ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :13. VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACE V ARCHITEKTUŘE A STAVITELSTVÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A EVROPSKOU UNIÍ
Část :I. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
Kapitola :B. Ideová východiska

Text:Bílou knihu z roku 1985 lze považovat za základní dokument, který na vrcholné úrovni vytýčil zásady pro dobudování vnitřního trhu Evropské unie s cílem dosáhnout volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu a tím i dalšího posílení integračních prvků sjednocené Evropy. V době, kdy se první Bílá kniha připravovala a kdy byla přijímána, bylo rozšíření Unie o další státy - především státy střední a východní Evropy - natolik nereálné, že úvahy na toto téma nepřicházely prakticky v úvahu, a to přesto, že některé principy a postupy byly i mimo státy Unie známy a podle možnosti byly též aplikovány. Za všechny ostatní je možno uvést obsah směrnice o stavebních výrobcích (89/106/EHS), jejíž principy a základní instituty, zejména tzv. interpretační dokumenty, byly v býv. Československu a následně pak v České republice průběžně sledovány a plynule zapracovávány do příslušných předpisů. Tím bylo mj. dosaženo stavu, že Česká republika i jako nečlen Evropské unie bude mít po přijetí novely stavebního zákona, v jehož nově koncipovaných prováděcích předpisech jsou principy citované evropské směrnice zapracovány, právní úpravu v oblasti veřejného práva stavebního srovnatelnou s předními evropskými státy. Ve svých důsledcích budou takto vytvořené podmínky znamenat, že jednak zahraniční odborníci, přicházející na český stavební trh jako investoři, projektanti nebo dodavatelé staveb, budou nacházet předpisovou základnu obdobnou té, na niž jsou zvyklí, jednak - což je důležitější - čeští stavební inženýři a architekti získají již z domova odborné návyky využitelné pro práci na evropském teritoriu, bez nutnosti složité a dlouhé adaptace.

Bílá kniha z r. 1985 měla sice jiné základní poslání než sjednocení podmínek pro vzájemné uznávání vysokoškolské kvalifikace, avšak pro svůj programový charakter a ideový smysl je významná i v těchto souvislostech. V příloze Bílé knihy, obsahující časový plán uskutečnění vnitřního trhu do roku 1992, nalézáme zárodky úkolů, které následně nalezly náplně- ní a staly se samy základem pro integrační aktivity na různých úsecích.

Pro náš účel má význam formulace úkolů souvisících se vzájemným uznáváním výsledných dokladů o absolutoriu vysokých škol, i když tyto úkoly nejsou zaměřeny specificky na oblast architektury a stavitelství, ale v souladu se základ- ním posláním Bílé knihy 1985 směřují do sféry volnosti pohybu pro závisle zaměstnané a samostatné pracovníky. Zde nacházíme jako úkol, jehož splnění mělo napomoci svobodné volbě pracovního místa, "návrh směrnice na zavedení všeobecného systému vzájemného uznávání absolutoria na vysokých školách" s termíny splnění 1985 (návrh Komise) a 1987 (předpokládané přijetí Radou). Konečně souvisí s předmětem našeho zájmu úkol, jehož náplní mělo být "zhodnocení fungování všeobecného systému vzájemného uznávání a event. předložení návrhů na zdokonalení" s termíny 1990/91.

Jak uvidíme dále, je smyslem vzájemného uznávání ve sféře vysokoškolské kvalifikace primárně svobodné poskytování služeb bez zbytečného administrativního omezování, takže možnost volného pohybu osob, která se považuje v dnešní době u členských států za samozřejmost a která je zde (v roce 1985) silně akcentována, je vlastně pouhým, i když nutným, prostředkem v tomto procesu a předpokladem pro umožnění základního poslání.

Sekundárně ovšem je třeba sledovat druhý cíl, totiž chránit zákazníka (spotřebitele) v tom smyslu, aby dostal "zboží" (službu), které očekává, jak co do druhového určení tak co do kvality služby. Tyto otázky nejsou sice nikde výslovně uváděny, je však zřejmé, že svobodný výkon povolání architekta a volná nabídka a poskytování jeho služeb na trhu musí být podmíněny zárukami výše uvedenými. Na tomto konstatování nic nemění fakt, že na rozdíl od první podmínky, sledující svobodné počínání architekta při výkonu jeho povolání a uplatnění na trhu, která je výslovně vyjádřena ve všech dokumentech souvisících se sledovanou otázkou, je druhá podmínka representována pouze poukazem na vlastnosti a odborné předpoklady architekta jako poskytovatele zmíněné služby.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti