Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Jedním z úkolů evropské normalizace je napomáhat k překonání netarifních překážek obchodu a tím realizovat stanovený cíl, tj. svobodu vnitřního trhu s volnou výměnou zboží. Netarifní obchodní překážky vznikají především jako důsledek rozdílnosti právních předpisů jednotlivých států, ale i rozdílnosti národních norem.

Řešení daného problému se spatřuje v myšlence nového přístupu (new approach), která vychází z toho, že by v oblasti národního zákonodárství jednotlivých států měla být v právních předpisech obsažena jen základní ustanovení (jako například požadavky na bezpečnost, zdraví, konstrukci nebo funkci) a zbytek by se řešil odkazem na společné harmonizované normy.

V oblasti evropské normalizace tak má být dosaženo toho, aby se odstranila odlišnost jednotlivých národních norem v jednom a témže oboru a aby tyto národní normy byly nahrazeny jednotným evropským normalizačním dokumentem.

To jednoznačně vyplývá z čl. 65 a 68 Bílé knihy (1985) - Opatření k uskutečnění vnitřního trhu ES, které stanoví mimo jiné:

· harmonizace právních předpisů (směrnic Rady ve smyslu článku 100) se v budoucnu omezí na stanovení naléhavých požadavků zdravotních a bezpečnostních, které musí být ve všech členských státech předepsány, při jejichž respektování může výrobek volně obíhat;
· harmonizace technických norem prostřednictvím vypracování evropských norem bude co nejvíce podporována. Chybějící evropské normy by však neměly sloužit jako záminka pro překážení volnému pohybu. Dokud nebudou vypracovány evropské normy, mělo by být vzájemné uznání národních norem pravidlem. Praxe tím, že do směrnic zahrnovala detailní technické specifikace, způsobila značné zpoždění vzhledem k Radou požadované jednomyslnosti usnášení. V sektorech, ve kterých vznikají překážky obchodu pro oprávněné rozdílné národní předpisy na ochranu zdraví a bezpečnosti občanů, jakož i spotřebitelů a prostředí, omezí se zákonodárná harmonizace v budoucnu na stanovení základních předpokladů pro způsobilost pohybu produktu v celém Společenství. Definování technických specifikací výrobků jako odpovídající stanoveným požadavkům se provede prostřednictvím evropských dobrovolných norem. Evropské normalizační orgány rozhodují na základě kvalifikované většiny.

Evropské normy vypracované na základě mandátu Komise (tj. harmonizované normy) se oznamují v Úředním věstníku ES.

Úlohu evropských norem lze stručně charakterizovat tak, že jsou jedním z hlavních nástrojů odstraňování netarifních překážek obchodu, přičemž působí v soustavě opatření, pro niž je příznačné:

. Právní předpisy členských států ES upravující závazně ty vlastnosti výrobků, které mohou ohrozit veřejný zájem (bezpečnost osob, ochrana majetku, ochrana životního prostředí apod.) jsou sjednocovány především na základě směrnic Rady ES, které jsou povinně transformovány do právních řádů jednotlivých členských států.
. Směrnice ES, pokud jde o technické požadavky, mají v některých případech relativně obecný obsah a prakticky stanoví cíl, který musí být dosažen.
. Na směrnice Rady ES navazují evropské normy, které jsou povinně zaváděny v jednotlivých státech a které v těchto státech nesmějí být závazné.
. Výrobek se zpravidla nepovažuje za vadný, jestliže splňuje požadavky směrnic podle bodu 2. Splnění evropské normy lze považovat za právní domněnku o tom, že výrobek není vadný.