Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Prognóza průběhu těchto jednání a výhledu ČR na přijetí jakož i přechodných ustanovení pro nejbližší období po vstupu do Unie překračuje možnosti této studie a jejích autorů. Později ve fázi přípravy na vstup do EU bude vhodné vyhodnotit, zda v ČR je v souvislosti s včleněním komunitárního práva EU jako právního korpusu, jehož postavení ve vztahu k členským státům vyplývá ze samé jeho autonomní povahy a nikoliv z ústavního práva národního, nutno provést - nad rámec pečlivého uskutečnění dílčích harmonizačních opatření podle Bílé knihy - i fundamentální změny v ústavním a právním řádu. Mezi nejdůležitější budou přitom patřit (bez nároku na úplnost):

· zmocnění ústavních orgánů ČR (vlády a Parlamentu) v novém "evropském" článku Ústavy k přenesení některých svrchovaných pravomocí státu na orgány EU na základě sjednaného aktu o přístupu; při koncipování tohoto kroku bude třeba zvážit, zda má být učiněn zcela nepodmíněně (neodvolatelně) nebo mají být jeho účinky do budoucna vázány na zachování garancí, které Unie poskytuje (poskytne) na ochranu lidských práv a základních svobod a demokratických zásad právního státu;

· uložení povinnosti ústavním orgánům spolupracovat při přípravě stanovisek ČR v procesu přijímání nových právních aktů EU;

· zakotvení ústavních záruk respektování přednosti, bezprostřední aplikovatelnosti a účinku práva EU v právním řádu ČR rozšířením koncepce přijaté čl. 10 Ústavy a práva i povinnosti soudů a orgánů státní správy neaplikovat předpis vnitrostátního práva, který je v rozporu s předpisem komunitárním;

· přizpůsobení vnitrostátní derogační praxe při příjímání nových (změně platných) právních předpisů, včetně uplatňovaných obecných klauzulí o přednosti mezinárodních smluv Srov. § 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, který zní: "Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, kterou je ČSSR vázána." Podobná jsou např. ustanovení § 756 obchodního zákoníku, § 318 celního zákona, § 31 devizového zákona, § 73 živnostenského zákona, § 2 odst. 4 zákona o hospodářské soutěži a další.;

· doplnění soustavy soudní ochrany práv jednotlivců změnou procesních předpisů, včetně rozšíření možností ukládat předběžná opatření Srovn. rozsudek ze dne 15.5.1986 ve věci 222/84 Johnston, tamtéž; rozsudek ze dne 19.6.1990 ve věci C-213/89 Factortame, tamtéž; další odkazy viz shora. a oprávnění (v kvalifikovaném případě povinnosti) soudu předložit věc Soudnímu dvoru ES k řízení o předběžné otázce ve sporných případech s "komunitárním prvkem" (čl. 177 Smlouvy ES);

· přijetí institutu odpovědnosti státu za tzv. legislativní bezpráví (např. v případě, kdy stát opomene ve stanovené lhůtě provést nebo neprovede řádným způsobem směrnici ES), k níž se přiklonila novější judikatura Soudního dvora formulací "zásady odpovědnosti státu za škody vzniklé jednotlivci v důsledku porušení komunitárního práva, jež mu lze přičítat, ... která vyplývá z povahy právního řádu vytvořeného na základě Smlouvy ES" Rozsudek ze dne 19.11.1991 ve spojených věcech C-6/90 a C-9/90, SbSD 1991, s. I-5357, 5414. Viz také následnou judikaturu: rozsudek ze dne 16.12.1993 ve věci C-334/92 Wagner Miret, dosud oficiálně nepublikováno; rozsudek ze dne 5.3.1996 ve spojených věcech C-46/93 Brasserie du Pecheur a Factortame, dosud oficiálně nepublikováno; rozsudek ze dne 26.3.1996 ve věci C-392/93 British Telecommunications, dosud oficiálně nepublikováno.;

· v perspektivě členství v EU přijetí institutu přímé volby do Evropského parlamentu;

· provedení některých změn ve vyhlašování právních předpisů v důsledku nutnosti akceptovat způsob vyhlašování komunitárních předpisů, uplatňovaný v EU (Úřední list v českém znění), avšak také - nejlépe brzy, bez zřetele na naplnění perspektivy členství v Unii - v důsledku existujících vážných nedostatků při vyhlašování mezinárodních smluv ve Sbírce zákonů (lepším sladěním okamžiku vnitrostátní účinnosti smlouvy s jejím nabytím platnosti podle mezinárodního práva tak, aby vznikl pro fungování právního státu nutný prostor pro legisvakanci; vyhlašování plného znění mezinárodní smlouvy ve všech případech, tedy i jestliže se daná smlouva týká pouze "malého počtu organizací" Srov. § 3 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů.; aj.).

Vstup právního řádu České republiky do multikulturního prostředí práva Evropské unie bude mít velmi dynamizující účinek na všechny ústavní instituce ČR i na účastníky právních vztahů. Úsilí, které je třeba ještě vyvinout k úspěšnému přijetí této výzvy, bude zároveň znamenat důležitý příspěvek k využití nejlepší příležitosti z možných pro úspěšné završení transformace dnešní české společnosti.