Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Jedině takto stabilní právní stát může prodělat změny, které jsou s členstvím v EU požadovány jak z hlediska práva, tak z hlediska ekonomického rozvoje.

Přirozeně je důležité, aby právo ES bylo k dispozici a snadno přístupné. Je třeba zajistit v knihovnách a informačních centrech přístup k právu ES.

Také v oblasti vzdělávání je třeba zajistit výuku práva ES na právnických fakultách vysokých škol, také na fakultách ekonomických.

Problémem stále zůstává doškolování v současnosti zaměstnaných pracovníků, kteří neměli možnost se dosud s tímto novým fenoménem moderního právního vývoje seznámit. Je nutno zajistit doškolovací kursy pro soudce, praktické právníky a zaměstnance státní správy.

Právo ES převládlo již úplně v některých důležitých odvětvích práva, jako např. zákon o clech nebo imigrační zákon, týkající se občanů jiných členských států. Bohužel mnoho právníků žije v iluzi, že se vůbec nemusí věnovat právu ES, pokud se specializují na obor rodinného právu nebo trestního práva. I když všechny obory práva nejsou ovlivněny právem ES ve stejném rozsahu, nejsou absolutně nedotknutelné právem ES, jak to dokazují rozsudky ESD. Existují např. rozsudky zavazující členské státy trestat určité chování nebo omezující jejich právo tak činit. Právo ES nepřímo ovlivňuje národní právní systémy členských států a to i tehdy, jestliže členské státy nejsou právně vázány přizpůsobit nebo změnit své právní předpisy. Toto tvrzení lze podpořit situací, kdy členský stát nemá povoleno aplikovat určité zákazy neslušných marketingových praxí ve vztahu k marketingu výrobků dovážených z jiných členských států, je rozumné předpokládat, že stát nakonec tato ustanovení zruší i s ohledem na marketing domácích výrobků, protože domácí výrobci by jinak utrpěli konkurenční nevýhodu.

Po přijetí ČR do EU dojde k určitému omezení role Parlamentu ČR. Záležitosti, které budou spadat do kompetence orgánů ES, budou buď zcela mimo rozsah českého práva (otázky odvozené ze zakládajících smluv) nebo zůstanou v omezené míře v pravomoci Parlamentu ČR (omezení je založeno hlavně směrnicemi ES).

Tato práce shrnuje všechny ústavní aspekty evropské integrace z hlediska práva. Důležité je ale tyto úvahy doplnit i o jejich politický rámec.

Budoucnost jak ČR, tak celé EU je v rukou jejich ústavních činitelů a záleží na právě probíhajících i plánovaných politických jednáních.

Ať jsou názory na smysl evropské integrace jakékoli, je třeba si uvědomit roli práva v mechanismu společenských vztahů. Právo, jako soubor platných norem, které regulují společenské chování, musí sledovat dynamičnost společenských vztahů. Jedním z nejdůležitějších znaků práva je jeho efektivita, ta se odráží v míře dosažení cíle stanoveného v právních normách. Pokud právo neodráží skutečný nebo žádoucí stav společenských vztahů, není dodržováno a tudíž není efektivní. Stanovení žádoucího stavu společenských vztah je věcí právní politiky. Právní politika se zabývá právními jevy de lege ferenda, tedy z hlediska potřeby budoucích právních norem pro ovlivňování společenského vývoje.

Závěrem lze konstatovat, že další vývoj naší společnosti a její cesty do Evropské unie záleží jak na efektivnosti právních, tak i politických kroků.

Odkazy:

1) P. Peška: Úvod do ústavního práva, str. 9
2) V. Klokočka: Ústavní systémy evropských států,
str. 236 - 246
3) Smlouva o Evropské unii z 7. 2. 1992, čl. F
4)J.Blahož: Definice Ústavy-srovnávací pohled, Právník č.10/1995
5) P. Peška: Úvod do ústavního práva, str. 14 - 16
6) J. Filip, J. Svatoň, J. Zimek: Základy státovědy,
str. 5 - 14

8) V. Klokočka: Ústavní systémy evropských států,
str. 98 - 114
9) zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky
10) V. Pavlíček, J. Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky, Svazek I., str. 57 - 63
11) J. Malenovský: Glosy k výkladu článku 1O české Ústavy v praxi ústavních orgánů, Právník č. 9/1996
12) J. Malenovský: Praktické případy aplikace článku 1O Ústavy ČR - Rámcová úmluva na ochranu národnostních menšin, Právník č. 9/1995
13) V. Pavlíček, J. Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky, Svazek I., str. 62
14) V. Pavlíček, J. Hřebejk: Ústava a ústavní řád České republiky, Svazek I., str. 129 - 133
15) Smlouva o založení Evropského společenství z 25. 3. 1957,
čl. 210
16) Smlouva o založení Evropského společenství z 25. 3. 1957,
čl. 211
17) rozhodnutí Soudního dvora ES 26/1962 ve věci Van Gend en Loos (1963) ECR 1
18) V. Týč, D. Jílek: Základy práva Evropských společenství,
str. 20 - 22
19) P. Kalenský: Právo Evropských společenství a československý právní řád (se zřetelem k přístupu Československa), Právník
č. 5/1991
20) V. Týč, D. Jílek: Základy práva Evropských společenství,
str. 68 - 102
21) V. Knapp: Teorie práva, str. 69
22) J. Malenovský: Mezinárodní právo veřejné, Obecná část,
str. 3 - 16
23) V. Veverka, J. Boguszak, J. Čapek: Základy teorie práva,
str. 71 - 76
24) J. Malenovský: Mezinárodní právo veřejné, Obecná část,
str. 46 - 63
25) rozhodnutí Soudního dvora ES 6/1964 ve věci Costa versus ENEL (1964) ECR 585
26) R. Arnold: Základy práva Evropských společenství,
str. 130 - 132
27) V. Klokočka: Ústavní systémy evropských států, část druhá, třetí a čtvrtá
28) k otázce asociačního vztahu a jeho orgánů viz. P. Svoboda: K právní povaze tzv. evropských asociačních dohod a sekundárního asociačního práva, Právník č. 3/1996, str. 210 - 218
29) čl. 68, čl. 69 ED
30) čl. 70 ED
31) V. Libánský, Harmonizace čs. práva s právem ES - I, Právo a zákonnost č. 4/1992, str. 195
32) R. Arnold, Evropské právo v otázkách a odpovědích, Právní rozhledy č. 2/1996, str. 79 - 81


Seznam literatury:

I) Knihy:

1) Arnold R.: Základy práva Evropských společenství, Praha, ediční středisko PFUK, 1994

2) Chisholm Marcela: Základy práva Evropské unie, Praha, Všehrd, 1994

3) Edward D., Lane R.: Úvod do práva Evropského společenství, Praha, 1993

4) Filip J., Svatoň J., Zimek J.: Základy státovědy, Brno MU, 1994

5) Klokočka V.: Ústavní systémy evropských států, Praha, Linde a. s., 1996

6) Knapp V.: Teorie práva, Praha, C. H. Beck, 1995

7) Malenovský J.: Mezinárodní právo veřejné, Obecná část, Brno MU, 1993

8) Pavlíček V., Hřebejk J.: Ústava a ústavní řád ČR, Svazek I., Linde a. s., 1994

9) Peška P.: Úvod do ústavního práva, Praha, Karolinum, 1994

10) Potočný M.: Mezinárodní právo veřejné, Zvláštní část, Praha, C. H. Beck, 1996

11) Týč V., Jílek D.: Základy práva Evropských společenství, Brno MU, 1994

12) Veverka V., Boguzsak J., Čapek J.: Základy teorie práva, Praha, CODEX, 1994

II) Časopisy:

1) Arnold R.: Evropské právo v otázkách a odpovědích, Právní rozhledy č. 1, 2, 6, 8, 10, 12/1996

2) Kalenský P.: Právo ES a čs. právní řád (se zřetelem k přístupu ČSR), Právník č. 6/1991

3) Libánský V.: Harmonizace čs. práva s právem ES - I, Právo a zákonnost č. 4/1992

4) Pauknerová M.: Asociační dohoda - některé teoretické a praktické otázky, Právník č. 9/1995

5) Svoboda P.: K právní povaze tzv. evropských asociačních dohod a sekundárního asociačního práva, Právník č. 3/1996