ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :15. EKONOMICKÝ PROFIL ČESKÉ REPUBLIKY
Část :II. EKONOMICKÝ PROFIL ČESKÉ REPUBLIKY
Kapitola :A. Základní ukazatele

Text:2. 1. 1. Ekonomická výkonnost státu měřená ukazatelem hrubý domácí produkt (dále HDP)

Ukazatel HDP lze vyjádřit dvěma metodami:

a) výrobní metodou se HDP získává jako úhrn hrubé přidané hodnoty,

b) spotřební metodou, která je založena na propočtu a sumarizaci jednotlivých hlavních skupin výdajů HDP. To jsou konečná spotřeba domácností a vlády, hrubá tvorba kapitálu a netto vývoz zboží a služeb.

HDP představuje objem hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích produktivní sféry. Propočet HDP je proveden v kupních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony.

Vývoj ukazatele HDP v letech 1990 až 1997
Rok
Stálé ceny
1984 v mld. Kč
Stálé ceny
1994 v mld. Kč
Meziroční růst (+),
pokles (-) v %
1990
503,7
.
-1,2
1991
432,1
.
-14,2
1992
404,5
.
-6,4
1993
400,7
.
-0,9
1994
411,2
1148,6
+2,4
1995
431,1
1221,6
+6,4
1996
.
1269,4
+3,9
1997
.
1281,8
+1,0
Pramen: ČSÚ

Poznámka: Od roku 1995 došlo ke změně metodiky propočtu, změně zdrojů údajů a jsou používány jiné cenové hladiny (ceny roku 1984 a 1994).
2.1.2. Srovnání úrovně HDP v České republice se zeměmi EU

Vzhledem k různé velikosti státních celků z hlediska území, výkonnosti ekonomiky a počtu obyvatel byl pro vzájemné porovnání použit ukazatel HDP v relativním vyjádření na 1 obyvatele. Tento ukazatel dosáhl v roce 1996 v České republice v přepočtu 5446 USD.

Od roku 1990 v České republice HDP klesal. Pokles se zastavil až v roce 1994 a od tohoto roku je zaznamenáván nárůst. Tempo růstu se však snížuje. Objem HDP vyjádřený v přepočtu na 1 obyvatele je v České republice na úrovni ekonomicky méně vyspělých členů OECD.

Největší podíl HDP v zemích OECD na 1 obyvatele byl v roce 1996 dosažen v Lucembursku (42 683 USD), Švýcarsku (41 676 USD) a Japonsku (36 739 USD). Nejmenší podíl HDP za rok 1996 byl vykázán v Portugalsku (10 483 USD), Mexiku (3 693 USD) a Turecku (2 962 USD).

2.1.3. Struktura vstupů ukazatele HDP

HDP v České republice v roce 1997 je ve své struktuře příznivě ovlivněn především poklesem ztráty ze zahraničního obchodu, která proti předchozímu období činila pouze 86,4 %. Konečná spotřeba domácností rostla rychleji než bylo vlastní tempo růstu HDP.

Konečná spotřeba domácností je definována jako hodnota výrobků a služeb užitých pro uspokojení individuálních potřeb, uhrazených z důchodů domácností a pořízených nákupem, dary i formou naturální spotřeby,
Konečná spotřeba vlády a soukromých neziskových institucí (vč. společenských organizací) představuje hodnotu netržních služeb poskytovaných pro uspokojení kolektivních potřeb, hrazených ze státního rozpočtu, rozpočtu obcí a z jiných příspěvků, vyčísluje se jako rozdíl příjmů a výdajů těchto organizací,
Hrubá tvorba fixního kapitálu obsahuje pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku koupeného, převzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii po odpočtu prodejů, předání a vyřazení majetku. Patří sem i pořízení formou finančního leasingu.
Zahraniční obchod vyjadřuje výsledné saldo vývozu a dovozu, údaj vychází z údajů platební bilance Složení HDP podle výdajových položek uvádí následující tabulka:
Ukazatel
HDP za rok 1997 v mld. Kč
Index meziroční
Hrubý domácí produkt
1281,8
101,0
Konečná spotřeba
- domácnosti
656,1
101,6
- vlády
255,0
97,9
- neziskových institucí
10,1
x
Hrubá tvorba kapitálu
- fixního
425,1
95,1
- zásob a rezerv
45,6
x
Zahraniční obchod
-110,1
86,4
Pramen :ČSÚ


2. 1. 4. Přímé zahraniční investice

V souvislosti s liberalizací ekonomiky a se zrychlením procesu privatizace došlo v roce 1992 ke zvýšení přílivu zahraničního kapitálu formou přímých investic do českých podniků. Vývoj v jednotlivých letech v členění podle teritorií a odvětví ilustruje následující tabulka:

(v mld. Kč)

stav k 31. 12. 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997

Přímé zahraniční investice
celkem 16,57 44,95 61,50 86,32 154,21 192,99 234,24
- v tom - členění podle teritorií :
SRN 12,34 16,82 19,20 31,22 46,27 53,04 65,45
Nizozemí 0,22 0,36 1,24 1,40 20,93 27,97 32,22
USA 1,52 9,70 17,13 18,26 20,95 27,80 30,95
Švýcarsko 0,04 2,31 2,70 3,83 21,84 23,35 24,84
Francie 0,44 6,77 7,76 9,97 14,42 14,96 18,19
Rakousko 1,04 2,19 3,79 6,08 8,40 14,05 17,06
Belgie 0,92 3,41 4,35 5,29 5,95 7,51 9,28
Ostatní země 0,05 3,39 5,33 10,27 15,45 24,31 36,25
- v tom - v členění podle odvětví :
Doprava a spoje -- -- -- 1,82 37,64 42,63 42,65
Spotř. zboží, tabák 1,08 8,86 15,97 17,67 22,43 26,84 32,22
Dopravní zařízení 11,73 12,19 12,48 20,14 28,31 28,87 29,38
Peněžnictví a pojišť. 1,79 4,63 6,24 8,62 11,78 12,69 22,12
Obchod a služby 0,53 1,87 3,04 4,05 7,96 15,65 20,95
Chemie 1,16 3,12 3,68 4,94 7,32 16,39 18,01
Stavebnictví -- 6,00 7,88 10,98 12,79 16,08 17,29
Potraviny -- 4,99 6,02 8,07 11,29 13,28 16,19
Ostatní 0,28 3,29 6,19 10,03 14,69 20,56 35,43

Pramen :ČNB


Ve druhém čtvrtletí 1993 došlo ke snížení objemu přímé investiční poptávky. Situaci ovlivnilo i vyčkávání investorů, jaké důsledky bude mít pro politickou a ekonomickou stabilitu ČR rozdělení federace, dále pak zakončení první vlny kuponové privatizace a očekávání projektů pro druhou vlnu. Bylo také nezbytné hledat vhodné mechanismy, které by eliminovaly rizika spojená se zahraničními investicemi do podniků, které dosud nebyly plně privatizovány.

Zahraniční investoři oddalovali rozhodnutí v rámci svých investičních záměrů až do doby vyjasnění vlastnických vztahů. Současně bylo zpomalení přílivu investic ovlivněno recesí ve vyspělých tržních ekonomikách, kde proti předpokladům nedošlo v roce 1993 k oživení.

Celkově však byl rok 1993 charakteristický zesílením přílivu soukromého zahraničního kapitálu v ostatních formách. Struktura se změnila ve prospěch portfoliových investic, které jsou realizovány nákupem akcií a cenných papírů zahraničními investory, především po zahájení obchodování na pražské burze.

K pokračujícímu zájmu o investování v ČR přispívá skutečnost, že významné ekonomické zahraniční časopisy řadí ČR mezi státy, kde je možno bezpečně investovat.

Přímé investice, tj. kapitál investovaný jako majetková účast přímo do jednotlivých podniků, byly směrovány především do menších společností s dobrou krátkodobou a střednědobou perspektivou. Většina společných podniků vykazovala dobré výsledky a některé z nich již přistoupily k rozšiřování svých výrobních kapacit (Škoda-VW, Glavunion, Tabák Philip Morris, Unilever atd.). Velký význam mají i objemově malé investice, spojené s dodávkami progresívních technologií nebo know-how.

Zájem investorů o jednotlivá odvětví měl různou intenzitu. Kapitálové investice směřovaly za uplynulé čtyři roky v podstatě do stejného okruhu odvětví (viz tabulka). Vklady do ostatních sektorů (například zemědělství, průmysl papírenský, dřevařský a další) zůstávají stále na nízké úrovni. Nízký objem mají zatím i investice do výstavby nových výrobních závodů a do špičkové technologie.

V roce 1995 vstoupilo do SPT Telecom švýcarsko-nizozemské konsorcium Telsource, což je zatím největší přímá zahraniční investice v ČR. Vysoké podíly v několika akciových společnostech získala společnost Stratton Investments, která dále posiluje své pozice i v dalších českých podnicích s cílem získat rozhodující postavení v managementu ať již samostatně nebo ve spolupráci s Harvardskými fondy.

Po určitém oslabení přílivu portfoliových investic v roce 1996 došlo v roce 1997 k jeho zesílení o cca 1,1 mld. USD. Zahraniční investoři se zaměřili především na odvětví energetiky. Na nákupu akcií českých energetických podniků se podílely renomované výrobní a distributorské firmy z oboru, a to ze SRN, Nizozemí, Francie, Švédska a Velké Británie. Byl to především vstup britské elektrárenské společnosti National Power do Elektráren Opatovice částkou 5,3 mld. Kč. Energetika je na prvním místě z hlediska úhrnu zahraničního kapitálu investovaného v České republice v roce 1997.

Zahraniční kapitál směřoval v roce 1997 i do peněžnictví a pojišťovnictví. K dodatečnému zvýšení vkladů do základního jmění došlo tímto způsobem u bank se zahraniční majetkovou účastí. Jednalo se např. o City Bank Praha, Banka Haná, Vereinsbank CZ (Praha) a Volksbank v Brně.

Vstup zahraničních investorů se výrazněji projevil také v odvětvích výroby spotřebního zboží, potravin a v obchodě a službách. Zájem o tato odvětví je motivován stále ještě nízkými náklady na pracovní sílu, možností zvýšit odbyt vlastního zboží na českém trhu a možností využít existující výrobní kapacity pro výrobu zboží exportovaného do třetích zemí.

Podle předběžných údajů za rok 1997 zaujímá mezi zeměmi Střední Evropy podle objemu přímých zahraničních investic Česká republika třetí místo za Polskem a Maďarskem.

Dobrými signály pro zahraniční investory v roce 1997 bylo přijetí nového devizového zákona (rozšíření směnitelnosti české koruny), přidružení k Evropské unii a vstup do OECD. To povede ke zjednodušení činnosti zahraničních podniků nebo podniků se zahraniční majetkovou účastí v ČR.

Charakteristickým rysem účasti cizího kapitálu na území ČR je jeho rozložení do malých a středních podniků. Přímé investice do malých a středních podniků představují 46 % investovaného zahraničního kapitálu. Převážná část ze zbývajících 54 % objemu investovaného zahraničního kapitálu je podle údajů ČNB soustředěna do následujících podniků.:

- SPT Telecom Praha (Nizozemsko a Švýcarsko),

- Automobilka Škoda Ml.Boleslav (SRN),

- Tabák Kutná Hora (USA),

- Čokoládovny Praha (Francie, Švýcarsko),

- Linde Technoplyn Praha (SRN).


2.1.5. Vývoj inflace

Deregulace cen v roce 1992 a změna soustavy daní a odvodů provedená s platností k 1. 1. 1993 vedly na počátku roku 1993 k prudkému vzestupu spotřebitelských cen a růstu inflace. Od roku 1994 až do konce roku 1996 převažuje tendence ke stabilizaci inflačního růstu spolu s jeho mírným snižováním.

Tento trend zatím pokračoval i v první polovině roku 1997. V druhé polovině roku ale došlo ke zhoršení tohoto ukazatele na cca 10 % (podle údajů v prosinci). Průměrná roční míra inflace za rok 1997 činila 8,5 %.

Ve srovnání s dalšími reformními státy střední a východní Evropy je míra inflace v České republice stále nízká. Nižší byla v roce 1997 jen na Slovensku (6,4 %). V zemích Evropské unie je však tento ukazatel výrazně nižší s tendencí k poklesu. Od roku 1996 došlo k jeho snížení z průměrných 2,2 % na 2 % v roce 1997. Výjimkou je pouze Řecko, kde aktuální míra inflace je vyšší než 5 %, ale i zde převládá tendence k jejímu snižování.


Vývoj inflace v období 1992-1997 v České republice:
Rok
Míra inflace v procentech
1992
11,1
1993
20,8
1994
10,0
1995
9,1
1996
8,8
1997
8,5
Pramen: ČSÚ



2.1.6. Obyvatelstvo České republiky, počet obyvatel v produktivním věku, zaměstnanost podle odvětví

K 31. 12. 1997 měla Česká republika celkem 10 299 125 obyvatel, kteří obývali rozlohu 78 866 čtverečních km, což představuje hustotu cca 130 obyvatel na čtvereční kilometr. Hustota osídlení a podíl městského obyvatelstva v jednotlivých okresech jsou zobrazeny na kartogramech v příloze.

Obyvatelstvo žilo v 6 233 obcích 11 podle údaje ČSÚ k 1. 1. 1996. Za obce jsou pro tento účel považována i statutární města Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, bez ohledu na počet jejich městských částí. Území České republiky se dělí na 76 okresů.

Celkový počet obyvatelstva se proti roku 1996 snížil v roce 1997 o 22,1 tis. obyvatel. Příčinou je i nadále nízký počet narozených. Porodnost v České republice zůstává na historicky nejnižší úrovni a je jednou z nejnižších na světě. Počet zemřelých setrval na úrovni předchozího roku.

Statistické podklady vyčleňují z kategorie “Obyvatel v produktivním věku” kategorii zaměstnanec. Za tuto kategorii uvádíme údaje v členění podle odvětví a vlastnické struktury. 22 Velké ekonomické subjekty od roku 1997 zahrnují ekonomické subjekty podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a všechny rozpočtové a příspěvkové subjekty nepodnikatelské sféry.

Počet zaměstnanců podle vlastnického typu hospodaření
ekonomického subjektu ve velkých organizacích
/průměrný evidenční počet v roce 1997 - přepočtené počty/
Typ hospodaření
Počet zaměstnanců
Index v %
1997/1996
Celkem Česká republika
3 360 328
98,5
v tom:
- soukromý
1 318 355
117,3
- družstevní
159 010
89,1
- státní
832 149
92,9
- komunální
167 211
98,2
- sdružení a politické strany
28 157
101,4
- zahraniční
99 357
120,9
- mezinárodní
187 409
103,4
- smíšený
568 701
75,7
Pramen: ČSÚ
V roce 1997 bylo na území České republiky zaměstnáno 4 989,8 tis. osob. Odvětvovou strukturu zaměstnanosti podle odvětví charakterizují následující údaje:
Počty zaměstnanců a jejich struktura
(fyzické osoby v tis. v roce 1997)
Tis.osob
% z celku
Index v %
1997/1996
ČR celkem
v tom:
4 989,8
100
99,0
- zemědělství,myslivost
a lesní hospodářství
275,2
5,5
91,4
- průmysl
1587,1
31,8
99,0
- stavebnictví
435,9
8,7
98,8
- obchod, opravy motor.vozidel
810,1
16,2
100,1
- pohostinství a ubytování
157,9
3,2
100,1
- doprava, pošty a telekom.
343,9
6,9
99,3
- peněžnictví a pojišťovnictví
92,9
1,9
104,3
- činnost v oblasti nemovitostí
386,3
7,7
101,8
- veř.správa, obrana
173,4
3,5
103,2
- školství
308,7
6,2
96,1
- zdravotnictví,veter. a soc.čin.
267,3
5,4
100,0
- ost.veř, soc. a osobní služby
148,6
3,0
97,5
Pramen : ČSÚ


2.1.7. Kvalifikační struktura pracovních sil

Úroveň vzdělání obyvatelstva v České republice je poměrně vysoká. Svědčí o tom údaje o struktuře ekonomicky aktivního obyvatelstva z hlediska dosaženého stupně vzdělání:
podíl na celkovém počtu pracovníků v%
/ podzim 1997 /
bez vzdělání 0,1
se základním vzděláním 9,7
vyučení 41,0
střední odborné vzdělání 5,0
vyučení s maturitou 1,6
úplné střední odborné 27,5
úplné střední všeobecné 4,1
vysokoškolské 11,0
Kartogram s podílem obyvatelstva se středoškolským a vysokoškolským vzděláním v jednotlivých okresech je v příloze.

Pramen: ČSÚ
MPSV

2.1.8. Mzdová úroveň, minimální mzda, odstupné

Průměrná měsíční hrubá mzda v roce 1997 za celou ekonomiku dosáhla 10 695 Kč. Ve vývoji mezd se zároveň projevuje diferenciace mezd z hlediska jednotlivých odvětví a profesí.

Diferenciace mezd (v Kč) podle odvětvové klasifikace ekonomických činností
za vybraná odvětví v roce 1997 /fyzické osoby/ :

Činnosti spojené s úvěry a pojišťovnictvím 23 716
Zpracování dat a související činnosti 19 720
Výroba a rozvod elektřiny a plynu, páry a teplé vody 13 975
Velkoobchod 13 143
Dobývání nerostných surovin 13 085
Výroba motorových vozidel 12 555
Výroba chemických výrobků 12 374
Prodej a údržba motorových vozidel 11 938
Veřejná správa, obrana a soc. zabezpečení 11 782
Stavebnictví 11 214
Výroba elektrických strojů a přístrojů 10 782
Výroba strojů a zařízení 10 762
Celostátní průměrná mzda 10 695
Průmysl potravin a pochutin 10 225
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 9 626
Školství 9 423
Průmysl dřevařský 8 858
Pohostinství a ubytování 8 313
Maloobchod 7 861
Textilní průmysl 7 750
Oděvní průmysl, zpracování kožešin 6 839


Individuální výši výdělku z hlediska dosažené kvalifikace a konkrétního povolání dokumentují výsledky šetření Informačního systému o průměrných výdělcích za 4. čtvrtletí 1997.

Průměrný hodinový výdělek pracovníka:

- se základním vzděláním 55 Kč
- se středním odborným vzděláním 84 Kč
- s vysokoškolským vzděláním 126 Kč

Z hlediska jednotlivých profesí byly ve 4. čtvrtletí 1997 dosahovány v průměru tyto hodinové výdělky /v Kč/:

ředitel velké organizace 315
vědecký pracovník 128
projektant 100
lékař 81
horník 81
chemik 70
elektromechanik 69
strojní zámečník 66
slévač 64
administrativně technický pracovník 64
mechanik 64
zedník 63
prodavač 44


V České republice je právně zakotven institut minimální mzdy. Minimální mzda je stanovována nařízením vlády. Od ledna 1998 platí minimální mzda stanovena nařízením vlády č. 320/1997 Sb., ve výši 2 650 Kč měsíčně, což představuje při stanovené týdenní pracovní době 14,80 Kč na hodinu.

. V souvislosti s rozvázáním pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z organizačních důvodů náleží zaměstnanci podle zákoníku práce při skončení pracovního poměru odstupné ve výši dvojnásobku průměrného výdělku. Konkrétně se jedná o případy, kdy zaniká zaměstnavatel nebo se převádí část k jinému zaměstnavateli, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo při jiných organizačních změnách.


2. 1. 9. Nezaměstnanost

Procento vyjádřené poměrem neumístěných uchazečů o zaměstnání k disponibilní pracovní síle citlivě reagovalo na ekonomické změny zejména po roce 1990. Do roku 1995 byla míra nezaměstnanosti poměrně stabilní, činila v průměru cca 3 %. V roce 1996 postupně vzrůstá. Ke konci roku 1997 dosáhla 5,2 % a ke konci dubna 1998 se dále zvýšila na 5,4 %. Přes její růst však zůstává v porovnání s ostatními zeměmi Evropy na relativně nízké úrovni.

Vyšší míra nezaměstnanosti je evidována zejména v oblastech s velkým útlumem výrobních programů, jako jsou např. těžba paliv, hutnictví a strojírenství a v oblastech s méně rozvinutou infrastrukturou. Z územního hlediska je dlouhodobě výrazně nadprůměrná míra nezaměstnanosti na severní Moravě a v posledním období zejména v severních Čechách, kde v některých mikroregionech dosáhla deseti a více procent. Vysokou míru nezaměstnanosti vykazují okresy Most, Chomutov, Louny a Teplice, na Moravě okresy Karviná, Znojmo a Jeseník (koncem roku 1997 od 9,3 do 12,4 %).

Vývoj míry nezaměstnanosti z hlediska regionů obsahuje následující tabulka. Na další tabulce jsou uvedeny okresy s extrémními hodnotami tohoto ukazatele. V příloze v tabulkové části je kartogram aktuálního stavu míry nezaměstnanosti podle jednotlivých okresů.

Míra nezaměstnanosti v regionech a za Českou republiku v letech 1991 až 1997 (%)
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
Česká republika
v tom regiony:
4,1
2,6
3,5
3,2
2,9
3,5
5,2
- Praha
1,2
0,3
0,3
0,3
0,3
0,4
0,9
- Střední Čechy
4,0
2,7
3,2
2,9
2,6
3,0
4,6
- Jižní Čechy
4,2
2,3
2,8
2,3
2,0
2,5
3,9
- Západní Čechy
2,9
2,1
2,6
2,2
2,2
2,7
4,4
- Severní Čechy
4,2
2,9
4,0
4,4
4,8
5,8
8,6
- Východní Čechy
4,1
2,3
2,8
2,5
2,3
2,9
4,4
- Jižní Morava
4,8
3,0
3,7
3,3
2,9
3,5
5,3
- Severní Morava
6,2
4,0
5,8
5,6
4,8
5,6
7,7
Pramen: MPSV

Okresy s extrémními hodnotami míry nezaměstnanosti koncem roku 1997
a vývoj nezaměstnanosti v těchto okresech od roku 1991 (%)
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
Nejnižší
nezaměstnanost
- Praha-východ
1,6
0,8
1,0
0,7
0,6
0,5
0,7
- Praha-západ
4,2
1,7
1,3
0,6
0,4
0,6
1,1
- Mladá Boleslav
2,2
0,9
1,7
1,6
1,3
1,4
2,1
- Benešov
3,2
2,0
2,2
1,8
1,7
1,9
2,5
- Plzeň-jih
2,0
1,0
1,5
1,0
0,7
1,3
2,5
Nejvyšší
nezaměstnanost
- Most
3,2
2,6
3,8
5,4
7,3
9,4
12,4
- Chomutov
4,8
4,2
5,8
6,1
6,4
7,7
12,1
- Louny
6,1
5,3
7,9
6,9
7,1
8,2
11,3
- Karviná
6,9
4,2
7,4
6,7
6,6
7,7
10,4
- Teplice
4,4
3,2
5,1
6,1
6,5
7,1
10,0
Pramen: MPSV
2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti