 6. prosince 1985, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Itálií,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Španělskem o právní pomoci, uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských, podepsanou v Madridu dne 4. května 1987, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Španělskem,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Polskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 21. prosince 1987, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem,
– Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o právní pomoci a úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsanou v Bratislavě dne 28. března 1989, dosud platnou mezi Českou republikou, Slovenskem a Maďarskem,
– Úmluvu mezi Polskem a Itálií o soudní spolupráci a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských, podepsanou ve Varšavě dne 28. dubna 1989,
– Smlouvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, podepsanou v Praze dne 29. října 1992,
– Smlouvu mezi Lotyšskou republikou, Estonskou republikou a Litevskou republikou o právní pomoci a právních vztazích, podepsanou v Tallinnu dne 11. listopadu 1992,
– Dohodu mezi Polskou republikou a Litevskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsanou ve Varšavě dne 26. ledna 1993,
– Dohodu mezi Lotyšskou republikou a Polskou republikou o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných, pracovních a trestních, podepsanou v Rize dne 23. února 1994,
– Dohodu mezi Kyperskou republikou a Polskou republikou o právní spolupráci ve věcech občanských a trestních, podepsanou v Nikósii dne 14. listopadu 1996,
– Dohodu mezi Estonskem a Polskem o poskytování právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, pracovních a trestních, podepsanou v Tallinnu dne 27. listopadu 1998.”
c) V příloze I se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice: § 86 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku: čl. 139 odst. 2 občanského soudního řádu (tsiviilkohtumenetluse seadustik),”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“– na Kypru: čl. 21 odst. 2 zákona o soudech č. 14 z roku 1960, ve znění pozdějších předpisů,
– v Lotyšsku: články 7 až 25 občanského práva (Civillikums),
– v Litvě: článek 31 občanského soudního řádu (Civilinio proceso kodeksas),”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“– V Maďarsku: článek 57 zákonného dekretu č. 13 z roku 1979 o mezinárodním právu soukromém (a nemzetközi magánjogról szóló 1979. évi 13. törvényerejű rendelet),
– na Maltě: články 742, 743 a 744 zákoníku organizace soudů a civilního řízení – kapitola 12 (Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap. 12) a článek 549 obchodního zákoníku – kapitola 13 (Kodiċi tal-kummerċ – Kap. 13), ”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– V Polsku: články 1103 a 1110 občanského soudního řádu (Kodeks postępowania cywilnego),”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku: čl. 48 odst. 2 a článek 58 zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním (Zakon o mednarodnem zasebnem pravu in postopku),
– na Slovensku: § 37, 39 (pouze pokud jde o péči) a 46 zákona č. 97/1963 Zb. o mezinárodním právu soukromém a procesním,”.
d) V příloze II se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice u “okresního soudu” nebo “soudního exekutora”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku u “maakohus” nebo “linnakohus”,”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“– na Kypru u “Ĺđáń÷éáęü ÄéęáóôŢńéď” nebo v případě rozsudku o péči u “Ďéęďăĺíĺéáęü ÄéęáóôŢńéď”,
– v Lotyšsku u “rajona (pilsçtas) tiesa”,
– v Litvě u “Lietuvos apeliacinis teismas”,”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“– v Maďarsku u “megyei bíróság székhelyén működő helyi bíróság” a v Budapešti u “Budai Központi Kerületi Bíróság”,
– na Maltě u “Prim’ Awla tal-Qorti Ċivili” nebo “Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha”, anebo v p°Ýpadý rozsudku o pÚÞi u “Reġistratur tal-Qorti” prost°ednictvÝm “Ministru responsabbli għall-Ġustizzja”,”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku u “Sąd Okręgowy”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku u “Okrajno sodišče”,
– na Slovensku u “okresného súdu” nebo “exekútora”,”.
e) V příloze III se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice u “okresního soudu”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku u “ringkonnakohus”,”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“– na Kypru u “Ĺđáń÷éáęü ÄéęáóôŢńéď” nebo v případě rozsudku o péči u “Ďéęďăĺíĺéáęü ÄéęáóôŢńéď”,
– v Lotyšsku u “Apgabaltiesa”,
– v Litvě u “Lietuvos Aukščiausiasis Teismas”,”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“– v Maďarsku u “megyei bíróság”; v Budapešti u “Fővárosi Bíróság”,
– na Maltě u “Qorti ta’ l-Appell” postupem stanoveným pro opravný prostředek v “Kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Proċedura Ċivili – Kap.12” nebo v p°Ýpadý rozsudku o pÚÞi prost°ednictvÝm “ ċitazzjoni” u “Prim’ Awla tal-Qorti ivili jew il-Qorti tal-Maġistrati ta’ Għawdex fil-ġurisdizzjoni superjuri tagħha’”,”
dßle, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku u “Sąd Apelacyjny”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku u “Višje sodišče”,
– na Slovensku prostřednictvím “odvolania” ke “krajskému súdu” nebo “námietky” k “okresnému súdu” v případě výkonu rozhodnutí nařízeného “exekútorem”,”.
f) V příloze IV se mezi údaje pro Belgii a Německo vkládají tyto údaje:
“– v České republice “dovolání” a “žaloba pro zmatečnost”,”
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“– v Estonsku “kassatsioonkaebus”,”
dále, mezi údaje pro Irsko a Rakousko:
“– na Kypru opravný prostředek k Nejvyššímu soudu,
– v Lotyšsku opravný prostředek k “Augstākâ tiesa”,
– v Litvě obnova řízení, pouze v případech stanovených soudním řádem,
– v Maďarsku “felülvizsgálati kérelem”,
– na Maltě neexistuje další opravný prostředek k jinému soudu; v případě rozsudku o péči ke “Qorti ta’ l-Appell” postupem stanoveným pro opravný prostředek v “kodiċi ta’ Organizzazzjoni u Procedura Ċivili – Kap. 12”,”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“– v Polsku kasační stížnost k “Sąd Najwyższy”,”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“– ve Slovinsku obnova řízení, pouze v případech stanovených soudním řádem,
– na Slovensku “odvolanie” v případech výkonu rozhodnutí nařízeného “exekútorem” ke “Krajskému súdu”,”.
B. VÍZOVá politika
1. 31995 R 1683: Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14. 7. 1995, s. 1), ve znění:
– 32002 R 0334: nařízení Rady (ES) č. 334/2002 ze dne 18. 2. 2002 (Úř. věst. L 53, 23. 2. 2002, s. 7).
V příloze se bod 3 nahrazuje tímto:
“3. V tomto prostoru se objevuje kód státu tvořený písmenem nebo písmeny, který označuje členský stát udělující vízum (nebo “BNL” v případě zemí Beneluxu, tj. Belgie, Lucemburska a Nizozemska) se sklopným efektem. Tento kód státu je světlý, drží-li se na plocho, a tmavý, otočí-li se o 90°. Kódy států jsou tyto: “A” pro Rakousko, “BNL” pro Benelux, “CY” pro Kypr, “CZE” pro Českou republiku, “D” pro Německo, “DK” pro Dánsko, “E” pro Španělsko, “EST” pro Estonsko, “F” pro Francii, “FIN” pro Finsko, “GR” pro Řecko, “H” pro Maďarsko, “I” pro Itálii, “IRL” pro Irsko, “LT” pro Litvu, “LVA” pro Lotyšsko, “M” pro Maltu, “P” pro Portugalsko, “PL” pro Polsko, “S” pro Švédsko, “SK” pro Slovensko, “SVN” pro Slovinsko, “UK” pro Spojené království.”
2. 41999 D 0013: Konečné znění Společné příručky a Společné konzulární instrukce (SCH/Com-ex (99)) 13 (Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 317), jak bylo přijato rozhodnutím výkonného výboru ze dne 28. dubna 1999, bylo dále změněno níže uvedenými akty. Revidovaná znění Společné konzulární instrukce a Společné příručky obsahující tyto změny a zahrnující jiné změny na základě nařízení Rady (ES) č. 789/2001 a (ES) č. 790/2001 ze dne 24. dubna 2001 (Úř. věst. L 116, 26. 4. 2001, s. 2 a 5) byla zveřejněna v Úř. věst. C 313, 16. 12. 2002, s. 1 a 97.
– 32001 D 0329: rozhodnutí Rady 2001/329/ES ze dne 24. 4. 2001 (Úř. věst. L 116, 26. 4. 2001, s. 32),
– 32001 D 0420: rozhodnutí Rady 2001/420/ES ze dne 28. 5. 2001 (Úř. věst. L 150, 6. 6. 2001, s. 47),
– 32001 R 0539: nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. 3. 2001 (Úř. věst. L 81, 21. 3. 2001, s. 1),
– 32001 R 1091: nařízení Rady (ES) č. 1091/2001 ze dne 28. 5. 2001 (Úř. věst. L 150, 6. 6. 2001, s. 4),
– 32001 R 2414: nařízení Rady (ES) č. 2414/2001 ze dne 7. 12. 2001 (Úř. věst. L 327, 12. 12. 2001, s. 1),
– 32002 D 0044: rozhodnutí Rady 2002/44/ES ze dne 20. 12. 2001 (Úř. věst. L 20, 23. 1. 2002, s. 5),
– 32002 R 0334: nařízení Rady (ES) č. 334/2002 ze dne 18. 2. 2002 (Úř. věst. L 53, 23. 2. 2002, s. 7),
– 32002 D 0352: rozhodnutí Rady 2002/352/ES ze dne 25. 4. 2002 (Úř. věst. L 123, 9. 5. 2002, s. 47),
– 32002 D 0354: rozhodnutí Rady 2002/354/ES ze dne 25. 4. 2002 (Úř. věst. L 123, 9. 5. 2002, s. 50),
– 32002 D 0585: rozhodnutí Rady 2002/585/ES ze dne 12. 7. 2002 (Úř. věst. L 187, 16. 7. 2002, s. 44),
– 32002 D 0586: rozhodnutí Rady 2002/586/ES ze dne 12. 7. 2002 (Úř. věst. L 187, 16. 7. 2002, s. 48),
– 32002 D 0587: rozhodnutí Rady 2002/587/ES ze dne 12. 7. 2002 (Úř. věst. L 187, 16. 7. 2002, s. 50).
Společná konzulární instrukce se mění takto:
a) V příloze 1 části II se zrušují údaje pro tyto země:
“KYPR”,
“ČESKÁ REPUBLIKA”,
“ESTONSKO”,
“MAĎARSKO”,
“LITVA”,
“LOTYŠSKO”,
“MALTA”,
“POLSKO”,
“SLOVINSKO”,
“SLOVENSKO”.
AA2003/ACT/Příloha II/cs 2126
b) V příloze 2 se přehled A nahrazuje tímto:
“Přehled A
Země, jejichž státní příslušníci NEPODLÉHAJÍ vízové povinnosti v jednom nebo několika státech Schengenu, pokud jsou držiteli diplomatických, úředních nebo služebních pasů, ale podléhají této povinnosti, pokud jsou držiteli obyčejných cestovních pasů
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Albánie
DS
D
DS
D
DS
DS
DS
Alžírsko
DS
D Držitelé diplomatických pasů vyslaní do Maďarska podléhají vízové povinnosti při prvním vstupu, ale jsou od ní osvobozeni po zbylou dobu svého přidělení.
DS
Angola
DS
Antigua a Barbuda
DS
Arménie
DS
D
Ázerbajdžán
DS
Bahamy
DS
Barbados
DS
DS
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Bělorusko
DS
Benin
DS
DS
Bosna a Hercegovina
D
DS
D
D
DS
Bolívie
DS
Botswana
DS
Burkina Faso
DS
DS
Kambodža
DS
Kapverdy
DS
Čad
D
DS
Čínská lidová republika
DS
DS
DS
DS
DS
Kolumbie
DS
DS
DS
Pobřeží slonoviny
DS
DS
DS
DS
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Kuba
DS
DS
DS
Dominika
DS
Dominikánská republika
DS
Egypt
DS
DS
DS
Svazová republika Jugoslávie
DS
DS
D
DS
Fidži
DS
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
D
DS
D
DS
DS
D
DS
DS
DS
Gabun
D
Gambie
DS
Ghana
DS
Guyana
DS
Gruzie
DS
Indie
DS
D
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Írán
DS
D
D
Jamajka
DS
D
Kazachstán
DS
Keňa
D
Kuvajt
DS
Kyrgyzstán
DS
Laos
DS
DS
DS
Lesotho
DS
Malawi
DS
D
Maledivy
DS
Maroko
DS
DS
D
DS
D
D
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
Mauretánie
DS
Moldavsko
DS
D
DS
Mongolsko
DS
DS
Mosambik
DS
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Namibie
D
Niger
DS
Pákistán
DS
DS
DS
D
DS
DS
DS
DS
DS
Peru
DS
D
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
D
DS
Filipíny
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
Ruská federace
DS
DS
Svatý Tomáš a Princův ostrov
DS
Senegal
D
DS
D
DS
DS
Seychely
DS
D
Jižní Afrika
DS
D
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
Svazijsko
DS
D
Tádžikistán
DS
BNL
CZ
DK
D
EE
EL
E
F
I
CY
LV
LT
HU
MT
A
PL
P
SI
SK
FIN
S
ISL
N
Thajsko
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
DS
Togo
DS
Trinidad a Tobago
DS
Tunisko
DS
DS
D
DS
D
D
DS
DS
DS
DS
DS
Turecko
DS
DS
DS
DS
D
DS
DS
DS
DS
D
DS
DS
DS
DS
D
DS
DS
DS
DS
DS
DS
Turkmenistán
DS
Uganda
DS
Ukrajina
D
D
DS
Uzbekistán
D
Vietnam
D
DS
Západní Samoa
DS
Jemen
DS
D
Zimbabwe
DS
”
DS: držitelé diplomatických a služebních pasů jsou osvobozeni od vízové povinnosti.
D: pouze držitelé diplomatických pasů jsou osvobozeni od vízové povinnosti.”
c) V příloze 2 se přehled B nahrazuje tímto:
“Přehled B
Země, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti v jednom nebo několika státech Schengenu, pokud jsou držiteli diplomatických, úředních nebo služebních pasů, ale NEPODLÉHAJÍ této povinnosti, pokud jsou držiteli obyčejných cestovních pasů
BNL
DK
D
EE
EL
E
F
I
A
P
SK
FIN
S
ISL
N
Austrálie
X** Cestují-li služebně. ”
Chile
X
Izrael
X
Mexiko
X
Spojené státy americké
X
X
X
”
AA2003/ACT/Příloha II/cs 2127
d) V části I přílohy 3 se poznámka pod čarou 2 nahrazuje tímto:
“Pro země Beneluxu, Českou republiku, Estonsko, Španělsko, Francii, Maďarsko a Slovensko
Tyto osoby jsou osvobozeny od požadavku letištních průjezdních víz:
– držitelé diplomatických a služebních pasů.”
“Pro Slovinsko
Tyto osoby jsou osvobozeny od požadavku letištních průjezdních víz:
– držitelé diplomatických a služebních pasů,
– členové letových posádek, kteří jsou státními příslušníky smluvních stran Chicagské úmluvy Mezinárodní organizace pro civilní letectví.”
e) V části I přílohy 3 se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto:
“Pro Německo a Kypr
Tyto osoby jsou osvobozeny od požadavku letištních průjezdních víz:
– držitelé diplomatických a služebních pasů.
Pro Polsko
Tyto osoby jsou osvobozeny od požadavku letištních průjezdních víz:
– držitelé diplomatických pasů.”
AA2003/ACT/Příloha II/cs 2132
f) V části II přílohy 3 se seznam nahrazuje tímto:
“ČÁST II
Společný seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají povinnosti letištních průjezdních víz pouze v některých státech Schengenu, přičemž držitelé cestovních dokladů vydaných těmito třetími zeměmi rovněž podléhají této povinnosti.
BNL2
CZ
DK
D
EE4
EL
E3
F4
I5
CY
LT
HU
A1
PL
P
FIN
S
ISL
N
Albánie
X
Angola
X
X
X
X
X
X
Kamerun
X
BNL2
CZ
DK
D
EE4
EL
E3
F4
I5
CY
LT
HU
A1
PL
P
FIN
S
ISL
N
Kongo
X
Pobřeží slonoviny
X
X
Kuba
X
Egypt
X7
Gambie
X
Guinea
X
X
X
Guinea-Bissau
X
Haiti
X
X
Indie
X8
X6
X
X
X6
X
Indonésie
X
Jordánsko
X
Libanon
X
X
X7
X
Libérie
X
X
X
X
X
X
BNL2
CZ
DK
D
EE4
EL
E3
F4
I5
CY
LT
HU
A1
PL
P
FIN
S
ISL
N
Libye
X
X
Mali
X
X
Severní Mariany
X
Filipíny
X
Rwanda
X
Senegal
X
X
X
X
Sierra Leone
X
X
X
X
Súdán
X
X
X
X
X
X
X
Sýrie
X
X4
X
X
X
X9
X
Togo
X
X
Turecko
X6
X
X
X
Vietnam
X
”
.
1. Cizinci, kteří podléhají povinnosti průjezdních víz, nemusí mít letištní průjezdní vízum při tranzitu přes rakouská letiště, pokud jsou držiteli některého z následujících dokladů platného po dobu pobytu nezbytnou pro průjezd:
– povolení k pobytu vydaného Andorrou, Japonskem, Kanadou, Monakem, San Marinem, Švýcarskem, Svatým stolcem nebo Spojenými státy americkými, které zaručuje právo návratu;
– vízum nebo povolení k pobytu státu Schengenu, pro který byla uvedena v platnost dohoda o přistoupení;
– povolení k pobytu členského státu EHP.
2. Pouze pokud tito státní příslušníci nejsou držiteli povolení k pobytu platného v členských státech EHP, ve Spojených státech amerických nebo v Kanadě. Rovněž jsou osvobozeni držitelé diplomatických, služebních nebo zvláštních pasů.
3. Držitelé diplomatických, úředních a služebních pasů jsou osvobozeni od povinnosti letištních průjezdních víz. Totéž platí pro držitele obyčejných cestovních pasů, kteří mají trvalý pobyt v členském státě EHP, ve Spojených státech amerických nebo v Kanadě nebo mají vstupní vízum platné v jedné z těchto zemí.
4. Od povinnosti letištních průjezdních víz jsou osvobozeny tyto osoby:
– držitelé diplomatických a služebních pasů;
– držitelé některého z povolení k pobytu, jejichž seznam je uveden v části III;
– členové posádek letadel, kteří jsou státními příslušníky některé smluvní strany Chicagské úmluvy.
5. Pouze pokud tito státní příslušníci nejsou držiteli povolení k pobytu platného v členském státě EHP, v Kanadě nebo ve Spojených státech amerických.
6. Pouze pokud tito státní příslušníci nejsou držiteli víza nebo povolení k pobytu platného v členském státě EU nebo státě, jenž je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru ze dne 2. května 1992, v Kanadě, ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech amerických.
7. Pouze pro držitele cestovního dokladu pro palestinské uprchlíky.
8. Indičtí státní příslušníci nepodléhají povinnosti letištních průjezdních víz, pokud jsou držiteli diplomatického nebo služebního pasu.
Indičtí státní příslušníci rovněž nepodléhají povinnosti letištních průjezdních víz, pokud jsou držiteli víza nebo povolení k pobytu platného v některé zemi EU nebo EHP nebo v Kanadě, ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech amerických. Indičtí státní příslušníci rovněž nepodléhají povinnosti letištních průjezdních víz, pokud jsou držiteli platného povolení k pobytu v Andoře, Japonsku, Monaku nebo San Marinu a povolení ke zpětnému vstupu do země jejich pobytu platného po dobu tří měsíců od jejich letištního tranzitu.
Poznamenává se, že výjimka týkající se indických státních příslušníků, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu v Andoře, Japonsku, Monaku nebo San Marinu, vstupuje v platnost dnem začlenění Dánska do schengenské spolupráce, tj. dnem 25. března 2001.
9. Též pro držitele cestovních dokladů pro palestinské uprchlíky.”
AA2003/ACT/Příloha II/cs 2146
g) V příloze 7 se mezi údaje pro Belgii a Dánsko vkládají tyto údaje:
“ČESKÁ REPUBLIKA
Orientační částky jsou stanoveny zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
Podle § 5 zákona o pobytu cizinců na území České republiky je cizinec povinen na požádání policie předložit doklad o zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13) nebo ověřené pozvání ne starší než 90 dnů ode dne jeho ověření policií (§ 15 a 180),
§ 13 stanoví:
“Prostředky k pobytu na území
1) Zajištění prostředků k pobytu na území se prokazuje, není-li dále stanoveno jinak, předložením:
a) peněžních prostředků alespoň ve výši
– 0,5násobku částky životního minima stanovené podle zvláštního právního předpisu jako potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (dále jen “částka životního minima na osobní potřeby”) na 1 den pobytu, jestliže tento pobyt nemá vcelku přesáhnout dobu 30 dnů,
– 15násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže má pobyt na území přesáhnout dobu 30 dnů, s tím, že tato částka se za každý celý měsíc předpokládaného pobytu na území zvyšuje o 2násobek částky životního minima,
– 50násobku částky životního minima na osobní potřeby, jestliže se jedná o pobyt za účelem podnikání, který má vcelku přesáhnout 90 dnů, nebo
– dokladu potvrzujícího zaplacení služeb spojených s pobytem cizince na území nebo dokladu potvrzujícího, že služby budou poskytnuty bezplatně.
2) Zajištění prostředků k pobytu na území lze místo peněžních prostředků uvedených v odstavci 1 prokázat :
a) výpisem z účtu vedeného v bance znějícím na jméno cizince, ze kterého vyplývá, že cizinec může během pobytu v České republice disponovat s peněžními prostředky ve výši uvedené v odstavci 1, nebo
b) jiným dokladem o finančním zajištění, například platnou mezinárodně uznávanou kreditní kartou.
3) Cizinec, který bude na území studovat, může předložit jako doklad o zajištění prostředků k pobytu závazek vydaný státním orgánem nebo právnickou osobou, že zajistí pobyt cizince na území poskytnutím peněžních prostředků ve výši částky životního minima na osobní potřeby na 1 měsíc předpokládaného pobytu, nebo doklad o tom, že veškeré náklady spojené s jeho studiem a pobytem budou uhrazeny přijímající organizací (školou). Pokud částka v závazku této výše nedosahuje, je cizinec povinen předložit doklad o vlastnictví peněžních prostředků ve výši rozdílu mezi částkou životního minima na osobní potřeby a závazkem na dobu předpokládaného pobytu, nejvýše však 6násobek částky životního minima na osobní potřeby. Doklad o zajištění prostředků k pobytu lze nahradit rozhodnutím či smlouvou o přidělení grantu získaného na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
4) Cizinec, který nedosáhl věku 18 let, je povinen prokázat zajištění prostředků k pobytu podle odstavce 1 v poloviční výši.”
a § 15 stanoví:
“Pozvání
V pozvání se zvoucí osoba zavazuje, že uhradí náklady
a) spojené s obživou cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
b) spojené s ubytováním cizince po dobu pobytu na území až do vycestování z území,
c) spojené s poskytnutím zdravotní péče po dobu pobytu na území až do vycestování z území, případně též s převozem nemocného nebo ostatků zemřelého,
d) vzniklé policii v souvislosti s pobytem na území a vycestováním cizince z území při správním vyhoštění.””
dále, mezi údaje pro Německo a Řecko:
“ESTONSKO
Podle estonského práva prokáží cizinci přijíždějící do Estonska bez pozvání na žádost důstojníka pohraniční stráže při vstupu do země, že mají dostatečné peněžní prostředky na úhradu nákladů jejich pobytu a vycestování z Estonska. Za dostatečné denní peněžní prostředky se považuje 0,2násobek měsíční minimální mzdy stanovené vládou republiky.
Jinak odpovídá za úhradu nákladů pobytu cizince a jeho vycestování z Estonska zvoucí osoba.”
dále, mezi údaje pro Itálii a Lucembursko:
“KYPR
V souladu s nařízeními o cizincích a přistěhovalectví (nařízení (9(2)(B)) závisí vstup cizinců do republiky pro účely dočasného pobytu na uvážení přistěhovaleckých úředníků na hranicích, které je vykonáváno v souladu s obecnými nebo konkrétními pokyny ministra vnitra nebo s ustanoveními výše uvedených nařízení. Přistěhovalečtí úředníci na hranicích rozhodují o vstupu jednotlivě s přihlédnutím k účelu a době pobytu, případným rezervacím ubytování nebo k hostitelství osobami s obvyklým bydlištěm na Kypru.
LOTYŠSKO
Článek 81 nařízení vlády č. 131 ze dne 6. dubna 1999, ve znění nařízení vlády č. 124 ze dne 19. března 2002, stanoví, že cizinec nebo osoba bez státní příslušnosti na požádání úředníka Státní ostrahy hranic předloží doklady uvedené v pododstavcích 67.2.2 a 67.2.8 zmíněných nařízení:
“67.2.2. lázeňskou nebo cestovní poukázku potvrzenou v souladu s předpisy Lotyšské republiky nebo turistický karnet vyhotovený podle určeného vzoru, vydaný Sdružením mezinárodního cestovního ruchu (AIT);
67.2.8. pro obdržení jednorázového víza:
67.2.8.1. cestovní šeky ve volně směnitelné měně nebo hotovost v LVL nebo ve volně směnitelné měně odpovídající 60 LVL na každý den; pokud osoba předloží doklady prokazující, že již zaplatila potvrzené místo ubytování na celou dobu pobytu – cestovní šeky ve volně směnitelné měně nebo hotovost v LVL nebo ve volně směnitelné měně odpovídající 25 LVL na každý den;
67.2.8.2. doklad potvrzující rezervaci potvrzeného místa ubytování;
67.2.8.3. okružní jízdenku s pevně stanovenými daty.”
LITVA
Podle čl. 7 odst. 1 litevského zákona o právním postavení cizinců je cizinci odepřen vstup do Litevské republiky, pokud není schopen prokázat, že má dostatečné prostředky na pobyt v Litevské republice a zpáteční jízdenku do své země nebo pro pokračování v cestě do jiné země, do níž je oprávněn vstoupit.
Pro výše uvedené však neexistují orientační částky. Rozhodnutí jsou přijímána jednotlivě v závislosti na účelu, druhu a délce pobytu.”
dále, mezi údaje pro Lucembursko a Nizozemsko:
“MAĎARSKO
Orientační částku stanoví právní předpisy o pobytu cizinců: podle vyhlášky ministra vnitra č. 25/2001. (XI. 21.) je v současnosti vyžadováno nejméně 1000 HUF pro každý vstup.
Podle článku 5 zákona o cizincích (zákon XXXIX z roku 2001 o vstupu a pobytu cizinců) lze prostředky pro osobní potřeby vyžadované pro vstup a pobyt prokázat předložením:
– maďarské nebo cizí měny nebo bezhotovostních platebních prostředků (např. šeků nebo kreditních karet),
– platného pozvání vydaného maďarským státním příslušníkem, cizincem s povolením k pobytu nebo povolením k usazení nebo právnickou osobou, pokud osoba zvoucí cizince prohlásí, že uhradí náklady ubytování, stravování, zdravotní péče a návratu (repatriace). K pozvání musí být přiloženo úřední schválení úřadu cizinecké policie,
– potvrzení o ubytování a stravování rezervovaném a předem zaplaceném prostřednictvím cestovní kanceláře (poukázka),
– jakéhokoli jiného důvěryhodného důkazu.
MALTA
V praxi se ověřuje, že osoby vstupující na Maltu mají minimální částku 20 MTL (48 EUR) na den na celou dobu trvání své návštěvy.”
dále, mezi údaje pro Rakousko a Portugalsko:
“POLSKO
Částky vyžadované pro překročení hranic jsou určeny ve vyhlášce ministra vnitra a správy ze dne 20. června 2002 o výši prostředků na úhradu výdajů týkajících se vstupu, průjezdu, pobytu a odjezdu cizinců překračujících hranice Polské republiky a o podrobných pravidlech pro prokazování držení těchto prostředků – Dz.U. 2002, Nr 91, poz. 815).
Částky určené v uvedené vyhlášce jsou:
– 100 PLN na den pobytu pro osoby starší 16 let, avšak nejméně 500 PLN,
– 50 PLN na den pobytu pro osoby mladší 16 let, avšak nejméně 300 PLN,
– 20 PLN na den pobytu, avšak nejméně 100 PLN, pro osoby, které se účastní turistických zájezdů, mládežnických táborů nebo sportovních soutěží, anebo osoby, které mají náklady pobytu v Polsku hrazeny nebo přijíždějí do Polska za účelem léčení v léčebnách,
– 300 PLN pro osoby starší 16 let, jejichž pobyt v Polsku nepřesahuje 3 dny (včetně průjezdu),
– 150 PLN pro osoby mladší 16 let, jejichž pobyt v Polsku nepřesahuje 3 dny (včetně průjezdu),”
dále, mezi údaje pro Portugalsko a Finsko:
“SLOVINSKO
70 EUR na osobu pro každý den předpokládaného pobytu.
SLOVENSKO
Podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona č. 48/2002 Z. z. o pobytu cizinců je cizinec povinen na požádání prokázat finanční zabezpečení pobytu ve volně směnitelné měně nejméně ve výši poloviny minimální mzdy stanovené zákonem č. 90/1996 Z. z. o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů, na každý den pobytu; cizinec mladší 16 let je povinen prokázat finanční zabezpečení pobytu v poloviční výši.”
h) V příloze k příloze 8 se bod 3 nahrazuje tímto:
“3. V tomto prostoru se objevuje kód státu tvořený písmenem nebo písmeny, který označuje členský stát udělující vízum (nebo “BNL” v případě zemí Beneluxu, tj. Belgie, Lucemburska a Nizozemska) se sklopným efektem. Tento kód státu je světlý, drží-li se na plocho, a tmavý, otočí-li se o 90°. Kódy států jsou tyto: “A” pro Rakousko, “BNL” pro Benelux, “CY” pro Kypr, “CZE” pro Českou republiku, “D” pro Německo, “DK” pro Dánsko, “E” pro Španělsko, “EST” pro Estonsko, “F” pro Francii, “FIN” pro Finsko, “GR” pro Řecko, “H” pro Maďarsko, “I” pro Itálii, “IRL” pro Irsko, “LT” pro Litvu, “LVA” pro Lotyšsko, “M” pro Maltu, “P” pro Portugalsko, “PL” pro Polsko, “S” pro Švédsko, “SK” pro Slovensko, “SVN” pro Slovinsko, “UK” pro Spojené království.”
2. 32001 R 0539: Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21. 3. 2001, s. 1), ve znění.
– 32001 R 2414: nařízení Rady (ES) č. 2414/2001 ze dne 7. 12. 2001 (Úř. věst. L 327, 12. 12. 2001, s. 1).
V příloze II části 1 se zrušují tyto údaje:
“Kypr”,
“Česká republika”,
“Estonsko”,
“Maďarsko”,
“Lotyšsko”,
“Litva”,
“Malta”,
“Polsko”,
“Slovensko”,
“Slovinsko”.
C. Vnější HRANICE
1. 41998 D 0059: Rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. prosince 1998 o koordinovaném nasazení poradců pro doklady (SCH/Com-ex (98)59 rev.) (Úř. věst. L 239, 22. 9. 2000, s. 308),
V připojeném dokumentu SCH/I-Front (98) 184 rev. 3 se seznam “I-Přehled míst, která se v současné době považují za v zásadě vhodná pro nasazení poradců pro doklady”, nahrazuje tímto:
“S ohledem na aktuální situaci se považují následující místa, kde se nacházejí konzulární úřady a/nebo zámořské kanceláře leteckých a námořních společností, za v zásadě vhodná pro nasazení poradců pro doklady (tento seznam bude podle potřeby aktualizován):
– Abidžan (Pobřeží slonoviny)
letecké společnosti
zastoupení: Francie, Portugalsko
– Abú Dhabi (Spojené arabské emiráty)
důležité tranzitní letiště pro lety do Evropy, poradenství a školení by proto mělo být zaměřeno zejména na letecké společnosti
– Akkra (Ghana)
letecké společnosti
– Ankara (Turecko)
letecké společnosti
– Bamako (Mali)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Bangkok (Thajsko)
letecké společnosti
– Bejrút (Libanon):
letecké společnosti
společnosti provozující lodní dopravu
zastoupení: Kypr
– Bissau (Guinea-Bissau)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Brazzaville (Kongo)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Káhira (Egypt):
letecké společnosti
společnosti provozující lodní dopravu
zastoupení: Kypr
– Casablanca (Maroko)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Colombo (Srí Lanka)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Dháka (Bangladéš)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Dakar (Senegal)
letecké společnosti
zastoupení: Francie, Portugalsko, Španělsko
– Damašek (Sýrie):
letecké společnosti
zastoupení: Kypr
– Douala (Kamerun)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Dubaj (Spojené arabské emiráty)
důležité tranzitní letiště pro lety do Evropy, poradenství a školení by proto mělo být zaměřeno zejména na letecké společnosti
– Haiti
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Ho Či Minovo Město (Vietnam)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Hongkong
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Islámábád (Pákistán)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Istanbul (Turecko)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Karáčí (Pákistán)
letecké společnosti
zastoupení: Německo (vhodné intenzivní školení a poradenství).
– Kyjev (Ukrajina)
zastoupení: Portugalsko
– Kuvajt
letecké společnosti
– Lagos (Nigérie)
letecké společnosti
zastoupení: Německo, Francie, Španělsko.
– Lima (Peru)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Luanda (Angola)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Macao
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Malabo (Rovníková Guinea)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Maputo (Mosambik)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Moskva (Rusko)
letecké společnosti
– Nador (Maroko)
zastoupení: Španělsko
– Nairobi (Keňa)
letecké společnosti
zastoupení: Německo, Francie
– Peking (Čína)
letecké společnosti
zastoupení: Francie, Španělsko
– Praia (Kapverdy)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Rabat (Maroko)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Rio de Janeiro (Brazílie)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– S. Tomé (Svatý Tomáš a Princův ostrov)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– Sal (Kapverdy)
letecké společnosti
zastoupení: Portugalsko
– San’á (Jemen)
letecké společnosti
– Santo Domingo (Dominikánská republika)
letecké společnosti
zastoupení: Španělsko
– Šanghaj (Čína)
letecké společnosti
zastoupení: Francie
– Skopje (Bývalá jugoslávská republika Makedonie)
letecké společnosti
– Tanger (Maroko)
letecké společnosti
společnosti provozující lodní dopravu
zastoupení: Španělsko
– Tetuán (Maroko)
zastoupení: Španělsko
– Tirana (Albánie)
letecké společnosti
– Tunis (Tunisko)
letecké společnosti
– Yaoundé (Kamerun)
letecké společnosti
zastoupení: Francie”. |
|---|
