ISAP-Cesty do Evropské unie
Informační systém pro aproximaci práva

Databáze Cesta do Evropské unie

Detail


Odbor kompatibility
s právem EU Úřad vlády ČR
Databáze č. 16
Cesta do Evropské unie
 Cesta do Evropské unie
Svazek :14. INTEGRAČNÍ AKTIVITY
Část :IV. INTEGRAČNÍ AKTIVITY MINISTERSTVA PRO MÍSTNÍ ROZVOJ
Kapitola :E. Přílohy

Text:

Příloha č. 1

Usnesení vlády ČR č. 432/1997 - Metodické pokyny pro další zajišťovaní prací na sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství

I. Předmět pokynů

1. Tyto pokyny upravují postup ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy (dále jen “ústřední orgány") při zajišťování sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství (dále jen “ES") v období před přijetím České republiky do Evropské unie (dále jen “EU"), tj. v době platnosti Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na straně jedné a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (dále jen “Evropská dohoda").*

2. V otázkách činnosti Informačního systému pro aproximaci práva (dále jen “ISAP") těmito pokyny neupravených se postupuje podle metodických pokynů ISAP.


II. Vysvětlení některých pojmů

1. Pro účely těchto pokynů se rozumí
a) sbližováním (aproximací) práva mezi Českou republikou a ES jakákoliv činnost zaměřená na postupné dosažení slučitelnosti právních předpisů České republiky s právem ES,
b) promítnutím (transpozicí) je činnost zaměřená na vyvolání v právní úpravě České republiky stejných účinků jaké mají v právní úpravě ES relevantní ustanovení směrnice ES, ať již se tak stane změnou nebo doplněním nebo vydáním nového právního předpisu České republiky,
___________________________________________________________________________
* Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 7/1995 Sb. (Čl. 69 a 70, Čl. 57 odst. 5, Čl. 62 odst. l a 2, Čl. 64, 66, Čl. 67 odst. l, Čl. 75 odst.l, Čl. 78 odst. l, Čl. 81 odst. 3 Čl. 82 odst. 3, Čl. 84 odst. l, Čl. 86 odst. 2, Čl. 92 odst. 1 a Čl. 93 odst. l Evropské dohody).

c) přizpůsobením (adaptací) je změna nebo doplnění předpisu České republiky nebo vydání nového předpisu České republiky pro usnadnění přechodu na režim, který nastane po vstupu České republiky do ES tím, že nařízení ES nabudou přímé platnosti na území České
republiky,

d) zajišťováním slučitelnosti (kompatibility) je zajišťování změny nebo doplnění předpisu České republiky nebo vydání nového předpisu České republiky slučitelného s právem ES.

2. V souladu s Čl. 189 Smlouvy o založení ES se rozumí

a) nařízením ES obecně závazný akt vydaný buď Evropským parlamentem společně s Radou Evropské unie nebo Radou Evropské unie nebo Komisí ES (dále jen “kompetentní orgány ES/EU") závazný ve všech svých částech a bezprostředně použitelný v každém členském státě.* Nařízení ES se publikují v Úředním věstníku ES (Official Journal of the EC, dále jen “OJ"). Ve vnitrostátních oficiálních publikačních prostředcích se nařízení ES nezveřejňují. Obdobné postavení jako nařízení ES mají obecná rozhodnutí Evropského společenství uhlí a oceli,

b) směrnicí ES akt vydaný kompetentními orgány ES/EU závazný pro každý členský stát, kterému je určen, ** pokud jde o výsledek, jehož má být dosaženo, přičemž volba forem a prostředků se ponechává vnitrostátním orgánům. Zpravidla směřuje směrnice k vydání vnitrostátního předpisu. Směrnice se publikují v OJ. Ve vnitrostátních oficiálních publikačních prostředcích se směrnice ES nezveřejňují. Obdobné postavení jako směrnice ES mají doporučení Evropského společenství uhlí a oceli,

c) rozhodnutím ES akt vydaný kompetentními orgány ES/EU závazný ve všech svých částech pro toho, komu je určen,

d) doporučeními a stanovisky ES nezávazné akty vydané kompetentními orgány ES/EU.

3. Z hlediska slučitelnosti právních předpisů České republiky s právem ES se rozumí
a) plnou slučitelností
- není-li právní předpis České republiky v rozporu se žádným právním předpisem ES a
______________________________________________________________________
* Nařízení mohou obsahovat jednotlivá ustanovení odkazující na právní předpisy členských států nebo zmocňující členské státy k určitým právním úpravám
* Obvykle jsou směrnice určeny všem členským státům

- jsou-li všechna ustanovení předpisu ES věcně pokryta předpisem (předpisy) České republiky, a
- neobsahuje-li předpis České republiky ve srovnání s předpisem ES přísnější ustanovení nebo ustanovení navíc, která by byla s to narušit jednotný trh, ledaže by takové výjimky připouštělo komunitární právo nebo Evropská dohoda (nutno zvláště zdůvodnit),

b) převážnou slučitelností
- je-li většina ustanovení předpisu ES věcně pokryta předpisem (předpisy) České republiky, a
- není-li předpis České republiky neslučitelný s
některým z podstatných ustanovení směrnice ES, a
- neobsahuje-li předpis České republiky ve srovnání s předpisem ES přísnější ustanovení nebo ustanovení navíc, která by byla s to narušit jednotný trh, ledaže by takové výjimky připouštělo komunitární právo nebo Evropská dohoda (nutno zvlášť zdůvodnit),

c) převážnou slučitelností s výhradou
- je-li dosaženo převážné slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství České republiky v EU, zejména
- jde-li o ustanovení, která jsou v důsledku své povahy a obsahu aplikovatelná jen mezi členskými státy nebo
- odchylná úprava by mohla být v případě členství uznána za ekvivalentní podle příslušných ustanovení primárního komunitárního práva (Čl. 100a odst. 4 Smlouvy o založení ES),
- vyplývá-li to ze zvláštní úpravy v Evropské dohodě (včetně rozhodnutí Rady přidružení podle Čl. 106 či Výboru přidružení podle Čl. 108 odst. 2 Evropské dohody),

d) dílčí slučitelností, jsou-li jen některá (je-li jen některé) podstatná ustanovení směrnice ES pokryta předpisem (předpisy) České republiky,

e) dílčí slučitelností s výhradou
- je-li dosaženo dílčí slučitelnosti a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství České republiky v EU, zejména
- jde-li o ustanovení, která jsou v důsledku své povahy a obsahu aplikovatelná jen mezi členskými státy, nebo
- odchylná úprava by mohla být v případě členství uznána za ekvivalentní podle
příslušných ustanovení primárního komunitárního práva (podle Čl. 100a odst. 4 Smlouvy o založení ES),
- vyplývá-li to ze zvláštní úpravy v Evropské dohodě (včetně rozhodnutí Rady přidružení podle Čl. 106 či Výboru přidružení podle Čl. 108 odst. 2 Evropské dohody),

f) neslučitelností
- je-li předpis České republiky věcně v rozporu s podstatným ustanovením předpisu (předpisů) ES nebo
- není-li předpisem (předpisy) České republiky věcně pokryto žádné podstatné ustanovení předpisu ES,

g) neslučitelností s výhradou
- je-li předpis neslučitelný a plná slučitelnost je dosažitelná teprve v podmínkách členství České republiky v EU, zejména
- jde-li o ustanovení, která jsou v důsledku své povahy a obsahu aplikovatelná jen mezi členskými státy, nebo
- odchylná úprava by mohla být v případě členství uznána za ekvivalentní podle příslušných ustanovení primárního komunitárního práva (podle Čl. 100a odst. 4 Smlouvy o založení ES)
- vyplývá-li to ze zvláštní úpravy v Evropské dohodě (včetně rozhodnutí Rady přidružení podle Čl. 106 či Výboru přidružení podle Čl. 108 odst. 2 Evropské dohody).

4. Z hlediska promítnutí práva ES do právních předpisů České republiky se rozumí
a) plným promítnutím jsou-li všechna ustanovení směrnice ES promítnuta do všech relevatních právních předpisů České republiky,
b) částečným promítnutím jsou-li jen některá podstatná ustanovení směrnice ES promítnuta do právního předpisu (právních předpisů) České republiky,
c) nepromítnutím není-li žádné podstatné ustanovení určité směrnice ES promítnuto do některého právního předpisu (právních předpisů) České republiky.

5. Etapou se v procesu sbližování práva rozumí
- etapa přípravy věcného záměru zákona nebo
- etapa přípravy návrhu paragrafovaného znění zákona nebo
- etapa přípravy nařízení vlády nebo
- etapa přípravy resortní vyhlášky.
    6. Fází se v rámci příslušné etapy rozumí
    - předpokládané zahájení přípravy návrhu v resortu nebo
    - vnější připomínkové řízení nebo
    - předložení vládě nebo
    - projednávání v Legislativní radě vlády nebo
    - předložení Parlamentu nebo
    - předložení vyhlášky ke schválení vedoucímu ústřednímu orgánu státní správy.


    III. Všeobecné zásady

    1. Do právního řádu České republiky se promítají směrnice ES způsobem a v rozsahu, který odpovídá postavení České republiky jako přidruženého státu. Nepromítají se proto ta ustanovení, která jsou aplikovatelná jen v podmínkách členství v ES.

    2. Přednostně se promítají směrnice ES
    a) u nichž to vyplývá z Evropské dohody,
    b) zařazené do harmonogramů na základě doporučení v tzv. Bílé knize.

    3. Při promítání směrnice se nejprve vyhledají relevantní ustanovení právních předpisů České republiky a vzájemným porovnáním se zjišťuje slučitelnost ustanovení právních předpisů České republiky s relevantními ustanoveními směrnice, popř. se zjišťuje, která ustanovení směrnice ES nejsou právními předpisy České republiky pokryta. Zkoumají se rovněž dopady na související právní předpisy České republiky. Na tomto základě se navrhnou změny, popř. doplnění právních předpisů České republiky. Přitom nutno mít na zřeteli , že právní předpis ES může být promítnut resp. může korespondovat s větším počtem právních předpisů České republiky.

    4. Jsou-li ustanovení směrnice ES, která měla být promítnuta, v plném rozsahu pokryta platnou slučitelnou právní úpravou České republiky, lze tuto skutečnost konstatovat s tím, že předpis ES platí za promítnutý.

    5. Zahrnuje-li směrnice ES, která má být promítnuta, samostatný ucelený úsek právní úpravy a právní předpisy České republiky neupravují problematiku vůbec nebo jen dílčím nebo s právem ES převážně neslučitelným způsobem, možno za před- pokladu, že se tím nenaruší systém práva České republiky, směrnici promítnout textově jako celek a nahradit jí případnou nevyhovující úpravu. V tom případě se při zveřejnění uvede v poznámce pod čarou odkaz na příslušnou směrnici ES.

    6. Nařízením ES se právní předpisy České republiky přizpůsobují v rozsahu tzv. Bílé knihy, jinak podle potřeby v rozsahu potřebném k vytvoření hladkého přechodu na režim přímé aplikace nařízení na území České republiky po získání členství.

    7. Při promítání směrnic ES do právních předpisů České republiky, popř. při přizpůsobování právních předpisů České republiky nařízením ES, se vždy zkoumá, je-li příslušný právní předpis ES určen jen k úpravě vztahů mezi členskými státy, nebo též k úpravě vztahů s třetími státy. V takovém případě se zjišťuje , nevzniká-li rozpor mezi promítnutím směrnice ES nebo adaptací na nařízení ES na straně jedné a závazky České republiky z mezinárodních smluv na straně druhé. Případná dočasná odchylka od kompatibility se zdůvodní a zároveň se uvede, jaké opatření bude učiněno k odstranění nesouladu nejpozději při vstupu do EU.

    8. Preambule právních předpisů ES obsahující zdůvodnění a informace o způsobu projednání v orgánech ES, se do právních předpisů České republiky nepromítají. Údaje v preambulích obsažené mohou být využity při koncipování důvodových zpráv k předpisům České republiky.

    9. Součástí odůvodnění každého návrhu právního předpisu České republiky je srovnání s právními předpisy ES, které byly při přípravě návrhu právního předpisu České republiky vzaty v úvahu. V návrhu věcného záměru zákona, v důvodové zprávě k návrhu zákona, v odůvodnění k návrhu nařízení vlády nebo k návrhu vyhlášky předkladatel výslovně prohlásí, zda připravený návrh právního předpisu je či není slučitelný s právem, popř. i s legislativními záměry Evropských společenství, pokud jsou známy. Uvede se přitom konkrétně, s kterými předpisy ES je navrhovaný právní předpis České republiky slučitelný a v jaké míře, v čem jde případně nad rámec úpravy ES a s kterými předpisy ES je v rozporu. Rovněž tak se uvedou ekonomické a institucionální důsledky navržené změny. Pokud návrh není slučitelný s právem ES, uvede se zdůvodnění a lhůta, ve které bude slučitelnosti dosaženo.

    10. Při sbližování práva se vždy přihlíží též k primárnímu právu ES.* U ustanovení primárního komunitárního práva aplikovatelných bez vydání sekundárního právního předpisu ES ** se postupuje přiměřeně jako při promítání směrnice ES, popř. jako při zjišťování slučitelnosti právního předpisu České republiky.
    ___________________________________________________________________________
    * zakládací smlouvy , smlouvy o přístupu aj.
    ** např. čl. 73d-73h nebo čl. 85-86 Smlouvy o založení ES



    IV. Organizační otázky

    1. Za sbližování právních předpisů České republiky s právem ES odpovídají ústřední orgány v rozsahu své působnosti podle zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

    2. Ústřední orgány jako gestoři, popř. jako spolupracující
    a) zajištují promítání ustanovení právních předpisů ES do právní úpravy České republiky,
    b) sledují a zajišťují sbližování ustanovení právních předpisů České republiky s právní úpravou ES.

    3. Ministerstvo spravedlnosti v rámci úkolů spojených s legislativní činností vlády plní úkoly vyplývající z politiky integrace do EU, koordinuje, metodicky usměrňuje a sleduje práce na sbližování právních předpisů České republiky s právem ES. O zjištěných nedostatcích informuje Ministerstvo spravedlnosti příslušný ústřední orgán a vyžaduje-li to povaha věci informuje Pracovní výbor pro provádění Evropské dohody, popř. Výbor vlády pro evropskou integraci nebo v pravidelných zprávách vládu.

    4. Evidenci gestorů zajišťuje Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci se zúčastněnými ústředními orgány v rámci ISAP. Ministerstvo spravedlnosti rovněž sleduje u kterých právních předpisů uvedených v tzv. Bílé knize nebo označených Komisí ES za součást acquis
    communautaire nepřevzal žádný ústřední orgán úlohu gestora a dbá o zjednání nápravy jednáním mezi ústředními orgány. Nevede-li toto jednání k cíli, předloží věc Pracovnímu výboru pro provádění Evropské dohody k projednání za účasti ústředních orgánů, jichž se věc týká. Není-li ani pak dosaženo dohody, předloží ministryně spravedlnosti věc k rozhodnutí vládě.

    5. Pro každý právní předpis ES, který přichází v úvahu pro právní úpravu České republiky, se stanoví jediný gestor. Pokud se zúčastněné resorty nedohodnou jinak, je jím ústřední orgán, v jehož působnosti je těžiště otázek, které jsou předmětem předpisu, který má být promítnut. Další ústřední orgány se účastní jako spolupracující. Gestor odpovídá za organizaci prací, za technické zajištění výstupů, za sestavení celkových návrhů na podkladě dílčích podkladů spolupracujících ústředních orgánů a za předložení celkových návrhů příslušným orgánům.


    6. Obdobně pro každý právní předpis České republiky, u nějž přichází v úvahu zajištění slučitelnosti s právem ES, se stanoví jediný gestor. V ostatním se postupuje podle bodu IV/5 této přílohy obdobně.

    7. O postupu při zajišťování přípravy vlastního legislativního návrhu se rozhodne vzájemnou dohodou zúčastněných ústředních orgánů v každém jednotlivém případě podle účelnosti, přičemž každý zúčastněný ústřední orgán dbá o zajištění souladu s legislativní částí plánu práce vlády (zejména svými návrhy na zařazení úkolů do legislativní části plánu práce vlády a na jejich udržování v aktuálním stavu).


    V. Zajištění slučitelnosti u nových právních předpisů České republiky

    1. U každého navrhovaného právního předpisu České republiky (nový předpis nebo novela) předkladatel zjišťuje
    a) zda předmět úpravy náleží do působnosti ES,
    b) zda v právu ES existuje předpis (předpisy), upravující otázku (otázky), která má být upravena navrhovaným právním předpisem České republiky.

    2. V záporném případě konstatuje nerelevatnost pro sbližování práva s tím, že nově navrhovaný právní předpis České republiky není s právem ES v rozporu a je s ním slučitelný.

    3. V kladném případě předkladatel zjistí relevantní právní předpisy ES a dbá v průběhu prací na návrhu o zajištění souladu se všemi relevantními právními předpisy ES. Předkladatel dbá rovněž na to, aby navrhovaný předpis byl v souladu s obecnými a průřezovými předpisy ES, zejména se zákazem diskriminace z důvodů státní příslušnosti mezi členskými státy ES a s předpisy soutěžními.

    4. Předkladatel přihlíží též k legislativním popř. ekonomickým záměrům ES, pokud jsou známy.








    VI. Zajištění slučitelnosti u platných právních předpisů České republiky nezařazených v ISAP

    Doporučuje se, aby ústřední orgány, pokud tak dosud neučinily, sestavily v oboru své působnosti seznam platných zákonů, nařízení vlády, vyhlášek a opatření uveřejněných ve Sbírce zákonů České republiky a nezařazených v ISAP a prozkoumaly je obdobným postupem jako je uvedeno v části V této přílohy, a to se zvláštním zřetelem k nařízením ES. K provedení těchto prací stanoví časový postup a informují o něm Ministerstvo spravedlnosti. O výsledku podají Ministerstvu spravedlnosti zprávu, v níž uvedou
    1. číslo předpisu ve Sbírce zákonů České republiky,
    2. název předpisu,
    3. vztah k právu ES,
    4. zamýšlená opatření, zejména k zajištění přímé aplikovatelnosti nařízení ES,
    5. předpokládané lhůty těchto opatření.


    VII. Zajištění promítnutí platných právních předpisů ES nezařazených v ISAP

    l. Doporučuje se, aby ústřední orgány, pokud tak dosud neučinily, sestavily v oboru své působnosti seznam platných právních předpisů ES uveřejněných v OJ a nezařazených v ISAP a prozkoumaly je v rozsahu celé legislativy ES z hlediska promítnutí do právních předpisů České republiky.

    2. Rozsah acquis communautaire ověřují ústřední orgány konzultacemi s příslušnými útvary Komise ES.

    3. Výsledky vloží ústřední orgány v systému ISAP do harmonogramu obsahujícího tyto údaje ( údaje označené "* " jsou dobrovolné )
    a) gestor,
    b) BK (oblast), pokud přichází v úvahu,
    c) Celex kod,
    d) hodnocení transpozice předpisu ES,
    e) název předpisu ES v anglickém i českém znění (název může být zkrácen),
    f) identifikace (status předpisu České republiky),
    g) název předpisu České republiky v českém a anglickém znění (název může být zkrácen),
    h) hodnocení slučitelnosti předpisu České republiky,
    i) * etapa prací na předpisu České republiky,
    j) * fáze prací na předpisu České republiky,
    k) * datum realizace (datum aktuální etapy a fáze prací na předpisu České republiky),
    l) předpokládané datum nabytí účinnosti předpisu České republiky,
    m) předpokládané datum dosažení plné slučitelnosti právního předpisu České republiky,
    n) předpokládané datum (pololetí) přijetí předpisu České republiky, tj.
    - podpis ministra nebo vedoucího ústředního orgánu (u vyhlášek),
    - schválení vládou (u nařízení vlády),
    - přijetí Parlamentem (u zákonů) a
    o) předpokládané datum (pololetí) úplného promítnutí směrnice ES.

    4. Promítnutí právního předpisu ES se hodnotí (na základě hodnocení promítnutí jeho jednotlivých ustanovení) vždy jako celek, nikoliv podle jednotlivých ustanovení. Jsou-li do právních předpisů České republiky promítnuta - byť plně - jen některá ustanovení právního předpisu ES, jde u předpisu jako celku o slučitelnost dílčí nebo převážnou.

    5. Zjistí-li ústřední orgán předpis ES, podle nějž nelze postupovat vzhledem k objektivním podmínkám, nezávislým na vůli České republiky, konstatuje jeho neaplikovatelnost (např. úprava týkající se námořních přístavů). Toto omezení však nelze uplatnit, může-li se stav do budoucna změnit (např. zřízení rybářské flotily).


    VIII. Zajišťování promítnutí u nových právních předpisů ES

    1. Ústřední orgány soustavně sledují a analyzují vývoj práva ES a v oboru své působnosti a v mezích možností též vývoj práva jejich členských států.

    2. Ministerstvo spravedlnosti sleduje nové právní předpisy ES uveřejněné v OJ a ukládá relevantní údaje o nich do ISAP.

    3. Uložením příslušných údajů do ISAP upozorňuje zároveň Ministerstvo spravedlnosti na vybrané směrnice a nařízení ES vyžadující, aby se příslušný ústřední orgán ujal gesce nad prozkoumáním směrnice ES, popř. nad jejím promítnutím do právní úpravy České republiky. Ty ústřední orgány, které vzhledem ke své působnosti přicházejí v úvahu jako gestoři pro rozbor těchto právních předpisů a pro vypracování příslušných návrhů, sdělí


    Ministerstvu spravedlnosti do 15 dnů, zda s výkonem funkce gestora souhlasí. Projednávají rovněž podle potřeby spolupráci dalších ústředních orgánů a sdělují tyto údaje Ministerstvu spravedlnosti. Zároveň vloží příslušné údaje do ISAP. Nedojde-li k dohodě, postupuje se obdobně podle bodu IV/4 druhý odstavec této přílohy.


    IX. Evidence stavu harmonizace, předkládání zpráv vládě a poskytování informací Komisi ES

    1. Evidence stavu harmonizace se vede v ISAP s ústředím na Ministerstvu spravedlnosti a se stanicemi na všech zúčastněných ústředních orgánech.

    2. Evidenční a analytická databáze ISAP se udržuje a provozuje tak, aby bylo možno seznat
    a) podle jednotlivých směrnic ES, do jaké míry jsou promítnuty do právních předpisů České republiky,
    b) u jednotlivých právních předpisů České republiky, do jaké míry jsou slučitelné s právem ES.

    3. Vládě se každé čtvrtletí předkládají počítačové výstupy ISAP se stručným komentářem o stavu a vývoji harmonizace a podle potřeby s rozborem hlavních rysů vývoje.

    4. Komisi ES se poskytují informativní údaje o stavu a vývoji harmonizace v dohodnutých intervalech a rozsahu.


    X. Přechodná a závěrečná ustanovení

    1. Usnesením vlády z 25. června 1997 č. 382, k dalšímu sbližování právních předpisů České republiky s právem Evropských společenství, bylo uloženo členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy, jejichž resorty se podílejí na sbližování právních předpisů České republiky s právem ES, aby do 31. července 1997 zajistili doplnění údajů potřebných pro další konkretizaci harmonogramu aproximace práva České republiky s právem ES.




    2. Toto doplnění provedou resorty vložením chybějících údajů do ISAP v rozsahu a způsobem dohodnutým s odborem kompatibility Ministerstva spravedlnosti.

    3. Doplnění naváže na Harmonogram aproximace práva České republiky s právem ES (přehled podle resortů), rozeslaný jako součást materiálu pro jednání schůze vlády dne 30. května 1997 čj. 7792/97-SNM tak, aby výsledný harmonogram obsahoval za všechny resorty a v celém rozsahu tzv. Bílé knihy údaje uvedené v bodě VII/3 této přílohy.

    4. Pokud jde o právní předpisy ES zpracované gestorem nad rámec tzv. Bílé knihy, uvedou se stejné údaje jako v předchozím bodě, avšak bez údaje “BK (oblast)".

    5. Výše uvedenými pokyny zůstávají nedotčena ustanovení usnesení vlády z 3. března 1993 č. 97, o zásadách sbližování právních předpisů s technickým obsahem a technických norem s technickými předpisy Evropských společenství, a usnesení vlády z 9. listopadu 1994 č. 631, o institucionálním zajištění procesu integrace České republiky do Evropské unie včetně harmonizace právního řádu České republiky s právem Evropské unie, týkající se harmonizace právních předpisů s technickým obsahem.



















    Příloha č. 2

    Usnesení vlády ČR ze dne 11. března 1998 č. 163 k návrhu Národního programu přípravy České republiky na členství v Evropské unii

    Pro Ministerstvo pro místní rozvoj je podstatná následující kapitola :

    Regionální/strukturální politika
    Oblast: Hospodářská a sociální koheze - regionální politika. Pro úspěšné zapojení do politiky hospodářské a sociální soudržnosti bude také nutné upravit legislativu v některých navazujících oblastech. Půjde zejména o posuzování vlivů (programů, projektů) na životní prostředí, systém finanční kontroly, stání pomoc podnikům, oblast zadávání veřejných zakázek a oblast přístupu veřejnosti k informacím o činnostech orgánů veřejné správy.

    l. Krátkodobé priority
    A. Příprava na zapojení do systémů Strukturálních fondů
    A.1 Vytvoření právního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky)
    A.2 Příprava organizačních struktur pro přípravu a realizaci programů SF
    A.3 Realizace pilotních programů v mikroregionech.
    A.4 Příprava programových dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky).
    A.5 Příprava a zahájení plošných i specializovaných školení.
    A.6 Vytvoření systému spolufinancování.
    A.7 Strategická podpora MMR.

    A.8 Přeshraniční spolupráce.

    2. Střednědobé priority
    A. Příprava na zapojení do systému Strukturálních fondů
    A.1 Vytvoření právního rámce pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky)
    A.2 Vytvoření informačního a monitorovacího systému pro realizaci programů SF.
    A.3 Realizace pilotních programů v mikroregionech.
    A.4 Příprava programových dokumentů pro oblast hospodářské a sociální soudržnosti (regionální politiky).
    A.5 Realizace školících programů.
    A.6 Vytvoření systému spolufinancování.
    A.7 Strategická podpora MMR.
    A.8 Přeshraniční spolupráce.






































    Příloha č.3


    Usnesení vlády ze dne 19. března 1998 č. 188 o Legislativních pravidlech vlády
    Články týkající se vztahu tvorby práva a sbližování právního řádu ČR s právem ES :

    ° ČI. 2 - Obecné požadavky na tvorbu právních předpisů.
    ( Část první - Úvodní ustanovení.)

      (1) Přípravě každého právního předpisu musí předcházet podrobná analýza právního a skutkového stavu. Její součástí je i zhodnocení nezbytnosti změny právního stavu, a nejsou-li určité vztahy právním předpisem dosud upraveny, zhodnocení nezbytnosti rozšíření právní regulace i na tyto vztahy.

      (2) Při přípravě právního předpisu je třeba dbát, aby právní předpis byl

    a) v souladu s právními předpisy vyšší právní síly a s nálezy Ústavního soudu a stal se organickou součástí celého právního řádu,
    b) v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (dála jen "Evropská dohoda"), a se závazky vzniklými na základě této dohody,
    c) koncipován přehledně a formulován jednoznačně, srozumitelně, jazykově a stylisticky bezvadně.


    (3) Za řádnou přípravu právního předpisu, včetně plnění závazků vyplývajících z Evropské dohody, odpovídá orgán, který jej vypracoval. Úkolem Legislativní rady a stálých pracovních komisí je zejména ověřit, zda navrhované právní předpisy odpovídají požadavkům stanoveným legislativními pravidly; k ověření plnění závazků vyplývajících z Evropské dohody si tyto orgány zpravidla vyžadují stanovisko Ministerstva spravedlnosti.
    ČI. 4 (Část druhá, hlava I - Věcný záměr zákona).

          (1 ) Věcný záměr obsahuje
    a) přehled právních předpisů, k nimž se věcný záměr váže, základní zásady, které jsou do nich zapracovány, a účel, který je jimi sledován; pokud je záměrem upravit oblast vztahů, která dosud právními předpisy upravena není, uvede se do věcného záměru tato skutečnost spolu s vymezením této oblasti vztahů,
    b) zhodnocení stávající právní úpravy nebo její příslušné části, zahrnující rozbor skutečného stavu, anebo rozbor stavu v oblasti, která dosud právními předpisy upravena není,
    c) návrh věcného řešení, z něhož musí být zřejmé, že

      1. navrhované řešení navazuje na provedené zhodnocení (písmeno b)),

      2. věc nelze řešit jinak než zákonnou úpravou,

      3. navrhované řešení je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z Evropské dohody,

      d) způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu; z návrhu musí být zřejmé
    1. který zákon nebo zákony a jaká jejich ustanovení se navrhuje změnit či zrušit, anebo zda se navrhuje vypracovat novou právní úpravu,
    2. jaká je základní představa o obsahu právních norem určených k provedení navrhovaného věcného řešení (písmeno c) bod 1 ), vyjádřená stručně,
    3. zda navrhované právní řešení (body 1 a 2) je v souladu s ústavním pořádkem,

      e) předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhovaného věcného řešení, zejména nároky na státní rozpočet.
    (2) Soulad navrhovaného řešení s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, prokazuje orgán, který věcný záměr vypracoval, tím, že ve věcném záměru uvede, které mezinárodní smlouvy se na danou oblast vztahují, jaký je jejich hlavní obsah a účel a jakým způsobem je v navrhovaném řešení obsah a účel mezinárodních smluv promítnut. Jinak tento orgán ve věcném záměru uvede, že mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, se na danou oblast nevztahují.

    (3) Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z Evropské dohody prokazuje orgán, který věcný záměr vypracoval, tím, že ve věcném záměru uvede, které právní akty Evropských společenství se na danou oblast vztahují, jaké jsou jejich hlavní principy a v jakém rozsahu je navrhované řešení slučitelné s těmito právními akty; není-li navrhované řešení plně slučitelné s právními akty Evropských společenství, odchylku odůvodní a zároveň uvede představu o krocích směřujících k dosažení plné slučitelnosti. Jinak tento orgán ve věcném záměru uvede, že právní akty Evropských společenství se na danou oblast nevztahují.

    (4) Z hlediska funkce věcného záměru je třeba obsah věcného záměru omezit jen na základní okruhy budoucí právní úpravy, řazené podle jejich obecnosti a důležitosti. V rámci těchto základních okruhů by měla být pokud možno dodržena struktura vyplývající z odstavce 1.

    (5) U návrhu zákona o státním rozpočtu na příslušný rok věcný záměr nahrazuje zpráva k návrhu státního rozpočtu na příslušný rok.

    Čl. 5 Část druhá - Příprava návrhu zákona, hlava I ,věcný záměr zákona.
    (1 ) Věcný záměr zašle orgán, který jej vypracoval, dopisem člena vlády nebo vedoucího jiného ústředního orgánu státní správy k připomínkám těmto připomínkovým místům:
    a) ostatním ministerstvům (ministrům),
    b) jiným ústředním orgánům státní správy, Bezpečnostní informační službě, pokud se jich, resp. jejich působnosti, věcný záměr přímo týká,
    c) Kanceláři prezidenta republiky, Kanceláři Poslanecké sněmovny, Kanceláři Senátu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, pokud se jich, resp. jejich působnosti, věcný záměr přímo týká.

    ČI. 9 (Hlava II - Návrh zákona).

    (1 ) Součástí návrhu zákona je důvodová zpráva, která má obecnou část a zvláštní část.
    (2) Obecná část důvodové zprávy obsahuje
    - a) zhodnocení platného právního stavu,

    b) odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy,
    c) vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku,
    d) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky,

    e) zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek; ( (zhodnocení se provede způsobem podle čl. 4 odst. 2 a 3),

    f) předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet.

    3) Zvláštní část důvodové zprávy se člení podle jednotlivých paragrafů navrhovaného zákona, nebo v případě novely zákona podle jednotlivých článků a jednotlivých bodů novely. Výjimečně lze členit zvláštní část důvodové zprávy podle skupin paragrafů nebo podle skupin bodů novely. Zvláštní část důvodové zprávy obsahuje odůvodnění jednotlivých navrhovaných ustanovení zákona, vysvětlení jejich účelu, principů,



























    Příloha č. 4

    Usnesení vlády ze dne 30. března 1998 č. 216 o postupu jednání delegace České republiky o dohodě o přístupu České republiky k Evropské unii (mandát) a k přehledu dosud identifikovaných dopadů přípravy České republiky na členství v Evropské unii na státní rozpočet a institucionální zabezpečení
    Pro přístup České republiky do Evropské unie a projednání tohoto přístupu je
    významné rozdělení problematiky jednání do 31 oblastí. Podle usnesení vlády
    č.216/1998 jde o tyto oblasti:

    1) Volný pohyb zboží
    2) Volný pohyb osob
    3) Volný pohyb služeb
    4) Volný pohyb kapitálu
    5) Právo obchodních společností
    6) Soutěžní politika
    7) Zemědělství
    8) Rybolov
    9) Dopravní politika
    10) Daně
    11) Hospodářská a měnová unie
    12) Statistika
    13) Sociální politika a zaměstnanost
    14) Energetika
    15) Průmyslová politika
    16) Malé a střední podniky
    17) Věda a výzkum
    18) Školství a vzdělávání
    19) Telekomunikace a informační technologie
    20) Kultura a audiovizuální technika
    21) Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů
    22) Životní prostředí
    23) Spotřebitelé a ochrana zdraví
    24) Spolupráce v oblasti spravedlnosti a vnitra
    25) Celní unie
    26) Vnější vztahy
    27) Společná zahraniční a bezpečnostní politika
    28) Finanční kontrola
    29) Finanční a rozpočtová ustanovení
    30) Instituce
    31) Ostatní
    2011 Úřad vlády ČR | O přístupnosti