Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

V části III., která tvoří hlavní část publikace, jsou uvedeny plné texty předpisů EU, u nichž je gestorem Ministerstvo pro místní rozvoj, a to jak v češtině, tak i v angličtině. Kvalita překladů totiž, jak známo, může být různá. Ideální by bylo, kdyby na každém překladu pracovali jako tým současně tři lidé, lingvista, právník a odborník na danou problematiku. To je však obvykle jen obtížně splnitelné. V oblasti cestovního ruchu zatím neexistují “autorizované” či “oficiální” překlady právních předpisů EU. I když jsme se snažili zajistit co nejkvalitnější překlady, přesto jsme v záhlaví publikace uvedli, že za relevantní text považujeme anglický originál, zatímco překlad do češtiny má pouze pracovní chrakter a slouží zejména potřebám Ministerstva pro místní rozvoj. Situace s přesností překladů by se měla zlepšit, neboť v nejbližší době má vzniknout v rámci odboru kompatibility s právem ES Ministerstva spravedlnosti specializované pracoviště, jež by se zabývalo mj. i terminologickou revizí překladů.

Z jednotlivých typů právních předpisů EU uvedených v části III. publikace je nejdůležitější a nejčastěji používaná směrnice, která je pro členské státy, jimž je určena, závazná z hlediska svého obsahu a cíle, jehož má být dosaženo, přičemž forma transpozice do národního práva je ponechána jednotlivým státům. Směrnice jsou však často velmi podrobné, což velmi omezuje možnosti pro vlastní normotvorbu členských států. Ze směrnic v této části publikace uvedených je nejvýznamnější směrnice Rady z 13. června 1990 o souborných službách pro cestování, pobyty a zájezdy (90/314/EHS), která se stala základem obdobně pojatého zákona, připravovaného Ministerstvem pro místní rozvoj. Zařazení směrnice 90/314/EHS do části Bílé knihy z roku 1995 o ochraně spotřebitele znamená, že také připravovaný zákon patří do skupiny zákonů na ochranu spotřebitele.

V poslední části publikace je uveden příslušný rozsudek Evropského soudního dvora, který naznačuje, jaké důsledky by v budoucnu pro ČR mohlo mít včasné nezavedení dané směrnice. I když v případě rozsudku nejde o legislativní dokument, je třeba zdůraznit, že právě soudní judikatura “dotváří” konkrétní podobu práva a podmínky jeho aplikace v praxi. S blížícím se plným členstvím ČR v EU se bude stále více blížit i doba, v níž budou mít soudy nejen “silnější” úlohu, ale také, kdy český soudce bude v určitých případech přímo aplikovat právo Evropské unie.