Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Právní rámec pro sblížení práva ČR s právem EU vytvářejí dokumenty trojího druhu: Evropská dohoda zakládající přidružení z 4.10.1993, usnesení vlády ČR z let 1991-1995 a Bílá kniha o přípravě přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie z r. 1995. Evropská dohoda a usnesení vlády mají závaznou (byť co do adresátů rozdílnou) povahu, Bílá kniha je dokumentem doporučeným, nezávazným.

Všechny tyto dokumenty je nutné chápat jako vzájemně se doplňující celek, který obsahuje úkoly, závazky a doporučení věcné a metodické povahy.

) Evropská dohoda obsahuje jednak obecný mezinárodně právní závazek ČR k zajištění postupné slučitelnosti českých právních předpisů s právními předpisy EU v čl. 69-71, jednak speciální ustanovení o zajištění sblížení práva v čl. 57 odst. 5 (letecká a vnitrozemská doprava), 62 (pohyb kapitálu), 64 odst. 2 (soutěž), 67 odst. 1 (ochrana práv duševního, průmyslového a obchodního vlastnictví), 75 (technické předpisy a posuzování shody), 78 odst. 1 (ochrana zdraví zvířat a rostlin), 81 odst. 3 (životní prostředí), 82 odst. 3 (doprava), 84 odst. 1 (systém účetnictví),86 odst. 2 (praní peněz), 92 odst. 1 (ochrana spotřebitele) a 93 odst. 1 (celní soustava). Obsahem převzatých závazků jdou některé z vypočtených speciálních ustanovení Evropské dohody nad běžné chápání termínů sblížení nebo harmonizace, neboť předpokládají, že v ČR bude platit právní úprava nejen harmonizovaná, ale přímo totožná s komunitárním právem (srov. čl. 62 odst. 2, 64 odst. 2, 75 odst. 1 a 2, 84 odst. 1, 86 odst. 2 a 92 odst. 1).
) Zajištěním postupného sbližování práva ČR s právem EU se vláda ČR zabývala v letech 1991 - 1995 několikrát. Přijala k této problematice usnesení č. 396/1991, 97/1993, 237/1994, 631/1994, 151/1995 a 724/1995. Základní význam má usnesení č. 396/1991, zejména k němu přiložené Pokyny pro zabezpečení slučitelnosti československého právního řádu s právem Evropských společenství (obdobně základní význam pro technickou harmonizaci má usnesení č. 97/1993). Toto usnesení zejména stanoví, že za soulad připravovaného právního předpisu s právem ES odpovídá zpracovatel návrhu a že součástí odůvodnění tohoto návrhu musí být prohlášení zpracovatele, pro něž se v legislativní praxi vžilo označení doložka slučitelnosti.
) Bílá kniha z r. 1995 má na straně jedné doporučující, nezávaznou povahu (sama se charakterizuje jako vodítko - b. 6.3, informační příručka - b. 3.2 nebo jako soubor doporučení, nikoliv příkazů - b. 3.27), na straně druhé má obecnou povahu, není tedy určena určité přidružené zemi, ale všem státům, které již uzavřely Evropské dohody o přidružení s Evropskými společenstvími a jejich členskými státy nebo které je v budoucnosti uzavřou (b. 1.15).

Nejrozsáhlejší částí Bílé knihy je příloha, kde jsou uvedeny přehledy právních aktů ES, které jsou - podle znalostí a zkušeností Evropské komise - důležité pro vytvoření a fungování vnitřního trhu Unie a jejichž implementace do právních řádů přidružených států je podmínkou jejich začlenění do tohoto trhu. V porovnání s ostatními dokumenty, tj. s Evropskou dohodou a usneseními vlády, se Bílá kniha nespokojuje s výpočtem harmonizaci podléhajících právních aktů, které tvoří acquis communautaire vnitřního trhu, ale obsahuje současně návrhy organizačních a jiných opatření, která je nutné provést v souvislosti s legislativní implementací komunitárních právních aktů. Provedení těchto opatření Bílá kniha již v úvodním stručném shrnutí hodnotí jako pravděpodobně obtížnější než převzetí komunitární legislativy. Ve vlastním textu Bílé knihy se dále uvádí, že bez nezbytných institucionálních změn by přijetí práva vnitřního trhu mohlo skončit zcela formálním převzetím právních norem (b. 1.12) a že hlavní problém, před kterým přidružené země při přebírání právní úpravy vnitřního trhu stojí, nespočívá ve sbližování právních textů, ale v přizpůsobení jejich správního aparátu a společnosti podmínkám, které musejí existovat, má-li legislativa fungovat (b. 3.25).

To je nový prvek, který Bílá kniha přinesla do harmonizačního procesu. I když je obtížné hodnotit, zda obecně budou souvislá organizační a jiná opatření hlavním problémem, je nepochybné že tomuto námětu Evropské komise je nutné věnovat pozornost. K jeho uplatnění může přispět:

) rozšíření obsahu doložky slučitelnosti o popis souvislých organizačních a jiných opatření, jež jsou předpokladem zavedení a účinného působení harmonizované národní úpravy;
) řádné sledování těchto souvislých opatření na formulářích A, B, C a D - ISAP (např. v rubrice Problémy související s transpozicí evidovaného předpisu ES a důsledky zavedení do právního řádu ČR na formuláři A-ISAP atd.).