ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > A. Legislativní a strukturální stav v České republice

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :13. VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACE V ARCHITEKTUŘE A STAVITELSTVÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A EVROPSKOU UNIÍ
Část :VI. PŘÍSTUP ČESKÉ REPUBLIKY K ZAVEDENÍ SMĚRNICE
Kapitola :A. Legislativní a strukturální stav v České republice

Text:Legislativní rámec pro vzájemné uznávání kvalifikace v architektuře a stavitelství mezi Českou republikou a Evropskou unií tvoří v ČR tyto právní úpravy:

· Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění

Poznámka: Poslední novela zákona, která se významně týká i otázek pojednávaných v této studii, je v současné době projednávána Senátem Parlamentu ČR. Poslanecká sněmovna vyslovila s novelou souhlas dne 13.2.1998.

            Ve studii je respektován budoucí právní stav podle novely, který se dá reálně očekávat od poloviny roku 1998.
· Zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění
· Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění

Poznámka: Návrh novely stavebního zákona v čl. III obsahuje i změnu dotýkající se výkonu povolání autorizovaných osob.

Ve studii je uvažován budoucí právní stav, očekávaný s účinností od 1.7.1998.
· Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách

Poznámka: Návrh nového vysokoškolského zákona je projednáván ve výborech poslanecké sněmovny a lze očekávat jeho přijetí ještě v tomto funkčním období.

Přes toto reálné očekávání je pro úplnost uvedena i dosud platná právní úprava a podmínky uznávání diplomů a jiných dokladů o studiu.

6.1.1 Stavební zákon

V původním znění zákona, přijatého s účinností od 1.10.1976, byl výkon projektové a inženýrské činnosti vázán na vydání zvláštního povolení příslušným orgánem státní správy, založeného na zkoumání kvalifikace odborných pracovníků socialistických organizací, které měly podle hospodářského zákoníku tyto činnosti zapsány ve své zřizovací listině nebo obdobném dokumentu. Pouze projektování menších staveb mohlo být svěřeno na základě zvláštního povolení stavebního úřadu případ od případu jednotlivým občanům splňujícím stanovené požadavky. Obdobný stav byl i v oblasti provádění staveb.

Zákon - vycházeje z toho, že některé činnosti ve výstavbě jsou zvlášť důležité pro společnost a že event. nedostatky při jejich výkonu by mohly mít vážné společenské důsledky - zavedl ověřování osobní způsobilosti u těch osob, které takové činnosti vykonávají (např. projektanti, stavbyvedoucí apod.). Systém získávání a prokazování zvláštní způsobilosti ve výstavbě byl budován na resortním základě a byl poplatný době svého vzniku; šlo o typický systém povolovací, jehož principy přestaly vyhovovat - pokud vyhovovaly někdy vůbec - jakmile se po roce 1990 změnilo právní okolí, tzn. jakmile se liberalizoval výkon ekonomických aktivit.

Novela zákona z roku 1992 započala proces uvolňování výkonu povolání architektů a stavebních inženýrů, novela projednávaná v současné době senátem Parlamentu ČR tuto tendenci ještě prohloubila. Ochrana veřejného zájmu je přitom zabezpečena postupy podle zákona ČNR č. 360/1992 Sb., jak o tom bude pojednáno v samostatné kapitole.

Stavební zákon vymezuje vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a stanoví, že je mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které k tomu získaly oprávnění.

Za vybrané činnosti zákon považuje
- projektovou činnost, kam patří zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb; s určitými výhradami mezi vybrané činnosti není zahrnuto zpracování dokumentace drobných a jednoduchých staveb a jejich změn - dokumentaci těchto staveb může zpracovat kvalifikovaná osoba;
- vedení realizace staveb, s výjimkou jednoduchých a drobných staveb a jejich změn.

Zákon ukládá osobám, jejichž odborná způsobilost byla ověřena, povinnost chránit při své odborné činnosti veřejné zájmy.

Odpovědnost projektanta, tedy i architekta a stavebního inženýra oboru "pozemní stavby", je specifikována tak, že projektant odpovídá u projektové dokumentace a u územně plánovací dokumentace za její
- správnost,
- úplnost,
- proveditelnost (kromě územně plánovací dokumentace).

U statického výpočtu je požadováno takové formální zpracování, které umožní jeho kontrolovatelnost, a konečně zákon stanoví jako povinnost přizvat ke zpracování dílčích částí projektové dokumentace další oprávněné projektanty s příslušnou specializací, pokud projektant není způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám.

Dílčí závěr: Úprava obsažená ve stavebním zákoně v části stavebního řádu nazvané "Vybrané činnosti ve výstavbě" se jeví jako vyvážená co do volnosti vykonávat povolání architekta nebo stavebního inženýra příslušné specializace bez diskriminace v podobě záměrného znevýhodnění cizích subjektů.

Povinnosti z oblasti ochrany veřejného zájmu a jejich prosazování ze strany státu představují pouze nezbytná omezení a jsou běžně obsažena ve stavebních řádech členských států Evropské unie.

6.1.2 Zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě,

jehož základní náplní je vedle otázek spojených s autorizací jakožto ověřováním odborné způsobilosti osob k vybraným činnostem ve výstavbě úprava vzniku, pravomoci a působnosti obou příslušných komor, tj. České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, představuje pro oblast našeho zájmu stěžejní předpis, který upravuje podmínky jak pro sféru veřejného práva stavebního, tak pro otázky podnikání ve výstavbě a jejich regulaci.

Z hlavních problémových okruhů sledovaných směrnicí 85/384/EHS upravuje zákon
- požadavky na vzdělání a praxi (v obecné poloze, podrobnější údaje stanoví podle § 8 odst.2, 4 a 7 příslušná komora),
- umožnění (oprávnění) k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle stavebního zákona,
- podmínky zkoušky odborné způsobilosti,
- způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost,
- předepsaný slib,
- pojištění autorizovaných osob pro možnost zahájení činnosti,
- působnost a pravomoc komor a jejich úkoly, viz § 23.

kon č. 360/1992 Sb. vznikal sice za existence evropské směrnice 85/384/EHS, avšak hlediska kompatibility se směrnicí nebyla při jeho zpracování určující z důvodů, které již byly popsány výše. Příprava na plné členství České republiky v Evropské unii v létech 1991 a 1992 - ještě existovalo Československo - nebyla dosud na pořadu dne. Mj. proto se do zákona mohlo dostat ochranářské, resp. diskriminační ustanovení o státním občanství jako základní podmínce autorizace. Druhou diskrepanci představuje absence standardů pro výkon povolání architektů a inženýrů, tzn. standardů kvalifikace, jejichž splnění umožňuje výkon povolání a volný pohyb osob, resp. volné poskytování služeb v rámci EU.

Pokud jde o institucionální zabezpečení systému, je založeno na komorách (architektů, resp. inženýrů) ve dvojím postavení, a to jednak jako stavovských organizací - což je jejich nejvlastnější poslání - jednak jako quasi správních orgánů, vystupujících namísto státu a jeho orgánů. Pro ilustraci: v době tzv. první republiky se autorizační zkoušky skládaly před komisemi na Zemských úřadech, v mezidobí let 1945 až 1950 na Zemských národních výborech, komory existovaly pouze jako stavovské organizace. Odtud může vyplývat poslední problém, totiž postavení orgánu nadaného ve státě k udělování autorizace, srovnatelné se státy EU a schopné vzájemného uznávání.

Dílčí závěr: Odstranění podmínky státního občanství z předpokladů pro získání autorizace v České republice je nejnaléhavější ze všech opatření souvisících s implementací směrnice 85/384/EHS do českého právního řádu. S tím úzce souvisí i podmínka trvalého pobytu na území České republiky, kterou bude nutno v souvislosti se vstupem ČR do EU upravit.

Vypracování, projednání a stanovení standardů kvalifikace pro svobodný výkon povolání architektů a stavebních inženýrů představuje druhý problém, časově náročnější i věcně a organizačně obtížnější. Bude výhodné vypracovat pouze jednu verzi těchto standardů, která by vyhověla podmínkám přidruženého i definitivního členství ČR v Unii.

Prověření postavení komor architektů a stavebních inženýrů ve funkci správních orgánů by bylo výhodné spojit s formulací úkolů nově konstituovaných vyšších územně samosprávných celků, resp. krajských úřadů veřejné správy, které by podle všech známek s výhodou mohly plnit dosavadní veřejnoprávní funkce komor při autorizaci.

6.1.3 Živnostenský zákon

Vztah živnostenského zákona k posuzované otázce vzájemného uznávání kvalifikace architektů a stavebních inženýrů je zprostředkován odkazy zákona č. 360/1992 Sb. v § 2 odst. 4, který podmiňuje provozování živnosti autorizací jako zvláštní podmínkou. Přitom ovšem platí, že teprve naplnění požadavků a podmínek upravených živnostenskými předpisy představuje jakýsi "spouštěcí mechanismus" umožňující vykonávat činnosti architekta nebo stavebního inženýra.

S výjimkou výkonu činnosti autorizované osoby jako svobodný architekt nebo svobodný inženýr spadá většina autorizovaných osob pod pojem podnikatele podle § 14 odst. 1 b) živnostenského zákona s přesnějším vymezením v příloze č. 2, ve skupině 213 "Stavebnictví". Novelizované znění této přílohy v části vztahující se k předmětu studie zní:


SKUPINA 213: Stavebnictví

Obor
Kvalifikace
Poznámka
Provádění jednoduchých
a drobných staveb, jejich změn a odstraňování
a) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v provádění staveb, nebo
b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v provádění staveb
§ 44 a 139b zákona
č. 50/1976 Sb., v platném znění
Projektování jednoduchých a drobných staveb, jejich změn a odstraňovánía) středoškolské vzdělání stavebního směru a 5 roků praxe v projektování staveb, nebo
b) vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru a 3 roky praxe v projektování staveb
§ 46a a 139b zákona
č. 50/1976 Sb., v platném znění

Pro porovnání jsou uvedeny podmínky pro založení podniku v některých vybraných evropských státech:

Belgie - je třeba zápis do krajového "Conseil de l´Ordre" a nejméně dvouletá praxe

Německo - vyžaduje se nejméně dvouletá praxe v povolání a zápis do rejstříku architektů

Dánsko - není třeba splnit žádné podmínky

Francie - je třeba zápis do příslušného seznamu architektů

Řecko - povinné členství v Řecké technické komoře, která vydá souhlas k výkonu povolání architekta

Velká Británie - členství v Britské komoře architektů (The Architects´ Registration Council of United Kingdom; k přijetí do komory je nutná dvouletá praxe v tomto povolání - rok praktik během studia, rok po jeho ukončení

Itálie - je nutný zápis do seznamu architektů a zápis do krajového seznamu architektů

Nizozemí - je třeba jen zápis do rejstříku architektů.

Dílčí závěr: Živnostenské předpisy vykazují odlišnost mezi českým právem a podmínkami platnými ve státech Evropské unie. V další fázi bude třeba sjednotit požadavky (předpoklady) pro výkon povolání, protože se zdá, že by zde docházelo k diskriminaci českých podnikatelů. Podmínky ve státech EU se podle dostupných podkladů zdají být liberálnější.

Každopádně platí, že všechny dotčené předpisy, tzn. stavební zákon, autorizační zákon a živnostenský zákon, musí být vždy posuzovány v komplexu a úpravy ve směru ke zvyklostem ve státech EU musí se dít koordinovaně.

6.1.4 Zákon o vysokých školách

Mezi předpisy vztahujícími se k předmětu této studie zaujímá vysokoškolský zákon zvláštní postavení v tom smyslu, že sám se přímo nedotýká otázek uplatnění graduovaných osob, ale svými ustanoveními zabývajícími se doklady o ukončení studia a jejich platností dává zákonný podklad všem úvahám o vzájemném uznávání diplomů a dalších obdobných dokladů. Jak již bylo v přehledu dotčených předpisů výše uvedeno, je návrh nového vysokoškolského zákona v současné době projednáván Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR a je reálná naděje, že ještě v tomto funkčním období parlamentu bude zákon přijat. Navíc lze konstatovat, že zmíněná ustanovení o vzájemném uznávání nejsou konfliktní a podle dostupných informací se principiálně neliší od dosavadní právní úpravy, takže se nedopustíme chyby tím, že budeme za směrodatné považovat platné znění zákona, s formální korekcí spočívající v nahrazení "federálních" označení za nová, odpovídající současné realitě.

Zákon v § 25 odst. 1 konstatuje, že vysoké školy vydávají absolventům studia diplom s uvedením studijního oboru a akademického nebo akademicko-vědeckého titulu.

Podle druhého odstavce § 25 platí diplomy, popř. jiné doklady o vysokoškolském studiu nebo o vykonaných zkouškách, vydané zahraniční vysokou školou v našem státě pouze tehdy, byly-li výslovně uznány (nostrifikovány), pokud mezinárodní smlouva, kterou je republika vázána, nestanoví jinak. O nostrifikaci rozhoduje vysoká škola, na které jsou stejné nebo obdobné studijní obory; pokud by taková škola u nás nebyla, rozhoduje o této věci ministerstvo (školství, mládeže a tělovýchovy). Při nostrifikaci se rozhodne též o přiznání akademického titulu (akademicko-vědeckého) titulu podle tohoto zákona.

V návaznosti na předchozí údaje je v příloze č. 6 uveden informativní přehled českých vysokých škol poskytujících vzdělání v oboru architektury. Je třeba poznamenat, a z údajů o délce studia je to též patrné, že v českém školství neexistuje "mezistupeň" mezi střední a vysokou školou typu německé Fachschule, s následným rozlišováním plnohodnotného vysokoškolského titulu (v němčině Dipl.-Ing.) a titulu nediplomovaného "inženýra", absolventa uvedené střední odborné školy.

Dílčí závěry: Částečná kompatibilita příslušné části právního řádu ČR se směrnicí 85/384/EHS se týká všech dotčených předpisů, o nichž již byla výše zmínka, a vztahuje se i na zákon o vysokých školách.
Zmínka o standardech kvalifikace, jejichž splnění umožňuje výkon povolání a volný pohyb osob v rámci EU, uvedená v souvislosti se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů atd., se týká ve stejné míře i vysokoškolského zákona, konkrétně té jeho části, která upravuje statuty vysokých škol, popř. fakult.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti