ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva
Portál ISAP > Data pro veřejnost > Cesta do Evropské unie > A. INFORMAČNÍ SYSTÉM O LEGISLATIVĚ ES - CELEX

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :5.INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRÁVA EU A SBLIŽOVÁNÍ PRÁVA S PRÁVEM EU V PŮSOBNOSTI MMR
Část :I. INFORMAČNÍ SYSTÉMY
Kapitola :A. INFORMAČNÍ SYSTÉM O LEGISLATIVĚ ES - CELEX

Text:Proces sbližování práva ČR a práva ES

Jednou ze základních podmínek, kterou musí respektovat každý stát ucházející se o členství v Evropské unii, je sblížení národního právního řádu s komunitárním právem, což znamená provést postupné sladění obecně závazných předpisů s platnými akty orgánů Evropských společenství. Tento požadavek na dosažení slučitelnosti je zakotven v Evropské dohodě a představuje, spolu s dalšími, důležitý úkol pro Českou republiku v etapě přidružení a v rámci implementace této dohody. Proces sbližování práva představuje pro legislativu přidruženého státu všestranně náročnou a komplikovanou záležitost. Prakticky to znamená podrobit tuzemské právní předpisy, platné i předpisy ve stadiu přípravy a návrhu, zkoumání z hledisek jejich slučitelnosti s předpisy komunitárního práva.

Již od r. 1991 byl, v souvislosti s úkoly vyplývajícími pro oblast legislativy, upravován postup pro posuzování slučitelnosti a to formou vládních usnesení, zejména usnesením bývalé vlády ČR č. 396/1991 a bývalé vlády ČSFR č. 533/1991, které stanovily režim pro zabezpečení slučitelnosti právního řádu s právem Evropských společenství K 1.1.1994 vznikla na základě Maastrichtské smlouvy Evropská unie, avšak na rozdíl od původních Evropských společenství nemá právní subjektivitu. Z toho důvodu je používáno v souvislosti s právem spojení právo, příp. legislativa ES, a ne právo EU, i když je třeba konstatovat, že názory na správné označování se různí.

Podle těchto usnesení odpovídá navrhovatel právního předpisu za to, že jím předkládaná navrhovaná právní úprava je kompatibilní s platným komunitárním právem. Pokud tomu tak není, pak musí předkladatel nesoulad zdůvodnit a navrhnout věcné a časové řešení k dosažení slučitelnosti. V návaznosti na tato usnesení byla přijata postupně další série vládních usnesení, která dále konkretizovala postup prací a řešila metodické i institucionální otázky aproximačního procesu v ústředních i ostatních orgánech státní správy. Jednalo se např. o usnesení č. 97 /1993 o programu technické harmonizace, usnesení č. 237/1994, č.631/1994 a č. 151/1995.

Pro legislativní útvary ministerstev a ostatních orgánů a jejich pracovníky zabývající se aproximací práva vyplynula z požadavků na hodnocení slučitelnosti naléhavá potřeba, mít k dispozici komplexní, aktuální a věrohodnou informaci o platné právní úpravě posuzovaného případu slučitelnosti, aby mohlo být zhodnocení odpovědně provedeno a zdokumentováno.

Tím se otevírá, jak dosavadní zkušenosti potvrzují, složitý problém přístupu, vyhledání, presentace a získání potřebné právní informace z komunitární legislativy, jako podkladu pro aproximační proces.


Automatizovaný informační systém o právu ES

Orgány Evropských společenství za období svého trvání vytvořily obrovský komplex legislativních aktů různých druhů a jejich množství každodenně narůstá. Celý objem komunitární legislativy, spolu s akty neprávní povahy, již přesahuje značně 100 tisíc dokumentů. Každý kdo chce získat informaci o některém z dokumentů, jehož původcem je některý z orgánů ES (např. Evropská komise, Rada, Parlament, Hospodářský a sociální výbor, Soudní dvůr a další), může využít k vyhledávání buď klasické publikační prostředky, které jsou představovány Úředním věstníkem ES řady L a C a Přehledem platné legislativy ES, nebo využít možností, které nazí automatizovaný informační systém ES - CELEX.

CELEX - Communitatis Europae Lex je počítačový dokumentační systém o komunitárním právu a dalších souvisejících dokumentech. Vznikl v 70tých letech jako jedna z aplikací informačních technologií do oblasti právních informací, navazující na rozvíjející se právní informatiku a budování právních informačních systémů v zemích západní Evropy. Cílem bylo usnadnit právní i širší veřejnosti orientaci v legislativě ES a na základě zpracování vazeb mezi dokumenty a indexací vybraných položek obohatit vypovídací schopnost systému. Zpracování dat a rozvoj systému zajišťuje Komise prostřednictvím Databázových služeb v Bruselu. Centrální počítač obsluhující celý systém je umístěn v Počítačovém centru v Lucemburku. Na CELEXu se podílí všechny významné orgány a instituce Unie a je určen pro potřeby těchto orgánů, jejich členů a pracovníků a všem zájemcům o informace o komunitární legislativě nejen v členských zemích, ale prakticky po celé Evropě. Databáze tohoto systému jsou provozovány ve všech úředních jazycích a na pilotní bázi také řecky a španělsky.

CELEX existuje jednak jako centrálně spravovaný systém, který je přístupný každému uživateli v on-line režimu prostřednictvím modemu a telefonního spojení (v nejbližší době prostřednictvím Internetu), nebo je šířen jako databáze JUSTIS na CD-ROM. Obě formy jsou na komerční bázi, tzn., že za přístup do centrální databáze se platí poplatek, bud paušální, nebo podle délky doby pobytu v bázi. Rovněž bázi JUSTIS na kompaktním disku může uživatel získat po zaplacení licenčního poplatku pro jednotlivé, nebo síťové použití disku. Z nákladového hlediska je výhodnější používání kompaktního disku než on-line přístup, který je efektivní pouze pro získání rychlé konkrétní informace a prodražuje se při delším prohledávání báze (sazby za dobu pobytu a úhrada telefonního spojení). Verze on-line i CD-ROM, pracují se stejnou datovou základnou, mají i shodnou strukturu bází a indexaci položek.

Obsah a struktura bází CELEX-JUSTIS:

Jednotlivé druhy dokumentů jsou rozděleny do hlavních sektorů, kterých je v současnosti 8 s následujícím obsahem:

· sektor 1 - zakládací smlouvy Společenství
· sektor 2 - smlouvy a ostatní akty zakládající vnější vztahy společenství a vztahy k nečlenským státům a mezinárodním organizacím
· sektor 3 - sekundární komunitární legislativa (směrnice, nařízení, rozhodnutí, doporučení, stanoviska, rezoluce a ostatní)
· sektor 4 - doplňková komunitární legislativa (rozhodnutí zástupců členských států, mezinárodní smlouvy uzavřené na provedení opatření vyplývajících ze zakládacích smluv)
· sektor 5 - přípravné práce (návrhy Komise, různé přípravné dokumenty, schválení, stanoviska, vyjádření, zprávy a programy, rezoluce parlamentu, stanoviska výborů)
· sektor 6 - judikáty Soudního dvora (rozsudky, příkazy, stanoviska)
· sektor 7 - národní opatření pro zavádění směrnic (odkazy)
· sektor 9 - parlamentní dotazy (písemné, ústní)

Výhledově se uvažuje o zařazení dalších dvou sektorů a to :

· sektor 8 - bude obsahovat judikaturu jednotlivých zemí ve vztahu ke komunitárnímu právu
· sektor 10 - bude zahrnovat komentáře k problémům komunitárního práva

Dokumenty jsou u sektorů 1,2,3 a 4 přebírány z oficiálního zdroje orgánů Společenství Úředního věstníku (Official Journal) a jsou týdně aktualizovány. K dispozici jsou úplné texty dokumentů vydaných od 1.7.1979.

V sektoru 5 jsou zařazeny návrhy Komise od 1.1.1984, parlamentní rezoluce od 1.7.1979, od r.1974 pouze ve francouzském jazyce, stanoviska Hospodářského a sociálního výboru a Sboru auditorů vydané od r.1977.

Sektor 6 obsahuje veškeré judikáty Soudního dvora od jeho založení, spolu se stanovisky generálních advokátů od r.1965. Aktualizace se provádí měsíčně.

V sektoru 7 se uvádí informace o promítnutí směrnic do legislativy členských států (reference o národních publikačních prostředcích). Tento sektor je dosud ve zkušební fázi.

Do sektoru 9 jsou zařazeny písemné a ústní dotazy členů Parlamentu směřované na Radu nebo Komisi od r.1979. Anglická verze systému má tyto dotazy od března r.1989, předchozí jsou obsaženy pouze ve francouzské verzi. Aktualizace probíhá měsíčně a nejsou zařazeny plné texty, ale pouze dokumentační záznamy.

Z hlediska počtů dokumentů v jednotlivých sektorech obsahuje nejvíce dokumentů sektor 8 (parlamentní interpelace), který se na celkovém množství podílí cca 45%. Druhým největším je sektor 3 (sekundární legislativa) s cca 31%, dále následuje sektor 5 (návrhy a podklady) s cca 11%, sektor 7 (národní implementace) cca 6%, sektor 1,2 (primární legislativa) cca 5%, sektor 6 (judikatura) cca 1,5% a konečně sektor 4 (doplňková legislativa) cca 0,5%. Nejdůležitějšími sektory pro zdroj informací pro potřeby aproximace jsou sektory 1 až 6, přičemž nejvíce relevantních dokumentů pro potřeby aproximace je obsaženo v sektoru 3, zejména pokud jde o směrnice, nařízení, rozhodnutí, příp. další akty Komise a Rady. Sekundární legislativa dosahuje počtu cca 4O tis. dokumentů, ale pro posuzování z hlediska sbližování bude však přicházet v úvahu množství řádově několika tisíc dokumentů všech druhů. Pro označení jednotlivých druhů aktů v sektorech se používá alfabetických kódů. Přehled kódů je obsažen v příloze č.1.

Základní informační jednotkou systému CELEX je dokument, který obsahuje text aktu a vybrané standardizované položky, které podchycují hlavní identifikační atributy příslušného aktu. Tyto indexované položky zahrnují číslo aktu (osmimístné číslo dokumentu vytvořené na základě jednomístného čísla sektoru, dvoumístného roku vydání, jednomístného kódu aktu a čtyřmístného pořadového čísla aktu), dále zahrnují název aktu, autora, legislativní formu, publikační reference, legislativní pramen aktu, datumové položky (data vydání, schválení, počátek a konec účinnosti, lhůta pro implementaci do národní legislativy, datum podání soudu, datum hlasování apod.). Další položky obsahují doplňující data (kódy věcného třídění podle analytického registru, klíčová slova, u judikátů navrhovatele a odpůrce, národnost a příslušnost k politickým skupinám v Parlamentu), podchycení vazeb mezi dokumenty (aktivní a pasívní novelizace a derogace, legislativní podklady aktu, citace právních předpisů členských států implementující daný akt) a vlastní textová data (název aktu a úplný text dokumentu, příp. zkrácený text, nebo výtah z něho). Od druhého pololetí r.1996 je nabízena i možnost vzájemného propojení věcně souvisejících dokumentů.

Pro on-line verzi systému CELEX je použit software MISTRAL a verze JUSTIS na CD-ROM je vytvořena s použitím technologie kanadské firmy FULCRUM INC., která umožňuje realizaci všech funkcí CELEXU v uživatelsky příjemném prostředí. Od pololetí r. 1996 byla dosavadní DOS verze doplněna o aplikaci v prostředí WINDOWS, což přispělo ke zvýšení uživatelského komfortu a zrychlení práce s touto databází.

Přes poměrně vysokou cenu předplatného kompaktního disku je možno považovat tento systém za nejefektivnější nástroj pro přístup k dokumentům ES a provádění rozsáhlejších a tematicky různorodějších rešerší v legislativě ES. Nespornou předností CD-ROM verze je možnost mít tuto databázi kdykoliv k dispozici na vlastním pracovišti a počítači, bez dalších přístupových či jiných omezení a nákladů.

CELEX-JUSTIS je založen na plnotextové technologii, umožňující spolu s vyhledáváním podle indexovaných polí (tzn. podle čísla dokumentu, autora, datumů a dalších) vyhledávání i v textu dokumentů, popř. tyto vyhledávání spojovat. Lze vyhledávat podle řetězců znaků tj. slov, sousloví, numerických výrazů a pro spojení používat booleovských operátorů (and, or, not) pro logické spojování výrazů v rámci dotazu. Je možno používat i operátorů pro vzdálenost hledaných výrazů, maskovacího znaku, kdy hvězdička nahrazuje libovolný počet znaků (za výrazem vpravo) a otazník jeden znak. Nabízen je rovněž frekvenční slovník všech slovních tvarů v bázi s udáním četnosti jejich výskytu a to po zadání slova nebo jeho kmene. Plnotextová technologie představuje velmi efektivní nástroj, ale zejména při používání maskovacích znaků při prohledávání textů obdrží dotazující v odezvě i informační balast. Je proto nutné využívat i další nástroje pro přiblížení věcné stránky dokumentů jako jsou především selekční jazyky, konkrétně tezaurus EUROVOC, jehož deskriptory jsou používány pro indexaci v CELEXu. Důležitou roli však hraje také zkušenost a přehled v dané problematice u toho, kdo formuluje zadání rešeršní strategie v legislativě ES.

Z dosavadních zkušeností s používáním JUSTISu vyplývají některé i méně pozitivní poznatky. Texty dokumentů jsou do bází zaváděny v kódu ASCII, pořizování textů používá pevných konců řádků, nerozlišují se velká a malá písmena, převod tabulek a formulářů do digitálního tvaru je zkreslený a tudíž nepřehledný, přílohy v grafické podobě nejsou zpracovávány vůbec a je nutno je dohledávat podle originálů. V některých případech dochází i k tomu, že není zařazen plný text dokumentu, ale pouze jeho základní anotace. V textech se mnohdy vyskytují chyby (překlepy), chybí slovo nebo i celý řádek. Indexace např. při používání tezauru se omezuje na obecné, základní deskriptory a nevyužívá možností dalšího upřesnění. Při řešení nejasných a sporných případů se ukazuje jako účelné konfrontovat anglickou verzi předpisu se zněním v němčině, případně ve francouzštině, neboť anglická verze je ve srovnání s těmito poněkud vágnější. Rovněž dochází k situaci, kdy při stejném pojmovém zadání lze obdržet v každé jazykové verzi (patrně v důsledku překládání z jednoho úředního jazyka do druhého) rozdílné rešeršní výsledky.

Aktualizace disku (přesněji disků, neboť JUSTIS je dodáván vzhledem k rozsahu báze již na 2 discích) je prováděna čtvrtletně a každý uživatel se tudíž ocitá, vůči běžnému nárůstu publikovaných předpisů v řadě L a C Úředního věstníku, v časovém prodlení a aktuální informaci je nucen dohledat jiným způsobem.

Podrobnější popis všech funkcí JUSTISu by překračoval rámec tohoto pojednání a pokud jde o obsluhu a práci s tímto systémem, lze získat veškeré potřebné informace z uživatelské příručky, která poskytuje návod pro všechny činnosti spojené s používáním databáze.

V rámci informační podpory procesu aproximace práva představuje CELEX-JUSTIS jeden z důležitých nástrojů, který umožňuje legislativní praxi rychlý přístup k dokumentům komunitárního práva, především v celé jejich retrospektivě a překonává tak obtíže se získáváním dokumentů zejména ze 60tých až 80tých let. Využívání databáze JUSTIS usnadňuje legislativním útvarům na ministerstvech a ostatních ústředních orgánech, ale nejen těmto orgánům, zdokumentování všech legislativních aktů, které jsou výchozí pro analýzy slučitelnosti s předpisy ČR a to jak z hlediska předpisů uváděných v jednotlivých sektorů Bílé knihy, tak z hlediska ostatních oblastí “aquis communautaire”.

Uplatnění média CD-ROM lze předpokládat i v dalších letech a spolu s nastupujícími možnostmi ve využívání datových sítí, zejména Internetu, dojde k propojení okamžitého přímého přístupu ke vzdáleným databázím s legislativou ES a databází na CD-ROM. Kombinace těchto technologií povede k dalšímu zkvalitnění při obstarávání aktuálních legislativních informací.


Příloha: Základní sektory a označení druhů legislativních aktů v databázi CELEX-JUSTIS

________________________________________________________________

Sektor Kódové Druh

označení

________________________________________________________________

1 Smlouvy zakládající Evropské společenství

Smlouvy měnící nebo nahrazující tyto smlouvy

--------------------------------------------------------

A Smlouva Euratom (1957)

B Smlouva o přistoupení DK, IRL, GB, N (1972)

E Smlouva o založení EHS (1957)

F Smlouvy zřizující Jednotnou Radu a Jednotnou Komisi (1965)

G Změny smlouvy (Řecko) (1985)

H Smlouva o přistoupení GR (1979)

I Smlouva o přistoupení P, E (1985)

K Smlouva o založení ESUO (1951)

R Smlouva měnící některá finanční opatření

Smlouva měnící některá ustanovení statutu Evropské investiční banky (1975)

U Jednotný Evropský Akt (1986)

________________________________________________________________

2 Legislativní akty vyplývající z vnějších vztahů

Evropských společenství

-------------------------------------------------------

A Dohody s nečlenskými zeměmi nebo mezinárodními

organizacemi

__________________________________________________________________

3 Sekundární legislativa

---------------------------

B Rozpočet

D Rozhodnutí (vyjma obecného rozhodnutí ESUO)

K Doporučení ESUO

L Směrnice EHS/EURATOM

R Nařízení EHS/EURATOM

S Obecná rozhodnutí ESUO

X Ostatní akty (resoluce, stanoviska atd.)

Y Ostatní akty publikované v OJ řadě C

________________________________________________________________

4 Doplňková legislativa Společenství

-------------------------------------------

A Dohody mezi členskými státy

D Rozhodnutí (představitelů vlád členských států

shromážděných v Radě)

X Ostatní akty publikované v OJ řady L

Y Ostatní akty publikované v řadě C

________________________________________________________________

5 Přípravné dokumenty

---------------------------------------------

AC Stanoviska ESV (pokud vyžádána)

AG Různé přípravné akty a souhlasná vyjádření (Smlouva ESUO)

AK Stanoviska poradního výboru ESUO

AP Stanoviska Evropského parlamentu (pokud vyžádána)

CC Stanoviska Účetního dvora

BP Přípravné práce Evropského parlamentu k rozpočtu

DC Různé přípravné akty Komise (sdělení, zprávy, programy)

IC Stanoviska Evropského sociálního výboru (vlastní inicativa)

IP Stanoviska Evropského parlamentu (vlastní iniciativa)

PC Návrhy Komise

________________________________________________________________

6 Judikatura

------------

C Stanoviska Generálních advokátů (od 1965)

F Stanoviska Generálních advokátů (Soud I. instance)

J Rozsudek Soudního dvora

A Rozsudek Soudního dvora I.instance

O Příkazy Soudního dvora

B Příkazy Soudního dvora I. instance

S Zajišťovací opatření

V Stanovisko

F Stanoviska - Soudní dvůr I. instance

C Stanoviska Generálních advokátů

X Pravidlo

T Odpůrčí žaloba třetí strany (Soudní dvůr)

D Odpůrčí žaloba třetí strany (Soudní dvůr I. inst.)

________________________________________________________________

7 Národní opatření pro zavedení směrnic

----------------------------------------------

________________________________________________________________

8 Parlamentní otázky

-----------------------

E Písemné otázky

H Otázky položené ve vyhražené době

O Ústní otázky

2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti