ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > C. Zkušenosti z rozšíření strukturálních fondů na bývalou NDR

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :8. PODPORA REGIONÁLNÍ A MUNICIPÁLNÍ POLITIKY V EU
Část :II. NÁSTROJE EVROPSKÉ UNIE PRO EKONOMICKOU A SOCIÁLNÍ KOHEZI
Kapitola :C. Zkušenosti z rozšíření strukturálních fondů na bývalou NDR

Text:1. PROLEGOMENA

Strukturální fondy jsou jedním z nejdůležitějších zdrojů, ze kterých jsou čerpány prostředky na asimilaci východních zemí v rámci Německa. Především jejich prostřednictvím je uplatňována regionální politika EU, která získala na flexibilitě a adaptabilitě tím, že se přeorientovala z krátkodobých podpor na ucelené programová řešení. Klíčovou součástí celého mechanizmu jsou tři strukturální fondy:

· Sociální fond
· Regionální fond
· Zemědělský záruční a orientační fond

prostřednictvím kterých je zajišťována realizace konkrétních cílů v definovaném období.

2. DŮSLEDKY TRANSFORMACE, VÝVOJ PO SJEDNOCENÍ

Po sjednocení země se jako klíčový ukázal úkol zajistit přechod od plánovaného centrálního hospodářství k sociálně tržnímu hospodářství ve standardu ostatních zemí BRD a zemí EU. Tato transformace byla koncipována jako rychlý dynamický proces širokých právních , politických změn v jejich sociálním, finanční a správním rámci. Tyto procesy se promítly jak do změn v zaměstnanosti obyvatelstva, hospodářské struktury jednotlivých oblastí, tak i vlastnických vztahů v hospodářské sféře.

Populační vývoj

Výrazným prvkem vývoje východních zemí je dynamický úbytek obyvatelstva, způsobení především jeho emigrací mimo tato území a nízkým přirozeným přírůstkem. V celoevropském srovnání regionů je obdobného úbytku dosaženo jen některých regionech Řecka a Itálie. Od roku 1992 ztratily nové země více jak 5% obyvatelstva a roční míra úbytku byla 6 x vyšší než v letech předchozích. Vedle emigrace dochází zároveň k prudkému poklesu porodnosti a dnes dosahuje nejnižší hodnoty v celé EU. Toto snížení je zvláště zřetelné v zemědělských oblastech země Mecklenburg - Vorpommern, severním Braniborsku. Snížení pracovních příležitostí na západě a zvyšující se platy na východě, kombinace s vnější migrací se promítá do postupného snížení vnitřní migrace.

Hospodářství

Výroba a zaměstnanost ve východních zemích se po sjednocení dramaticky snížily, prudce poklesla i obchodní výměna s bývalými zeměmi RVHP. Přesto, že bývalá NDR a bývalé Československo patřily k nejrozvinutějším zemím RVHP, jejich HDP dosahoval v letech 1988 cca 2/3 průměru EU, v roce 1991 poklesl až na 1/3, v roce 1993 už dosáhl 49 % úrovně EU. Tohoto růstu bylo dosaženo snížením zaměstnanosti a zvýšením produktivity práce. Růst výroby byl doprovázen růstem investic a to v roce 1992 o 24 % a v roce 1993 o 16 %. Investiční prostředky byly směrovány hlavně do výstavby, kapitálového vybavení a zařízení. Prioritně byly investice směrovány do služeb (tercieru) a méně do průmyslové výroby. Restrukturalizace hospodářství východního Německa vedla k významné nerovnováze v obchodě, výroba ve zpracovatelském průmyslu klesla v roce 1993 až na 2/3 úrovně roku 1991. Zvláště poklesl význam strojírenského průmyslu, ale vzrostla poptávka po potravinářském průmyslu a stavebnictví. Privatizace byla dokončena na konci roku 1994. Klíčovým problémem v tomto směru je privatizace a její důsledky velkých, zejména chemických, strojírenských a elektrotechnických výrob. Tato produkce byla koncentrována hlavně do regionů Halle, Dessau, Cottbus a Chemnitz.

Zaměstnanost

Snížení zaměstnanosti postihlo všechny východní země, včetně “východního Berlína”. Restrukturalizace znamenala prudký úpadek řady podniků a v důsledku toho dramatický nárůst nezaměstnanosti v letech 1989 - 1992. V tomto období ztratilo práci cca 30 % pracujících. V zemědělství klesla zaměstnanost na třetinu původní úrovně, těžební průmysl (těžba uhlí, těžba draselných solí a další) poklesl na méně než 30 % stavu roku 1989. Úbytek pracovní příležitostí byl postupně eliminován rozvojem podnikání (počet podnikatelů v roce 1989 - 200 tis., v roce 1992 - 500 tis. a rozvojem pracovních příležitostí především ve službách.

Nezaměstnanost

V letech 1992 - 1993 dosáhla průměrná nezaměstnanost (registrovaní nezaměstnaní) 15 %, což vysoce přesáhlo průměr Německa i ostatních zemí (regionů) EU. Bez podpor pracovnímu trhu - zkrácená pracovní doba, veřejné práce, vzdělávací a rekvalifikační programy - se odhaduje možný vývoj nezaměstnanosti až na úroveň 30 %.

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti