ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > C. Příprava na využívání strukturálních fondů

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :14. INTEGRAČNÍ AKTIVITY
Část :IV. INTEGRAČNÍ AKTIVITY MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
Kapitola :C. Příprava na využívání strukturálních fondů

Text: V souvislosti s projednáváním již zmíněného usnesení vlády č. 159 z roku 1998 uložila vláda ministru pro místní rozvoj předložit vládě návrh institucionálního rámce účasti ČR na programech strukturálních fondů EU. Při vytváření podmínek pro využívání finančních prostředků strukturálních fondů EU ve prospěch ČR je nutné provést nejprve celou řadu opatření v oblasti regionální politiky a tvorby rozvojových programů, legislativního rámce, regionální statistiky, spolufinancování programů, rozvoje lidských zdrojů a vytváření realizačních a kontrolních mechanismů. Základním podkladem pro formulaci prvního návrhu na zaměření podpor EU bude Regionální a odvětvová analýza ČR, která má být dokončena v červnu 1998 Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními resorty. Na základě výsledků analýzy zpracují příslušná ministerstva ve spolupráci s regionálními, místními a ostatními zainteresovanými orgány návrhy jednotlivých subprogramů a opatření ve struktuře požadované Evropskou komisí. Celkovou koordinaci bude provádět MMR, které návazně připraví návrh Regionálního rozvojového programu na období 2 000 - 2 006 (předpokládá se, že půjde o obdobný program typu Cíle 1 strukturálních fondů na období 1994 - 1999).

Regionální orgány jako významní partneři při tvorbě těchto programů však zatím reálně neexistují a jejich roli dočasně supluje na jedné straně centrum, na straně druhé okresní úřady a obce. Potřebnou institucionální úrovní pro úspěšnou regionální politiku a tedy i pro využívání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je vytvoření vyšších územních samosprávných celků, kompetenčně a ekonomicky vybavených k odpovědnosti za svůj územní rozvoj. Parlament ČR koncem roku v obou svých komorách ústavní zákon o vzniku VÚSC (krajů) sice přijal, ale při jeho uvedení do života bude nutné přijmout více než deset souvisejících zákonů. Podle harmonogramu uvedeného v příloze k usnesení vlády ČR ze dne 23. března 1998 č. 202 k návrhu dalšího postupu vlády v reformě veřejné správy mají být zpracovány tyto zákony: v resortu Ministerstva vnitra zákon o volbách do zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků, zákon o obcích (obecní zřízení), zákon o hlavním městě Praze, zákon o okresních úřadech, zákon o působnosti a orgánech vyšších územních samosprávných celků, zákon o správním řízení (správní řád), v resortu Ministerstva financí zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky a jinými peněžními prostředky České republiky a o rozpočtovém určení výnosu daní, zákon o obecních daních, zákon o přechodu některých věcí z majetku České republiky do majetku vyšších územních samosprávných celků, zákon o pravidlech hospodaření s prostředky územních samospráv, zákon o hospodaření s majetkem územních samospráv. Pro úplnost dodejme, že harmonogram v této souvislosti předpokládá také přístup České republiky k Evropské chartě místní samosprávy a k Evropské rámcové úmluvě o přeshraniční spolupráci mezi územními orgány.

S naším vstupem do EU souvisí i nutnost přizpůsobit se standardům EU i v oblasti územní statistiky. Jedním z kroků je přejít na systém nomenklaturních jednotek územní statistiky, nazývaný francouzskou zkratkou NUTS (Nomenclature des unités territoriales statistique). Tyto jednotky slouží statistickým účelům, ale jsou určující např. i pro regionální rozvojové akce a jejich případné subvence ze strukturálních fondů EU, do nichž přispívají všechny členské státy. V budoucnu se stanou základem pro Evropu regionů po postupném snižování významu mezistátních hranic, kdy se regiony stanou také subjekty v jednáních s dalšími regiony i mezi jednotlivými státy o obchodu, cestovním ruchu, vědě, školství, zdravotnictví, dopravě, životním prostředí aj. V EU platí, že jednotlivým stupňům NUTS odpovídá územně správní členění států. Každý stupeň je vymezen určitou velikostí, která se měří počtem obyvatel a rozlohou území. Každý stát je klasifikován na úrovni NUTS 0, přičemž jeho územní jednotky se zařazují do pěti úrovní. Např. NUTS 1 mívají několik miliónů obyvatel, což např. v Německu představují jednotlivé spolkové země. Orgány EU pokládají 14 krajů, zřízených v ČR ústavním zákonem z prosince 1997, za NUTS 3, nynější okresy odpovídají NUTS 4 a obce NUTS 5. Subvence EU směřují převážně do regionů velikosti NUTS 2, které však ČR nemá (odpovídající počet by byl 5 - 6). Z tohoto důvodu bude pravděpodobně zapotřebí vytvořit několik skupin VÚSC, bez politického a správního významu, avšak na základě fungujících regionálních vazeb a velikostně se co nejvíc blížících obvyklému průměru EU.

Dořešit bude také třeba otázku spolufinancování (kofinancování) regionálních programů nejen na úrovni regionálních subjektů, ale také na úrovni státního rozpočtu. I když princip adicionality (doplňkovosti) uplatňovaný v EU vychází ze zásady, že finanční prostředky státu nejsou většinovým, ale pouze doplňkovým zdrojem, který přispívá k podpoře aktivit vznikajících v regionech, přece jen půjde o to, vyčlenit na využívání strukturálních fondů EU dostatečné prostředky. Zjednodušeně řečeno, čím více si budeme schopni “připlatit”, o to (a ještě mnohem více) budeme moci ze strukturálních fondů získat. Určitý problém je také v tom, že státní rozpočet ČR je nyní sestavován pouze na období jednoho roku a bude jej proto zřejmě třeba doplnit o institut dlouhodobého rozpočtového výhledu. Ten je v EU, pokud jde o strukturální fondy, sedmiletý.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti