Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že diskusí se zúčastnilo také obyvatelstvo jednotlivých lokalit a vznikajících regionů.

Nejvýraznější období regionální rozvojové politiky spadá do let po roce 1991, kdy byly vytvořeny metropolitní oblasti Lisabonu a Porta a byla stanovena část kompetencí na lokální, regionální a centrální úrovni. Tento proces byl podpořen vypracováním regionálních plánů tak, aby byly v souladu s národním plánovacím procesem. Současně vznikaly odpovídající instituce a organizace, které odrážely uvedené procesy. Velmi významnou podporu regionální rozvojové politiky představovala oblast legislativy, která reflektovala nejen národní zájmy, ale i nutnost souladu legislativy s nadnárodními potřebami a členstvím v EU.

Tyto změny neprobíhaly vždy jednoznačně. Svou roli sehrávaly jak racionální, tak i stranické zájmy. Rozhodující vliv však měly integrační procesy v Evropě a snaha začlenit se do EU. Stále ještě trvají diskuse o prioritách Portugalska a podmínkách daných pro regionální rozvojovou politiku EU.

V souladu s těmito záměry Portugalsko intenzívně rozvíjelo legislativu prostorového plánování, které odráželo nutnost změn v regionální a strukturální výdajové politice, která byla ze strany EU nejvíce kritizována. Portugalsko se zaměřilo především na podporu průmyslu, který byl značně zaostalý oproti ostatním zemím EU. Regionální výdaje směřovaly zejména na podporu malých firem a projektů různých ekonomických aktivit, jež měly řešit potřeby rozvoje různých oblastí zejména vnitrozemí státu.

Hlavní důraz při distribuci národních výdajů byl dán především na rozvoj průmyslu, turismu a obchodu. Tento trend pak ovlivnil legislativu prostorového plánování.

Základním článkem regionálních prostorových plánů byl zákon DLI76-A/88, Lei dos Licenciamentos (zákon o vládních povoleních - DL 445/91) a Lei do Soteamentos Urbanos (zákon regulující soukromé iniciativy v urbanizačních projektech - DL 448/91). Systém podporovaný legislativou země zahrnuje speciální plány se zaměřuje na záchranu národního dědictví a zachování přírodních zdrojů, což je uskutečňováno kontrolou využívání území (land use) v chráněných oblastech, speciálně na pobřeží.

Plánovací systémy se také zaměřily na městské problémy. Již od roku 1970 a zejména v roce 1980 byly posíleny koncepce (Plano Director Municipal) municipálních plánů, neměly však odpovídající kvalitu a efekt byl malý. Teprve na počátku devadesátých let (po roce 1990) - centrální vláda iniciovala přípravu a nové pojetí plánovacích systémů v zemi. Podle nového pojetí vláda přesunula část odpovědnosti na lokální autority, které připravují samostatně tyto plány. Výsledek této iniciativy je intenzívní aktivita přípravy lokálních plánů.

Hlavním článkem tohoto systému je :

· regulace využívání území a podpora lokalizace efektivních ekonomických aktivit, které mají rovnoměrně a vyváženě sladit sociální a ekonomický vývoj s úrovní životního prostředí spolu s podporou účasti decizní sféry a respektování hlavních principů decentralizace,
· regionální rozvojové plány státu, které jsou vytvářeny od roku 1994 do roku 1999 odrážejí státní priority, včetně podpory vyváženého ekonomického rozvoje a zvýšení úrovně infrastruktury,
· Planos Regionais de Ordenamento do Territorio (PROT) (plány regionálního fyzického využívání území), které zpracovávají decentralizované regionální úřady centrální vlády (pravděpodobně naše dekoncentráty), které slouží k definování globální politiky využívání území (land use) založené na strategii vyváženého vývoje v oblastech, pro které byly tyto plány zpracovány,
· potřeba vytvoření systému plánů zpracovaných municipálními úřady byl základem pro vytvoření Plano Director Municipal (PDM), který definoval prostorovou organizaci řízení a kontroly vývoje využívání území municipálních teritoriích jako celku, Plano de Urbanizacao (městské plány), které definují strukturu měst v souvislosti s regulací využívání území a určují parametry pro různé typy využívání území stejně jako intenzitu jejich využívání a Planos de Pormenor, který detailně specifikuje návrhy.

PDM spadá do kompetencí vládního schválení, avšak v okamžiku, kdy je PDM schválen, detailní městské plány jsou v kompetencích a odpovědnosti municipálních vlád. Plány prostorového využívání území se musí přizpůsobovat programům investic centrální vlády, jmenovitě iniciativám obsaženým v regionálních rozvojových plánech.

Tento nový systém nahradil tradiční (blueprint) plánovací styl. V současnosti je část zodpovědnosti přenesena na lokální vlády, proto vyvstává nutnost mobilizovat technické specialisty, kteří by se etablovali na lokální a regionální prostorové informační systémy. Tuto situaci komplikují historicky vzniklé ilegální sub-divize a vývoj území i limitované informace o podmínkách v regionech.

Záměrem vlády je pokrýt všechny oblasti země tímto PDM, který by měl být doprovázen politikou konsolidace a obnovení rovnováhy městských systémů, založených na poskytování služeb a zařízeních mimo metropolitní oblasti Lisabonu a Porta a na formulaci strategických rozvojových plánů těchto měst.

Další významné zákony se týkají zemědělského využívání území (DL 451/82 doplněném DL 196/89) a ekologickém využívání území (DL 93/90 doplněný DL 213/92), které hrají významnou roli v regionálním a lokálním plánování s ohledem na jejich restriktivní důsledky ve využívání území.

Důraz kladený na posílení plánovacího systému určuje tendence ekonomického rozvoje a má přímý dopad na aktivity spojené s využíváním území. Ty zahrnují :

· řešení tzv. ilegálních sub-divizí a rozvoj území (snížení klientelismu),
· nestejný prostorový rozvoj je systematicky řešen tak, aby došlo k redukci problémů uvnitř rurálních oblastí (spojené s pauparizací obyvatel),
· dominantní role hlavních městských center jako je Lisabon a Porto a řešení nedostatků v postavení malých a středně velkých měst,
· zvýšení úrovně uvnitř Portugalska i úrovně postavení Portugalska v rámci Evropy.

Na základě tohoto prostorového plánovacího systému jsou hlavní podpory zaměřeny :

· k zabezpečení konvergence a srovnatelnosti v sektorální politice a zpracování systému prostorových plánů v maximálním rozsahu , aby bylo možné zabezpečit strukturální efekty v teritoriální organizaci země,
· podpora vytváření sítě středně velkých měst na základě restrukturalizace a modernizace městských systémů,
· posílení mezinárodního významu Lisabonu a Porta,
· podpora prostorové integrace s Unií a internacionalizace ostatních měst, jakož i rozvoj příhraničních regionů,
oživení rurálního prostoru a využívání přírodních zdrojů posílením sítě městských center a podpora těchto oblastí, rozvoj zaměstnanosti v rurálních regionech a stimulace ekonomických aktivit a racionální využívání přírodního bohatství.