Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

K úmluvě byl přijat dodatkový protokol, série evropských úmluv č. 159, vydaný 9.11.1995, k 1.7.1996 nevstoupil v platnost

1. Evropská rámcová úmluva o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány, série evropských úmluv č. 106

(European outline convention on transfrontier co-operation between territorial communities or authorities
Convention-cadre Européenne sur la coopération transfrontaliere des collectivités ou autorités territoriales)

berouce ohled na cíl Rady Evropy dosáhnout větší jednoty mezi svými členy a podporovat spolupráci mezi nimi;

berouce ohled na definici uvedenou v článku 1 Statutu Rady Evropy bude tento cíl prosazován především pomocí dohod v oblasti administrativy;

berouce ohled na skutečnost, že Rada Evropy bude zajišťovat, aby se územní společenství nebo úřady podílely na dosažení tohoto cíle;

berouce ohled na závažnost dané spolupráce mezi územními společenstvími nebo úřady nacházejícími se v blízkosti státních hranic v oblastech regionálního, městského a venkovského rozvoje, ochrany životního prostředí, zdokonalování veřejných institucí a služeb a vzájemné pomoci v případě potřeby pro dosažení uvedeného cíle;

berouce ohled na minulé zkušenosti, jež dokazují, že spolupráce mezi místními a regionálními orgány v Evropě usnadňuje jejich činnost při efektivním plnění jejich úkolů a zároveň i přispívá ke zdokonalování a rozvoji příhraničních oblastí;

s pevným rozhodnutím podporovat takovou spolupráci a přispět tímto způsobem k ekonomickému a sociálnímu rozvoji příhraničních oblastí v duchu přátelství, jež spojuje národy Evropy;

usnesli jsme se na následujícím:

2. Pro účely této úmluvy, pod termínem “územní společenství nebo úřady” chápeme společenství, orgány a instituce, jež vykonávají místní a regionální funkce a jako takové jsou definovány i v legislativě daného státu. Nicméně každá smluvní strana má právo v době podepsání této Úmluvy jmenovat nebo později sdělit generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že jmenovala společenství, orgány nebo instituce, subjekty a formy, jejichž činnost v rámci této úmluvy hodlá omezit nebo zcela vyloučit.

Přijatá opatření a uzavírané dohody mohou vycházet ze vzorů a návrhů opatření, statutu a dohod, jež tvoří přílohy k této úmluvy pod čísly 1.1 až 1.5 a 2.1 až 2.6, které mohou být měněny podle požadavků a situace platné v daném smluvním státě. Uvedené vzory a návrhy jsou pouze metodickým návodem a nemají charakter mezivládních smluv.

2. Pokud smluvní strany považují za nutné uzavřít mezistátní dohody, mohou, mimo jiného, určit kontext, formy a rámec, ve kterých mohou územní společenství a úřady působit v rámci přeshraniční spolupráce. V každé dohodě mohou být uvedeny také orgány a instituce, jichž se tato spolupráce týká.

3. Uvedená ustanovení neomezují smluvní strany, pokud budou chtít stanovit další formy přeshraniční spolupráce po dohodě s druhou smluvní stranou. Při interpretaci ustanovení této úmluvy nesmí dojít k tomu, aby již existující dohody o spolupráci byly prohlášeny za neplatné.

4. Dohody a smlouvy se musí uzavírat s ohledem na legislativu každého státu, který dohody uzavírá, a s ohledem na mezinárodní vztahy a obecnou politiku, jakož i zásady kontroly ze stran odpovídajících orgánů nadřazených územním společenstvím a úřadům.

5. Každá smluvní strana může specifikovat kompetentní orgány, které mohou z hlediska zákonodárství této smluvní strany kontrolovat činnost územních společenství nebo orgánů. Tato specifikace může být učiněna v době podepsání této úmluvy, nebo kdykoliv později při komunikaci s generálním tajemníkem Rady Evropy.

2. Jakýkoliv návrh jedné nebo několika smluvních stran, kterým se rozšiřují nebo doplňují ustanovení této úmluvy nebo vzory dohod a opatření, bude přednesen generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, který tyto návrhy předloží Výboru ministrů Rady Evropy. Výbor ministrů rozhodne o dalším postupu.

2. Tato úmluva vstupuje v platnost tři měsíce poté, co čtvrtá listina potvrzující ratifikaci, přijetí a schválení dané úmluvy bude předána generálnímu tajemníkovi Rady Evropy k uložení, za předpokladu, že alespoň dva ze států, které splnily tyto formální náležitosti, mají společnou hranici.

3. V případě států, které ratifikují, přijmou a schválí tuto úmluvu později, úmluva vstupuje v platnost tři měsíce poté, co jsou listiny potvrzující ratifikaci, přijetí a schválení uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

2. Připojení k úmluvě vstoupí v platnost tři měsíce poté, co daný stát uloží u generálního tajemníka Rady Evropy listinu stvrzující připojení se k této úmluvě.

2. Odstoupení od úmluvy nabude účinnosti šest měsíců po doručení rozhodnutí o odstoupení generálnímu tajemníkovi.

Na důkaz souhlasu s výše uvedeným textem jsme my, níže podepsaní, připojili své podpisy a zároveň prohlašujeme, že jsme plně odpovědni tak učinit.

Podepsáno v Madridu 21. května 1980 v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě jazykové mutace jsou rovnoprávné, v jednom exempláři, který bude uložen v archívu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá ověřenou kopii této úmluvy všem členským státům Rady Evropy a každému dalšímu státu, který se k dané úmluvě připojí.

Jak vyplývá z dále uvedeného přehledu, pouze dva vzory mezistátních smluv o podporování přeshraniční spolupráce a regionálních přeshraničních vztazích spadají do výhradní kompetence států. Ostatní mezistátní dohody, jejichž vzory patří do druhé kategorie, pouze stanovují právní rámec pro uzavření dohod nebo smluv mezi územními úřady nebo společenstvími.

1. Vzory mezistátních dohod

Obecná ustanovení vzorových dohod

1.1 Vzor mezistátní dohody o podpoře přeshraniční spolupráce;

1.2 Vzor mezistátní dohody o regionálních přeshraničních konzultacích;

1.3 Vzor mezistátní dohody o místních přeshraničních konzultacích;

1.4 Vzor mezistátní dohody o smluvní přeshraniční spolupráci mezi místními úřady;

1.5 Vzor mezistátní dohody o orgánech přeshraniční spolupráce mezi místními úřady.

2. Návrhy dohod, statutů a smluv uzavíraných mezi místními úřady

2.1 Návrh dohody mezi místními úřady o ustavení konzultační skupiny;

2.2 Návrh dohody o koordinaci při řízení přeshraničních místních veřejných záležitostí;

2.3 Návrh dohody o ustavení soukromoprávních přeshraničních asociací;

2.4 Návrh smlouvy o dodávkách nebo poskytování služeb mezi místními orgány příhraničních oblastí (soukromoprávní typ);

2.5 Návrh smlouvy o dodávkách nebo poskytování služeb mezi místními orgány příhraničních oblastí (veřejněprávní typ);

2.6 Návrh dohody mezi místními úřady o ustavení orgánů zajišťující přeshraniční spolupráci.

1. Vzory mezistátních dohod

Úvodní poznámka: Cílem vzorových mezistátních dohod je zejména přesně definovat kontext, formy a rámec, které budou státy upřednostňovat při činnosti regionálních úřadů, a zároveň vyloučit právní nejasnosti, jež by mohly způsobit potíže (definice aplikovaného práva, právních orgánů, možnostech odvolání atd.).

Podepsání mezistátních dohod o podporování přeshraniční spolupráce mezi místními úřady bude nepochybně výhodné z následujících hledisek:
· oficiální uznání právoplatnosti všech aktů spolupráce a doporučení pro místní úřady tyto akty využívat;
· cíle a podmínky pro zákroky ze strany kontrolních a dohlížecích orgánů;
· výměna informací mezi státy;
· spojení, která mohou být ustanovena mezi existujícími formami spolupráce a dalšími postupy pro realizaci spolupráce v příhraničních oblastech;
· změny právních úprav nebo jejich interpretací, jež by bránily přeshraniční spolupráci atd.

Soustava výše uvedených vzorových dohod dává možnost výběru z několika variant a zároveň umožňuje vládám, aby zařadily přeshraniční spolupráci do libovolného kontextu, jež bude v co největší míře vyhovovat požadavkům na jejich využití v mezistátních dohodách o podporování přeshraniční spolupráce (1.1) a zároveň tvoří základ pro jejich doplnění některou z možností (vzorové dohody 1.2 až 1.5). Jednotlivé státy si mohou zvolit za základ a eventuálně změnit buď jednu možnost, několik z nich, nebo všechny, a to buď současně nebo postupně v několika etapách. V případě států, jejichž právní systém je obdobný, jako např. skandinávské státy, není nutno měnit či upravovat zásady pro uzavírání dohod.

Obecná ustanovení vzorových dohod 1.1 až 1.5

Článek a

1. Pro potřeby této dohody, termín “místní úřady” znamená úřady, společenství nebo orgány, které vykonávají místní funkce v rámci vnitřního právního systému daného státu.

2. Pro potřeby této dohody, termín “regionální úřady” znamená úřady, společenství nebo orgány, které vykonávají regionální funkce v rámci vnitřního právního systému daného státu.**) Tento paragraf 2 je pro vzory dohod 1.3, 1.4 a 1.5. vynechán)

Článek b

Tato dohoda ponechává nedotčeny již existující režimy různých forem přeshraniční spolupráce mezi smluvními státy, zejména ty, které jsou založeny na mezinárodních dohodách.

Článek c

Smluvní strany budou informovat regionální a místní úřady o možnostech akcí, které mohou být těmito úřady realizovány a budou je podněcovat, aby je využívaly.

Článek d

“Nadřízené úřady” v textu této dohody znamenají jakékoliv nadřízené a kontrolní orgány, které budou určeny každou smluvní stranou.

Článek e

Rozsah a podstata pravomocí místních úřadů, jež jsou určeny vnitrostátním právem jednotlivých států, nemohou být měněny touto dohodou.

Článek f

Každý stát může kdykoliv specifikovat rozsah území, cíle a formy spolupráce, na něž se nebudou vztahovat ustanovení této dohody.

Nicméně tato specifikace nesmí omezovat pravomoce, jež byly získány na základě již existující spolupráce.

Článek g

Smluvní strany jsou povinny informovat generálního tajemníka Rady Evropy o činnosti komisí, výborů a dalších orgánů, jež byly zmocněny realizovat úkoly vyplývající z této dohody.

Článek h

Smluvní strany mohou provádět menší změny v této dohodě na základě získaných zkušeností tak, že si vzájemně vymění nóty.

Článek i

1. Každá smluvní strana se zavazuje informovat druhou smluvní stranu o završení postupů, které vyžaduje jejich zákonodárství při naplňování této dohody. Tyto postupy vstupují v platnost dnem jejich oznámení druhé straně.

2. Tato dohoda se uzavírá na dobu pěti let od okamžiku jejího vstoupení v platnost. Pokud není dohoda písemně vypovězena s šestiměsíční výpovědní lhůtou před vypršením její platnosti, automaticky se obnovuje na následující pětileté období za stejných podmínek.

3. Smluvní strana, která vypovídá danou dohodu, může určit, že výpověď se týká pouze jednotlivých ustanovení dohody, zeměpisných regionů nebo oborů činnosti. V tomto případě zůstane zbývající část dohody v platnosti, pokud není ukončena druhou nebo dalšími smluvními stranami v průběhu čtyř měsíců od obdržení písemného prohlášení od první smluvní strany o částečné výpovědi dohody.

4. Smluvní strany mohou kdykoliv pozastavit platnost uvedené dohody na určitou dobu. Analogicky se mohou dohodnout a pozastavit nebo zrušit činnost některé z komisí.

1.1 Vzor mezistátní dohody o podpoře přeshraniční spolupráce

Úvodní poznámka: Toto je vzorová mezistátní dohoda obsahující obecná ustanovení, jež může být uzavřena samostatně, nebo ve spojení s další nebo dalšími vzorovými mezistátními dohodami, jež jsou uvedeny níže.

Vlády...........................................................

a..............................................................,

jsouce si vědomy výhod přeshraniční spolupráce definované v Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány, se dohodly na následujícím:

Článek 1

Smluvní strany se zavazují vyhledávat a podporovat způsoby přeshraniční spolupráce na regionální a místní úrovni.

Pod termínem přeshraniční spolupráce se rozumí veškerá dohodnutá opatření pro administrativní, technickou, ekonomickou, sociální a kulturní spolupráci, jež vede ke zlepšení a rozšíření sousedské spolupráce mezi regiony na obou stranách státních hranic uvedených států, jakož i uzavírání odpovídajících dohod, jejichž cílem bude řešit problémy, které se mohou objevit v dané oblasti.

Tato opatření budou znamenat, že se, mimo jiného, budou hledat způsoby, jak zdokonalit podmínky pro rozvoj regionů a měst, ochranu přírodních zdrojů, vzájemnou pomoc v případech neštěstí nebo živelných pohrom a pro zdokonalování veřejných služeb.

Článek 2

Na základě společných konzultací budou smluvní strany podporovat regionální úřady v jejich snahách o navázání a provádění spolupráce v rámci platné legislativy v jednotlivých státech.

Článek 3

Smluvní strany se zavazují podporovat jakákoliv opatření místních úřadů, jež budou směřovat k ustanovení a rozvoji přeshraniční spolupráce.

Článek 4

Místní a regionální úřady, které se zapojují do přeshraniční spolupráce v souladu se zněním této dohody, mají nárok na stejnou podporu a ochranu jako v případě provádění spolupráce na národní úrovni.

Kompetentní úřady smluvní strany budou dohlížet na to, aby se vytvářely rozpočty, které budou v dostatečné míře pokrývat nároky na běžné výdaje úřadů a institucí, které jsou zapojeny do přeshraniční spolupráce v souladu s touto dohodou.

Článek 5

Každá smluvní strana pověří orgány, komise, nebo instituce, které bude jmenovat, přezkoumáváním platné národní legislativy a předpisů z hlediska navržení změn těch ustanovení, která by mohla bránit rozvoji místní přeshraniční spolupráce. Tyto instituce by měly věnovat pozornost především zlepšování daňových a celních předpisů, pravidlům v oblasti deviz a převodu kapitálu, jakož i postupům pro zásahy ze strany nadřízených orgánů, obzvláště z hlediska kontroly a dohledu nad těmito institucemi.

Před přijetím kroků uvedených v předchozím odstavci, budou smluvní strany tyto otázky v případě potřeby navzájem konzultovat a sdělí si potřebné informace.

Článek 6

Smluvní strany se budou snažit vyřešit arbitrážní cestou nebo jiným vhodným způsobem sporné otázky lokálního charakteru, jejichž vyřešení je nezbytné pro úspěšné zahájení a průběh projektů přeshraniční spolupráce.

1.2 Vzor mezistátní dohody o regionálních přeshraničních konzultacích

Úvodní poznámka: Tato dohoda může být uzavřena buď samostatně nebo ve spojení s další nebo dalšími vzorovými mezistátními dohodami (texty 1.1 až 1.5).

Článek 1

Pro podporování přeshraniční konzultace mezi regiony, které jsou definovány v příloze k tomuto textu, ustanoví smluvní strany dvoustranné komise (dále jen “komise”) a v případě potřeby také jeden nebo více regionálních výborů (dále nazývané jen “výbory”), které se budou zabývat otázkami přeshraničních konzultací.

Článek 2

1. V komisích a výborech budou zastoupeni představitelé všech smluvních stran.

2. Komise budou mít maximálně 8 členů, z nich alespoň tři budou představitelé regionálních úřadů. Předsedové výborů, nebo jejich zástupci, se budou účastnit práce komisí s hlasem poradním. **) Počty členů komisí jsou uvedeny jako příklad, mohou se měnit podle konkrétních situací, stejně tak se mohou měnit i další ustanovení této vzorové smlouvy. Uvedením počtu členů chtěli autoři návrhu zdůraznit efektivitu práce komisí s relativně nízkým počtem členů. Stejně tak chtěli uvést racionální poměr mezi představiteli ústředních a regionálních orgánů.)

3. Výbory se budou skládat z ...delegací, každá z nich složená z ...členů a budou vytvořeny z podnětu komisí po dohodě s regionálními a místními úřady z oblastí, které spadají do působnosti dané dohody. Delegace do výborů se budou skládat z představitelů zmíněných regionálních a místních úřadů. Jeden zástupce bude jmenován ústředními orgány a bude vybrán, pokud to bude považováno za vhodné, z orgánů zastupujících ústřední orgány v příhraničních oblastech, za něž jsou výbory zodpovědné.

4. Komise se budou scházet alespoň jednou ročně. Výbory se budou scházet podle potřeby, minimálně dvakrát ročně.

5. Komise a výbory si vypracují své jednací řády.

Článek 3

Každá smluvní strana ponese náklady své delegace na účast v komisích.

Náklady delegací do výborů budou hrazeny orgány, které tyto delegace jmenují.

Článek 4

Pro zajištění koordinace a kontinuity práce komisí a výborů ustanoví smluvní strany, pokud to bude nutné, sekretariát. Složení, vedení, způsob práce a financování sekretariátu bude stanoveno na základě návrhu komise po dohodě mezi komisí a výborem. Pokud se smluvní strany nedohodnou, může sekretariát sestavit samotná komise.

Článek 5

Příhraniční oblasti, kterých se bude týkat tato dohoda, budou uvedeny v příloze k této dohodě. Případné doplňky mohou být provedeny pouze na základě výměny nót mezi smluvními stranami.

Článek 6

1. Otázky, o kterých se bude jednat v rámci přeshraničních konzultací, budou spadat do následujících oblastí: **) Výčet zde uvedený slouží pouze jako návod a může být změněn v každém jednotlivém projektu spolupráce. Nemá v žádném případě omezovat pravomoce, které mají územní orgány garantovány legislativou svého státu. Kromě toho jsou v komisích zastoupeny ústřední i regionální orgány.)
· rozvoj měst a regionů,
· doprava a komunikace (veřejná doprava, silnice a dálnice, společná letiště, vodní cesty, mořské přístavy atd.),
· energetika (elektrárny, zásobování plynem, elektřinou a vodou),
· ochrana přírody (oblasti vyžadující ochranu, rekreační oblasti, přírodní parky atd.),
· ochrana vodních zdrojů (kontrola znečištění, čističky odpadních vod atd.),
· ochrana ovzduší (znečištění ovzduší, snížení úrovně hluku, bezhlukové zóny atd.),
· vzdělávání, výchova a výzkum,
· veřejné zdravotnictví (např. využití lékařských zařízení v jedné oblasti obyvateli druhých oblastí),
· kultura, volný čas a sport (divadla, koncerty, sportovní střediska, rekreační zařízení a tábory, mládežnická zařízení apod.),
· vzájemná pomoc při odstraňování následků katastrof (požáry, povodně, epidemie, letecké havárie, zemětřesení, neštěstí v horách apod.),
· cestovní ruch (společné projekty podporující cestovní ruch),
· problematika pracujících v příhraničních oblastech (možnosti dopravy, ubytování, sociálních jistot, daňové otázky, zaměstnanost, nezaměstnanost apod.),
· ekonomické projekty (nová odvětví průmyslu apod.),
· další projekty (spalovna odpadků, kanalizace apod.),
· zlepšení zemědělské struktury,
· sociální infrastruktura.

2. Smluvní strany se mohou dohodnout a doplnit uvedený seznam na základě výměny nót.

Článek 7

1. Pokud není stanoveno jinak, budou komise zodpovídat za všeobecné a zásadní otázky, jako je např. sestavení programů komisí, koordinace a styk s ústředními orgány správy a se společnými komisemi, jež byly vytvořeny před nabytím účinnosti dané dohody.

2. Především budou komise zodpovědné za předávání odpovídající vládě svá vlastní doporučení, jakož i doporučení výborů a další projekty, které se budou týkat uzavírání mezinárodních dohod.

3. Ve své práci při zkoumání jednotlivých otázek mohou komise využívat služeb různých odborníků.

Článek 8

1. Základním úkolem výborů bude zkoumat problematiku oblastí uvedených ve článku 6 a v souladu se svými závěry předkládat návrhy a doporučení. Podněty mohou výbory dostávat od komisí, od ústředních, regionálních a místních orgánů a institucí dané smluvní strany, jakož i od sdružení a dalších veřejných nebo soukromých orgánů. Výbory se také mohou věnovat zkoumání otázek zvolených na základě vlastní iniciativy.

2. Za účelem zkoumání daných otázek mohou výbory vytvářet pracovní skupiny. Mohou také využívat služeb odborníků a vyžadovat legislativní nebo technické posudky. Na základě pečlivých konzultací se musí výbory snažit dospět k závěrům, které budou v souladu se zájmy obyvatelstva dané oblasti.

Článek 9

1. Výbory se zavazují informovat komise o podnětech, které jim byly předány, a o výsledcích, ke kterým výbor dospěl.

2. Pokud závěry, ke kterým dospěl výbor, vyžaduje rozhodnutí komise nebo vlády dané smluvní strany, předloží výbory komisím patřičné doporučení v tomto smyslu.

Článek 10

1. Komise i výbory jsou zmocněny řešit otázky společného zájmu, které jim jsou předkládány, na základě souhlasného rozhodnutí svých členů, za předpokladu, že členové komisí a výborů mají pravomoce vyplývající z legislativy daného státu.

2. Komise a výbory se budou navzájem informovat o přijatých rozhodnutích.

Článek 11

1. Členové delegovaní do komisí a výborů se budou informovat o opatřeních zodpovědných orgánů přijatých na základě doporučení komisí a výborů a o návrzích přijatých v souladu s články 7.2 a 9.2.

2. Komise a výbory zváží další postupy v souvislosti s opatřeními přijatými zodpovědnými orgány, jak uvedeno v odstavci 1.

1.3 Vzor mezistátní dohody o místních přeshraničních konzultacích

Úvodní poznámka: Tato dohoda může být uzavřena buď samostatně nebo ve spojení s další nebo dalšími vzorovými mezistátními dohodami (texty 1.1 až 1.5).

Článek 1

S ohledem na zajištění lepší informovanosti a rozvoje konzultací mezi místními úřady na obou stranách hranic, smluvní strany pověří tyto úřady, aby společně prozkoumaly otázky společného zájmu na zasedáních konzultačních výborů.

Článek 2

Organizační řád těchto výborů bude stanoven na základě dohody jeho členů. Nadřízené orgány musí být seznámeny a souhlasit s postupy zvolenými výbory a výbory je musí průběžně informovat o svých akcích.

Konzultační výbory musí být obeznámeny s prací regionálních přeshraničních konzultačních komisí a s postupy, které přijímají tyto komise, pokud byly takové komise v daných regionech ustaveny. Na druhé straně, tyto komise budou napomáhat konzultačním výborům v jejich činnosti.

Konzultační výbory mohou také působit jako poradní sbory v souvislosti s plněním speciálních mezistátních dohod, jež budou uzavřeny v rámci přeshraniční spolupráce.

Článek 3

Úkolem konzultačních výborů bude zajišťovat výměnu informací a konzultací na obou stranách hranic a studovat otázky společného zájmu a určovat společné cíle.

Jejich činnost se bude řídit zodpovědností jejích členů a nebude možné přesouvat jejich pravomoce na třetí osoby.

Nicméně členové těchto výborů se mohou v rámci dohod o spolupráci dohodnout a stanovit opatření nebo omezení své činnosti nebo stanovit, které předběžné konzultační činnosti se budou věnovat v první řadě.

Článek 4 (alternativní)

Zainteresované místní úřady mohou v rámci platné legislativy zakládat sdružení, jež budou vytvářet právní rámec pro tuto spolupráci a tím usnadní činnost konzultačních výborů.

Tato sdružení budou zakládána v souladu s občanským nebo obchodním zákoníkem platným v jednom ze států smluvních stran. Pokud tato situace nastane, tak by se při uplatňováni zvoleného právního systému měly vyloučit podmínky, formální náležitosti a zvláštní zmocnění týkající se státní příslušnosti členů sdružení.

Informace dodávané vyšším orgánům v souladu se zněním Článku 2 budou obsahovat také veškeré informace o činnosti sdružení, o nichž pojednával předchozí odstavec.

1.4 Vzor mezistátní dohody o smluvní přeshraniční spolupráci mezi místními úřady

Úvodní poznámka: Tato dohoda může být uzavřena buď samostatně nebo ve spojení s další nebo dalšími vzorovými mezistátními dohodami (texty 1.1 až 1.5).

Článek 1

Přeshraniční spolupráce mezi místními úřady se bude mimo jiné realizovat na základě administrativních, hospodářských a technických smluv.

Článek 2

Dohody o přeshraniční spolupráci budou uzavírat místní úřady na základě pravomocí, které jim náleží v souladu s platnými právními předpisy toho kterého státu.

Tyto dohody se budou mimo jiného týkat zajištění a poskytování služeb, společných akcí, zakládání sdružení na základě civilního nebo obchodního zákonodárství jedné ze zúčastněných smluvních stran nebo na základě členství v daném sdružení. **) Smysl této dohody se nemění v případě vypuštění tohoto odstavce)

Článek 3

Smluvní strany určí, které právo se bude pro tyto dohody používat, odkazem na právo smluv (veřejné nebo soukromé) jednoho ze smluvních států této dohody.

Bude-li to nezbytné, určí smluvní strany taktéž odchylky ustanovení daného práva, které nebudou v dané dohodě závazné.

Pokud nebude ve dohodě stanoveno jinak, za závazné se bude považovat právo té smluvní strany, jejíž místní úřady budou zodpovědné za poskytování základních služeb, nebo té strany, jejíž místní úřady budou finančně zainteresovány ve vyšší míře.

Za žádných okolností nejsou osobám podléhajícím místním úřadům smluvních stran dané dohody odebrána práva podat žalobu a dožadovat se náhrady od uvedeného místního úřadu, na které by daná osoba měla nárok v případě, že by uvedený místní úřad dodržoval svou povinnost a zajistil by dané osobě finanční prostředky nebo žádané služby. Místní úřady, proti nimž je vedeno soudní řízení nebo na nichž je požadována náhrada, jsou oprávněny zahájit řízení proti těm místním úřadům, jež na sebe vzaly zodpovědnost zajistit finanční prostředky nebo služby.

Článek 4

Návrhy na uzavření dohody nebo jejích dodatků podléhají současně v každém státě platným předpisům upravujícím zásahy ze strany nadřízených orgánů. Nicméně není vyžadováno schválení dohody ze strany nadřízených orgánů. Jakékoliv rozhodnutí přijaté nadřízeným orgánem, jež by mohlo zabránit uzavření dohody o přeshraniční spolupráci, nebo její aplikaci, nebo mělo za následek zrušení této dohody, bude vyžadovat předchozího jednání s odpovídajícími nadřízenými orgány ostatních dotčených států.

Článek 5

V případě sporu bude příslušný soudní orgán určen podle použitého práva. Nicméně dohody o přeshraniční spolupráci mohou obsahovat i klausuli o arbitráži. Bez ohledu na takovou klausuli si uživatelé a třetí osoby zachovávají stávající právní prostředky vůči místním úřadům státu, do kterého patří. Je na těchto úřadech, aby hledaly cesty k nápravě ve vztahu k druhé smluvní straně, jež porušila své závazky.

Nadřízené orgány jsou povinny přijmout veškerá opatření, jež spadají do jejich pravomoce, aby zajistily okamžité vykonání právního rozhodnutí, bez ohledu na příslušnost soudu, který toto rozhodnutí vydal.

Článek 6

Dohody uzavřené v souladu s touto dohodou zůstávají v platnosti i po jejím vypovězení. Nicméně tyto dohody musí obsahovat i ustanovení specifikující podmínky pro ukončení platnosti dohody s pětiletou výpovědní lhůtou, v případě, že dohoda byla vypovězena. Státy, které budou uzavírat dohody, mají právo zasadit se o použití této klausule v praxi.

1.5 Vzor mezistátní dohody o orgánech přeshraniční spolupráce mezi místními úřady

Úvodní poznámka: Tato dohoda může být uzavřena buď samostatně nebo ve spojení s další nebo dalšími vzorovými mezistátními dohodami (texty 1.1 až 1.5).

Článek 1

Za podmínek stanovených zákony v jednotlivých státech pro účast ve sdruženích nebo spolcích, se mohou místní úřady a další právnické osoby stát členy sdružení nebo spolků ustavených místními úřady na území druhého státu, za předpokladu dodržení právních norem tohoto státu.

Článek 2

V rámci pravomocí sdružení nebo spolků, uvedených v článku 1, mohou sdružení nebo spolky vykonávat činnost v souladu se svými stanovami na území obou dotčených smluvních stran. Přitom jsou povinny dodržovat zásady stanovené pro činnost těchto organizací na území daného státu, není-li pro jejich činnost stanovena výjimka.

Článek 3

1. Při zakládání sdružení nebo spolků podléhají stanovy těchto organizací nebo jejich změny schválení ze strany nadřízených orgánů místních úřadů, které tyto organizace zakládají. Stejná zásada platí i v případě žádosti o přijetí již existujícího sdružení nebo spolku a jeho zahrnutí do aktivit v rámci dohody o přeshraniční spolupráci.

2. Veřejnost v daných oblastech bude běžným způsobem informována o založení a schválení daných organizací, o jejich stanovách, jakož i o změnách ve vedení těchto organizací a o představitelích těchto organizací, kteří jsou oprávněni vystupovat jejich jménem na veřejnosti.

3. Stanovy uvedených organizací budou sepsány v úředním jazyce každého státu, ve kterém budou platné. Každá verze tohoto dokumentu bude autentická.

Článek 4

1. Stanovy sdružení nebo spolku budou určovat právní rámec působnosti dané organizace. Budou obsahovat náležitosti v souladu s platnou legislativou, v souladu s článkem 1. V každém případě musí obsahovat název organizace, jména členů vedení a řádných členů. Dále musí stanovovat cíle sdružení a spolku a, je-li to vyžadováno legislativou, jejich poslání a sídlo. Budou zde určeny i způsoby jmenování řídících a výkonných orgánů, rozsah povinností členů a jejich podíl na nákladech činnosti. V řídících orgánech musí být alespoň jeden představitel místního úřadu každého zúčastněného státu. Stanovy dále musí určovat složení a jednací řád valného shromáždění sdružení, specifikaci schůzí a zasedání, způsoby rozpuštění a likvidace sdružení, rozpočtová pravidla a zásady účetnictví.

2. Stanovy také musí obsahovat článek specifikující možnost vystoupení jednotlivých členů ze sdružení na základě výpovědi, se stanovenou výpovědní lhůtou, poté co tito členové vyrovnají své dluhy vůči sdružení nebo zaplatí sdružení náhradu na vynaložené investice, což bude stanoveno na základě expertního posudku, nebo náklady, které sdružení vynaložilo na daného člena nebo jeho jménem. Stanovy také musí určit zásady pro vyškrtnutí nebo vyloučení člena sdružení, který svým nečestným jednáním poškodil dobré jméno sdružení.

Článek 5

Smluvní strany se zavazují vybavit sdružení a spolky pravomocemi v souladu s požadavky veřejného života a bezpečnosti daného státu, aby tyto mohly na daném území vykonávat svou činnost a plnit úkoly v souladu se svými stanovami.

Článek 6

Pokud v některém státě v souladu s platnou legislativou nebudou sdružení a spolky mít na území tohoto státu veškeré pravomoci, práva a výhody nezbytné pro plnění stanovených úkolů v zájmu svých členů - místních úřadů daného státu, budou mít místní úřady daného státu práva a povinnosti jednat jménem a v zájmu daných sdružení a spolků tak, aby vykonávaly a zajistily jim náležité pravomoci, práva a výhody.

Článek 7

1. Dohled a kontrolu nad sdruženími a spolky budou vykonávat, v souladu s platnou legislativou daného státu, zodpovědné nadřízené orgány státu, ve kterém budou mít sídlo vedení těchto organizací. Tyto nadřízené orgány taktéž zajistí, že zájmy místních úřadů druhého státu jsou zabezpečeny.

2. Zodpovědné orgány druhé smluvní strany mají právo být informovány o činnosti a rozhodnutích sdružení a spolků a o výsledcích provedených kontrol. Na požádání musí dostat k dispozici texty přijatých usnesení a zápisů ze schůzí orgánů sdružení a spolků, roční účetní uzávěrky a návrh rozpočtu a dalších dokumentů, které musí být v souladu s legislativou státu, kde sdružení a spolky sídlí, konzultovány s orgány, které nad těmito sdruženími a spolky vykonávají dozor a kontrolu. Uvedené zodpovědné orgány druhé smluvní strany mohou jednat přímo s řídícími orgány sdružení a spolků nebo s jejich nadřízenými orgány vykonávajícími dozor a kontrolu, mohou jim předkládat své návrhy a poznatky a vyžadovat od nich, aby se mohly přímo účastnit konzultací o jednotlivých bodech a na jednotlivých úrovních.

3. Zodpovědné orgány druhého státu jsou oprávněny oznámit sdružení nebo spolku, že nesouhlasí s tím, aby se určité orgány, které spadají pod jurisdikci daného sdružení nebo spolku, nadále podílely na činnosti uvedených organizací. Pokud toto oznámení bude dostatečně odůvodněné, bude se považovat za důvod k vyloučení uvedeného orgánu z řad sdružení nebo spolků a toto právo bude uvedeno ve stanovách. Orgány uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mají nárok vyslat svého zástupce do řídících orgánů sdružení a spolků. Tento zástupce bude mít právo být přítomen na všech schůzích a zasedáních tohoto orgánu a dostávat veškeré písemné podklady pro jednání.

Článek 8

Za služby a materiální prostředky, které mají být sdružením a spolkům svěřeny v souladu se stanovami na území jejích členů, jsou plně zodpovědna sdružení a spolky jako celek, přímé zodpovědnosti jsou zbaveni jednotliví členové uvedených organizací. Sdružení a spolky jsou zodpovědny vůči uživatelům a třetím osobám. Třetí osoby ve vztahu k místním úřadům, pro než a jejichž jménem se uvedené služby a materiální prostředky poskytují, mají právo podat žalobu a dožadovat se náhrady od uvedeného místního úřadu, na které by daná osoba měla nárok v případě, že by uvedený místní úřad dodržoval svou povinnost a zajistil by dané osobě finanční prostředky nebo žádané služby. Orgány, proti nimž je vedeno soudní řízení nebo na nichž je požadována náhrada, jsou oprávněny zahájit řízení proti sdružení.

Článek 9

1. Pokud nebude možno spory vyřešit smírem, budou spory mezi sdružením a jejími členy nebo spory mezi několika členy týkající se chodu daného sdružení, předány k šetření správním nebo soudním orgánům toho státu, na jehož území sídlí vedení sdružení nebo spolku.

2. Všechny ostatní spory, s výjimkou případů uvedených v odstavci 1, mohou být předány správním nebo soudním orgánům v souladu s obecnými pravidly platnými na území jednotlivých smluvních stran, pokud se smluvní strany nerozhodnou předat dané případy soudu, který samy určí.

3. Smluvní strany přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že rozhodnutí a výnosy vztahující se k výše uvedenému budou na jejich území vykonány.

Článek 10

Sdružení a spolky vytvořené na základě této dohody zůstanou v platnosti i po zrušení dané dohody, bez závaznosti k ustanovení článku 7, odstavec 3.

2. Návrhy dohod, statutů a smluv uzavíraných mezi místními úřady

Úvodní poznámka:

Vzorové dohody, statuty a smlouvy pro místní úřady

Stejně jako státy, i místní úřady budou mít možnost výběru mezi jednotlivými dohodami a smlouvami. Ve skutečnosti tato možnost již v praxi existuje v řadě států, o čemž svědčí velké množství již uzavřených dohod.

Zde je předloženo šest vzorových dohod, smluv a statutů, které odpovídají různé úrovni místní přeshraniční spolupráce. V návaznosti na rozsah a obsah národní legislativy, mohou být tyto vzory okamžitě použity nebo mohou být podřízeny mezistátním dohodám, jež budou pro použití prvních závazné.

Obecně platí, že uzavření mezistátních dohod, dokonce i případech, kdy se to nezdá nezbytně nutné, může ujasnit podmínky, na jejichž základě budou dohody využívány místními úřady. V každém případě uzavření mezistátní dohody se stane oporou pro následné uzavření dohody pod číslem 2.6 (orgány zajišťující přeshraniční spolupráci).

Soustava návrhů dohod pro místní orgány odpovídá soustavě mezistátních dohod. Odkazy na mezistátní dohody jsou uvedeny v úvodní poznámce ke každému vzoru.

Je možné integrovat dohody a orgány ustanovené na místní úrovni do struktur přeshraniční konzultace, která se vytváří na regionální nebo národní úrovni. Např. místní výbory pro styk s druhou stranou (vzor 2.1) mohou být zahrnuty do struktury komisí, výborů a pracovních skupin, jež jsou uvedeny ve vzorové mezistátní dohodě o regionálních přeshraničních konzultacích (1.2).

Tyto vzory byly pojaty schematicky, protože nebylo možné vzít celkově v úvahu veškeré problémy, jež mohou vzniknout v jednotlivých případech. Tyto vzory mohou sloužit jako kvalitní pomůcka, nicméně je možné je měnit a doplňovat podle konkrétních požadavků místních orgánů, jež je budou uzavírat.

Obdobně jako tomu bylo v případě mezistátních dohod, i zde musí místní orgány najít způsoby, jak stimulovat občany, aby se zapojili do přeshraničních konzultací v oblasti sociální a kulturní. Tato účast může ve značné míře napomoci překonání psychologické bariéry, jež často ztěžuje přeshraniční spolupráci. Konzultace, jsou-li podpořeny veřejností, mohou být postaveny na solidním základě. Jedním ze způsobů, jak podpořit účast veřejnosti, je vytvoření sdružení. Proto je jeden ze vzorů (2.3) věnován právě ustavení soukromoprávních sdružení.

2.1 Návrh dohody mezi místními úřady o ustavení konzultační skupiny

Úvodní poznámka: Běžně k vytvoření takové skupiny není nutná mezistátní dohoda. Existuje řada důkazů potvrzující toto tvrzení. Nicméně, pokud existují právní nebo jiné nejasnosti, mezistátní dohoda stanoví podmínky, za nichž budou konzultace probíhat (viz vzorovou dohodu 1.3).

Cíle skupiny a jejího vedení

Článek 1

Místní úřady, které jsou smluvními stranami této dohody, se zavazují koordinovat své úsilí v následujících oblastech zájmu v rámci svých pravomocí (zde je nutno specifikovat oblasti nebo se odvolat na “místní otázky”). Za tímto účelem ustaví konzultační skupinu, dále nazývaná jen “skupina”, a její vedení, jež bude mít sídlo v ....

Cílem skupiny bude zajistit výměnu informací, koordinaci a konzultace mezi svými členy ve stanovených oblastech zájmu, jak uvedeno v předchozím odstavci. Členské orgány se zavazují dodávat skupině informace nezbytné pro plnění uvedených cílů a navzájem provádět konzultace prostřednictvím skupiny před přijetím rozhodnutí nebo opatření, jež by mohla ovlivnit oblasti zájmu specifikované výše.

Členství

Článek 2

Každá smluvní strana, tj. místní orgán, bude zastoupena ve skupině delegací o ... členech, kteří budou smluvní stranou jmenováni. Na základě dohody přijaté skupinou, může být delegace doplněna o zástupce soukromých společenských a hospodářských orgánů a o odborníky (tato alternativa vylučuje z členství jiné než místní úřady, což ji odlišuje od soukromoprávních sdružení, o nichž se jedná pod bodem 2.3).

Možná varianta: Počet členů delegace se může měnit. Členy se mohou stát místní nebo regionální orgány, společenské a hospodářské skupiny a soukromé osoby, které podepíší danou dohodu. Skupina rozhoduje o přijetí nového člena do skupiny. Na základě dohody přijaté skupinou, může být delegace doplněna o zástupce soukromých orgánů a o odborníky.

Zásady pro jednání

Článek 3

Skupina je může jednat o všech otázkách, jež jsou uvedeny v článku 1. Veškeré projednávané otázky, u nichž se dosáhlo dohody, a veškerá doporučení, která skupina předává odpovídajícím orgánům nebo skupinám, budou zaznamenány v zápisech z jednání.

Skupina je oprávněna zadat třetím osobám vypracování studií a prozkoumání problematiky ve své kompetenci.

Článek 4

Členové skupiny se mohou dohodnout a pověřit skupinu vykonáváním některých přesně stanovených povinností. Skupina také může plnit úkoly, jež jí zadají jiné orgány.

Činnost

Článek 5

Skupina si vypracuje svůj vlastní jednací řád.

Článek 6

Skupina se bude scházet zpravidla dvakrát ročně, nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů, kteří navrhují zařazení bodu jednání.

Oznámení o konání schůze skupiny spolu s návrhem programu musí být dodáno členům písemně minimálně 15 dní před plánovaným konáním schůze, aby se každá zastoupená organizace mohla na jednání připravit.

Článek 7

Ze svých členů skupina jmenuje výbor a určí jeho členy a jejich pravomoce.

Výboru bude předsedat jeho člen v souladu s jednacím řádem, nebo nejstarší přítomný člen výboru, pokud toto ustanovení není uvedeno v jednacím řádě.

Vztahy k třetím osobám a nadřízeným orgánům

Článek 8

Při jednání s třetími osobami bude skupinu zastupovat předseda výboru, pokud není jednacím řádem stanoveno jinak. Nadřízené orgány, jejichž členové jsou zároveň i členy skupiny, mohou od skupiny získávat informace o její činnosti a jsou oprávněny vyslat na jednání skupiny své pozorovatele.

Sekretariát a finance

Článek 9

Sekretářské práce zajistí některá z členských institucí (je možné zvolit systém, že po roce se jednotlivé členské instituce budou v této činnosti střídat).

Každý orgán bude povinen přispívat na činnost sekretariátu následujícím způsobem:................

Informace a dokumentace se bude rozšiřovat v jazyce toho státu, ze kterého bude pocházet.

Zahájení a ukončení členství

Článek 10

Členy skupiny se mohou stát další místní a regionální orgány, které se připojí k dané dohodě. Jejich přijetí záleží na rozhodnutí skupiny.

Článek 11

Libovolný člen skupiny se může rozhodnout a ukončit své členství ve skupině. Toto své rozhodnutí sdělí předsedovi. Ukončení členství ve skupině některým z členů nemá vliv na činnost skupiny, pokud skupina nerozhodne jinak.

Článek 12

Smluvní strany budou informovat generálního tajemníka Rady Evropy o uzavření dané dohody a předloží mu text dohody.

2.2 Návrh dohody o koordinaci při řízení přeshraničních místních veřejných záležitostí

Úvodní poznámka: V řadě států je již dohoda o přeshraniční spolupráci možná. Tam, kde tomu tak není, je nutno definovat v rámci mezistátní dohody (viz vzor 1.3) podmínky, za kterých je možné danou dohodu realizovat.

Cíle dohody

Článek 1

Článek 1 specifikuje cíle dohody (tj. harmonický rozvoj příhraničních regionů) a oblasti, jichž se dohoda týká.

Území, na které se dohoda vztahuje

Článek 2

Článek 2 specifikuje území na obou (nebo třech) stranách hranic, kterých se bude daná dohoda týkat.

Závazky

Článek 3

V článku 3 budou definovány způsoby, kterými se bude dosahovat vytyčených cílů dohody (viz článek 1). V návaznosti na materiální cíle dohody je třeba definovat následující závazky:
· smluvní strany se zavazují, že pouze po předchozích konzultacích bude následovat přijetí rozhodnutí o otázkách, které budou řešit v rámci svých pravomocí a na území, jež spravují;
· smluvní strany se zavazují, že přijmou nezbytná opatření pro dosažení cílů dané dohody v rámci svých pravomocí a na území, jež spadá do jejich správy;
· smluvní strany se zavazují, že nepodniknou žádné kroky, jež by byly v rozporu s cíli dané dohody.

Koordinace

Článek 4

V souladu se specifickými okolnostmi a požadavky každé dohody bude v článku 4 určeno, jakým způsobem bude dosaženo koordinace:
· buďto určením zvláštní skupiny, ustanovené v souladu s vzorovou dohodou 2.1, která se bude zabývat koordinací;
· nebo zajištěním podmínek pro ustanovení zvláštní konzultační skupiny v souladu s cíli této dohody;
· nebo podepsáním přímých bilaterálních smluv mezi orgány, jichž se tato dohoda bude týkat.

Dosažení smíru

Článek 5

Každý člen skupiny (nebo smluvní strana, pokud není ustanovena skupina) má právo přednést na jednání skupiny (nebo druhé smluvní strany, pokud není ustanovena skupina) libovolný případ, o kterém se domnívá, že není v souladu s dohodou z důvodu:
· nebyla dodržena podmínka předchozí konzultace;
· nebo přijatá opatření nejsou v souladu s danou dohodou;
· nebo nebyla přijata opatření nezbytná k dosažení cílů dané dohody.

Pokud se smluvní strany nedohodnou, spor může být předán k projednání smírčí radě, která bude pověřena smírčím jednáním o otázkách týkajících se zde uvedených závazků.

Kontrolní orgán

Článek 6

Smluvní strany se mohou dohodnout a ustanovit zvláštní kontrolní orgán, jehož cílem bude zajistit dosažení smíru při jednání o závazcích zde uvedených. Kontrolní orgán se bude skládat ze stejného počtu odborníků jmenovaných každou ze smluvních stran a nezávislého odborníka, jehož jmenování nebo způsob jmenování bude předem stanoven.

Kontrolní orgán vydá stanovisko, zda je v daném případě dohoda dodržována či nikoliv, a bude oprávněn se svým stanoviskem seznámit veřejnost.

Článek 7

Smluvní strany budou informovat generálního tajemníka Rady Evropy o uzavření dané dohody a předloží mu text dohody.

2.3 Návrh dohody o ustavení soukromoprávních přeshraničních asociací

Úvodní poznámka: Existuje předpoklad, že místní orgán jednoho státu může být členem soukromoprávního sdružení jiného státu za stejných podmínek, jež se vztahují k členství místních orgánů v soukromoprávních sdruženích svého státu. Pokud tato možnost dosud neexistuje, je nezbytné, aby byla jasně definována v mezistátní dohodě mezi státy, jichž se tato dohoda týká (viz vzory mezistátních dohod 1.3 a 1.4).

Soukromá sdružení musí zpravidla vyhovovat požadavkům, která jsou stanovena zákonem v tom státě, ve kterém má sdružení své vedení. Následující seznam uvádí ustanovení, jež musí být obsažena ve statutu sdružení, pokud tato ustanovení nejsou stanovena zákonem. Ustanovení, jimiž se řídí konzultační skupiny (viz vzorovou dohodu 2.1), se mohou také vztahovat, mutatis mutandis, ke sdružením uvedeného typu.

Ve statutu sdružení musí být specifikováno následující:

1. zakládající členové a podmínky pro přijetí dalších členů;

2. název sdružení, jeho vedení a právní formy (s odkazem na odpovídající národní legislativu);

3. cíle sdružení, způsoby dosažení těchto cílů a zdroje, jež má sdružení k dispozici;

4. orgány sdružení a obzvláště funkce a jednací řád valného shromáždění (zastoupení členů a způsob voleb);

5. jmenování výkonných představitelů a jejich pravomoce;

6. rozsah povinností členů ve vztahu k třetím osobám;

7. podmínky pro změny statutu a pro zrušení sdružení;

8. závazek smluvních stran informovat generálního tajemníka Rady Evropy o založení přeshraničního sdružení a předložit mu text statutu.

2.4 Návrh smlouvy o dodávkách nebo poskytování služeb mezi místními orgány příhraničních oblastí (soukromoprávní typ);

Úvodní poznámka: Existuje předpoklad, že místní orgány mají právo uzavírat uvedený typ smlouvy s místními orgány jiných států. Pokud tato možnost dosud neexistuje, je nezbytné, aby byla jasně definována v mezistátní dohodě mezi státy, jichž se tato dohoda týká (viz vzor mezistátní dohody 1.4).

Toto je typ smlouvy, kterou mohou místní orgány používat pro prodeje, nájmy, pracovní smlouvy, dodávky zboží a služeb, zajišťování koncesí atd. Využívání “soukromoprávních smluv” místními orgány je do určité míry, která je odlišná v každém státě, povoleno národní legislativou i praxí a je velice těžké stanovit přesnou hranici mezi “veřejnoprávními” a “soukromoprávními” smlouvami. Můžeme nicméně vycházet z předpokladu, že tento typ smlouvy je možno použít kdykoliv, pokud se smlouva týká komerční nebo hospodářské činnosti, do níž se může zapojit také fyzická nebo právnická osoba. Je zde ovšem nutno dodržet podmínku, že tato smlouva je uvedeným způsobem chápána v daném státě. V případě takové činnosti a funkcí místních orgánů, které jsou vyhrazeny pro veřejné orgány, není možno opominout také doplňující pravidla, jež jsou uvedena níže ve vzorové smlouvě veřejnoprávního typu (viz 2.5).

Smluvní strany

Článek 1 určuje smluvní strany (a zda se ke smlouvě mohou připojit i místní orgány).

Článek 2 určuje základní problematiku, jež spojuje smluvní strany, a základní pravomoce, obzvláště cíle a podmínky smlouvy. V případě potřeby může také určovat nutná omezení týkající se pravomocí vyšších orgánů, pokud tato pravomoc bude mít vliv na účinnost dané smlouvy.

Předmět smlouvy

Článek 3 určuje předmět smlouvy ve vztahu k:
· specifickým záležitostem;
· zeměpisným oblastem;
· zainteresovaným orgánům (místní úřady, státní orgány s pravomocemi na místní úrovni atd.);
· specifickým právním formám.

Článek 4 určuje délku trvání smlouvy, podmínky pro její prodloužení a jakékoliv další údaje týkající se podepsání smlouvy.

Právní forma a ustanovení týkající se financování

Článek 5 určuje místo podpisu smlouvy a území, na které se vztahuje její působnost, stanovuje právní formu, která je závazná pro činnost prováděnou v rámci dané smlouvy (soukromé mezinárodní právo) a zákony, jimiž se řídí.

Článek 6 pojednává v případě potřeby o finančních otázkách (měna, ve které se provádí platby, a způsob stanovení cen v případě dlouhotrvajících služeb) a o pojištění.

Arbitráž

Článek 7 stanovuje, v případě nezbytnosti, zásady pro smírčí řízení a arbitráž.

V případě arbitráže, je možno ustanovit arbitrážní orgán následujícím způsobem:
· každá strana s opačnými zájmy (varianta: prezidenti administrativních soudů, jejichž právní moc zasahuje všechny ze zainteresovaných stran) určí člena arbitrážního orgánu a smluvní strany společně jmenují jednoho nebo dva nezávislé členy tak, aby celkový počet členů daného arbitrážního orgánu byl lichý;
· pokud je počet členů arbitrážního orgánu sudý a výsledek hlasování je nerozhodný, rozhodující hlas má nezávislý člen.

Změny a ukončení platnosti smlouvy

Článek 8 stanoví pravidla, jež budou použita v případě provedení změn ve smlouvě nebo v případě jejího ukončení.

Článek 9. Smluvní strany budou informovat generálního tajemníka Rady Evropy o uzavření dané dohody a předloží mu text dohody.

2.5 Návrh smlouvy o dodávkách nebo poskytování služeb mezi místními orgány příhraničních oblastí (veřejnoprávní typ)

Úvodní poznámka: Tento druh smlouvy je obdobný jako smlouva pod číslem 2.4 (“soukromoprávní” typ smlouvy) s tím rozdílem, že tento druh je věnován koncesím a kontraktům na veřejné služby nebo veřejné práce (nebo služby a práce, jež mohou být v jednom ze zúčastněných států považovány za “veřejné”), nebo podmínkám pro poskytování finančních příspěvků **) Tato dohoda může být využita především příhraničními orgány, např. v případech znečištění životního prostředí: jeden orgán může druhému orgánu na druhé straně hranice nabídnout finanční prostředky na realizaci prací na jeho území v rámci kompetencí tohoto orgánu, ale praktický účinek bude ku prospěchu i toho orgánu, který finanční prostředky nabízí.) orgány jednoho státu orgánům státu druhého. Takové veřejné koncese s sebou nesou určitý risk a zodpovědnost ve vztahu k zajišťovaným veřejným službám a proto vyžadují, aby v této smlouvě byly uvedena zvláštní ustanovení jako doplněk těch, která jsou uvedena ve vzoru “soukromoprávních” smluv.

“Přeshraniční” smlouvy tohoto typu nejsou vždy povoleny legislativou jednotlivých států. Z tohoto důvodu je nutné, aby možnost uzavřít podobnou smlouvu a podmínky pro její realizaci byly nejdříve stanoveny v mezistátní dohodě (viz vzor 1.4).

Použití tohoto druhu smlouvy, jež je v dostatečné míře jednoduchá na sestavení a realizaci, může v řadě případů předejít nutnosti vytvářet společnou agenturu typu “přeshraničního syndikátu místních orgánů” (viz 2.6), která s sebou nese řadu právních problémů.

Ustanovení smlouvy

Pokud smlouva zahrnuje ustanovení nebo spravování veřejného majetku, veřejných služeb nebo zařízení, jež patří místnímu orgánu minimálně jedné ze smluvních stran, je nutno, aby v těchto ustanoveních byly uvedeny záruky smluvní strany v souladu s pravidly toho státu, kterého se to týká.

Smlouvy musí, v případě potřeby, obsahovat odkazy na následující specifické podmínky:

1. pravidla, kterými se řídí ustanovení nebo činnost zařízení nebo poskytované služby (např. harmonogram, poplatky, podmínky pro použití atd.);

2. zvláštní podmínky pro založení zařízení nebo poskytování služby (např. nezbytná povolení, řízení atd.);

3. podmínky smlouvy pro poskytování služby nebo fungování zařízení;

4. řízení pro přizpůsobení smlouvy pro potřeby veřejného zájmu a s tím spojené finanční náhrady;

5. vyplývající vztahy mezi uživateli zařízení nebo služby a poskytovateli (např. podmínky dostupnosti, poplatky atd.);

6. odstoupení od smlouvy a ukončení platnosti smlouvy.

Kromě zde uvedených specifických požadavků, ustanovení vzorové smlouvy 2.4 (“soukromoprávní” typ) zůstávají také v platnosti.

2.6 Návrh dohody mezi místními úřady o ustavení orgánů zajišťující přeshraniční spolupráci.

Úvodní poznámka: Existuje předpoklad, že několik místních orgánů se může spojit a vytvořit právnickou osobu, jejímž cílem bude zajišťovat a řídit nějaké veřejné zařízení, službu nebo jejich orgán.

Vytvoření a působnost takové asociace nebo syndikátu bude záviset především na existující legislativě a na ustanoveních mezistátních dohod, uzavřených před jejich vytvořením, které dají těmto asociacím pravomoce působit a určí formy jejich působení a spolupráce (viz vzorovou dohodu 1.5).

Následující výčet zahrnuje ta ustanovení, jež by měla být obsažena ve stanovách těchto asociací, pokud nejsou zahrnuta v existující legislativě.

Statut asociace by měl specifikovat zejména následující:

1. jména zakládajících členů asociace a podmínek, za kterých se mohou členy asociace stát i další zájemci;

2. název, vedení, délka trvání a právní status asociace (s odkazy na platnou legislativu, jež se k danému případu vztahuje);

3. předmět činnosti asociace, způsoby dosažení cílů a zdroje, jež má asociace k dispozici;

4. způsob tvorby zaregistrovaného majetku;

5. rozsah závazků členů;

6. postupy jmenování a odvolání vedoucích činitelů asociace a jejich pravomocí;

7. vztah asociace k vlastním členům, třetím osobám a nadřízeným orgánům, obzvláště týkající se jednání o rozpočtu, bilanci a účtech;

8. osoby, které jsou zodpovědné za finanční a technickou kontrolu činnosti asociace a za zprávy vyplývající z této kontroly;

9. podmínky pro provádění změn ve statutu a pro rozpuštění asociace;

10. pravidla vztahující se k zaměstnancům;

11. pravidla vztahující se k používání jazyků.

2.

Dodatkový protokol k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány, série evropských úmluv č. 159

Additional Protocol to the European outline convention on transfrontier co-operation between territorial communities or authorities

Protocol additionnel a la Convention-cadre Européenne sur la coopération transfrontaliere des collectivités ou autorités territoriales

Členské státy Rady Evropy, které jsou signatáři tohoto protokolu k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány (v dalším textu uváděno pod názvem “rámcová úmluva”),

potvrzujíce význam přeshraniční spolupráce mezi územními společenstvími nebo úřady v příhraničních oblastech;

jsouce rozhodnuty přijmout další opatření k zajištění přeshraniční spolupráce mezi územními společenstvími nebo úřady;

přejíce si usnadnit a rozvinout přeshraniční spolupráci mezi územními společenstvími nebo úřady nacházejícími se v příhraničních oblastech;

uznávajíce potřebu přizpůsobení rámcové úmluvy k aktuální situaci v Evropě;

majíce na vědomí, že by bylo vhodnější doplnit rámcovou úmluvu se zřetelem na posílení přeshraniční spolupráce mezi územními společenstvími nebo orgány;

se zřetelem na Evropskou chartu místní samosprávy;

vycházejíce z Deklarace o přeshraniční spolupráci v Evropě, kterou Výbor ministrů vydal při příležitosti 40. výročí Rady Evropy, a která mimo jiné vybízí k nepřetržité činnosti směřující k postupnému odstraňování překážek všeho druhu - administrativních, legislativních, politických nebo psychologických, které potlačují rozvoj přeshraničních projektů,

se dohodly na následujících dodatečných ustanoveních:

2. Dohoda o přeshraniční spolupráci upravuje odpovědnosti pouze těch územních společenství nebo úřadů, které dohodu uzavřely.

2. Orgán přeshraniční spolupráce vykonává úkoly, jež mu jsou svěřeny územními společenstvími nebo úřady, v souladu se svým účelem a způsobem upraveným v národním právu, jímž se řídí. Tudíž:
a) akce podnikané orgánem přeshraniční spolupráce se řídí jeho stanovami a zákony toho státu, kde sídlí vedení orgánu;
b) orgán přeshraniční spolupráce však není oprávněn přijímat opatření, která mají obecnou platnost, nebo která by se mohla dotknout práv a svobod jednotlivců;
c) orgán přeshraniční spolupráce je financován z rozpočtů územních společenství nebo úřadů. Není oprávněn rozhodovat o odvodech fiskálního charakteru. Popřípadě může obdržet příjmy z titulu služeb, které poskytuje územním společenstvím nebo úřadům, uživatelům nebo třetím stranám;
d) orgán přeshraniční spolupráce sestavuje předběžný roční rozpočet a zpracovává závěrečné vyúčtování, které bude ověřováno auditory nezávislými na daných územních společenstvích nebo úřadech, které jsou stranami příslušné dohody.

2. V dohodě však může být vyhrazeno, že provádění opatření, zvláště v těch případech, kde se tato mohou dotýkat práv, svobod a zájmů jednotlivců, je záležitostí územních společenství nebo úřadů, které uzavřely dohodu. Navíc může každá smluvní strana uvést, že orgán přeshraniční spolupráce nemůže mít obecný mandát, ani být oprávněn přijímat opatření, jež mají obecnou aplikaci.

2. Opatření přijímaná orgánem přeshraniční spolupráce vytvořeným podle příslušné dohody podléhají dohledu, který je specifikován v právu státu, ve kterém se nachází vedení tohoto orgánu, přičemž je brán zřetel i na zájmy územních společenství nebo úřadů druhých států. Orgán přeshraniční spolupráce musí uspokojovat požadavky na informace přicházející z orgánů těch států, ke kterým příslušná územní společenství nebo úřady náleží. Dozorčí orgány smluvních stran vyvíjejí úsilí pro vytvoření prostředků odpovídající koordinace a informovanosti.

3. Opatření přijímaná orgánem tak, jak je uvedeno v odstavci 1 článku 5, podléhají stejnému dohledu, jaký předepisuje právo každé smluvní strany, se zřetelem k veškerým opatřením přijímaným územními společenstvími nebo úřady, které dohodu uzavřely.

2. Takové prohlášení bude možno kdykoliv poté upravit.

2. Žádný členský stát Rady Evropy nemůže podepsat tento protokol bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení, ani uložit ratifikační, přijímací nebo schvalovací listinu, pokud již předtím neuložil, nebo s tímto současně neuloží, ratifikační, přijímací nebo schvalovací listinu rámcové úmluvy.

3. Ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny budou uloženy u generálního tajemníka Rady Evropy.

2. Pro každý členský stát, který vyjádří svůj souhlas s tím, že bude vázán tímto protokolem, vstoupí tento protokol v platnost tři měsíce po datu jeho podpisu nebo uložení ratifikační, přijímací nebo schvalovací listiny.

2. Toto přistoupení se uskuteční tím, že u generálního tajemníka Rady Evropy bude uložena listina o přistoupení, a toto přistoupení nabyde platnosti tři měsíce po datu tohoto uložení.

2. Takové odstoupení nabyde platnosti šest měsíců po datu, ke kterému generální tajemník přijme příslušné oznámení.

Na důkaz čehož níže podepsaní, kteří jsou řádně zplnomocněni k takovému aktu, podepsali tento protokol.

Vyhotoveno ve Štrasburku, dne 9. listopadu 1995 v anglické a francouzské verzi, přičemž oba texty jsou stejně autentické, v jednom exempláři, který bude uložen v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy zašle ověřené kopie každému členskému státu Rady Evropy a každému státu přizvanému k přistoupení k tomuto protokolu.