ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > A. Principy programu a metodické zásady jeho plnění

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :3. APROXIMACE LEGISLATIVY ČR A ES - TECHNICKÁ HARMONIZACE - PRINCIPY
Část : I. PROGRAM TECHNICKÉ HARMONIZACE K PLNĚNÍ EVROPSKÉ DOHODY Ing. V. Horáková, Ing. L. Dupal - ÚNMZ
Kapitola :A. Principy programu a metodické zásady jeho plnění

Text:A. Část I
PRINCIPY PROGRAMU
a METODICKÉ ZÁSADY JEHO PLNĚNÍ


    1 ÚVOD

    Evropská dohoda zakládá v čl.75 spolupráci obou stran s cílem dosáhnout plné shody s technickými předpisy ES, evropskou normalizací a postupy pro posuzování shody.

    Sbližování právních předpisů ČR s právními předpisy ES obecně upravené čl. 69-71 vyžaduje tudíž v oblasti předpisů technických velmi přesné a transparentní postupy, které dosažení plné shody zajistí a umožní i její průkaz.

    Proces sbližování technických předpisů ČR s technickými předpisy ES (dále TP ES) řídí a koordinuje ve smyslu usnesení vlády ČR č. 97/93 a č. 631/94 ministr hospodářství, působnost vykonává Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. K zabezpečení cíle stanoveného čl. 75 Evropské dohody v oblasti technických předpisů a řídící a koordinační úlohy v ČR vydává ministr hospodářství program technické harmonizace.

    Program sestává z části

    I) metodické, která upravuje pokyny pro zajištění

    - účinného využití dostupných pracovních překladů,

    - metodiku přípravy projednaných překladů jako báze pro zavedení TP ES v ČR,

    - jednotné analýzy současného stavu a vyhodnocení dopadů zavedení TP ES,

    - meziresortní spolupráce při přípravě zavedení TP ES,

    - přesné a transparentní evidence v procesu zavádění TP ES a dosažené slučitelnosti.

    II) souboru TP ES k harmonizaci v ČR s uvedením dostupnosti překladu, gesce, popř. spolupracujících resortů, předpokládaného termínu zavedení, zařazení předpisu v Bílé knize a dalších údajů. Průběžné doplňování TP ES a aktualizaci údajů zajišťuje ÚNMZ.

    2. VÝCHODISKA PRO ZAJIŠTĚNÍ TECHNICKÉ HARMONIZACE

    Evropská dohoda

    Sbližování právních předpisů je v obecné rovině zahrnuto v čl. 69 Evropské dohody. V čl. 70 ED jsou specifikovány jednotlivé oblasti sbližování práva, včetně technických pravidel (předpisů) a technických norem.
    V čl. 75 - Průmyslové normy a posuzování shody je konkretizována spolupráce ČR a Společenství i v oblasti technických předpisů.
    1. Strany budou spolupracovat s cílem dosáhnout plné shody ČR s technickými předpisy Společenství, s Evropskou normalizací a postupy pro posuzování shody.
    2. Za tím účelem bude spolupráce usilovat: - o podporu používání technických předpisů Společenství, Evropských norem a postupů pro posuzování shody;
    - kde je to na místě, o dosažení uzavření dohod o vzájemném uznávání v těchto oblastech; - o podporu aktivní a pravidelné účasti ČR v práci specializovaných organizací (CEN, CENELEC, ETSI, EOTC).
    3. Společenství poskytne ČR technickou pomoc, kde to bude na místě.

    Bílá kniha

    Technické předpisy ES jsou v Bílé knize k přípravě přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie (dále Bílá kniha nebo BK) soustředěny převážně v kap. 2 Volný oběh a bezpečnost průmyslových výrobků. V Bílé knize je zařazeno zhruba 50% klíčových předpisů z celkového souboru TP ES k harmonizaci. Bílá kniha zdůrazňuje i řadu opatření nezbytných k tomu, aby technická legislativa mohla fungovat ve správném prostředí. Jedná se převážně o institucionální zabezpečení (existence národní normalizační organizace, zkušebních a metrologických laboratoří, akreditačního orgánu a orgánů dozorových). Odpovídající instituce pracující na principech systému ES jsou již v ČR vybudovány, postupně se zvyšuje jejich technická úroveň a zapojují se do odpovídajících struktur evropských s cílem plnoprávného členství. 11) O této problematice pojednává materiál Priority národního programu realizace Bílé knihy v ČR (MZV). Do Programu technické harmonizace, který řeší výlučně otázky zavedení TP ES, není proto zahrnuta.
    )

    Institucionální zabezpečení a koordinace technické harmonizace

    Institucionální zabezpečení procesu vychází ze stavu určeného příslušnými usneseními vlády ČR (396/1991, 97/1993, 631/1994 a přiměřeně též 151/1995). Ve všech relevantních otázkách je proto v technické harmonizaci nutné respektovat zastřešující metodicko-koordinační působnost ÚLVS. Povinnosti stanovené Ministerstvu hospodářství pro oblast technické harmonizace usnesením vlády č.97/93 byly přeneseny na ÚNMZ k 1.6.1994 včetně řízení meziresortní Komise pro sbližování technických předpisů ČR s technickými předpisy ES (dále Komise). Usnesením vlády ČR č.631/94 o institucionálním zajištění procesu integrace České republiky do Evropské unie včetně harmonizace právního řádu České republiky s právním řádem Evropské unie byl řízením a koordinací sbližování technických předpisů (a norem) pověřen ministr hospodářství s tím, že působnost vykonává ÚNMZ. Koordinace s ÚLVS je zajištěna zastoupením ÚNMZ v Pracovní skupině pro aproximaci práva s ES, kterou ÚLVS řídí, účastí zástupce ÚLVS v Komisi a průběžnými konzultacemi.

    V rámci Pracovního výboru pro provádění Evropské dohody je ÚNMZ gestorem čl. 75 ve spolupráci s ostatními zúčastněnými resorty. Meziresortní spolupráce je zajištěna zřízenou Pracovní skupinou XIV "Průmyslové normy a posuzování shody" a spolupráce s EU (především DGI, DGIII a DGXV) společným podvýborem "Průmyslové normy a posuzování shody", rovněž v gesci ÚNMZ.

    Technická pomoc a expertní spolupráce
    Metodika a organizace postupů a nástrojů k realizaci programu technické harmonizace jsou založeny na modelu vypracovaném pro země, které uzavřely asociační dohody s EU, v rámci multinárodního programu PHARE PRAQ. Základní model vychází z metodiky, která byla zpracována a aplikována členskými státy ESVO v procesu implementace technických předpisů ES při přípravě států ESVO na uzavření dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP). Model pro asociované země byl zpracován experty ESVO, kteří se na procesu implementace v jednotlivých státech podílejí, s podporou sekretariátu ESVO v Bruselu a byl účastnickým zemím PRAQ předán po projednání s ESA (EFTA Surveillance Authority) a Evropskou komisí (DGI a DGIII). Tento model byl upraven pro podmínky České republiky s ohledem na již existující mechanizmy a institucionální zabezpečení procesu.
    Technická pomoc zakotvená v čl. 75 ED je poskytována především v rámci programu PHARE (multinárodní PRAQ, národní GTAF). K získávání aktuálních informací bude využíván i nově zřizený Úřad pro výměnu informací o technické pomoci.

    3 ORGANIZACE A METODICKÉ ZÁSADY

    Vyhodnocení současného stavu

    V oblasti technických předpisů není převážná část dosud plně slučitelná především proto, že jak zavedení směrnic nového přístupu, tak směrnic sektorových vyžaduje zásadní právní úpravu rámcovými zákony (viz přehled v části II), které vytvoří podmínky pro zavedení celých bloků věcně souvisících směrnic. Řada těchto opatření je ve stadiu rozpracovanosti (návrhy zákonů a navazujících nařízení vlády, popř. vyhlášek). Rozbor současného stavu však zároveň indikuje nezbytnost zavedení jednotné metodiky postupů při zajištění správných překladů pro legislativní proces, evidence slučitelnosti a nutné meziresortní spolupráce.

    Cílový stav

    Cílový stav je jednoznačně zadán čl. 75 ED jako dosažení plné shody s technickými předpisy ES. Jeho podstatou má být takové řešení technických specifikací v právním řádu České republiky, aby ze strany zemí Evropské unie nemohl být v budoucnu z důvodu chybně zpracované legislativy uplatňován zákaz nebo omezení dovozu nebo tranzitu na základě čl. 36 smlouvy o zřízení EHS.
    Vlastní zapracování právních aktů ES do legislativy České republiky a zodpovědnost za zavedení vydaných předpisů, včetně nezbytných změn v infrastruktuře, je v kompetenci příslušných ústředních správních úřadů (gestorů) s tím, že při působnosti více než jednoho resortu je nezbytné zajistit účast všech zainteresovaných již ve stadiu přípravy návrhu. Optimální formou se jeví zřízení meziresortní pracovní skupiny, v jejímž rámci se předpis připraví. Tento program na základě analýzy současného stavu stanovuje pro další postup harmonizace nezbytná opatření metodická a organizační a rozpracovává tak povinnosti již dané těmto orgánům příslušnými usneseními vlády, s cílem zajistit
    - přípravu formálně jednotných a věcně správných podkladů pro implementaci (viz "projednané překlady"), včetně transparentních postupů projednávání za účasti všech resortů, do jejichž působnosti daná problematika náleží,
    - systém evidence všech TP ES a přesnou evidenci indikující zavedení každého TP ES popř. jeho části do českého právního předpisu v každé etapě harmonizace, včetně evidence případných konzultací a projednání na mezinárodní úrovni, jako základní podmínku průkazu slučitelnosti při schvalování předlohy i externě vůči EU.
    Preciznost je nezbytná nejen z hlediska kvantitativního průkazu slučitelnosti našich technických předpisů s TP ES, ale zároveň i z hlediska budoucích možných soudních sporů, týkajících se nesplnění požadavků definovaných v TP ES, a s tím souvisejících vyrovnávání škod a ekonomických ztrát, vzniklých ekonomickým subjektům.

    Postup technické harmonizace je dle předloženého programu rozčleněn do čtyř základních etap:
    I. - etapa přípravných prací
    II. - etapa analytická
    III. - etapa implementační
    IV. - etapa monitoringu.

    Náplň jednotlivých etap je rozvedena dále, přehledný diagram dílčích kroků realizace programu je znázorněn v příloze 4.

    I. Etapa přípravných prací

    Soubor technických předpisů k harmonizaci (STP)

    - viz B. část II

    Vyhodnocení současného stavu

    Technické předpisy tvoří součást legislativy ES, zařazení aktů ES do této kategorie je obecně určeno definicí technického předpisu směrnicí 83/189/EHS. Seznam technických přepisů ES dle Přílohy II k Dohodě o Evropském hospodářském prostoru (příloha/EHP), jejichž zavedení do národního právního řádu bylo podmínkou pro státy ESVO při uzavírání této dohody ve vztahu k zajištění volného oběhu zboží, byl použit jako základní materiál i k vymezení rozsahu TP ve smyslu čl.75 ED. Soubor technických předpisů k harmonizaci (STP - viz část II) byl na tomto principu sestaven v roce 1994 a zachoval si strukturu (členění) inspiračního zdroje. STP zahrnuje též předpisy zařazené do Bílé knihy. STP v současnosti (březen 1996) obsahuje zhruba 400 základních technických předpisů (z toho asi 70 aktů doporučujícího, nikoli obligatorního charakteru) a cca 500 změnových dokumentů. BK předkládá v oblasti technických předpisů cca 190 základních předpisů a 300 předpisů změnových. Předpisům zahrnutým do BK bude věnována v implementačním procesu zvláštní pozornost a priorita.

    Cílový stav

    Cílem již vytvořeného a používaného nástroje bylo zajištění komplexního souboru TP ES, jenž dosud nebyl vymezen ani pro interní potřeby ES ani vzhledem k asociovaným zemím SVE. Později vytvořený přehled v Bílé knize sice udává určité priority, není však úplný. STP je nástrojem, umožňujícím orientaci jednotlivých resortů při řešení věcné příslušnosti k jednotlivým TP ES a podává komplexní informaci o zajištění jednotlivých TP ES z hlediska implementačního procesu.

    Metodické zásady

    U každého předpisu je uveden odkaz na zdroj, podle něhož byl TP ES do STP zařazen (příloha/EHP, Bílá kniha). Na základě požadavku gestora je možné do STP zařadit i předpis, který není zařazen v příloze/EHP či BK, pokud resort prokáže technický obsah předpisu a potřebu jeho implementace. STP se průběžně aktualizuje podle změn a doplňků publikovaných v Úředním věstníku Evropských společenství (OJEC). V souboru je vedena k jednotlivým TP ES evidence o gestorech (výlučná či společná působnost) a spolupracujících resortech, předpokládaný harmonogram zavedení a další údaje, vše na základě písemných vyjádření resortů.

    Informační systém

    Vyhodnocení současného stavu

    Se zainteresovanými resorty (s výjimkou MPO) uzavřel ÚNMZ smlouvu o spolupráci při tvorbě a provozování informačního systému pracovních překladů technických předpisů ES. V rámci této spolupráce byl vytvořen společný plnotextový soubor překladů, jenž se průběžně doplňuje překlady, kterými jednotlivé resorty přispívají. Tato jednotná databáze (WinSTeP) je k dispozici všem zúčastněným resortům prostřednictvím členů Komise, u kterých je na jednotlivých resortech instalována.

    Cílový stav

    Zpřístupnit všechny dostupné překlady, což umožní operativní posouzení věcné příslušnosti jednotlivých resortů ke gesci, spolupráci atp., dále zamezit duplicity při zadávání překladů.

    Metodické zásady

    Systém byl vytvořen na základě dvoustranných dohod o spolupráci mezi ÚNMZ a jednotlivými resorty, na základě projednání v Komisi. V současné době je databáze naplňována. Funkci a koordinaci systému zajišťuje ÚNMZ, vlastní výkon a technické zabezpečení projektu je prováděno prostřednictvím externího správce systému (ICTP). Na základě uvedených smluv resorty přispívají dostupnými překlady TP ES, přičemž je jim průběžně poskytována aktualizovaná databáze obsahující v plném textu všechny dodané překlady.

    Projednané překlady

    Vyhodnocení současného stavu

    K cca 70% TP existují překlady, ale způsob jejich pořízení není z metodického hlediska transparentní (jedna či více jazykových verzí jako zdroj, provedení jedním či více překladateli, posouzení věcné správnosti odborníky apod.), překlady nebyly projednány se všemi resorty, jejichž působnosti se dotýkají, není zajištěna terminologická jednotnost. Většinu dosud provedených překladů je možné považovat pouze za pracovní materiály vyžadující další posouzení a úpravy.

    Cílový stav

    Cílem je příprava překladů, které by mohly být využity jako spolehlivé podklady při legislativních pracích. Při přípravě překladů musí být proto dodržována metodika, která zajistí formální i věcnou správnost a jednotnost překladů včetně terminologie. Její součástí je projednání překladu se všemi zúčastněnými resorty. Výsledkem takového postupu budou "projednané" překlady, předávané do vlastního legislativního procesu, v jehož průběhu by již neměly být řešeny základní otázky formální správnosti překladu. Při metodickém postupu využívá ÚNMZ zkušenosti z analogického zavádění evropských norem do ČSN i zkušenosti získané při pracovních setkáních a konzultacích v zemích ESVO, které TP ES zaváděly v rámci EHP. Součástí přípravy překladů je vytváření vícejazyčného slovníku termínů a frází, zachovávajícího stejnou strukturu jako slovník aproximace práva ÚLVS.

    Metodické zásady
    . Každý pracovní překlad TP ES, popř. věcně souvisící soubor TP se posuzují skupinou expertů (dále SE) zřízenou gestorem - dle STP (dále též zřizovatelem). V případě více resortů hlásících se ke gesci k danému předpisu bude zřízena po dohodě zainteresovaných resortů a ÚNMZ pouze jedna skupina expertů. Experti jsou vybíráni výběrovým řízením zajišťujícím jejich způsobilost (obvykle na základě výzvy zveřejněné tiskem). V případě potřeby je možná též přímá delegace experta či expertů zřizovatelem skupiny. ÚNMZ vede celkovou evidenci prací včetně evidence SE a jejich složení. Každé utvořené SE přidělí pořadové číslo.
    . Složení expertní skupiny musí zajistit posouzení a přípravu překladu z hlediska správnosti překladu (výchozí anglická verze, porovnání s verzí francouzskou a německou) při respektování srozumitelnosti a celkové úrovně české verze, správnosti věcného (technického) obsahu a přizpůsobení překladu jazykové úpravě českých právních předpisů, které však nesmí měnit smysl a věcnou správnost. SE má zpravidla 3-4 členy, každý jednotlivý člen má mít určité profesní zaměření tak, aby SE byla společně schopna plnit celkové zadání. Doporučuje se účast profesionálního překladatele/překladatelů z dané technické oblasti a dále odborníků na vlastní technickou oblast, kterou předpis upravuje, normalizaci a posuzování shody, evropské nebo mezinárodní právo (všichni s odpovídající jazykovou znalostí, tak aby byl splněna nezbytná podmínka porovnání různojazyčných mutací originální předlohy). Práci SE řídí vedoucí SE, kterého určí zřizovatel. Vedoucí organizuje práci SE a jeho úkolem je mj. dosáhnout při projednávání a úpravách překladu konsensu zúčastněných expertů. Pokud se konsensu nedosáhne, předkládá vedoucí SE zřizovateli překlad se zprávou o rozporech a alternativních návrzích řešení. Zřizovatel upraví vztah k vedoucímu a členům SE smlouvou, která stanoví rozsah prací, termíny a práva a povinnosti obou smluvních stran s respektováním obsahu těchto metodických zásad.
    3. Zřizovatel předá vedoucímu SE pracovní překlad/překlady k dojednanému rozsahu TP a příslušné terminologické slovníky, popř. další literaturu nebo dokumenty ES, které má k dispozici. Zajištění plného souboru relevantních souvisících podkladů je však povinností SE. Pracovní překlady poskytuje zřizovatel podle možnosti buď v digitálním zápise nebo v tištěné formě. Uvedené podklady bude možno po dohodě obdržet též z jazykové laboratoře (po jejím zřízení, viz odst. 7). Pokud pracovní překlad není k dispozici, zpracovává se překlad z originálních verzí.
    . SE zpracuje zároveň při přípravě překladu seznam odborných termínů v angličtině a jejich ekvivalentů německých a francouzských s návrhem ekvivalentu českého, tj. terminologický slovník. Bude zahrnovat též odkazy na předpis a jeho ustanovení, ve kterém se daný pojem či fráze nachází (citace). Návrh terminologického slovníku se zpracovává v rozsahu limitovaném odborným obsahem TP ES, popř. souboru TP, přičemž SE je povinna respektovat právní předpisy ČR a normy ČSN, pokud tyto dané termíny upravují ve věcně stejném významu. Komplexní informace o souvisejících právních předpisech, ČSN a dalších používaných zdrojích SE zpracuje ve formě písemného rozkladu.
    . SE je povinna při úpravách pracovního překladu používat základní terminologický slovník pro oblast evropského práva (ÚLVS), základní terminologický slovník pro oblast technické harmonizace (ÚNMZ) a další části slovníku, připravené v rámci jednotlivých SE a tyto zdroje používat jako výchozí materiál při zpracování vlastní části slovníku. V plné míře bude uvedená koordinace naplněna funkcí jazykové laboratoře (viz odst. 7) .
    . Případy zjištěných rozporů a pochybností (vzhledem k terminologii platné české legislativy a ČSN a zdrojů dle předcházejícího odstavce) SE podchytí za účelem dalšího řešení a rozhodnutí (řeší gestor ve spolupráci se zainteresovanými resorty a subjekty).
    . Servis k jednotné koordinaci skupin expertů, vytvářených pro jednotlivé oblasti, bude zajišťovat jazyková laboratoř, vybavená odpovídajícím způsobem technicky i personálně. Středisko bude k dispozici expertům jednotlivých skupin a bude zajišťovat jazykovou jednotnost výstupů, koordinovat sestavení sborníků termínů a frází atd. Laboratoř bude zřízena ÚNMZ v průběhu r. 1996.
    . Terminologický slovník i překlady se zhotovují v textovém procesoru MS WORD 6.0 dle metodiky zpracované ÚNMZ, resp. externím správcem informačního systému, případně v jiných programech po předchozí dohodě s ÚNMZ.
    . Po převzetí překladu zpracovaného SE zajistí zřizovatel jeho projednání (připomínkové řízení) v rámci svého resortu a s resorty, které se přihlásily jako spolupracující (viz STP). V rámci meziresortního projednání rozhodne zřizovatel ve spolupráci se zúčastněnými resorty, popř. ÚNMZ a ÚLVS o případných rozporech, ať již vzniklých v SE nebo při meziresortním projednání. Odborný servis při jejich řešení bude poskytovat jazyková laboratoř (po jejím zřízení). Vyplyne-li z meziresortního projednání potřeba konečné úpravy překladu, provede ji SE podle pokynů zřizovatele.
    . Překlad zpracovaný podle výše uvedených zásad se nazývá "projednaný překlad TP ES". Zřizovatel po ukončení prací předá ÚNMZ projednaný překlad TP (popř. souboru TP) a terminologický slovník zpracovaný na základě obsahu daného TP (resp. souboru TP). ÚNMZ zajistí zahrnutí překladu do databáze projednaných překladů22) Předpokládá se postupné vytváření databáze  projednaných překladů vedle databáze pracovních překladů. V případě  existence změnových dokumentů a dodatků k základnímu dokumentu se nevytváří aktualizované znění (kompilace) a jednotlivé projednané překlady TP ES zůstávají pouze samostatnými částmi souboru projednaných překladů těchto základních dokumentů a  změnových  dokumentů a dodatků.
    ) .
    . Pokud má gestor k dispozici pracovní překlad včetně terminologického slovníku, který považuje za formálně i věcně správný, expertní posouzení nezadává a předává překlad s návrhem příslušné terminologie přímo do meziresortního projednání. Volba "zkráceného" postupu je plně v kompetenci gestora, včetně zajištění požadavků na úpravy, které vyplynou z meziresortního projednání.
    . Gestorům se doporučuje využít SE, resp. jednotlivých členů těchto skupin k provádění analýz (ELSA), vyhodnocování evidenčního listu slučitelnosti (ELIS), při vlastním zpracování legislativních návrhů, zavádějících příslušné TP ES atp. (viz další etapy programu).

    Financování prací na projednávání překladů

    Gestoř vyplní požadavkový list (viz příloha 3), ve kterém uvede, zda bude činnost SE hradit ze svých prostředků, nebo uplatňuje požadavky na financování práce SE z plánu standardizace. Tyto případy budou řešeny dvoustrannou smlouvou ÚNMZ s příslušným gestorem. Požadavkové listy předává gestor ÚNMZ

    II. Etapa- analytická

    Identifikace TP ES
    - příloha 1A
    Evidenční list situační analýzy (ELSA)
    - příloha 1B

    Vyhodnocení současného stavu

    Usnesení vlády ČR č. 396/1991 a č.97/93 ukládají gestorům analyzovat věcný a právní obsah jednotlivých právních předpisů ES a zabezpečovat nejvýhodnější předpisovou nebo administrativní formu jejich převzetí do právního řádu ČR. Podle údajů z jednotlivých resortů, které si ÚNMZ vyžádal při kontrole stavu harmonizace, je zhruba 70% TP ES analyzováno. Obvykle se jedná o analýzy vytvořené v rámci interního informačního systému některých resortů, především MPO. Aby výsledky analýz byly obecně využitelné a podávaly ucelený přehled, je nezbytné jejich evidenci metodicky sjednotit.

    Cílový stav

    Základem analýzy i dalších nástrojů evidence je jednotně specifikovaný soubor údajů o každém TP ES - identifikace TP ES. K vytvoření jednotných analytických podkladů z hlediska legislativních i institucionálních podmínek v oblasti upravované relevantním TP ES, podchycení dopadů jeho zavedení v ČR, popř. dalších souvislostí slouží evidenční list situační analýzy (ELSA).

    Metodické zásady

    Identifikace TP ES
    - viz příloha 1, část A.

    Identifikace TP ES se zpracuje podle jednotlivých položek části A. Kód se uvede podle systému CELEX (popsaný v legendě k STP), číslo předpisu je pořadovým číslem TP podle OJEC, v druhu předpisu se uvede typ sekundárního předpisu, např. směrnice Rady. V názvu se uvede plný text v originálním anglickém znění, resp. jeho překlad (pokud existuje pak na základě projednaného překladu). Předpis se identifikuje i odkazem na publikaci příslušného TP a citací pozměňujících předpisů (v případě, že evidenční listy jsou zpracovávány pro základní technický předpis ES), resp. odkazem na předpis základní (jsou-li evidenční listy vyhotovovány pro pozměňující předpis); pro jednotlivé pozměňující předpisy se evidenční listy v zásadě rovněž vyhotovují. Dále se uvede odkaz na zařazení předpisu v rámci STP (číslo a název sektoru, pořadové číslo v systému STP) a v rámci Bílé knihy (číslo kapitoly, podkapitoly), gestor (dle STP), jeho působnost a spolupracující resorty; uvede se číselné označení skupiny expertů (kód přiděluje ÚNMZ), která zajišťovala nebo zajišťuje přípravu překladu k projednání. Pod bodem dostupnost překladu se uvede, zda je překlad k dispozici, popř. jaký (pracovní, projednaný) a jeho zdroj (vlastní překlad, databáze ÚLVS- ISAP, meziresortní databáze - WinSTeP). Dále se specifikuje projekt PHARE - uvede se číslo a název projektu, v jehož rámci je problematika příslušného TP ES a jeho zavedení do právního řádu ČR řešeno (např. GTAF III - AP V), popř. jiný zdroj technické pomoci EU/ESVO. V rámci tohoto článku se také podává stručná charakteristika předpisu ES.

    Evidenční list situační analýzy
    - viz příloha 1, část B

    Výchozím podkladem při zpracování ELSA je STP (základní orientace v TP ES, přiřazení gesce a spolupráce). Již při provádění analýz je vhodné a potřebné využívat expertů EU/ESVO, neboť se tak vytvoří předpoklady správného pochopení předpisu ES a tedy dosažení slučitelnosti po jeho zavedení. Zpracování ELSA zajišťuje gestor se spolupracujícími resorty podle dále uvedeného členění:
    . Uvede se odpovídající platný právní předpis/y ČR upravující shodnou oblast jako TP ES, pokud existuje/í, včetně popisu rozdílů. Pokud takový právní předpis ČR neexistuje, uvede se "není".
    . Navrhnou se změny právních předpisů ČR, pokud existují, jež si dosažení slučitelnosti vyžaduje. Uvede se stručný popis těchto požadovaných změn, popř. zrušení předpisu/ů, který je s právní úpravou ES v rozporu. Pokud existuje právní předpis ČR plně shodný s daným předpisem ES, uvede se k citaci našeho předpisu "plná shoda".33) V případě TP ES je nutné zajistit plnou shodu. Zavedení TP ES do našeho právního řádu změnou může být použito pouze v případě, že se dosáhne plné shody a je možný její nezpochybnitelný průkaz. V tomto kontextu se tedy bude jednat o postup výjimečný, pro dosažení plné shody bude obvykle nezbytné zavádět TP ES jako celek, popř. podrobně evidované celky.)
    . Pokud příslušná právní úprava v ČR neexistuje, popř. existuje v takové formě a obsahu, že pro zavedení TP ES je v ČR nezbytné vytvořit nový právní předpis a existující zrušit, uvede se návrh nové právní úpravy v ČR včetně seznamu právních předpisů, které s nabytím účinnosti musí být zrušeny, popř. změněny.
    . V důsledcích zavedení TP ES do právního řádu ČR se uvede předpokládaný dopad zavedení TP ES, především z hlediska otevření se našeho trhu dovozu z EU a jeho ekonomických následků v ČR, popř. další důsledky podle současného stavu znalostí.
    . V souvisejících problémech k řešení se uvedou veškeré skutečnosti, které v současné době brání zavedení TP ES v ČR (např. absence potřebné vyšší právní úpravy, nedostatečné zmocnění gestora apod.). Dále se uvedou návrhy na řešení problémů, popř. zda již byla opatření zahájena a ke kterému termínu bude problém vyřešen.
    . Ve vyhodnocení priorit se uvádí zařazení do etapy I/II v BK, provede se posouzení priority z hlediska ČR v případech, kdy zavedení předpisu je mimořádně důležité z ekonomického nebo obchodního hlediska, popř. jiných důvodů, a uvede se harmonogram zapracování předpisu.
    . V poznámkách se uvedou jakákoliv další fakta důležitá pro zavedení TP ES, např. potřebné institucionální změny v ČR souvisící se zavedením.
    V rámci doplňujících údajů v ELSA se uvede spolupracující expert(i) EU/ESVO, s nímž byla analýza konzultována, pokud s gestorem spolupracuje na základě kontraktu. Předpokládá se přímý styk expertů (expert to expert).

    Evidenční list situační analýzy TP ES vyplňuje gestor, předává jej k souhrnné evidenci ÚNMZ a informuje ÚNMZ formou revidovaného listu o případných změnách, především v postupu řešení problémů. ÚNMZ zajistí elektronické zpracování evidenčního systému a výhledově přechod na on-line propojení a předávání informací do systému ISAP (systém meziresortní propojení pro aproximaci práva, vybudovaném ÚLVS).
    ÚNMZ vede souhrnnou databázi a vydává seznam ELSA dvakrát ročně. Do doby, než budou přístupné v meziresortní síti, poskytuje jednotlivé informace z databáze orgánům státní správy na vyžádání.

    III. Etapa implementační

    Etapa vlastního zavedení TP ES do právního řádu ČR probíhá standardní legislativní cestou stanovenou pro jednotlivé úrovně právní síly implementujícího předpisu. Jakákoli odchylka od věcného obsahu TP ES při implementaci musí být posouzena a zdůvodněna, s uvedením termínu, ke kterému bude dosaženo plné shody, jako cílového stavu.
    Příprava návrhů pouze gestorem by nezaručila potřebnou znalost jak předpisu, tak zajištění odpovídajících derogačních opatření. Pro zpracování návrhů se proto doporučuje zřizování meziresortních pracovních skupin, vedených gestorem; za vhodné se považuje účast člena skupiny expertů zajišťující překlad.
    Pro etapu implementace budou používány projednané překlady TP ES. Jako podklady k meziresortnímu legislativnímu projednávání se přikládají evidenční list situační analýzy (viz etapa II) a v návrhu zpracovaný evidenční list slučitelnosti.

    Evidenční list slučitelnosti (ELIS)
    - viz příloha 1, část C

    Vyhodnocení současného stavu

    Podle usnesení vlády č. 396/1991 je každý zpracovatel (gestor) povinen přiložit ke každému návrhu právního předpisu srovnání s právem ES, obsahující přehled právních dokumentů ES, které byly vzaty v úvahu s výslovným uvedením souladu. Usnesení vlády č.97/93 stanovuje další upřesňující požadavky na zabezpečení slučitelnosti. Tyto požadavky jsou někdy plněny jen formálně; jednotná metodika k jejich provádění dosud nebyla uplatněna.

    Cílový stav

    Proces zavádění TP ES do našeho právního řádu vyžaduje zavedení přísné evidence a kontroly plné shody. Cílem je vytvoření systému, který průběžně dokumentuje proces implementace a míru slučitelnosti pro účely interní (proces legislativního schvalování a projednání) i externě vůči EU. K tomuto účelu byl koncipován evidenční list slučitelnosti.

    Metodické zásady

    ELIS se zpracovává ve stadiu návrhu českého předpisu, neboť je nezbytný pro posouzení slučitelnosti projednávaných návrhů nové a novelizované legislativy. Je koncipován tak, aby poskytované údaje byly relevantní potřebám ÚLVS, tak jak je tento orgán uplatnil v rámci metodiky pro evidenci aproximace práva. Po dohodě s ÚLVS bude pro oblast technických předpisů, v rozsahu STP, zajišťovat evidenci ÚNMZ. Resorty tudíž nebudou vykazovat duplicitní evidenci - podklady budou zasílány pouze ÚNMZ, který je jednotně bude poskytovat ÚLVS.
    Při vypracování ELIS je vhodné využívat konzultací a posudků expertů EU/ESVO. Předpokládá se, že zpracování překladů českých právních předpisů do angličtiny, za účelem expertního posouzení slučitelnosti, si gestor zajistí prostřednictvím skupiny expertů, která se podílela na přípravě českých překladů TP ES k projednávání. Překlady do anglického jazyka je nezbytné projednat se všemi zúčastněnými resorty, které se na implementaci relevantního technického předpisu ES podílely.
    Zpracování ELIS zajišťuje gestor se spolupracujícími resorty podle dále uvedeného členění:
    . Nejprve se provede vyhodnocení slučitelnosti technických předpisů ČR s příslušným technickým předpisem ES. K jednotlivým technickým předpisům ČR se uvede datum nabytí účinnosti v ČR.
    . V rozboru zapracování se uvádějí základní údaje sloužící k prokázání slučitelnosti. Je zde provedeno porovnání věcného obsahu - ke každému ustanovení příslušného TP ES se uvede stručný popis obsahu tohoto ustanovení, přesný odkaz na právní předpis ČR a jeho ustanovení, resp. předpisy a jejich ustanovení, do nichž je příslušné ustanovení TP ES zapracováno. Dále se uvede vyhodnocení slučitelnosti (plná slučitelnost, neslučitelné, slučitelné s výjimkou), přičemž se v poznámce uvede důvod, proč není zapracování ve shodě (např. některé články TP ES nelze zapracovat v nečlenských zemích ES), předpokládaný termín dosažení slučitelnosti (v případě krátkodobé výjimky ze slučitelnosti) či předpoklad uplatnění výjimečného opatření pro ČR (v případě trvalé či dlouhodobé výjimky.
    . Doplňující údaje zahrnují stejné položky jako relevantní oddíl ELSA.
    V případech, že TP ES je zaváděn do více než jednoho právního předpisu ČR nebo proces není ukončen ke stejnému termínu, doplňuje se evidenční list slučitelnosti postupně po každé změně.

    IV. Etapa monitoringu

    Evidenční listy, především jejich část C - ELIS, slouží jako komplexní nástroj ke kontrole průběhu procesu implementace a dosaženého stupně slučitelnosti. Na základě těchto dat bude účelné sestavit databázový systém, který ve zjednodušené, zhuštěné a přehledné formě bude monitorovat dosažený stav v technické harmonizaci.

    Evidenční list implementace (ELIM) - návrh
    - viz příloha 2

    Systém navržený v rámci PHARE PRAQ pro přidružené země předpokládá i vytvoření databáze o cílovém stavu - souboru tzv. evidenčních listů implementace (ELIM). Každý ELIM obsahuje citaci TP ES a citaci právního předpisu/předpisů ČR, do kterých byl zaveden s údajem o nabytí účinnosti ELIM dle přílohy 2, je příkladem databázového systému (implementation monitor) vytvořeného za účelem průkazu o zavedení ve státech ESVO. Jeho konečná forma bude zpracována v souvislosti s ÚLVS a Evropskou Komisí (s Úřadem pro poskytování informací o technické pomoci). K této části programu bude vydán příslušný doplněk.


    **************************************************************************
    Přehled použitých zkratek

    ZkratkaVysvětlení
    BKBílá kniha pro přípravu přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění
    do vnitřního trhu Unie
    CENEvropský výbor pro normalizaci
    DGGenerální ředitelství v Evropské komisi, značeny římským číslováním
    EDEvropská dohoda
    EHPEvropský hospodářský prostor (angl. EEA)
    EHSEvropské hospodářské společenství (angl. EEC)
    ELIMevidenční list implementace
    ELISevidenční list slučitelnosti
    ELSAevidenční list situační analýzy
    ESEvropská společenství
    ESADozorový orgán ESVO (EFTA Surveillance Authority)
    ESVOEvropské sdružení volného obchodu (angl. EFTA)
    GVQKadvokátní sdružení, které vede experty poradenského konsorcia firem
    ICTPInformační centrum technických předpisů
    NADsměrnice vydávané dle nového přístupu (New Approach Directives)
    OIMLMezinárodní organizace pro legální metrologii
    OJECOfficial Journal of the EC, Úřední věstník Evropských společenství
    SEskupina expertů, zřízená na odborné posouzení pracovních překladů TP ES
    STPsoubor technických předpisů k harmonizaci
    SVE(země) střední a východní Evropy
    THtechnická harmonizace
    TPtechnický předpis
    ÚLVSÚřad pro legislativu a veřejnou správu
    ÚNMZÚřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti