ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :13. VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACE V ARCHITEKTUŘE A STAVITELSTVÍ MEZI ČESKOU REPUBLIKOU A EVROPSKOU UNIÍ
Část :I. UVEDENÍ DO PROBLEMATIKY
Kapitola :D. Vymezení pojmů

Text:Doposud byly citovány, popř. jinak zmiňovány předpisy obecného zaměření, bez specifického vztahu k architektuře nebo stavitelství, takže prozatím nebylo nutno vyrovnat se s přesným obsahem názvu "architekt", představujícího základ většiny výrazů v předpisech a dokumentech, které jsou předmětem této studie. Sama směrnice Rady EHS 84/384/EHS z 10.6.1985 pro vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných průkazů jmenovitých způsobilostí v architektuře, včetně opatření k usnadnění účinného výkonu práva zřizovat a svobodně provozovat služby nedefinuje ani jinak nevymezuje obsah názvů "architekt" nebo "architektura", jak ostatně dále uvidíme. Nečiní tak ostatně ani české předpisy, jmenovitě zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Pro určení záběru našeho zkoumání, tzn. především pro rozhodnutí o rozsahu platnosti výše uvedené evropské směrnice pro podmínky v České republice, budeme muset z nedostatku klasické definice použít v podstatě pouze enumerativního výčtu znaků, popř. popisu činností, naplňujících obsah názvu "architekt" nebo "architektura".

České poměry jsou poznamenány skutečností, že do roku 1976 existovaly v rámci vysokých učení technických v Praze a v Brně společné fakulty architektury a pozemního stavitelství; nařízením vlády ze dne 8.9.1976 došlo k rozdělení dosavadních stavebních fakult, byly zřízeny samostatné fakulty architektury a fakulty stavební v rámci uvedených vysokých škol, a uvedené fakulty v této podobě existují dodnes.

Přesnější vymezení náplně obou oborů by bylo možno odvodit z obsahu náplně činnosti autorizovaného architekta a autorizovaného inženýra podle § 17 (architekt) a 18 (inženýr) zákona č. 360/1992 Sb., který je možno považovat za lex specialis pro naše dva technické obory, a kromě toho by bylo možno podpůrně použít výčet oborů, v nichž se stavebním inženýrům uděluje autorizace. Na rozdíl od označení "architekt", o němž není z pochopitelných důvodů pochyb, bude u stavebních inženýrů možno pod toto označení zařadit pouze ty, kteří se zabývají oborem "pozemní stavby" (viz § 5 odst. 3 zákona). Určitou obdobu tohoto uspořádání můžeme nalézt v některých zahraničních úpravách, např. belgické a dánské, viz směrnice 85/384/EHS.

Tento terminologický exkurs uzavřeme návrhem (pracovní) definice pojmu "architekt" použitelnou pro poměry České republiky, která obstojí při konfrontaci s vymezením použitým ve Směrnici Rady EHS 85/384/EHS:

"Architekt" je odborný titul získaný absolutoriem vysoké školy architektury, vyjadřující způsobilost svého nositele k tvůrčí činnosti v oboru územního plánování, navrhování měst, stavebních objektů pozemního stavitelství, interiérových, zahradních a krajinářských úprav. V oboru pozemního stavitelství lze zahrnout pod souhrnný pojem architekt pro účely vzájemného uznávání též absolventy stavebních fakult, obor "pozemní stavby".

Přestože výše uvedená definice má svoji logiku a zdá se vyhovovat pro účely vzájemného uznávání, bylo by před jejím definitivním zakotvením do pravidel platných pro tuto reciprocitu mezi Českou republikou a státy Evropské unie třeba prověřit, zda rovnocennost vzdělání, proklamovaná jako stěžejní předpoklad pro uznávání mezi státy, platí skutečně v tomto případě i pro dvě fakulty jedné vysoké školy - ČVUT Praha, resp. VUT Brno. Pokud by tomu tak nebylo, pak buď bude muset být náplň studia mezi oběma zmíněnými stavebními směry vyrovnána úpravou studijních osnov a examinátorských podmínek, nebo odborný titul "architekt" zůstane v České republice vyhrazen pouze pro absolventy vysokých škol architektury, tzn. těch, které mají uvedený výraz ve svém úředním označení.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti