Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Vztah ČR a ES prošel řadou změn, hlavně v souvislosti s rozpadem ČSFR v roce 1992 a vznikem ČR od 1.1. 1993.

Dne 4.10. 1993 byla podepsána Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou a ES (dále jen ED), která vstoupila v platnost dne 1.2. 1995 pod číslem 7/1995 Sbírky zákonů. Faktem je, že tato dohoda navazuje na již v 1991 podepsanou dohodu o přidružení mezi ČSFR a ES, která nevstoupila v platnost kvůli rozpadu ČSFR. Ovšem tzv. Prozatímní dohoda o obchodu a otázkách s obchodem souvisejících, která svým obsahem tvoří výsek ED, vstoupila v platnost 1.3. 1992.

Smluvními stranami jsou na jedné straně ES a členské státy ES a na druhé straně Česká republika.

Pro ČR má ED povahu mezinárodní smlouvy. Záleží na ústavním řádu ČR, jakým způsobem bude prováděna ED, hlavně závazek sbližování práva. Tedy formou jakého předpisu, na jaké úrovni státní moci či samosprávy bude vydán právní akt. Z toho vyplývá, že pouze český zákonodárce, tedy Parlament ČR rozhoduje o právní technice provádění ED.

Pro členské státy ES a pro ES je ED součástí práva ES se všemi důsledky, např.: soudní vynutitelnost práv s bezprostředním účinkem na území ES i občanem ČR. ED má v právu ES přednost před sekundárním právem ES a národním právem členských států.

Z hlediska aplikace ustanovení ED je nutno odlišit režim v ČR a v EU. V ČR není právní opora pro podání žádosti o výklad ED dle Smlouvy o EU k ESD, protože ED má pro ČR povahu mezinárodní smlouvy. Spory z ED bude rozhodovat Rada přidružení, která má tuto pravomoc odvozenou z čl. 107 ED. V rámci EU bude na ED použit výklad ESD v souvislosti s aplikací ostatních pramenů práva ES.

ED zakládá mezi ČR a ES vztah asociační. Tento vztah by se dal charakterizovat jako přidružené členství, jakási fáze před plným členstvím. V rámci asociačního vztahu dochází na základě ES k vytvoření vlastních orgánů přidružení.28) Jsou to orgány složené ze zástupců ústavních orgánů ČR a orgánů ES. V Radě přidružení jsou paritně účastni ministři ČR a členové Komise ES. Výbor přidružení je výkonným orgánem. Kontrolním orgánem je Parlamentní výbor přidružení. Všechny tři orgány jsou na základě ED vybaveny určitými pravomocemi.

Cílem ED je připravit ČR na její budoucí možné přijetí do EU. Tato příprava se soustředí především na liberalizaci obchodu. Velkou pozornost věnuje ED sbližování právního řádu ČR s právem ES. ED obsahuje přímo závazek ČR během desetiletého období zajistit postupné sbližování práva ČR s právem ES.29) V některých právních oblastech je nutno zajistit plnou shodu nebo úplně převzít právní úpravu obsaženou v právu ES. V tom vidím velký zásah do našeho právního řádu. Dá se v této souvislosti, ale i v souvislosti s přijímáním nových členů do EU, mluvit o tzv. “evropském diktátu”. Jde o diktát v tom smyslu, že podmínkou vstupu do EU je sblížení práva přistupujícího státu, takže stát je nucen někdy doslova přejímat právo ES, na jehož tvorbě se nepodílel. Otázkou na ryze teoretické úrovni zůstává, zda se dá tento nedostatek legitimity vyrovnat silou smluvního závazku na mezinárodní úrovni. Tato smlouva byla recipována do českého právního řádu na základě čl. 49 odst. 2 Ústavy, kde se požaduje pro tuto smlouvu schválení Parlamentem ČR. Na základě čl. 49 odst. 1 vyjádřil Parlament souhlas s touto smlouvou ve formě jejího schválení postupem jako u zákonů.

ES a členské státy se v ED zavazují poskytnout finanční a expertní pomoc při sbližování práva.30)

Je nutno zdůraznit, že sama ED neposkytuje záruky pro naše budoucí členství v EU.31) Jako příklad můžeme uvést dohodu o přidružení mezi Tureckem a ES uzavřenou již v roce 1963, Turecko však dosud marně usiluje o přijetí za člena EU.

Uzavření Evropské dohody o přidružení je významným krokem k budoucímu přijetí ČR do EU.