Databáze Cesta do Evropské unie

Detail

Než se budeme zabývat předmětem sblížení práva ČR s právem EU je vhodné uvést tyto tři úvodní poznámky:

) Mezi sblížením práva členských států EU podle čl. 100 a 100a Smlouvy ES a sblížením práva přidruženého státu s právem EU je zásadní rozdíl. V prvním případě je harmonizační právní akt (zpravidla směrnice) orgánu Evropských společenství výsledkem srovnání právních předpisů členských států, přičemž na komparaci a následné harmonizaci se podílející národní právní předpisy mají rovnocenné postavení. V případě sbližování právních předpisů přidruženého státu s právem EU jde v podstatě o jednosměrný proces, jehož výsledkem je přiblížení k právu EU až jeho recepce. Komunitární předpisy mají v poměru k národním předpisům přidruženého státu zcela dominantní postavení.
) I když orgány EU ovlivňují harmonizační proces (příkladem tohoto ovlivňování je např. Bílá kniha z r. 1995), realizace jednotlivých harmonizačních kroků a jejich časový postup je autonomní záležitostí přidružených států.
) K jednotlivým harmonizačním krokům je nutné přistupovat nejen z hlediska současných podmínek, tj. z hlediska etapy přidružení, ale současně i z hlediska perspektivního, tj. z hlediska etapy členství.

Předmětem srovnání a následné harmonizace jsou na straně jedné právní akty ES, na straně druhé národní právní předpisy přidruženého státu, tj. ČR.

Rozsah k harmonizaci použitých právních aktů ES je z hlediska bližšího cíle (začlenění ČR do vnitřního trhu EU) vymezen rozsahem acquis communautaire vnitřního trhu, z hlediska perspektivního cíle (členství ČR v EU) rozsahem úplného acquis communautaire.

Rozsah právních předpisů ČR, které podléhají harmonizaci, resp. vyhodnocení jejich slučitelnosti s právem EU, se odvodí jednak podle pravomocí Evropských společenství upravených jejich zřizovacími smlouvami, jednak podle zejména sekundární legislativy EU v rozsahu přicházejícím v úvahu k zařazení do acquis communautaire.