ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > B. Právní charakter Evropské dohody

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :1. INTEGRACE ČR DO EVROPSKÝCH STRUKTUR
Část : I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O EVROPSKÉ DOHODĚ
Kapitola :B. Právní charakter Evropské dohody

Text:B. PRÁVNÍ CHARAKTER EVROPSKÉ DOHODY

1. Evropská dohoda je dohodou o přidružení k ES

Přidružení k ES je potřebné odlišovat od plného členství v ES. Členství v ES zakotvuje Smlouva o založení Evropského společenství (dále jen Smlouva ES). Smlouva o založení Evropského společenství, která se původně nazývala Smlouvou o založení EHS (tzv. Římská smlouva), byla uzavřena 25.3.1957 jako jedna ze tří smluv zakládajících Evropská společenství. Byla několikrát novelizována, zejména Jednotným evropským aktem z r. 1986 a Maastrichtskou smlouvou o Evropské unii z r. 1992. Smluvními stranami Smlouvy ES jsou členské státy ES.

Samotná Smlouva ES vymezuje pojem přidružení k ES. ES může uzavřít s jedním nebo několika třetími státy nebo mezinárodními organizacemi dohody o přidružení neboli asociační dohody, které stanoví vzájemná práva a závazky, společné akce a zvláštní postupy (čl. 238 Smlouvy ES). Evropský soudní dvůr k tomu uvádí, že přidružením se vytvářejí zvláštní a privilegované vztahy mezi ES a třetím státem, který se alespoň částečně musí účastnit na systému ES.

Evropská dohoda je především mezinárodní smlouvou. Z hlediska práva Evropské unie tzv. smíšenou dohodou. Takto se nazývají mezinárodní smlouvy, které zahrnují kromě oblastí, které jsou v kompetenci ES, i takové oblasti, které jdou nad rámec kompetencí ES, jako např. zahraniční politika, kultura aj. Jinými slovy, jde o oblasti, které již spadají do kompetence samotných členských států ES.

Smíšené dohody, na rozdíl od běžných dohod, z tohoto důvodu - tak, aby byla plně zajištěna jejich závaznost - sjednávají a ratifikují vedle ES též všechny členské státy ES. Subjekty, které figurují jako smluvní partner České republiky na druhé straně Evropské dohody, jsou proto vedle ES i jejich členské státy.

2. Evropská dohoda a právo Evropské unie

Evropská dohoda je mezinárodní smlouvou. Zároveň však, podle judikatury Evropského soudního dvora, opírající se o čl. 228 odst. 7 Smlouvy ES, je taková dohoda považována za akt komunitárního práva, tzn. akt práva Evropské unie.

K používání pojmů Evropské (Evropská) společenství (ES) a Evropská unie (EU) je třeba poznamenat, že těchto pojmů se často užívá promiskue. Evropská společenství mají právní subjektivitu, a to na rozdíl od Evropské unie. Obecně se předpokládá, že v blízké budoucnosti, patrně na vrcholné revizní konferenci ES v r. 1996, Evropská unie právní subjektivitu získá. Již dnes se však běžně a častěji používá termínu "právo Evropské unie", i když striktně vzato by se stále ještě mělo používat termínu "právo ES".

Evropská dohoda je jakožto mezinárodní smlouva uzavřená za podmínek čl. 228 odst. 7 Smlouvy ES závaznou z hlediska práva EU jak pro orgány ES, tak pro členské státy. Hierarchické vztahy mezi mezinárodní smlouvou charakteru Evropské dohody a dalšími právními prameny v členských státech ES jsou však komplikovanější, neboť právo Evropské unie je nadnárodním právem, které má přednost před národním právem členských států.

Hierarchie právních norem v EU bývá proto vymezována zpravidla následovně:

1. primární právo EU

2. mezinárodní smlouvy uzavírané mezi ES a třetími státy

3. sekundární právo EU

4. národní právo členských států ES.

Z tohoto přehledu vyplývá, že Evropská dohoda musí být v souladu s primárním právem EU, má však přednost před sekundárním právem EU a národním právem členských států ES.

3. Evropská dohoda a Smlouva o založení Evropského hospodářského prostoru

Evropskou dohodu je potřebné odlišovat od Smlouvy o založení Evropského hospodářského prostoru (EHP), která byla uzavřena mezi ES a členskými státy Evropského sdružení volného obchodu (EFTA) 2.5.1992 a která vstoupila v platnost 1.1.1994. Smlouva o EHP byla publikována v Úředním věstníku ES v č. L 1, z 3.1.1994.

Smlouva o EHP je asociační dohodou podle čl. 238 Smlouvy ES a rovněž, obdobně jako tzv. evropské dohody, patří k dohodám smíšeným. Smlouva o EHP si na rozdíl od ES klade za cíl přímo rozšíření vnitřního trhu ES na státy ESVO. To znamená především plnou realizaci tzv. čtyř základních svobod a práva usazování, a to za stejných soutěžních podmínek a dodržování stejných pravidel. Státy ESVO proto musely převzít od ES do svého zákonodárství široce pojatý acquis communautaire v řadě oblastí významných pro vnitřní trh.

Zásadní rozdíl mezi Smlouvou o EHP a evropskými dohodami spočívá v tom, že naše Evropská dohoda sice rovněž předvídá vytvoření vhodného rámce pro postupnou integraci ČR do ES, neznamená však přímo integraci do vnitřního trhu EU, a nevyžaduje proto tak radikální zásahy do zákonodárství ČR, jako je tomu u států ESVO vázaných Smlouvou o EHP.

Smlouva o EHP a stejně tak Evropská dohoda se odlišují od Smlouvy ES, a to zejména v tom,že nezakládají mezi smluvními stranami celní unii, ani nepředvídají vytváření např. společné zemědělské politiky; stručně vyjádřeno, nejsou to dohody o plném členství v ES.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti