Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Věcný obsah technického předpisu lze sledovat jak v dokumentech mezinárodních, komunitárních, národních, a to různého charakteru, jako např. právních, normalizačních a informačních.

Tyto dokumenty poměrně jednotně rozlišují mezi technickými předpisy na straně jedné a technickými normami na straně druhé. Technické normy chápou jako technické dokumenty doporučující, nezávazné povahy. Jejich tvorba a schvalování jsou zabezpečovány zejména normalizačními organizacemi soukromoprávní povahy.

1. Mezinárodní dokumenty

a) Významným mezinárodním právním dokumentem definujícím termín technický předpis je Dohoda o zřízení světové obchodní organizace Sdělení č. 191/1995 Sb., Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) , zejména Protokol o odstraňování technických překážek obchodu - jeho příloha: Termíny a definice pro účely této dohody.

Pro účely této dohody byla použita následující definice termínu technický předpis:

Dokument, který určuje charakteristiku výrobků nebo k ním se vztahující postupy a výrobní metody, včetně vhodných administrativních ustanovení, jejichž dodržování je závazné. Může také zahrnovat nebo se výhradně týkat terminologie, symbolů, předpisů o balení, značení nebo označování výrobku, výrobního postupu nebo metody.

b) Dohoda o Evropském hospodářském prostoru používá v názvu přílohy II Technické předpisy, technické normy, zkoušení a certifikace termínu technický předpis ( technical regulation), a to pro označení souboru cca 800 právních předpisů ES, většinou směrnic ES, tj. závazných právních předpisů ES. Obsah těchto směrnic, vydaných za účelem vytvoření společného trhu, se liší podle toho, zda jde o směrnice sektorové nebo o směrnice nového přístupu.

c) Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé, sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb., kterým bylo současně vyhlášeno české znění Závěrečného aktu a Evropské dohody, v oddíle III Sbližování práva v čl. 70, při vymezení prioritních oblastí práva termínu technická pravidla lze předpokládat, že termín technická pravidla je zde použit pro označení dokumentu (tj. formy dokumentu a ne pro vlastní technická pravidla obsažená v technickém dokumentu). a v článku 75 termínu technické předpisy.

Termín technická pravidla Termín technická pravidla je velmi blízký běžně používanému termínu všeobecná technická pravidla, který je ovšem používán jak k označení formy dokumentu, tak i pro označení vlastního technického pravidla, tj. pravidla technického chování. charakterizuje určitou legislativní oblast (při výčtu těchto oblastí jsou technické normy v čl. 70 cizím prvkem). Termín technické předpisy v článku 75 je použit obdobně jako v názvu přílohy II k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

Použité termíny nejsou v této mezinárodní smlouvě blíže vysvětleny.

d) Instrukce ISO /IEC 2/1991 - Všeobecné termíny a jejich definice GUIDE 2 ISO/IEC, 1991, General terms and their definitions concerning standardization and related activities (všeobecné termíny a jejich definice týkající se normalizace a souvisejících činností), jež je základním mezinárodním dokumentem normalizační povahy, rozlišuje mezi normativními dokumenty, technickými specifikacemi, všeobecně uznanými technickými pravidly, předpisy a technickými předpisy. Za technické předpisy považuje předpisy, které stanovují technické požadavky, a to jak přímo nebo odkazem nebo zapracováním obsahu technických norem, technických specifikací nebo technických kodexů.

Technický předpis může být doplněn technickými směrnicemi načrtávajícími některé způsoby dosažení souladnosti s požadavky předpisu, např. metodickými pokyny pro dosažení souladnosti.

2. Komunitární dokumenty

a) Směrnice Rady 83/189/EHS z 28. března 1983 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů Směrnice Rady 83/189/EHS z 28. března 1983 o postupu poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů, OJ L 109, z 26.04.83, s.8, modifikována směrnicemi 88/182/EHS, OJ L 081, z 26.03.88, s.75 a 94/10/ES, OJ L 100, z 19.04.94, s.30 definuje technický předpis pro účely této směrnice takto:

- technický předpis je technická specifikace nebo jiné požadavky, včetně příslušných administrativních ustanovení, jejichž dodržování je povinné de iure nebo de facto v případě dodávání na trh nebo používání v členském státě nebo na jeho větší části, a dále zákony, předpisy a administrativní ustanovení členských států s výjimkou těch, jež jsou stanoveny v článku 10 citované směrnice, zakazujících výrobu, dovoz, uvádění na trh a používání výrobku.

Přitom technický předpis závazný de facto zahrnuje:

- zákony, předpisy a administrativní ustanovení členského státu, které se týkají buď technických specifikací nebo jiných požadavků Jiný požadavek je požadavek, jiný než je technická specifikace, požadovaný především z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí a týkající se životního cyklu výrobku poté, co je dodán na trh, např. podmínky používání, recyklace, opětovné použití nebo vypořádání se s výrobkem, pokud takové podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho umístění na trhu., nebo odborných předpisů nebo pravidel postupu, které se zpětně vztahují k technických specifikacím nebo jiným požadavkům. Vyhovění těmto požadavkům znamená předpoklad shody se závazky ukládanými výše zmíněnými zákony, předpisy a administrativními ustanoveními;

- dobrovolné dohody, v nichž je veřejný orgán smluvní stranou a které stanovují ve veřejném zájmu shodu s technickými specifikacemi či jinými požadavky, s výjimkou specifikací na konkursy veřejných zakázek;

- technické specifikace nebo jiné požadavky spojené s rozpočtovými či finančními opatřeními s dopadem na spotřebu výrobků tím, že podporují soulad s těmito technickými specifikacemi nebo jinými požadavky; nejsou zahrnuty technické specifikace nebo jiné požadavky spojené s národními systémy sociálního zabezpečení.

Návrh technického předpisu je podle výše uvedené směrnice: znění technické specifikace nebo jiného požadavku, včetně administrativních ustanovení, formulovaný s cílem přijmout ho jako závazný, popř. dočasně závazný technický předpis, přičemž znění je ve stadiu příprav, kdy uskutečnění podstatných úprav je ještě možné.

Definice není pro svoji šíři transparentní. Lze z ní však odvodit snahu podřadit pod termín technický předpis vše, co může působit jako technická překážka obchodu, a co je z tohoto důvodu oprávněně podřazováno pod informační (notifikační) proces.

b) Rezoluce Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám Rezoluce Rady č. 85/C136/01 z května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normám, OJ C 136, z 4.6.1985, s.1 ve svém základním znění termín technický předpis nepoužívá. Prakticky jde o vztah směrnic podle čl. 100 (100a) Smlouvy ES, tj. právních předpisů ES podle čl. 189 Smlouvy ES a technických specifikací, které mají statut technických norem. Směrnice mají obsahovat základní bezpečnostní požadavky na výrobky, které musí být splněny, aby výrobky mohly být uvedeny na trh. Tyto základní bezpečnostní požadavky musí být vyjádřeny naprosto přesně a dostatečně, aby mohly vytvořit národní legislativu nebo přejít do národních zákonů, tedy právně závazných předpisů, jejichž dodržování lze vynucovat. Mají být formulovány tak, aby umožnily certifikačním orgánům certifikovat výrobky jako shodné s těmito požadavky, pokud neexistují technické normy. Technické normy se pak rovnají technickým specifikacím požadovaným pro výrobu výrobků a jejich uvádění na trh. Zůstávají dobrovolnými technickými normami a jsou vypracovávány pověřenými normalizačními (soukromoprávními) organizacemi. Zdá se, že termín technická specifikace je zde použit pro formu ne pro obsah jakéhosi dosud neuvedeného technického dokumentu, který by obsahoval technické údaje výrobku, nebo technické charakteristiky výrobků. Nesporné však je, že technická norma jako technická specifikace má obsahovat konkretizaci základních bezpečnostních požadavků obsažených ve směrnici. Dále je otázkou, do jaké míry požadavek na kvalifikovanou úpravu základních bezpečnostních požadavků ve směrnici nového přístupu přibližuje tuto směrnici směrnici starého přístupu, pokud uvažujeme rozsah konkrétních technických parametrů potřebných pro výkon certifikace shody. Tento požadavek jistě zvyšuje náročnost přípravy, projednání a schválené směrnice nového přístupu. Termín technický předpis není v základním textu citované rezoluce výslovně použit.

3. Národní dokumenty (Česká republika)

a) Právní předpisy

Termín technický předpis se v názvech právních předpisů České republiky nevyskytuje. Byl však použit cca ve 100 textech právních předpisů.

b) Usnesení vlády České republiky č. 97/1993

Uvedené usnesení vlády o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem a technických norem s technickými předpisy Evropských společenství upravilo pro termíny právní předpisy s technickým obsahem a technické normy zkratku technické předpisy. Pokud jde o právo Evropských společenství bylo termínu technické předpisy použito obdobně jak v názvu přílohy II k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru.

c) Nezávazné technické dokumenty

Pokud jde o dokumenty soukromých institucí, lze uvést dřívější elektrotechnické předpisy vydávané bývalým Elektrotechnickým svazem československým, které upravovaly bezpečnostní požadavky na elektrotechnické výrobky. Ze současné doby přicházejí v úvahu např. technická pravidla, vydávaná Cechem odborníků plynových zařízení.

Např. Technická pravidla G 706 01 Rozvody vodíku, platná od 21.6.1993. Tato technická pravidla řeší problematiku rozvodu vodíku, která není dosud řešena technickou normou (ČSN). Pravidla stanoví podmínky pro projektování, podmínky montáže, zkoušení a provozu rozvodu vodíku, s výjimkou rozvodů u zařízení na výrobu vodíku a v plnírnách a rozvodů, které jsou součástí tlakových stanic. Tato technická pravidla byla projednána s těmito orgány a organizacemi: Ministerstvo hospodářství, HS SPO Ministerstva vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, Český báňský úřad, Český úřad bezpečnosti práce, Český normalizační institut, Státní drážní technická inspekce, Škoda - Energetika spol. s r.o., Plzeň, Nová Huť a.s., Ostrava, Vítkovice a.s., Ostrava, Montážní závody Liberec spol. s r.o., Linde Technoplyn a.s., Praha.

Závěr k otázce obsahu technického předpisu:

Z provedené analýzy lze odvodit, že termín technický předpis má v analyzovaných dokumentech smíšený obsah. Zčásti zahrnuje údaje čistě technické povahy, jež se nehodí k normativnímu vyjádření, zčásti však i pravidla lidského chování, jež se shrnují do právních předpisů. Údaje čistě technické povahy se týkají zejména určení charakteristik výrobků, zkušebních, výrobních a projekčních metod.

Na základě uvedené stručné analýzy obsahu technického předpisu a s vyloučením poznatků vyplývajících z analýzy definice podle Směrnice 83/189/EHS, která je výslovně určena pro informační proces, lze zevšeobecněním určit obsah technického předpisu následovně:

Technický předpis z hlediska svého obsahu upravuje technická pravidla, která jsou aplikací přírodních zákonů na technologické postupy. Prakticky jde o určení charakteristik výrobků, zkušebních výrobních a projekčních metod, technické terminologie, značení nebo označování výrobků, postupů posuzování shody vlastností výrobků s předpisovou základnou.

Charakteristiky výrobků jsou určovány zejména z hlediska bezpečnosti, spolehlivosti a účelnosti, tj. z hlediska ochrany veřejného zájmu na životě a zdraví lidí, majetku, bezpečnosti při práci a životním prostředí.

V praxi jsou často právní předpisy obsahující technické prvky označovány termínem technické předpisy. Obdobně je tomu i u právních předpisů např. se stavebním či finančním obsahem (stavební předpisy, finanční předpisy atd.). Termín technický předpis je však v praxi používán i pro takové dokumenty s technickým obsahem, které nejsou právními předpisy a které obsahují technická pravidla. U těchto technických předpisů bývá následně upravena povinnost jejich dodržování (popř. pouze některých ustanovení), a to normativními nebo individuálními právními akty.

Pokud normativní právní akty (právní předpisy) odkazují na takto pojaté technické předpisy, jde o konkretizaci dispozice právní normy, a tyto technické předpisy se tak stávají konstrukčním prvkem právní normy.