Databáze Pokyny pro překladatele

Detail

Uvážlivě je také nutno přistupovat k úpravám v rámci jednoho větného celku. Ke změně stavby věty při překladu do češtiny by nemělo docházet samoúčelně. Ve většině případů se lze řídit větnou stavbou originálu, což také usnadňuje orientaci v textu při následné revizi. Občas je ovšem nezbytné slovosled nebo větnou stavbu změnit tak, aby odpovídaly požadavkům české gramatiky a stylistiky a vznikl tak souvislý a logický text. Překladatel se tedy musí na základě svých profesionálních zkušeností a znalostí rozhodnout, ve kterých případech je nutné se od originálu odchýlit a jak velká tato odchylka může být.

Uvozovky se píší podle českých pravidel, tzn. první dole, druhé nahoře (nelze kopírovat anglickou variantu). Jednoduché uvozovky originálu se v češtině zpravidla nahrazují dvojitými. V případě nutnosti použít dvojí uvozovky lze použít i souběh více dvojitých uvozovek nebo kombinaci dvojitých uvozovek pro širší část textu a jednoduchých pro část užší. Datum se rovněž píše podle zásad českého jazyka, tzn. není správné doplňovat datum na dvoumístný tvar (např. 07.02.1996 apod.).

Překladatelé z angličtiny by si měli uvědomit, že anglický právní systém i anglická terminologie v jiných oblastech jsou často odlišné od kontinentální terminologie. Anglická terminologie má sklon k větší nejednotnosti, než jaká je běžná v jiných jazycích a jaká je přípustná pro české překlady; vyskytují se i výrazy po odborné stránce nesprávné nebo zavádějící. V těchto případech je nezbytné přihlížet k francouzské, popř. německé verzi.

Překladatelé z němčiny by si měli být vědomi toho, že německé znění je překladové a že němečtí překladatelé občas podléhají tendenci dávat obecným termínům anglickým nebo francouzským konkrétnější, zužující význam. Tento postup je nesprávný a v překladu do češtiny je třeba se vyvarovat jeho důsledků.